Slovenský ústavní soud nezrušil proticovidová opatření

Na sociálních sítích se v lednu šířila zpráva o tom, že slovenský ústavní soud zrušil „roušky, karantény, covid pasy i režim OP/OTP”. Není to pravda. Ústavní soud (ÚS) ve svém rozhodnutí označil za protiústavní pouze jisté části zákona o ochraně veřejného zdraví, zvláště ty týkající se povinné státní karantény v místech k tomu určených. Některé z chyb v zákoně, na které ÚS poukázal, byly ještě v polovině prosince eliminovány novelou zákona. Roušek, covidových pasů či režimu OP/OTP (potvrzujícímu očkování, prodělanou nemoc či obojí) se rozhodnutí ÚS vůbec netýkalo.

„Ústavní soud definitivně zrušil roušky, karantény, covid pasy i režim OP/OTP,” hlásá nadpis tohoto článku na webu infokuryr.cz z 10. ledna 2022, který na Facebooku sdílelo přes 1 000 uživatelů.

Podle textu měl tento „průlomový verdikt” ÚS zveřejnit deník Postoj jako „jediné mainstreamové médium”, pročež jiná mainstreamová média o něm údajně neinformovala. Odkaz na článek Postoje je však nefunkční. Text byl převzat ze slovenského originálu, který šířily desítky tisíc uživatelů.

Image
Snímek webové stránky infokuryr.cz pořízený 28. ledna 2022

Podle článku měl ÚS v prosinci zrušit nejen „karanténu (izolaci) jinde než v domácím prostředí”, ale také „povinné nošení roušek a respirátorů” a „režim OP/OTP, tedy i covid pasy”. V momentě, že jsou tato opatření vymáhána, prý „žadatel omezuje vaše právo na svobodu pohybu a pobytu”, což je podle článku „diskriminace a apartheid”.

Ombudsmančin návrh a „mainstreamová” média

Dne 10. února 2021 podala slovenská veřejná ochránkyně práv (ombudsmanka) Mária Patakyová ÚS návrh na přezkoumání ústavnosti systému státní karantény použitého během první vlny pandemie od dubna do června 2020, podle kterého museli být příchozí ze zahraničí umístěni do státních karanténních center. Učinila tak i z toho důvodu, že se dané osoby nemohly proti těmto zásahům do svých základních práv účinně bránit u soudu (zde o návrhu informoval slovenský kanál RTVS).

Ústavní soud návrh přijal v plném rozsahu a 28. dubna 2021 rozhodl o jeho přezkoumání a posouzení ústavnosti jednotlivých zásahů, o čemž informovala i slovenská média. ÚS ve věci rozhodl 8. prosince 2021 a návrhu z velké části vyhověl, přičemž o svém rozhodnutí vydal tiskovou zprávu. Informovaly o tom například TASR, SME, Pravda, Denník N, Topky, Markíza.

Dne 31. prosince 2021 byl nález ÚS zveřejněn ve slovenské Sbírce zákonů, čímž nabyl účinnosti.

O čem soud skutečně rozhodl

ÚS ve skutečnosti rozhodl o tom, že v souladu s ústavou nebyla pouze některá ustanovení upravující pravomoci ministerstva zdravotnictví a ÚVZ týkající se nařizování karantény a izolace, jakož i některá nejasná ustanovení zákona č. 355/2007 Z. z. o ochraně, podpoře a rozvoji veřejného zdraví. Konkrétně se jednalo o tato ustanovení: § 4 ods. 1 písm. g), § 12, ods. 2 písm. f) některé části § 48 ods. 4 (písm. n), u) a aa)) a § 51 ods. 1 písm. d).

Image
Snímek nálezu ÚS publikovaného 31. prosince 2021 ve Sbírce zákonů

Roušek, respirátorů ani režimu OP/OTP se rozhodnutí ÚS netýkalo, neboť tato opatření spadají do kompetence vlády, resp. ÚVZ, která je definována v jiných částech příslušného zákona č. 355/2007 Sb.

