Snímek prezidenta Petra Pavla a mluvčího sudetských Němců Bernda Posselta je fotomontáž

Výroční sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení se v květnu 2026 poprvé uskuteční na území České republiky. Na pozvání iniciativy Meeting Brno se sudetští Němci setkají 22.-25. května v Brně. Uspořádání takzvaného Sudetoněmeckého dne v Česku vyvolalo nevoli mezi krajně pravicovými politiky vládní koalice. Jejich příznivci vyjadřovali svůj nesouhlas s akcí na sociálních sítích. V této souvislosti se v dubnu 2026 na internetu šířila údajná fotka českého prezidenta Petra Pavla a představitele sudetských Němců Bernda Posselta. Obrázek naznačoval údajně přátelský vztah mezi oba politiky a lze ho interpretovat i tak, že Pavel podporuje konání kontroverzní akce. AFP ale zjistila, že snímek není autentický. Jde o fotomontáž vytvořenou z prezidentova selfie s ukrajinským politikem v roce 2023. 

„Česká foják.. thobrá foják ...že Pávku??!!“ uvádí facebookový příspěvek citaci z Osudů dobrého vojáka Švejka spisovatele Jaroslava Haška. Text doprovází patnáctivteřinové statické video, kterému vévodí údajná společná fotka usmívajícího se Pavla a Posselta. 

Doplňuje ji shodný citát z Haškova díla, německý nápis Neue Kamaraden (noví kamarádi pozn. red.) napsaný písmem připomínajícím švabach, heraldický znak sudetoněmeckého spolku a odkaz na gamblerský web. Příspěvek od svého vydání 15. dubna 2026 nasbíral více než 800 sdílení. Jiný příspěvek z 23. dubna 2026, který sdílel stejný obrázek, má na Facebooku přes 260 sdílení. 

Image
Snímky obrazovky facebookovách příspěvků s fotomontáží. Pořízeno a červeně škrtnuto AFP 28. dubna 2026

Přestože obrázek působí jako satirický meme, komentáře ukazují, že mnozí uživatelé sociálních sítí ho považovali za autentický. „Jen za tuto fotku s německým náckem by měl být prezident Pavel zbaven úřadu,“ píše se v jednom komentáři pod příspěvkem. „Že se ten chameleon nestydí ukazovat s tím frickem,“ zní další komentář. Řada komentářů obsahovala vulgarity a měla nenávistný charakter. 

Image
Snímky obrazovky komentářů u příspěvku s fotomontáží. Pořízeno a rozmazáno AFP 28. dubna 2026

Selfie s předsedou ukrajinského parlamentu

Reel také obsahuje uživatelské jméno tiktokového účtu, který už ale nelze na čínské sociální síti dohledat. S pomocí zpětného vyhledávání obrázku jsme našli velmi podobnou fotografii, kterou 18. února 2023 zveřejnil na síti X předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.

Na obou snímcích mají oba muži totožné oblečení, shoduje se ruka na Pavlově rameni i obraz a okno v pozadí. Přímou souvislost mezi Stefančukovou fotkou a virálním obrázkem potvrdil taky forenzní nástroj CheckGIF z ověřovacího pluginu InVID-WeVerify, na jehož vývoji se AFP podílí. 

Jak uvedl už dříve šéf inovací a laboratoře Medialab agentury AFP Denis Teyssou, CheckGIF pracuje s technikou zvanou homografie. Podezřelý obrázek a originál převádí do stejné mřížky, což umožňuje pozorovat shodná i změněná místa. 

Ukrajinský předseda parlamentu si selfie s tehdy čerstvě zvoleným českým prezidentem pořídil v únoru 2023 na Mnichovské bezpečnostní konferenci, jak potvrzuje fotografie Pavlova týmu publikovaná v médiích. Podobnou fotografii, na níž oba politici stojí vedle sebe, přičemž Stefančuk nemá ruku na Pavlově rameni, obsahuje také tisková zpráva ukrajinské Verchovné rady o jejich setkání v Mnichově.

„Prezident republiky se s panem Posseltem nesetkal“

AFP nedohledala ani v médiích ani na vládních webech žádnou zmínku o osobním setkání prezidenta Pavla s bývalým europoslancem Berndem Posseltem, který se v roce 2000 stal mluvčím sudetoněmecké menšiny, tedy jejím nejvyšším představitelem. Předsedou krajanského sdružení byl v letech 2000 až 2008 a znovu od roku 2014. 

Pavel ocenil Posseltův přínos ke zlepšení česko-německých vztahů, když 19. května 2023 zahájil festival Česko-bavorské týdny přátelství v bavorském Selbu.

„Byla období, kdy jsme měli vztahy velice napjaté. Já jsem moc rád, že tyto temné stránky historie jsme již překonali [...],“ řekl Pavel ve svém projevu, jehož plné znění je dostupné na webu Hradu. „V tomto kontextu také velice vítám posun, ke kterému v posledních letech došlo v Sudetoněmeckém krajanském sdružení, a za to bych velice rád osobně poděkoval Berndu Posseltovi, protože si toho opravdu velice vážím.“

Zatímco ČTK uvedla, že se Posselt účastnil zahájení festivalu, setkání se sudetoněmeckým politikem neměl Pavel v programu. Podle tiskových zpráv prezidentské kanceláře a ministerstva zahraničí se ten den sešel s bavorským premiérem Markusem Söderem. Pavla společně s Posseltem nezachytila žádná z fotografií, kterou několik dní po akci zveřejnilo ministerstvo zahraničí. 

Že k osobní schůzce mezi českým prezidentem a mluvčím sudetských Němců nedošlo, potvrdila také prezidentská kancelář. „Prezident republiky se s panem Posseltem nesetkal,“ sdělil AFP v e-mailu z 6. května 2026 prezidentův tiskový mluvčí Filip Platoš. 

Sudetoněmecký sjezd v Brně 

Fotomontáž kolovala na Facebooku přibližně měsíc před každoročním setkáním Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které se poprvé v historii uskuteční na území České republiky.

Předseda poslanecké sněmovny a krajně pravicového hnutí SPD Tomio Okamura a další politici vládní koalice se snaží od 5. května 2026 ve sněmovně prosadit usnesení vyzývající ke zrušení sjezdu. Jeho čeští organizátoři i Posselt ovšem sdělili médiím, že se setkání v květnu v Brně uskuteční i přes případný protest sněmovny. 

Prezident Pavel se sjezdu v Brně nebude účastnit a ani na něj nevyšle zástupce své kanceláře, uvedl pro AFP jeho mluvčí v e-mailu 6. května 2026.

Bývalé Československo vysídlilo tři miliony Němců po druhé světové válce na základě kolektivní viny. Smíření Čechů a Němců patřilo po pádu komunistického režimu v roce 1989 ke sporným politickým otázkám, a to hlavně kvůli obavám z vracení majetku, který Československo sudetským Němcům po organizovaném vyhnání v roce 1946 zabavilo.

Někteří čeští politici sudetoněmecké téma probouzejí i přesto, že se krajanské sdružení vzdalo požadavku na majetkové restituce. Spolek ho po právních komplikacích úspěšně vypustil ze stanov v roce 2016, což prosadil právě Bernd Posselt. 

Pravost obrázku prověřila také fact-checkingová organizace Lead Stories. AFP se v minulosti zabývala jiným nepravdivým tvrzením, které se týkalo sudetoněmecké menšiny. 

Chcete, aby agentura AFP ověřila nějakou informaci? Napište nám!

Kontaktujte nás