Zmanipulovaná fotografie Pavla držícího povolávací rozkaz záměrně vyvolává strach z mobilizace

Copyright AFP 2017-2023. Veškerá práva vyhrazena.

Před druhým kolem prezidentských voleb, které se koná 27. a 28. ledna, sdílely stovky uživatelů sociálních sítí fotografii Petra Pavla upravenou tak, aby vypadala, že kandidát drží povolávací rozkaz. Zfalšovaná fotografie je jen jedním z mnoha příspěvků snažících se vzbudit obavy, že Pavel zatáhne Česko do boje proti ruským silám na Ukrajině. Podle české ústavy však prezident nemůže samostatně rozhodnout o vyslání vojáků do války v jiné zemi; vojenská mobilizace podléhá přísnému postupu, jehož nedílnou součástí je celá vláda i parlament.

Zmanipulovanou fotografii před volbami hojně sdíleli čeští i slovenští uživatelé sociálních sítí, například zde, zde či zde. Snímek je opatřen bublinou, podle které Pavel říká: „Děkuji všem mladým za důvěru! Mám pro vás povolávací rozkaz!“

Tyto příspěvky jsou součástí širší kampaně plné nepodložených a spekulativních tvrzení o tom, že se Pavel chystá poslat české brance na Ukrajinu bojovat proti ruským vojskům. Toto téma se stalo jedním z hlavních bodů prezidentské kampaně.

České zákony však neumožňují prezidentovi jednostranně vyhlásit mobilizaci: tento úkon se skládá z celé řady kroků, které musí učinit jak vláda, tak obě komory parlamentu, počínaje shodou s tím, že se země skutečně nachází ve válečném stavu.

Pavel nikdy veřejně nevyzval k vyslání vojáků na Ukrajinu. Krátce poté, co ji Rusko 24. února 2022 napadlo, však doporučil vyslání jednotek NATO na humanitární misi spočívající v zajištění ochrany humanitárních koridorů pro lidi prchající před válkou. V době intenzivního ruského ostřelování Mariupolu a Irpině v březnu 2022 také uvažoval o intenzivnějším vojenském zapojení, ale pouze za účelem poskytnutí výcviku, logistické podpory a bezpečnosti civilistů.

Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 26. ledna 2023

Původ fotografie

Původní fotografii, která byla k hoaxu použita, jsme snadno našli. Byla totiž zveřejněna 13. ledna 2023 na instagramovém účtu Petra Pavla. Je na ní generál držící vlastní karikaturu s citátem z prezidentské debaty: „Mnohomluvnost ještě neznamená, že člověk říká něco podstatného.“

Na zmanipulovaném snímku je místo karikatury formulář s nadpisem: „Vzor povolávacího rozkazu k výkonu základní přípravy (vojenského cvičení, výjimečného vojenského cvičení)“.

Srovnání obou snímků z 26. ledna 2023

Stejný formulář jsme našli na stránkách Ministerstva vnitra jako součást vyhlášky č. 102/2005 Sb. (k dispozici v této právní databázi), která stanovuje tři druhy povolávacích rozkazů.

Nejstarší zveřejnění zmanipulované fotografie jsme našli na twitterovém účtu Pozor změna, který často podporuje Pavlova oponenta Andreje Babiše (například zde) či se přímo snaží Pavla očernit (zde, zde, zde).

Objevily se i další verze pozměněného obrázku (zde, zde), například jedna mířící na romskou komunitu, která obsahovala bublinu s nápisem „Cikáni, myslím na vás. Půjdete jako první.“

Komentáře pod příspěvky naznačují, že někteří uživatelé si neuvědomují, že se jedná o podvrh. „Takže jsme spadli ůplně dna dno ,pokud máme takovéhle adepty na prezidenta,“ tvrdí jeden z nich.

