Předseda Ústavního soudu Rychetský nemůže změnit volební zákon tak, aby kandidátům na prezidenta umožnil tvořit koalice

Copyright AFP 2017-2023. Veškerá práva vyhrazena.

V lednu příštího roku budou Češi volit novou hlavu státu z devíti potvrzených kandidátů. Mezi českými uživateli sociálních sítí se však od listopadu šíří nepravdivé tvrzení o tom, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský chystá novelu volebního zákona, která by kandidátům umožnila tvořit koalice. Není to pravda. ÚS ani jeho jednotliví soudci nemají pravomoc k navrhování či schvalování zákonů. Podle právního experta by navíc takové opatření vyžadovalo nejen změnu volebního zákona, ale samotné ústavy.

„Předseda ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský má připravenu novelu zákona č. 275/2012 Sb. o volbě prezidenta ČR pro nastávající prezidentské volby. Jednotliví kandidáti mohou utvořit koalici kandidátů a vstoupit do voleb o hrad jako tým. Hlasy, které jednotliví kandidáti získají se sečtou a budou porovnány s počtem hlasů, které získají kandidáti, kteří vstoupí do voleb jako jednotlivci,“ tvrdí například tento příspěvek z 18. listopadu 2022, který sdílelo téměř 80 uživatelů.

Tento typ příspěvků se zaměřuje na konkurenty bývalého premiéra Andreje Babiše, který by sice podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění měl postoupit do druhého kola voleb, ale v něm by byl pravděpodobně poražen.

Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 7. prosince 2022

Žádná novela navržena nebyla

Současná podoba zákona č. 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky uvádí podmínky pro navrhování kandidátů na funkci prezidenta, vyhlašování a průběh volby a vyhlašování jejího výsledku, popřípadě soudní přezkum. Nezmiňuje však žádnou možnost tvoření koalicí. Poslední novela tohoto zákona proběhla v roce 2019 a spočívala v drobné úpravě podmínek pro členy volebních komisí, nikoliv pro samotné kandidáty.

Zmíněný návrh novely zákona o volbě prezidenta se AFP nepodařilo nalézt ani mezi podanými návrhy zákonů v Poslanecké sněmovně, ani v elektronické knihovně připravované legislativy VeKLEP, kde se nám podařilo nalézt pouze návrh Ministerstva vnitra na určité technické změny správy voleb, které se však netýkají kandidátů.

Ústavní soud ani jeho členové nemohou navrhovat zákony

Subjekty, které mohou podávat návrhy zákona, jsou jasně stanoveny v článku 41 Ústavy České republiky. Jedná se o „poslance, skupinu poslanců, Senát, vládu či zastupitelstva vyššího územního samosprávného celku“.

To nám potvrdil také David Kosař, vedoucí Katedry ústavního práva a politologie na Masarykově univerzitě v Brně.

„Je to úplný nesmysl. Návrhy zákonů může podle ústavy podávat jen určitá skupina subjektů, mezi něž Ústavní soud ani jeho předseda nepatří,“ řekl AFP v telefonickém rozhovoru 5. prosince.

Podle Kosaře spočívají primární pravomoce Ústavního soudu v tom, že „přezkoumává ústavnost zákonů, rozhoduje o individuálních ústavních stížnostech a některých dalších specifických otázkách, které se týkají voleb nebo třeba schopnosti prezidenta vykonávat svou funkci. Rozhodně nemá žádnou zákonodárnou či ústavodárnou iniciativu.“

V případě změny zákona o volbě prezidenta tak, jak byla popsána v nepravdivém příspěvku na Facebooku, by podle Kosaře navíc nestačila jen jeho novelizace. „V tomto případě by to muselo proběhnout formou novely Ústavy, což by znamenalo ještě složitější proceduru kvalifikovanou většinou v poslanecké sněmovně i v Senátu. Článek 56 Ústavy jasně stanoví, jak probíhá volba prezidenta, a tenhle příspěvek zjevně nepochopil, že obyčejným zákonem to nelze změnit,“ dodal Kosař.

AFP požádala o komentář i samotný Ústavní soud, jehož mluvčí Kamila Abbasi nám v e-mailu 6. prosince 2022 potvrdila, že „jednotliví soudci Ústavního soudu, dokonce ani předseda Ústavního soudu, nemohou podávat návrhy zákonů“.

„Rolí ústavního soudce je rozhodovat o ústavních stížnostech a návrzích na kontrolu ústavnosti. Předseda Ústavního soudu (a soudci obecně) nemohou jakkoliv zasahovat do zákonodárného procesu. To je odrazem ústavního principu dělby moci, podle kterého moc zákonodárná, výkonná i soudní zůstávají oddělené, samostatné a nezávislé,“ dodala mluvčí.

V České republice došlo ke změně Ústavy v souvislosti s volbou prezidenta naposledy v roce 2012. Ta se týkala změny volby z nepřímé (tj. zákonodárci) na přímou.

Nepravdivý příspěvek se pravděpodobně opírá o loňský verdikt Ústavního soudu, který umožnil následnou změnu volebního zákona. Ústavní soud totiž v únoru 2021 zrušil dosavadní způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty jako nespravedlivý pro méně úspěšné strany. V důsledku toho se pro koalice snížil procentuální počet hlasů nutný k vstupu do Poslanecké sněmovny.

Je třeba připomenout, že předseda Ústavního soudu Rychetský se v médiích nelichotivě vyjádřil o jedním z hlavních prezidentských kandidátů, bývalém premiérovi Andreji Babišovi. V rozhovoru pro zpravodajský web Aktualne.cz z 30. listopadu řekl, že je pro něj „těžká představa, že by se hlavou našeho státu stal člověk, který byl do poslední chvíle nejen režimním komunistou, ale byl i evidovaný jako agent Státní bezpečnosti.“ Tím jasně narážel na Babiše, který byl podle slovenského soudu agentem StB. Rychetský za svá slova čelil kritice ze strany některých komentátorů, podle kterých by se neměla veřejně známá osobnost na jeho pozici kriticky vyjadřovat o některých z kandidátů.