Laboratorní výsledky neprokazují záměrné rozprašování „toxického“ saharského písku
- Zveřejněno 24/07/2024 v 15:41
- Článek přečtete za 9 min
- Autor: Paula CABESCU, Marion DAUTRY, AFP Rumunsko, AFP Bělehrad
- Článek preložil/-a Ladka MORTKOWITZ
Copyright © AFP 2017-2024. Pro jakékoli komerční využití tohoto obsahu je nutné předplatit si naše služby. Pro více informací klikněte zde.
„Žádný saharský písek! Šokující chemický rozbor prachu setřeného z automobilu odhaluje, že z nebe padají těžké kovy a prvky používané pro modifikaci počasí! Bosenská laboratoř zjistila ve vzorku nikl, barium a hliník překračující známý limit více než 700x spolu s dalšími těžkými kovy! Letadla pokrývají oblohu modifikátory počasí pro kontrolu slunečního svitu a na blokaci UV záření dopadajícího na planetu,“ tvrdí tento příspěvek, který od konce března na Facebooku sdílelo bezmála 6 000 uživatelů.
Příspěvek obsahuje odkaz na článek Aeronetu z roku 2022, který sdílely další tisícovky uživatelů Facebooku také například zde.
Všechny příspěvky mají společného jmenovatele: používají identické údaje o naměřených hodnotách chemických látek pocházející z bosenského výzkumného ústavu v Tuzle, jež údajně mnohonásobně překračují bezpečné limity. Bosenský ústav však v dubnu 2024 agentuře AFP objasnil, že v tomto případě pouze testoval materiál dodaný zákazníkem, včetně vzorku, který údajně pocházel ze Sahary. Původ tohoto vzorku laboratoř neměla možnost ověřit.
Odborníci oslovení agenturou AFP varovali před unáhlenými závěry a uvedli, že metodiku tototo experimentu provázejí otázky a pochybnosti. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) agentuře AFP sdělil, že písek obecně sice může obsahovat feromagnetické částice, které se po přiložení magnetu na něj nachytají, ale zvýšenou koncentraci toxických látek v době příletu prachu ze Sahary nezaznamenal.
„Pokud jsme prováděli odběry v době epizod se saharským pískem, tak se zvýšené koncentrace těžkých kovů neobjevily,“ sdělil AFP Václav Novák, vedoucí oddělení Informační systém kvality ovzduší ČHMÚ v emailu 9. července 2024. Zdravotní limity pro suspendované částice v ovzduší ČR jsou k dispozici zde.
Podobná tvrzení se šířila i ve slovenštině. Některé slovenské příspěvky, jako například tento, odkazovaly právě na článek Aeronetu z roku 2022. Ten obsahuje obrázky analýzy bosenského institutu, z něhož zmíněné údaje a čísla pocházejí.
Aeronet často šíří dezinformace o tzv. „chemtrails“, jejichž obsah jsme v rámci AFP opakovaně hodnotili ve slovenštině (například zde, zde či zde).
Kromě češtiny a slovenštiny se tato tvrzení šířila i v dalších jazycích včetně rumunštiny, francouzštiny či holandštiny.
Původ laboratorních výsledků
Obrázek s výsledky výše zmíněné chemické analýzy koluje na internetu od června 2022, jak dokládají články na bosenských webových stránkách z té doby. Na obrázku je vidět, že si ji objednal subjekt zvaný „Národní krizové centrum“; nejedná se však o oficiální bosenskou státní instituci.
Jak vysvětlil místní politik a právník Mirnes Ajanović ve videu zveřejněném 8. června 2022 na kanálu Ajanovićovy strany na YouTube, experiment, na němž se podle svých slov sám podílel, spočíval v porovnání vzorku písku odebraného na Sahaře v Tunisku s jiným vzorkem písku odebraným 7. dubna 2022 po „nebezpečném špinavém dešti“ v bosenské vesnici Dobošnica Donja u města Lukavac.
Oba vzorky byly předány Ústavu chemického inženýrství v Tuzle, který provedl analýzu (dokument s výsledky v plném rozlišení si můžete prohlédnout zde). Ústav 11. dubna 2024 sdělil agentuře AFP e-mailem, že provedl testy obou vzorků, ale že je poskytla třetí strana, a že tedy nemůže vědět, za jakých okolností byly vzorky odebrány.