K rozhodnutí z 8. prosince 2021 se vyjádřila také mluvčí ÚS Martina Ferencová, která 14. ledna AFP řekla: „K těmto šířícím se informacím je třeba uvést, že v tomto řízení ÚS neposuzoval právní otázky týkající se povinného nošení roušek a respirátorů ani fungování tzv. režimů OP a OTP.”

Z rozhodnutí ÚS naopak vyplývá, že soud klade zvláštní důraz na ochranu veřejného zdraví. V samotném úvodu rozsudku stojí: „Nebezpečné nakažlivé choroby ohrožují zdraví celé populace. (...) Je v souladu s pozitivním závazkem státu podle čl. 40 ústavy chránit celou společnost před tímto stavem z pozice státu. Na jedné straně je zdraví a jeho ochrana záležitostí každého jednotlivce, na straně druhé je veřejné zdraví záležitostí společnosti a týká se každého jejího člena. Nelze proto pochybovat o nutnosti a prospěšnosti zákonem upravovat opatření a ukládat povinnost prevence vzniku a šíření nakažlivých chorob.”

Image
Snímek ze stránky slovenské ombudsmanky pořízený 24. ledna 2022

Na sociálních sítích se rozhodnutí ÚS dostalo širší pozornosti až po jeho nesprávné interpretaci alternativním slovenským portálem Bádateľ. O tom, co tato dezinterpretace na sítích způsobila, informovala i média (například TV JOJ).

Tato tvrzení jsou však nepravdivá. Vyvrátila je veřejná ochránkyně práv, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo vnitra, ÚVZ a Policie SR.

AFP se obrátila i na Martina Hanuse, šéfredaktora deníku Postoj, na jehož text zavádějící článek portálu Bádateľ odkazuje. „Z kontextu vyplývá, že v případě tohoto textu se jednalo o blog, tedy o neredakční obsah. Pokud tedy portál Bádateľ napsal, že jde o článek Postoje, autor portálu buď nechápe rozdíl mezi texty redakce Postoje a blogy desítek přispěvatelů, nebo záměrně dezinformuje,” řekl Hanus AFP 18. ledna 2022.

ÚS SR: povinná státní karanténa byla protiústavní

ÚVZ vydal 11. ledna 2022 k celé záležitosti širší stanovisko. Podle něj ÚS ve svém rozhodnutí uvedl, že „pokud je izolace osoby prováděna v domácím prostředí, což zákon o ochraně veřejného zdraví výslovně umožňuje, nejedná se o zbavení osobní svobody a nařízená izolace v domácím prostředí je tak v souladu s ústavními normami. Pokud však jde o izolaci mimo domácí prostředí (ve zdravotnickém nebo jiném zařízení), ÚS rozhodl, že se jedná o zbavení osobní svobody.”

Podle ÚS tak zákon dostatečně nedefinoval pojmy „karanténa” a „izolace”. To však vyřešil slovenský parlament 14. prosince, ještě před nabytím účinnosti rozhodnutí ÚS, a to přijetím novely č. 533/2021 Sb., která tyto pojmy nově definovala. V současné době je tedy na základě rozhodnutí a novely možné nařídit povinnou karanténu pouze v domácím prostředí, což ovšem ÚVZ dodržuje již od června 2020.

Za zmínku rovněž stojí, že v prvních měsících pandemie byly za pobyt ve státních karanténních centrech repatriantům vystaveny faktury, které někteří z nich dosud nezaplatili a nadále se se státem přou.

V tiskové zprávě ÚS se rovněž uvádí, že v důsledku rozhodnutí ÚS nemohou repatrianti požadovat odškodnění nebo náhradu škody v důsledku nařízených opatření: „Ztráta účinnosti protiústavních ustanovení má právní účinky ex nunc (do budoucna). Proto nezakládá nárok na odškodnění v důsledku nařízených opatření založených na protiústavních ustanoveních a uplatněných vůči jejich adresátům v období, kdy nesoulad těchto ustanovení ještě nebyl ústavním soudem vyřčen.”

O rouškách a OTP ústavní soud vůbec nerozhodoval

V zavádějícím článku na webu infokuryr.cz mimo jiné stojí, že „ústava svěřuje práva určit meze základních práv a svobod (z důvodu zachování povahy ústavnosti těchto práv a svobod) jen zákonodárnému sboru”. To prý znamená, že ministerstvo zdravotnictví ani ÚVZ „nemají právo usneseními a vyhláškami ÚVZ omezovat základní práva a svobody”, takže jejich opatření jsou od rozhodnutí ÚS z 31. prosince 2021 „neplatná”.

