Jaderné testy nezpůsobují globální oteplování, to je způsobeno lidskými emisemi skleníkových plynů

Drtivá většina vědců se shoduje na tom, že emise skleníkových plynů způsobené lidskou činností vedou ke globální změně klimatu. Přesto se v říjnu 2024 v různých jazycích šířilo tvrzení, že dopad lidmi způsobených emisí je zanedbatelný ve srovnání s dopadem jaderných testů provedených během 20. století. To však není pravda: z důkazů vyplývá, že zmíněné jaderné testy sice způsobily obrovské škody na životním prostředí, ale neměly žádný významný vliv na klima. Vědci agentuře AFP vysvětlili, že přebytek sluneční energie zachycený zvýšeným množstvím skleníkových plynů se každou sekundu rovná efektu několika výbuchů v Hirošimě. Způsobit oteplení Země jadernými bombami by bylo jako „snažit se ohřát byt petardami“, řekl AFP jeden z dotázaných odborníků.

„Od roku 1945 bylo v atmosféře provedeno více než 1000 termonukleárních testů. Samozřejmě žádný z nich nezpůsobil globální oteplování, ale vaše kamna na dřevo, to je úplně něco jiného!“ tvrdí příspěvek na Facebooku, který od 1. října 2024 sdílelo přes 9 000 uživatelů. 

Stejný text se šířil i v dalších jazycích včetně němčiny, maďarštiny, polštiny, chorvatštiny a bulharštiny.

Příspěvky se snaží relativizovat člověkem způsobené klimatické změny tím, že srovnávají jednotlivé energetické emise, například z kamen, se silou jaderných bomb, které vybuchly ve 20. století.

Podle řady odborníků, které AFP oslovila, však jde o velmi zavádějící argument. Změna klimatu je způsobena emisemi skleníkových plynů, jako je CO2, a nikoliv přímým uvolňováním energie při spalování.

Přebytek energie zachycený skleníkovými plyny se dá měřit silou několika jaderných výbuchů každou sekundu. Na druhou stranu jaderné výbuchy skleníkové plyny nevypouštějí.

Navíc je třeba připomenout, že k nejdramatičtějšímu nárůstu globálního klimatu došlo po celosvětovém zákazu jaderných zkoušek v roce 1996. Srovnáváním těchto dvou věcí se tudíž vytváří falešná analogie.

Image
Snímek falešného facebookového příspěvku pořízený 22. října 2024

Jaderné testy ve 20. století

Během prvních desetiletí studené války otestovaly jaderné mocnosti na obou stranách železné opony mnoho jaderných zbraní.

Podle OSN bylo od prvního jaderného testu v roce 1945 do „podpisu Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) v roce 1996 provedeno více než 2 000 jaderných testů po celém světě“ (archiv zde a zde). CTBT zakazuje všechny jaderné výbuchy, ať už pro vojenské nebo mírové účely. Od té doby bylo provedeno 10 jaderných testů, z nichž většinu provedla Severní Korea.

Image
Snímek výbuchu první americké vodíkové bomby pořízený 1. listopadu 1952 na atolu Enewetok na Marshallových ostrovech (AFP / -)

Asi čtvrtina všech testů proběhla v atmosféře, 75 procent pod zemí a několik testů bylo provedeno pod vodou, uvádí se na webových stránkách OSN.

Atmosférické a podvodní testy byly zakázány již Smlouvou o částečném zákazu zkoušek z roku 1963 (archiv), a to především kvůli obavám z proniknutí radioaktivních částic do atmosféry a jejich dopadu zpět na zem (tzv. spadu).

Globální oteplování je způsobeno skleníkovými plyny, nikoliv energií uvolněnou výbuchem

Spalování paliv, kupříkladu fosilních, způsobuje změnu klimatu nikoliv přímo uvolněnou energií, ale vypouštěním skleníkových plynů (archiv).

Zpráva IPCC z roku 2021 (archiv) podrobně popisuje, jak různé plyny přispívají k procesu, při kterém se do zemské atmosféry dostává více tepla ze Slunce, než z ní odchází. Zpráva zjistila „téměř lineární vztah“ mezi emisemi CO2 a nedávným globálním oteplováním.

„Globální oteplování je způsobeno emisemi skleníkových plynů, jako je CO2, které zachycují tepelné záření odražené od zemského povrchu a brání mu v opuštění atmosféry. To nemá nic společného s energií, již vyzařují kamna na dřevo, ale se skleníkovými plyny uvolňovanými při spalování“ -- vysvětlil Dr. Malte Göttsche, profesor přírodních věd na katedře fyziky Technické univerzity v Darmstadtu.

Jaderné výbuchy neuvolňovaly skleníkové plyny 

Podle vědců mají jaderné výbuchy škodlivé účinky na životní prostředí, ale nezpůsobují globální oteplování.

„Četné testy jaderných zbraní skutečně způsobily obrovské škody na životním prostředí. Některá místa, jako například Marshallovy ostrovy, jsou kvůli radioaktivnímu zamoření životního prostředí stále neobyvatelná [...] V důsledku testů však nevznikly žádné emise skleníkových plynů, které by byly relevantní pro klima,“ řekl Göttsche AFP 14. října 2024 v e-mailu.

Naopak vysvětlil, že pokud by „v budoucí válce bylo použito několik set nebo více jaderných zbraní, které by vybuchly v blízkosti zemského povrchu, došlo by k rozsáhlým požárům. V důsledku vzniklých sazí by na zemský povrch dopadalo méně slunečního světla“. Podle odborníka by to způsobilo ochlazení s potenciálně katastrofálními důsledky.