Snímek komentářú pod příspěvkem pořízený 26. ledna 2023

Tyto příspěvky jsou součástí širší kampaně snažící se přesvědčit čtenáře, že Pavel chce zatáhnout Českou republiku do války. Pavel však nikdy veřejně nemluvil o vyslání české armády nebo dokonce branců na Ukrajinu. Některým z těchto tvrzení jsme se již věnovali zde.

Na dotaz během tiskové konference 17. ledna 2023, zda bude v případě jeho zvolení vyhlášena mobilizace, Pavel odpověděl: „Jako voják jsem nikdy nebyl tím, kdo by někoho tlačil do konfliktu. Války začínají politici, ne vojáci. (...) Mě udržení míru leží na srdci možná víc než řadě politiků, protože já jsem tu válku zažil. Vím, o čem je, vím jak dopadá nejen na vojáky, ale i na civilní obyvatelstvo. Takže já jsem ten poslední, kdo by chtěl naši zemi vtahnout do války.“

České ozbrojené síly

Až do roku 2004 byla v České republice (a předtím v Československu) pro všechny způsobilé muže povinná vojenská základní služba. V roce 2005 přešla země k plně profesionální armádě. Česká republika vstoupila do NATO v roce 1999.

K všeobecné mobilizaci došlo u nás naposledy v září 1938 v důsledku hrozící invaze ze strany nacistického Německa. Nakonec trvala pouhý týden, než účastníci Mnichovské dohody povolili Adolfu Hitlerovi anektovat velké části československého pohraničí známé jako Sudety bez odporu české armády.

Prezident nemůže sám od sebe vyhlásit mobilizaci

Podle branného zákona není v kompetenci prezidenta samostatně vyhlásit mobilizaci. K jejímu vyhlášení totiž musí být splněna podmínka, že se stát nachází ve válečném stavu. Ten vyhlašuje Parlament ČR, a to prostřednictvím nadpoloviční většiny zvolených zástupců v obou komorách parlamentu.

Snímek stránky branného zákona pořízený 27. ledna 2023

Ani po vyhlášení válečného stavu však prezident nemá k mobilizaci volnou ruku. Tu totiž může nařídit až poté, co jej k tomu vyzve vláda.

„Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích,“ stojí v odstavci 23 branného zákona.

To nám potvrdil mluvčí Generálního štábu Armády ČR Ivo Zelinka. „Nejprve musí být vyhlášen válečný stav Parlamentem ČR, dále pak by o mobilizaci požádala vláda ČR a tu by následně vyhlašoval prezident ČR s kontrasignací premiéra. Jedná se tedy o třístupňový bezpečnostní mechanismus, který neumožňuje svévolné vyhlášení,“ uvedl Zelinka 27. ledna v e-mailu pro agenturu AFP.

Branný zákon dále uvádí, že o rozsahu mobilizace rozhoduje vláda. Ta určuje, kdo z občanů bude povinen podrobit se tzv. odvodnímu řízení. Prezident nemá v tomto ohledu žádnou zvláštní pravomoc.

„Vláda stanoví nařízením za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu podle potřeb ozbrojených sil počty občanů povinných podrobit se odvodnímu řízení, a to podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace, a termín zahájení odvodního řízení,“ stojí v odstavci 18 branného zákona.„Krajské vojenské velitelství za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu povolá občana k odvodnímu řízení na základě nařízení vlády.“

Právě v rámci tohoto odvodního řízení by občanům přišel povolávací rozkaz, který Petr Pavel drží ve zmanipulované fotografii. Jedná se o jeden z několika formulářů, jejichž účelem je shromáždit informace o způsobilosti občana vykonávat mimořádnou vojenskou službu.

O schopnosti občana tuto službu vykonávat rozhoduje čtyřčlenná odvodní komise složená z ředitele krajského vojenského velitelství, zástupce obce a dvou civilních lékařů.

V jakých případech může Česká republika vstoupit do válečného stavu?

Ústava ČR uvádí, že k vyhlášení válečného stavu může dojít v případě, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

Snímek článku 43 Ústavy ČR
Ukrajinsko-ruský konflikt