Německá kancléřka Angela Merkelová v Berlíně 31. března 2021. (AFP / Hannibal Hanschke)

Černá vlákna v respirátorech a testech nejsou paraziti, ale neškodné úlomky vláken

Copyright AFP 2017-2021. Veškerá práva vyhrazena.

Na sociálních sítích se již několik týdnů šíří videa mikroskopických záběrů respirátorů obsahujících „podezřelá” hýbající se tmavá vlákna. Desetitisíce vyděšených uživatelů Facebooku tato videa a fotografie sdílela s tím, že respirátory a odběrové tyčinky testů na Covid-19 obsahují „parazity” či takzvané „Morgellony”. AFP tento experiment provedla a vlákna ukázala mikrobiologům, kteří zkonstatovali, že se nejedná ani o živé organismy, ani o jakési nanoboty, nýbrž o neškodné úlomky vláken.

„Tohle je uměle vytvořené vlákno na principu baterie. Je to vložené do testů nebo masek jako mrtvé vlákno, ale v okamžiku, kdy se to spojí s vlhkem nebo s energií tepla vychazejícího z našeho těla, tak jak kdyby se ta baterka oživila a začne to okamžitě fungovat. Jak dlouho už to do nás tlačí? To je jak z vědeckofantastického filmu!” tvrdí například autor tohoto příspěvku z 21. března 2021, které obsahuje kompilaci záběrů na pohybující se černá vlákna zaslaných různými uživateli vyjadřujícími obavy a zděšení z toho, co pod lupou či mikroskopem viděli.

Tento jediný příspěvek měl přes 14 000 sdílení. Příspěvků na stejné téma je však na tomto profilu více, například zde, zde či zde. Videa s pohybujícími se tmavými vlákny se šíří i v mnoha dalších jazycích, například v srbštině, němčině, polštině či bulharštině.

Snímek facebookového příspěvku pořízený 12. dubna 2021

Reportéři AFP v Srbsku, Německu a České republice spojili síly, aby společně zjistili, zdali se i jim podaří tmavá vlákna nalézt, o jaký materiál se jedná, a proč se pohybují. Tým došel k závěru, že tato vlákna lze nalézt i na mnoha dalších náhodných předmětech jako kočičí hračka, sešit či košile. Nejsou to paraziti, nýbrž všudypřítomná avšak neškodná vlákna, které rozpohybuje závan vzduchu či vlnka vody. Nejdná se ani o takzvané Morgellony - dosud nevysvětlený jev, o němž se někteří lékaři domnívají, že je způsoben psychotickou deluzí či bakteriemi. 

Černá vlákna se nevyskytují pouze v respirátorech

Podomácku provedené pokusy mnoho uživatelů utvrdily v tom, že respirátory jsou nebezpečné a jejich nošení by nemělo být povinné. AFP provedla svůj vlastní pokus: pomocí telefonní aplikace simulující lupu prozkoumala různé předměty denní potřeby včetně bavlněné roušky a respirátoru KN95. Černá vlákna jsme našli úplně všude, jak dokazuje následující galerie. 

Černá vlákna jsou neškodná

Jak jsme již uvedli, zmíněná černá vlákna lze nalézt prakticky kdekoliv. Odkud se berou, a jsou nebezpečná? AFP požádala několik vědců, aby zhodnotili videa a fotografie kolující na internetu. 

„Pravděpodobně je to kousek vlákna nějaké textilie, kterou dotyčný experimentátor měl na sobě nebo kolem sebe, jako jsou závěsy, koberce apod. Vzduchem létá spoustu těchto úlomků spolu se sporami hub, plísní, pylem, částmi odumřelých buňek naší kůže nebo půdními částicemi,” řekla AFP Ing. Jana Nebesářová, CSc., vedoucí Laboratoře elektronové mikroskopie při Akademii věd ČR. 

„Společnou vlastností je velikost pod 500 µm a z toho vyplývající lehkost umožňující volné unášení proudícím vzduchem. Tento vzdušný aerosol vytváří v domácnosti všudypřítomný prach. Na roušce mohou být vlákna, která se tam dostala při výrobě, ale také při manipulaci s rouškou před jejím prohlížením. Každopádně pro zdravého člověka nejsou nijak nebezpečná, vdechujeme je každodenně a náš řasinkový epitel, kterým jsou vystlány dýchací cesty, si umí s těmito mikroskopickými cizorodými částicemi dobře poradit,” dodala Nebesářová v e-mailu 31. března 2021. 500 µm se rovná 0,5 milimetru.

Ilustrační fotografie prachových částic poletujících ve vzduchu (Austin Ban / Unsplash)

Jeffrey Marlow, docent biologie na Boston university, na naši žádost podrobil zkoušce zbrusu nový respirátor. „Když jsem respirátor vyňal z obalu a prozkoumal jej pod mikroskopem Nikon při zvětšení 80x, viděl jsem síť průhledných vláken. Ovšem na každém čtverečním centimetru došlo jednou či dvakrát také k výskytu tmavších vláken, která byla kratší a často zkroucená. Během zhruba desetiminutového laboratorního pokusu se tato vlákna nepohnula,” řekl Marlow AFP v e-mailu 5. dubna 2021.

Mluvčí německého výrobce respirátorů   D/Maske Christian Scharlach v e-mailu 7. dubna 2021 AFP vysvětlil, že „roušky s velmi vysokou schopností filtrace mají obzvláště dobrý elektrostatický náboj”, který materiálu umožňuje přilákat a zachytit i malé viry. Právě tento náboj na povrch přitahuje i drobné částice jako ona tmavá vlákna. „Elektrostatický náboj přitahuje a filtruje vlákna. Pokud si respirátor dáte například do kapsy od saka, vlákna se na něj automaticky nalepí,” dodal Scharlach.