Profesor Gerald Kirchner, vedoucí oddělení Centra Carla Friedricha von Weizsäckera pro vědu a výzkum míru, poukázal na to, že časový rozvrh událostí rovněž dokazuje, že změnu klimatu způsobují skleníkové plyny, nikoli jaderné testy.

Image
Teplotní změny od roku 1850 a simulace zahrnující a vylučující vliv člověka a koncentrace CO2 v atmosféře za posledních 400 000 let (AFP / Eléonore HUGHES, Jean-Michel CORNU, Simon MALFATTO, Jonathan WALTER)

„V letech 1958 a 1961 proběhla řada testů. V roce 1963 došlo k dohodě mezi Spojenými státy a Sovětským svazem o zákazu zkoušek jaderných zbraní. To znamená, že těmito testy nelze vysvětlit masivní oteplování od roku 2000 a 2010. To se mělo projevit již v 70. letech 20. století. Takže je naprosto jasné, že tyto dvě věci spolu nesouvisí,“ řekl Kirchner 15. října 2024 agentuře AFP.

Jaderný fyzik Tonči Tadić, vedoucí výzkumný pracovník chorvatského Institutu Ruđera Boškoviće, rovněž potvrdil, že jaderné výbuchy nezpůsobily globální oteplování.

Shodl se s německými odborníky na tom, že jaderná válka by měla opačný účinek.

„Efekt je podobný tomu, když sopečné erupce vypouštějí prach do stratosféry. Totální jaderná válka by tak způsobila jadernou zimu,“ sdělil 15. října 2024 AFP.

Energie změny klimatu je nesrovnatelně silnější než atomové bomby

Diana Ürge-Vorsatz, výzkumnice v oblasti klimatu a místopředsedkyně IPCC, rovněž tvrdí, že změnu klimatu způsobují emise skleníkových plynů, nikoliv přímo energie.

„Klima neohřívá samotné spalování, ale plyny uvolňované při spalování, jako je oxid uhličitý, které zachycují sluneční energii,“ řekla odbornice agentuře AFP telefonicky 15. října 2024.

Upozornila také na to, že přebytek energie zachycené v atmosféře skleníkovými plyny pocházejícími z lidské činnosti je „stotisíckrát větší než množství uvolněné během jaderných testů“ ve 20. století.

Poukázala na údaje, podle nichž se v důsledku rostoucího množství skleníkových plynů každou sekundu zachytí několikanásobek energie (tj. tepla) odpovídající síle atomové bomby spuštěné na Hirošimu.

Univerzita v Novém Jižním Walesu ve své publikaci (archiv) odhaduje, že „účinek emisí skleníkových plynů lidstva v tomto padesátiletém období do roku 2020 je asi 25 miliardkrát větší než energie vypuštěná jadernou bombou v Hirošimě“.

John Cook, vedoucí výzkumný pracovník Melbournského centra pro změnu chování, na svých webových stránkách věnovaných zvyšování povědomí o klimatu (archiv) provozuje interaktivní počítadlo, které ukazuje teplo, které naše klima nahromadilo od roku 1998, v ekvivalentech hirošimské jaderné bomby. V současné době je jich na počítadle více než 3,4 miliardy.

Na rozdíl v měřítku upozornil také jaderný fyzik Tonči Tadić, který poznamenal, že snažit se ohřát Zemi jadernými bombami by bylo jako „snažit se ohřát byt petardami“.

Spalování dřeva je problém pro zdraví, ne pro klima

Zavádějící facebookové příspěvky se snaží spojit kamna na dřevo se změnou klimatu. Také to je ale nepřesné.

Dřevo spadá do kategorie tzv. bioenergie (archiv) spolu s mnoha dalšími věcmi, jako jsou kapalná biopaliva nebo organické složky tuhého komunálního odpadu. Mnohé z nich lze využít k výrobě energie (tepla, elektřiny) a jsou považovány za obnovitelné.

Ürge-Vorsatz vysvětlila, že biomasa (včetně palivového dřeva) nezanechává v podstatě žádnou uhlíkovou stopu, protože při spalování se uvolní stejné množství oxidu uhličitého, jaké rostlina během svého života pohltí. Pokud k emisím dochází, pak především z přidružených procesů, jako je doprava.

To ovšem neznamená, že by spalování biomasy bylo neškodné. „Celkově lze biomasu považovat za uhlíkově neutrální. Její spalování je nicméně extrémně škodlivé, nikoliv z hlediska změny klimatu, ale z hlediska znečištění ovzduší. Bohužel znečištění ovzduší je v současné době v Evropě velmi vážným problémem a ve střední Evropě je situace ještě horší.“

Podle vědkyně je jednou z příčin znečištění ovzduší spalování biomasy. Odbornice dodala, že aerosolové částice (např. saze), které se při spalování uvolňují do atmosféry, odrážejí část slunečního záření, takže se zachytí méně energie, ale tento efekt je ve srovnání s celkovou změnou klimatu zanedbatelný.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí „je znečištění ovzduší pro Evropany velkým zdravotním problémem“, přičemž „expozice koncentracím jemných prachových částic nad úrovní doporučenou Světovou zdravotnickou organizací pro rok 2021 měla za následek 238 000 předčasných úmrtí v EU-27“ (archiv).

Ačkoli tyto částice pocházejí z mnoha zdrojů, například ze spalovacích motorů, podle zprávy WHO z roku 2015 „je vytápění obytných budov dřevem a uhlím významným zdrojem znečištění venkovního ovzduší“.

Všechny naše články týkající se změny klimatu najdete zde

Chcete, aby agentura AFP ověřila nějakou informaci? Napište nám!

Kontaktujte nás