Český premiér Fiala se v Berlíně neklaněl památce nacistů

„Premiér ČR se šel poklonit památce padlých německých nacistů a vojáků ve 2. světové válce v Berlíně. Té válce, ve které Němci zavraždili na 350 tisíc Čechoslováků,” tvrdí příspěvek z 6. května 2022, který na Facebooku sdílelo přes 1 100 uživatelů. Stejný text koloval také na Twitteru, ale místo fotografie Fialy k němu byly připojeny snímky českých obětí nacismu. 

Pod textem sdíleným na Facebooku je fotografie, na níž se Fiala klaní před věncem stráženým dvěma uniformovanými vojáky u zdi s nápisem „Den Opfern der Hitlerdiktatur der Jahre 1933-1045” (Obětem Hitlerovy diktatury let 1933-1945).

Image

Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 10. května 2022

Památník neuctívá ani nacisty, ani německé vojáky

Jak už napovídá samotný text ze zdi památníku v Plötzensee, nejedná se o místo uctívající památku nacistů nýbrž naopak jejich obětí. V letech 1933-1945 bylo ve věznici popraveno 2 890 odpůrců nacistického režimu Adolfa Hitlera, mezi nimi kolem 700 občanů Československa. V počtu obětí tak byli Čechoslováci hned druzí za Němci, kterých tam bylo popraveno 1 437. 

Podle Spolku pro vojenská pietní místa patřili mezi nejznámější české oběti popravené v Plötzensee komunistický novinář Julius Fučík či generál Bedřich Homola.  

Jen v roce 1943 bylo v Plötzensee popraveno více než 1 100 vězňů, z nichž mnozí předtím podstoupili brutální výslech Gestapa. Většina poprav proběhla gilotinou či oběšením. 

Premiérova návštěva v Německu

O Fialově návštěvě památníku v Plötzensee psala i česká média. Sám premiér o ní informoval hned 5. května 2022 na svém twitterovém účtu, kde napsal: „V berlínské věznici Plötzensee jsem uctil památku obětí nacistického režimu. Za 2. světové války zde bylo popraveno 701 českých občanů a hrdinů, kteří se nebáli postavit zrůdnému režimu.”

Podle webové stránky Úřadu vlády se Fiala poté v Berlíně setkal se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem a prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Hlavními tématy jednání byla energetická bezpečnost po ruské invazi na Ukrajinu a globální dopady této války. Politici jednali také o společné podpoře Ukrajiny, o nadcházejícím českém předsednictví v Radě EU a o česko-německé bilaterální spolupráci.