Ve sloupci tabulky označeném „Saharski pijesak“ vidíme výsledky pro vzorek, který měl být podle Ajanoviće odebrán v Tunisku; v dalším sloupci vidíme výsledky pro vzorek z Bosny.
Ze srovnání vyplývá, že druhý vzorek vykazuje vyšší obsah hliníku, arsenu, barya, niklu, zinku a železa než údajný vzorek z Tuniska. Institut ve své zprávě uvádí, že na základě nařízení o stanovení povolených obsahů škodlivých a nebezpečných látek v půdě pro Federaci Bosny a Hercegoviny obsahuje vzorek z Bosny několik chemických prvků v množství, které překračuje povolený limit. Podle nařízení (článek 1) jsou tyto limity stanoveny pro zemědělskou půdu.
Ve videu z 8. června 2022 Ajanović přečetl tyto výsledky a závěry, ke kterým laboratoř dospěla. Zároveň však uvedl, že k vysvětlení složení bosenského vzorku budou zapotřebí další testy a analýzy, a vyzval oficiální orgány, aby se tím zabývaly.
Jak v roce 2021 informovala místní organizace pro ověřování faktů Istinomjer, Ajanović v minulosti zveřejnil nepravdivá tvrzení o vakcínách proti onemocnění Covid-19.
Sporná metodologie
Franco Marenco, docent Centra pro výzkum klimatu a atmosféry Kyperského institutu (CARE-C) a odborník na aerosoly a dálkový průzkum Země, vyjádřil pochybnosti, zda lze z této analýzy vyvodit jasné závěry. V e-mailu zaslaném agentuře AFP 16. dubna 2024 uvedl, že nevěří, že byl „tento experiment řádně zdokumentován, aby prokázal jakoukoli teorii“.
Uvedl, že na základě dostupných informací o analýze „nebyly poskytnuty žádné informace o tom, kde byly vzorky odebrány, jaká metoda odběru byla použita nebo jak bylo se vzorky manipulováno či jak byly skladovány mezi odběrem a analýzou“.
Marenco zdůraznil, že při provádění takovéto studie je důležité zajistit, aby se na obou místech použila stejná metoda odběru a „ověřit, že přenos vzdušné hmoty mezi oběma místy odpovídá skutečné ‚cestě‘ vzorku atmosférou“. Aby se zabránilo lokální kontaminaci, navrhl odebírat vzorky ve velkých výškách. To proto, že „v rámci mezní vrstvy se očekává, že se bude míchat s místními zdroji,“ uvedl. Mezní vrstva je meteorologický termín pro nejnižší část zemské atmosféry.
Prof. Konrad Kandler, vedoucí skupiny pro výzkum atmosférického aerosolu na Institutu aplikovaných geověd v Německu, v e-mailu zaslaném agentuře AFP 18. dubna 2024 rovněž upozornil, že „není jasné, jaký typ extrakce byl použit, což ovlivní interpretaci výsledků“.
Kandler uvedl, že porovnávat vzorek půdy, například saharského písku, se vzorkem prachu přenášeného vzduchem „obecně nemá smysl“, protože většina půdních částic je příliš velká na to, aby se přenášela vzduchem na velké vzdálenosti.
S tím souhlasil i György Varga, vedoucí vědecký pracovník Maďarského centra pro astronomii a vědy o Zemi, který se zabývá výzkumem a studiem prachových bouří. „Písek s většími částicemi obvykle není větrem přenášen na velké vzdálenosti, na rozdíl od prachu, který se skládá z menších částic,“ uvedl 12. dubna v e-mailu pro agenturu AFP.
Známe zdroje znečištění v Tuzle
Elizabet Paunović, odbornice na životní prostředí a zdraví při práci a bývalá vedoucí Evropského centra WHO pro životní prostředí a zdraví, 18. května 2024 agentuře AFP sdělila, že pokud je vzorek pravý a byl odebrán někde v okolí Tuzly, pak je třeba při posuzování analýzy vzít v úvahu známou historii Tuzly jako průmyslové oblasti s dlouhodobě znečištěným ovzduším (více zde, zde nebo zde). Emise z takových zařízení se mohou šířit stovky kilometrů v závislosti na meteorologických podmínkách, uvedla. Dobošnica Donja je od Tuzly vzdálena přibližně 18 km.