Nic takového ovšem z rozhodnutí ÚS nevyplývá. Autoři článku rozhodnutí ÚS chybně interpretují. ÚS pouze připomíná, že podzákonný obecně závazný předpis příslušného orgánu veřejné moci - např. vyhláška ÚVZ - nemůže stanovit meze základních práv a svobod mimo rámec stanovený zákonem. K tomu sice podle rozhodnutí soudu mohlo docházet například v případě § 4 odst. 1 písm. g) a § 48 odst. 4 písm. aa), které ÚS zrušil a které obsahovaly pasáže o nedostatečně definovaných „dalších opatřeních”, ale nic z toho se nevztahuje na roušky či režim OTP.

Totéž vysvětluje na svých webových stránkách i ÚVZ: „...(F)ormulace ‚jiná opatření’ a ‚jiná nezbytná opatření k ochraně veřejného zdraví’ v obou napadených ustanoveních neposkytují potřebné záruky ochrany jednotlivce před svévolnými zásahy do základních práv a svobod, jedná se tedy o příliš širokou a neurčitou formulaci, a zákon nemůže zplnomocnit orgán výkonné moci k vydávání podzákonných předpisů stanovujících meze základních práv a svobod.”

ÚVZ je i nadále oprávněn „nařídit opatření v případě ohrožení veřejného zdraví, která jsou uvedena v § 48 odst. 4 písm. a) až z)”, což znamená, že v určitých zákonem vymezených případech má možnost omezit základní práva a svobody. V současné době platná opatření - například omezení provozoven a služeb, povinnost nosit roušky a respirátory, opatření týkající se vstupu zaměstnanců na pracoviště nebo omezení hromadných akcí - se totiž odvolávají na jiná konkrétní zákonná ustanovení zákona než ta, která ÚS zrušil.

Image
Snímek § 48 ods. 4 písm. a) až z) zákona 355/2007 o ochraně veřejného zdraví ze stránky slovenské ombudsmanky pořízený 24. ledna 2022

AFP již v minulosti na podobné téma hovořila s Markem Dominem, docentem na katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Ten nám vysvětlil, jak ústava přistupuje k ukládání povinností. Pandemická opatření ÚVZ jsou vyhlašována v souladu s článkem 13 ústavy, který potvrzuje, že „povinnosti mohou být ukládány mimo jiné ‚zákonem’ nebo ‚na základě zákona’. To znamená, že povinnosti mohou být uloženy buď (a) přímo zákonem přijatým národní radou, nebo (b) jiným právním aktem přijatým na základě a v rozsahu zákonné pravomoci stanovené zákonem. Z výše uvedeného tedy nevyplývá, že o uložení jakékoli povinnosti nebo omezení základních práv a svobod musí poslanci hlasovat formou zákona. Postačí právní akt přijatý na základě obecné pravomoci obsažené v zákoně.” Právě mezi takové právní akty patří vyhlášky Úřadu státního zastupitelství: „V případě těchto opatření se tedy jedná o právní akty vydané na základě zákona, a je tedy splněna podmínka, že ukládají povinnost ‚na základě zákona’,” vysvětluje Domin.

Ústavní soud rozhodl, že ÚVZ vydává vyhlášky na základě své zákonné kompetence a v souladu s ústavou 1. prosince 2021, a to z podnětu generálního prokurátora Maroše Žilinky, který právní úpravu navrhl přezkoumat již v březnu loňského roku.

„Ústavní soud dospěl k závěru, a vlastně tím jen potvrdil svou předchozí judikaturu, že ÚVZ SR je součástí výkonné moci, je přesně zmocněným orgánem státní správy”, který „je oprávněn vydávat vyhlášky jako obecně závazné právní předpisy”, uvedl předseda ÚS Ivan Fiačan 1. prosince 2021.

Chcete, aby agentura AFP ověřila nějakou informaci? Napište nám!

Kontaktujte nás