Němčina se nestala druhým „úředním jazykem“ České republiky

„V pohraničí či ve Svitavách je možnost používat němčinu jako druhý úřední jazyk,“ tvrdí v tomto videu Robin Čumpelík, autor projektu „Inovace Republiky“, jehož příspěvky již AFP v minulosti ověřovala. „Bez našeho vědomí, za našimi zády, bez mediální pozornosti, bylo schválené rozšíření pravomoci pro německou menšinu v ČR.“ 

Jde podle něj o pravomoci, které německy mluvící menšiny neměly „ani v době tzv. první republiky, tzn. při založení Československa v roce 1918,“ tj. v době, kdy byla německy mluvící populace v zemi daleko početnější.

Podle Čumpelíka je opatření „něco jako nařízení Protektorátu Čechy a Morava“, které prý česká vláda schválila „o nás a úplně bez nás“. Těmito slovy autor videa odkazuje na tzv. Mnichovskou dohodu z roku 1938, na jejímž základě Francie, Velká Británie a Itálie souhlasily s postoupením pohraničních území Československa nacistickému Německu (archiv).

Video z jeho YouTube kanálu sdílely na Facebooku tisíce uživatelů, například zde či zde. Šířilo se také prostřednictvím různých webových stránek (zde, zde). Web Aeronet, jehož obsah AFP v minulosti vyvracela již mnohokrát, dokonce varoval proti „plíživé re-germanizaci životního prostoru“. 

Image

Snímek nepravdivého příspěvku pořízený 4. listopadu 2024

Čumpelíkovo tvrzení, že česká vláda v některých částech země tajně povýšila němčinu na „úřední jazyk“, je však nepravdivé.

Vláda rozhodla veřejně a o opatření informovala média 

Dne 28. února 2024 zveřejnila vláda na svém webu rozhodnutí povýšit ochranu němčiny na nejvyšší úroveň v rámci Evropské charty regionálních či menšinových jazyků (archivováno zde a zde). Média o tom v té době informovala například zde (archiv). 

Šlo o završení procesu započatého již 22. října 2019, tedy už za předchozí vlády Andreje Babiše, který v té době zastával mimo jiné také post předsedy Rady vlády pro národnostní menšiny (archiv). 

V prosinci 2022 pak vláda Petra Fialy schválila zprávu pracovní skupiny k rozšíření ochrany německého jazyka, kterou následující rok schválily obě komory parlamentu (archivováno zde a zde). 

„Česká republika byla k rozšíření ochrany němčiny dlouhodobě vyzývána Radou Evropy,“ sdělila AFP mluvčí vlády Lucie Ješátková v e-mailu 31. října 2024 (archiv).

Vysvětlila, že země je součástí Evropské charty na podporu regionálních a menšinových jazyků Rady Evropy, kterou podepsalo 25 zemí (archiv).

„Němčina je jedním z tradičních jazyků, kterým se na území České republiky stále, i když v mnohem menší míře než v minulosti, hovoří,“ dodala mluvčí.

Opatření se týká celkem osmi okresů s aktivními německými menšinovými spolky. 

Image

Okresy, kde němčina získala nejvyšší stupeň ochrany jako menšinový jazyk: Karlovy Vary, Cheb, Sokolov, Liberec, Ústí nad Labem, Český Krumlov, Opava a Svitavy

„Výběr regionů byl proveden na základě spolupráce se Shromážděním německých spolků v České republice,“ řekla Ješátková.

Pojem „úřední jazyk“ je zavádějící

Němčina však podle Ješátkové není jediným takto chráněným menšinovým jazykem. Nejvyšší stupeň ochrany má na celém území České republiky i slovenština a v okresech Karviná a Frýdek-Místek také polština.

Nižší stupeň ochrany požívají také moravská chorvatština a romština, řekla (archiv). 

Pojem „úřední jazyk“ navíc nemá oporu v právním řádu České repuliky.

Podle Správního řádu (část 2, hlava II, § 16) existuje pouze pojem „jednací jazyk“, jímž je tradičně čeština (archiv). 

To, že je pojem „úřední jazyk“ zavádějící, pro Český rozhlas potvrdil i právník zaměřující se na národnostní menšiny René Petráš, který řekl, že „naše právo nic takového nezná“ (archiv). 

„Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má před správním orgánem právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny,“ stojí v zákoně.

Nemá-li správní orgán úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, občan má nárok na oficiálního tlumočníka na náklady státu.

České zákony připouštěly jednání v německém jazyce již před letošním opatřením.

„Doplnění Charty nicméně vymezilo území, na kterém se němčina považuje za tradiční a zároveň živý (stále užívaný) jazyk,” řekla Ješátková.

V mnoha regionech se úřady snaží vycházet vstříc občanům nehovořícím česky. Například podle Svitavské mluvčí Kateřiny Kotasové město poskytuje tlumočníky „ať už se jedná o němčinu nebo třeba angličtinu“ (archiv). 

Němčina je v České republice na ústupu 

Němci tvořili v českých zemích po staletí početnou menšinu: v roce 1930 jich v Československu, jež v té době mělo zhruba 14,7 milionu obyvatel žilo více než 3 miliony (archiv). Toto číslo však rapidně kleslo po konci 2. světové války, kdy v rámci tvz. retribucí došlo k masové deportaci přibližně 3 milionů lidí do válkou zdevastovaného Německa (archiv). 

Počet občanů hlásících se k německé národnosti v České republice i nadále klesá. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že zatímco v roce 1991 se k německé národnosti hlásilo 48 556 občanů žijících v ČR, v roce 2021 toto číslo kleslo na pouhých 9 128 (archiv). 

Image

Snímek webové stránky Českého statistického úřadu pořízený 6. listopadu 2024. Relevantní data zvýraznila AFP červeně

Podle Martina Veselého, docenta kulturně-historické regionalistiky na Univerzitě J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, je rozšíření ochrany němčiny „vstřícné, ale spíš symbolické gesto, které vlastně přišlo příliš pozdě“ (archiv).

„Vzhledem k tomu, že německojazyčných obyvatel u nás po válce zůstalo naprosté minimum, je představa, že se to bude aplikovat v nějaké větší šíři, naprosto zcestná,” řekl AFP v rozhovoru 31. října 2024.

Drtivé většině příslušníků německé a maďarské menšiny bylo po válce odebráno československé občanství na základě jednoho z tzv. Benešových dekretů, schválených exilovou vládou během války a ratifikovaných prezidentem Edvardem Benešem. 

Čumpelík ve videu tvrdí, že povýšení němčiny na „úřední jazyk“ je „absolutní překročení a porušování Benešových dekretů“.

„Drtivá většina lidí ani pořádně neví, co Benešovy dekrety jsou, ale představují si, že když dojde k jejich porušení, tak se k nám vrátí Němci,“ řekl Veselý. Podle něj Čumpelík zneužívá přetrvávající nedůvěru určité části české populace, jež se bojí, že by si potomci vyhnaných Němců mohli nárokovat majetek svých předků. 

 „To je pochopitelně úplný nesmysl. Oni o to většinou už nemají zájem, koneckonců už se jedná spíš o potomky těch vyhnaných Němců. Maximálně se chtějí přijet podívat,“ řekl s tím, že „autor videa evidentně chce z tohoto tématu vytřískat slušný kapitál“. 

„Pravda je ale taková, že výuka a znalost němčiny v případě našich mladých jde strašně rychle dolů. Takže tohle je taková ta klasická bouře ve sklenici vody,“ dodal Veselý.