Proč se vlákna hýbají?

Mnoho uživatelů bylo přesvědčeno, že se jedná o živé organismy, protože se vlákna pod mikroskopem hýbala. Tento jev lze ovšem snadno vysvětlit.

Tato vlákna, jež jsou podle Nebesářové součástí „vzdušného aerosolu” a jejich velikost nedosahuje ani 500 µm, jsou tak lehká, že je rozpohybuje i vzdušný proud, který my lidé vůbec nepocítíme. Dalším faktorem je statická elektřina. 

„Co se týče pohybu vláken v kapce vody, je to jednoduché. Když v bazénu budete chtít chytit předmět plovoucí na hladině a vztáhnete k němu ruku tak, že před ní vytvoříte vlnu, předmět vám uplave o kousek dál. Stejně tak, když se blížíte hrotem pinzety k vláknu v kapce vody, vlna způsobí pohnutí vlákna. Ale v žádném případě to nedokazuje, že jde o živý objekt, který je sám schopen pohybu,” řekla Nebesářová. 

Tvrzení, že tmavá vlákna jsou ve skutečnosti paraziti, vyvrátil v tomto videu i rumunský vědec  Cristian Presură z výzkumné laboratoře společnosti Philips v nizozemském Eindhovenu. Na různých materiálech provedl pokus s párou a došel k závěru, že se jedná o neškodná a hlavně neživá vlákna. 

„Pára v respirátoru stoupá a rozpohybuje textilní vlákna,” vysvětlil poté, co respirátor položil na konvici s vroucí vodou. „Pára textilii prostoupila, chvíli zůstala uvnitř a postupně vystoupala na povrch, čímž uvedla vlákna do pohybu. Ta postupně chladla a tím měnila svou strukturu. Prostě reagovala na fyzikální změny okolí,” shrnul vědec na konci videa.

Laboratorní experiment AFP

Abychom si byli ještě jistější, ukázali jsme fotografie černých vláken bioložce Marině Jovanovičové z bělehradského Ústavu obecné a fyzikální chemie. Ta nám 6. dubna 2021 potvrdila, že se jedná o „obyčejná vlákna, jen úlomky.” 

Jovanovičová našla jedno tmavé vlákno na použitém respirátoru, který jsme jí poskytli. Uvedla, že v normálních laboratorních podmínkách by zkoumaný kousek respirátoru měl být zafixován mezi dvěma sklíčky a neměl by se ho nikdo neustále dotýkat. Při důkladném prozkoumání by navíc nezůstalo jen u mikroskopu. Pro naše účely jsme se však snažili kopírovat podmínky, za kterých lidé natočili záběry vláken u sebe doma. 

„Není možné si splést si vlákno s živým organismem. Vlákna mají pravidelně se opakující vzor, takže je hned poznat, že se nejedná o mikroby,” vysvětlila vědkyně a zdůraznila, že na podmínkách „testování“ opravdu záleží. „Když si roušku nasadíte, dotknete se jí a nanesete na ní různé úlomky jako kousky vlasů, rostlinná vlákna a další nečistoty. To, co jsme viděli, byly takovéto úlomky, nikoliv paraziti nebo jiné živé organismy. Byly to jen zbytky nějakých materiálů.“ 

 

Morgellony nejsou paraziti přítomní v respirátorech

Mnoho uživatelů se domnívalo, že černá vlákna jsou takzvané „Morgellony”, které mohou být nebezpečným zdrojem nákazy. Podle neziskového amerického lékařského centra Mayo Clinic jsou tzv. Morgellons „kontroverzním a dosud nevysvětleným kožním onemocněním”, jehož symptomy zahrnují „pocit, že na povrchu i pod povrchem kůže něco leze, srovnatelný s pocitem pohybujícího se hmyzu, píchání, kousnutí a pocity vláken či černých nitek na kůži a pod ní.” 

Studie provedená v amerických Centrech pro kontrolu onemocnění (CDC) na 115 pacientech v letech 2006 - 2008 zkonstatovala, že „nebyla zaznamenána přítomnost žádných parazitů ani mykobakterií. Většina materiálů nasbíraných z kůže pacientů tvrořila celulóza, nejspíše původem bavlna.” 

Podle Mayo Clinic některé studie tuto nemoc spojovaly s bakterií Berrelia spirochetes, která má na svědomí boreliózu. Tyto sprirochety mají charakteristický tvar spirály nebo helixu, což je vidět například na stránce fakulty medicínské biologie na univerzitě Paris 5. Vláknům nalezeným v respirátorech se vůbec nepodobají.

Snímky spirochet ze stránky univerzity Paris 5 (nahoře vlevo), snímek fragmentu z respirátoru pořízený pod mikroskopem Mariny Jovanovičové (nahoře vpravo), a dva snímky z videí šířených na Facebooku (dole)

Další studie považují Morgellony za výplody „klamné parazitózy”, což je podle tohoto článku z roku 2010, publikovaného v časopise Německé dermatologické společnosti, utkvělá víra v to, že byla kůže zamořena parazity či bakteriemi. „Tento jev byl pojmenován Morgellony samotnými pacienty, i když lékařské důkazy pro jeho existenci stále chybí,” stojí v článku. 

Covid-19