Odborníci odmítají tvrzení, že česká vláda před volbami „udělí občanství 2,5 milionu sudetských Němců“

„Českem letí znepokojivá zpráva, že premiér Petr Fiala plánuje v součinnosti s neziskovkami, Mil.chv. a dalšími neonacistickými spolky, udělit občanství 2,5 milionu sudetských Němců lačnících po našem pohraničí, aby pětidemolice vyhrála podzimní parlamentní volby,“ tvrdí tento příspěvek z 10. dubna 2025, který na Facebooku sdílelo přes 1 600 uživatelů.

Image

Snímek nepravdivého facebookového příspěvku pořízený 4. června 2025

Zmíněný virální příspěvek odkazuje na návrh novely zákona č. 186/2013 o státním občanství České republiky předložený skupinou poslanců, který 13. prosince 2023 podpořila vláda (archiv). Novela chce umožnit získání občanství i pravnukům emigrantů, kteří československé nebo české státní občanství v minulosti ztratili z politických důvodů, především v důsledku komunistické vlády.

Podle předkladatelů se rozšíření okruhu osob, které by mohly získat zjednodušeně české občanství, týká zejména potomků krajanů žijících ve Spojených státech, v Jižní Americe a v Británii (archiv). 

Novela však již od svého předložení vzbudila nevoli u opozice, především u SPD, jejíž zástupci argumentují tím, že vláda chce „rozdávat“ české občanství lidem, kteří nikdy v Česku nežili a ani nemluví českým jazykem, jen proto, aby získala nové hlasy ve volbách (archiv).

V této souvislosti začaly letos kolovat řetězové e-maily tvrdící, že se premiér Petr Fiala chystá využít navrhovanou novelu zákona k tomu, aby daroval občanství 2,5 milionu sudetských Němců, kteří pak za odměnu budou v letošních volbách hlasovat pro jeho stranu (archiv). Od dubna 2025 se toto tvrzení šíří i na Facebooku.

Historie německé menšiny v českých zemích

Němci tvořili v českých zemích po staletí početnou menšinu: v roce 1930 jich v Československu, jež v té době mělo zhruba 14,7 milionu obyvatel, žilo více než 3 miliony (archiv).

Toto číslo však rapidně kleslo po konci 2. světové války, kdy v rámci tvz. retribucí došlo k masové deportaci přibližně 3 milionů lidí do válkou zdevastovaného Německa (archiv). 

Údajná hrozba návratu potomků těchto etnických Němců odsunutých z československého území je v Česku častým tématem politicky zaměřených dezinformací. Loni v listopadu AFP například vyvracela tvrzení o tom, že vláda potají schválila, aby se němčina v České republice stala úředním jazykem. 

‚Není šance, že by to do voleb prošlo‘ 

Projednávání navrhnuté novely zákona o občanství je zařazeno na pořad aktuální schůze Poslanecké sněmovny (archiv), ale podle samotných zákonodárců je mizivá šance, že by byla do voleb, které jsou plánovány na 3. - 4. října 2025, schválena a vstoupila v platnost (archiv). 

To AFP potvrdil Pavel Kandalec, odborný asistent na Katedře ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně. 

„Do voleb se to nedá v žádném případě legislativně stihnout,“ řekl nám v telefonickém rozhovoru 26. května 2025. „Blíží se prázdniny, během kterých nebude Poslanecká sněmovna zasedat. Do konce června jen tak tak stihnou schválit věci, na kterých je politická shoda, a tato novela mezi ně rozhodně nepatří.“

S tím souhlasí i Ondřej Preuss, odborný asistent na katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „To, co nebylo doteď schváleno v PPS nebo nebude schválené v nejbližších dnech, už pravděpodobně nemá šanci, že by to do voleb prošlo,” řekl AFP v rozhovoru 4. června 2025. 

Oba odborníci se navíc shodují, že novela zákona ve stávajícím znění vůbec neumožňuje udělovat plošně české občanství velkému počtu osob najednou.

„Považuji za absurdní, aby bylo uděleno občanství nějaké skupině v takovém rozsahu, jak je to v tom příspěvku naznačováno,“ řekl Preuss.

„Existuje sice možnost udělit státní občanství na žádost konkrétní osoby, ale ta osoba musí splnit určité podmínky, všechno se to řeší individuálně, nikoliv hromadně, a už vůbec ne v takovém měřítku. Nedovedu si představit, že by ministerstvo vnitra takto postupovalo,“ řekl.

Podle Kandalce z Masarykovy univerzity může ministerstvo vnitra individuálně udělit občanství lidem s výjimečným přínosem České republice, ale počet těchto případů se pohybuje řádově kolem 10 osob ročně. 

„To, že by zákon umožnil hromadně udělit občanství takhle velké skupině občanů, je naprostý nesmysl,“ řekl. 

Podle ministerstva zahraničí by se novela zákona o občanství rozhodně neměla vztahovat na miliony lidí. Mluvčí ministerstva Daniel Drake řekl Českému rozhlasu, že teoreticky by mohly mít na české občanství nárok maximálně stovky tisíc osob, v praxi by se však jednalo spíše o nižší tisíce. 

Udělování občanství konkrétní etnické skupině za účelem získání volebních hlasů není podle Kandalce v Evropě úplně nový nápad. 

„Maďarsko něco takového udělalo v roce 2010: umožnilo získat maďarské občanství etnickým Maďarům ze sousedních zemí,“ řekl. Strana Fidesz v čele s Viktorem Orbánem tím získala stovky tisíc potenciálních voličů.

„Není to tedy úplný nesmysl,“ řekl Kandalec. „Je tu ten maďarský precedens.“

Potomci sudetských Němců

Podle historiků, na které se AFP obrátila, není mezi potomky odsunutých etnických Němců patrný masový zájem o české občanství. 

„Představa, že by se tzv. sudetští Němci hromadně hlásili o české občanství, je v podstatě absurdní,“ řekla nám Jana Čerminová, spolupracovnice Historického ústavu Masarykovy univerzity v Brně, která o proměně populace v Sudetech letos vydala knihu. 

Potomci vysídlených Němců se podle ní do České republiky vracejí spíše v rámci jakéhosi „vzpomínkového turismu“, jehož cílem je spatřit znovu rodné domy předků, popř. navštívit jejich hroby. „Na oplátku se stává, že vysídlenci či jejich potomci přispějí, nebo zasponzorují opravu či obnovu místních drobných památek – křížů, kapliček, které mají pro ně rodinný význam, protože měli toto místo rádi, je jim líto zanedbaného a zchátralého hřbitova a podobně,“ napsala Čerminová v e-mailu 4. června 2025. 

Podle Tomáše Dvořáka, odborného asistenta v Historickém ústavu Masarykovy university, je údajná hrozba masového návratu sudetských Němců do České republiky „klišé, které stále přetrvává v mysli některých Čechů“ a které je zneužíváno některými politickými aktéry. Ti prý podprahově cílí na strach lidí z toho, že by potomci odsunutých Němců mohli požadovat restituci majetku. 

„Pochybuji o tom, že by mezi potomky sudetských Němců byl o české občanství takový zájem,“ řekl AFP v rozhovoru 3. června 2025.

Otázku restitucí podle Čerminové uzavřela už Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997 (archiv). „Sudetoněmecká otázka je takovým tradičním koloritem voleb v České republice, před prezidentskými i parlamentními volbami se vždy na chvíli objeví, někdo ji vytáhne jako strašáka ze skříně, pohrozí jí a zase to rychle zanikne.“