„V případě Tuzly, která má dobře zdokumentované silné znečištění ovzduší trvající desítky let, se zdá opravdu nesmyslné, aby někdo místo toho rozprašoval škodliviny z letadel, protože v oblasti je spousta silných a dobře známých znečišťovatelů,“ uzavřela.
I v případě prachu šířícího se ze Sahary nebo odjinud, je třeba mít na paměti, že „prach může během své cesty měnit své složení a ano, cestou může nabrat a přenést další znečištění (například z měst, průmyslu, válečných zón atd.),“ řekl Marenco agentuře AFP.
Podle Kandlera se druhý vzorek podobá typickému znečištěnému prachu, který lze identifikovat při odběru vzorků z města nebo hustě obydlené oblasti. „Často lze identifikovat prvky obvykle antropogenního původu (pocházející z lidské činnosti nebo jí ovlivněné - pozn. red.). Mohou pocházet z různých zdrojů, většinou průmyslových, jako je hutní zpracování, spalování uhlí, těžkých olejů, automobilů atd.“, uvedl.
Kandler také upozornil, že složení prachu se může změnit, pokud letí přes znečištěnou oblast. „Samotná vzdálenost od průmyslového zdroje ve skutečnosti nevypovídá o místní kontaminaci,“ uvedl Kandler, přičemž poukázal na to, že v oblasti, kde se nachází analytická laboratoř, je zřejmě značná lokální kontaminace těžkými kovy.
„Nezapomínejte, že většina tvrzení o chemtrails se v minulosti ukázala jako nepodložená, a proto je většina skutečných vědců považuje za konspirační teorie,“ řekl Marenco z CARE-C agentuře AFP.
Žádné vědecké důkazy o existenci „chemtrails“
Podle konspirační teorie o chemtrails jsou takzvané „contrails“, bílé pruhy kondenzované vodní páry za letadly, „záměrně rozprašované chemikálie používané k tajným a nekalým účelům“ (archiv). AFP vyvracela tyto dezinformace již mnohokrát, například v angličtině či ve slovenštině (zde, zde, zde či zde).
K tomu, že se jedná o konspiraci, se v minulosti vyjádřili četní vědci a instituce: například Královská letecká společnost Velké Británie v roce 2023, francouzský klimatolog Olivier Boucher v roce 2018, americká Agentura na ochranu životního prostředí v roce 2014, desítky atmosférických chemiků a geochemiků oslovených v roce 2016, Švédský meteorologický ústav v roce 2013, stejně jako mezinárodní ekologická nevládní organizace Greenpeace. Všichni uvedení vysvětlili, že neexistují žádné důkazy o existenci chemtrails.
České příspěvky sdílející článek Aeronetu tvrdí, že „letadla pokrývají oblohu modifikátory počasí pro kontrolu slunečního svitu a na blokaci UV záření dopadajícího na planetu“. AFP již o konspiračních teoriích spojených s modifikací počasí psala mnohokrát, například zde či zde.
Saharský prach vysvětlen
Saharský prach se dostává do Evropy, když silný vítr přenáší částice ze Sahary přes Středozemní moře. Ačkoli k tomuto jevu může dojít po celý rok, v Evropě se obvykle vyskytuje nejčastěji brzy na jaře. Země sousedící se Středozemním mořem, jako je Španělsko, Francie nebo Řecko - které 23. dubna zažily jednu z nejhorších epizod koncentrace saharského prachu a písku od března 2018 - jsou často zasaženy nejvíce.
V dubnu 2024 pokryl část Evropy „mimořádný“ oblak prachu ze Sahary. ČHMÚ o tom informoval v tiskové zprávě 5. dubna 2024.
Představuje saharský prach zdravotní riziko? Záleží na jeho koncentraci a nadmořské výšce, vysvětluje evropská služba pro monitorování atmosféry Copernicus (CAMS). Zatímco prach ve vysokých nadmořských výškách má menší vliv, mraky v nižších nadmořských výškách zhoršují kvalitu ovzduší a představují riziko pro dýchací cesty, uvádí organizace.
Systém CAMS pravidelně zveřejňuje zprávy o aktuálních epizodách saharského prachu; v roce 2024 zaznamenal podobné případy přenosu saharského prachu přes Atlantik směrem ke kontinentální Evropě například v červnu, dubnu nebo únoru.
Chcete, aby agentura AFP ověřila nějakou informaci? Napište nám!
Kontaktujte nás
