
NATO nehromadí u ruských hranic vojenskou techniku s cílem vyprovokovat konflikt
- Tento článek je víc než rok starý.
- Zveřejněno 08/04/2021 v 13:50
- Aktualizováno 14/04/2021 v 13:01
- Článek přečtete za 3 min
- Autor: Ladka MORTKOWITZ, AFP Česká republika
Copyright © AFP 2017-2025. Pro jakékoli komerční využití tohoto obsahu je nutné předplatit si naše služby. Pro více informací klikněte zde.
„NATO několik měsíců hromadila vojenskou techniku v blízkosti ruských hranic se záměrem rozpoutat naprosto nesmyslný konflikt. Ukrajina téměř celou svoji armádu přesouvala k východním hranicím. Akorát vás o tom média jaksi pozapomněla informovat. Je to Bidenova nebezpečná provokace. Doufám, že jste si nemysleli, že zvolením toho idiota se dočkáme několika let světového míru,” stojí v tomto příspěvku z 3. dubna 2021, který již sdílelo přes 4 500 uživatelů.

Autor příspěvku dále tvrdí, že opatření proti šíření nemoci Covid-19, především noční zákaz vycházení, měl ve skutečnosti posloužit k „uklizení většího množství civilních svědků při přesunech vojenské techniky přes území České a Slovenské republiky směrem na východ” a že „tvz. protiepidemická opatření měla jen odvádět pozornost od této akce.”
„O virus tu vůbec nikdy nešlo,” stojí v textu. „Lockdowny posloužily pouze jako rychlokurz poslušnosti, nácvik vojenského režimu, jako příprava na válečný stav, včetně nošení masek. Dá se nyní očekávat, že se pod vymyšlenou záminkou rozpoutá nesmyslný konflikt.”
Probíhá masivní přesun vojsk NATO do Pobaltí?
Ze seznamu probíhajících a připravovaných vojenských cvičení, které NATO s předstihem zveřejňuje na svých webových stránkách, vyplývá, že k žádnému masivnímu přesunu vojsk ani techniky v této chvíli nedochází.
To potvrdil i mluvčí aliance poté, co ji AFP požádala o komentář. „V Pobaltí k žádnému hromadění vojsk nedochází,” řekl zástupce NATO v e-mailu 6. dubna 2021. „Zvýšený výskyt předsunutých jednotek NATO v regionu, skládající se ze zhruba 5 000 vojáků na čtyřech bojových místech v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku, je tam již od roku 2017. Jejich přítomnost na spojeneckém území je součástí obranné reakce NATO na agresi Ruska vůči Ukrajině.”
NATO informuje o všech již proběhlých cvičeních na svých stránkách zde.
To, že by se v Pobaltí hromadila vojska NATO odmítlo i litevské ministerstvo obrany. „Za uplynulé tři měsíce nedošlo k žádným zásadním změnám v počtu spojeneckých vojáků NATO," sdělil zástupce ministerstva AFP v e-mailu 14. dubna 2021. „Všechna vojenská cvičení probíhají v souladu s předem schválenými národními a aliančními plány."
Ruské manévry u Ukrajiny
Příspěvky o údajném posilování aliančních vojsk v Pobaltí se začaly šířit poté, co média informovala o masivním přesunu ruských ozbrojených k ukrajinské hranici a na Krymský poloostrov, který si Rusko přisvojilo během ozbrojené invaze v roce 2014.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg 6. dubna 2021 na Twitteru současné ruské manévry odsoudil a oznámil, že aliance Ukrajinu plně podporuje:
I called President @ZelenskyyUa to express serious concern about Russia’s military activities in and around Ukraine & ongoing ceasefire violations. #NATO firmly supports #Ukraine’s sovereignty & territorial integrity. We remain committed to our close partnership.
— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) April 6, 2021
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k urychlení procesu přijetí Ukrajiny do NATO s tím, že je to jediná možnost, jak ukončit konflikt s proruskými separatisty na východě země. To je ovšem podle politologa a experta na bezpečnostní otázky Tomáše Weisse z katedry evropských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nepravděpodobné. Příprava na vstup do aliance trvá řadu let a konflikt s Ruskem šance Ukrajiny ještě snížil, řekl Weiss serveru Aktualne.cz.
Podle Spojených států, jež jsou ústředním členem aliance, musí Ukrajina nejdříve zavést zásadní politické a ekonomické reformy, napsala agentura AFP 6. dubna 2021.
„Apelujeme na ukrajinskou vládu, aby provedla hluboké a komplexní reformy nezbytné k vybudování stabilnější, demokratičtější, prosperující a svobodné země,“ řekl podle AFP mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price. Bidenova vláda však podle něj přesto podporuje politiku „otevřených dveří“ NATO a „právo každé suverénní země zvolit si“, zda do aliance vstoupit.
AFP již v minulosti vyvrátila dezinformace o údajném zneužití koronavirových opatření k tajnému přesunu vojsk NATO přes území České republiky k hranicím s Ruskem zde.
Tento článek byl aktualizován komentářem litevského ministerstva obrany.
Chcete, aby agentura AFP ověřila nějakou informaci? Napište nám!
Kontaktujte nás