Norsko v prosinci 2025 nezrušilo dočasnou ochranu Ukrajincům, kteří jeli na návštěvu domů

Zveřejněno 30/01/2026 v 16:21
Aktualizováno 30/01/2026 v 16:33
Článek přečtete za 3 min
Autor: Katerina SANTUROVA, AFP Česká republika

Záběry dlouhých front na ukrajinských hranicích vyvolaly v prosinci 2025, kdy se Ukrajinci vraceli domů na vánoční a novoroční svátky, nenávistné reakce na sociálních sítích. Protiukrajinsky naladění politici a jejich příznivci zpochybňovali, zda mají váleční běženci právo na krátkodobé návštěvy vlasti. V této souvislosti se na konci prosince šířilo na sociálních sítích tvrzení, že Norsko před Vánocemi zrušilo status uprchlíka těm Ukrajincům, kteří navštívili rodnou zemi. Norský imigrační úřad ale agentuře AFP potvrdil, že Norsko zpřísnilo pravidla pro vysídlené Ukrajince včetně zákazu neopodstatněných cest domů už v prosinci 2023.

„V Norsku mají dost cest uprchlíků domů na Ukrajinu,“ píše se v titulku facebookového příspěvku z 31. prosince 2025, který má 2,1 tisíc sdílení. O několik vět později se v textu uvádí, že „norské úřady před Vánoci zpřísnily pravidla týkající se ukrajinských uprchlíků a zrušily tento status pro osoby podnikající krátkodobé cesty na ukrajinské území“.

Příspěvek sdílel článek z „názorového portálu“ vasevec.info, jehož založení inicioval bývalý sociálnědemokratický premiér Jiří Paroubek. Stejný text se na Facebooku vyskytl také zde nebo zde. Podobné tvrzení se ještě před tím objevilo také v polštině.

AFP zjistila, že tvrzení je zavádějící. Norské ředitelství pro imigraci (UDI) potvrdilo, že země zpřísnila pravidla, která se týkají cestování ukrajinských uprchlíků do vlasti, už v prosinci 2023. Imigrační úřad od té doby odebral pět povolení k pobytu uprchlíkům, kteří neoprávněně navštívili Ukrajinu.

Snímky obrazovky zavádějících příspěvků pořídila a oranžově škrtla AFP 26. ledna 2026.

Pět zrušených povolení k pobytu kvůli cestě na Ukrajinu

Norsko povolilo ukrajinským uprchlíkům navštěvovat vlast v dubnu 2022 v rámci dočasné kolektivní ochrany pro lidi prchající před válkou na Ukrajině, kterou zavedlo v březnu stejného roku. Dočasná kolektivní ochrana umožňuje zemím přijmout velký počet lidí vysídlených válkou, aniž by musel každý zvlášť žádat o azyl a podstoupit zdlouhavé prověřování.

Od zavedení přísnějších podmínek v prosinci 2023 ukrajinští uprchlíci riskují, že přijdou o svůj status v Norsku, pokud navštíví rodnou zemi, aniž by k tomu měli „legitimní“ důvod. Vztahuje se na ně stejné pravidlo jako na běžné žadatele o azyl a uprchlíky.

Návštěvy země původu totiž naznačují, že je bezpečná a ochrana v Norsku zbytečná. Obhajitelné jsou jen cesty z naléhavých a opodstatněných důvodů jako návštěva těžce nemocného příbuzného nebo účast na pohřbu blízké osoby.

Ministerstvo spravedlnosti zpřísnilo podmínky dočasné kolektivní ochrany po přílivu ukrajinských uprchlíků během léta a podzimu roku 2023. V prosinci 2023 hostilo Norsko, které má 5,6 milionu obyvatel, 66 940 Ukrajinců vysídlených válkou, uvedl Eurostat. V počtu přijatých běženců z Ukrajiny tehdy předběhlo ostatní severské země. Kapacita norských uprchlických zařízení a obcí se pod tehdejším náporem vyčerpala.

„Podle posouzení ministerstva by se na vysídlené osoby z Ukrajiny měl vztahovat stejný postup...jako na osoby jiných národností,“ píše se v ministerských pokynech z prosince 2023. „UDI by mělo obvykle posoudit, zda cesta na Ukrajinu v daném případě naznačuje porušení podmínek pro dočasnou kolektivní ochranu v Norsku a zda by toto porušení v takovém případě mělo vést ke zrušení povolení k pobytu.“

Imigrační úřad otevřel 170 takových případů v roce 2024 a 116 v roce 2025, přičemž povolení k pobytu zrušil pěti ukrajinským vysídlencům, o nichž se dozvěděl, že cestovali domů, uvedl tiskový odbor UDI v e-mailu AFP 21. ledna 2026.

V prosinci 2025 vydalo norské Ministerstvo spravedlnosti a veřejné bezpečnosti devítistránkovou směrnici, která vyzývá UDI k zpřísnění „současné praxe“ a pečlivějšímu posuzování těchto případů. Úředníci mají například brát v potaz předchozí cesty nebo rodinnou situaci.

Přísnější norská pravidla dočasné kolektivní ochrany

Norské ministerstvo spravedlnosti opět utáhlo šrouby v září 2024, kdy ukončilo dočasnou kolektivní ochranu pro Ukrajince ze šesti regionů na západě Ukrajiny, kde neprobíhají otevřené boje.

UDI posuzovala žádosti nově příchozích ze Lvovské, Volyňské, Zakarpatské, Ivano-Frankivské, Ternopilské a Rivnenské oblasti individuálně, přičemž se jejich šance na získání pobytu výrazně snížila. V lednu 2025 Norsko přidalo na seznam regionů, které považuje za bezpečné, dalších osm oblastí.

Imigrační úřad odmítá prodloužit tisíce povolení k pobytu ročně, a to například ukrajinským uprchlíkům, kteří už Norsko opustili, sdělil tiskový odbor. V roce 2025 šlo o 7 549 případů, uvedlo UDI.

K listopadu 2025 Norsko poskytovalo dočasnou kolektivní ochranu 83 450 ukrajinským běžencům, ukazují data Eurostatu (archiv). Ve srovnání s ostatními skandinávskými zeměmi Norsko přijalo nejvíc uprchlíků z Ukrajiny, ať už na osobu nebo celkem. V Česku, které má skoro dvakrát tolik obyvatel jako Norsko, mělo tou dobou status dočasné ochrany 392 670 Ukrajinců.

Evropská unie návstěvy vlasti povoluje

Evropská unie poskytuje ukrajinským uprchlíkům širší dočasnou kolektivní ochranu než Norsko, které není jejím členem. Unie přijímá všechny Ukrajince bez ohledu na to, z jaké části napadené země přicházejí. Unijní pravidla umožňují krátkodobé cesty domů, přičemž některé členské státy jako Polsko nebo Německo omezují jejich délku.

Vánoční návštěvy Ukrajiny rozpoutaly na sociálních sítích kritické až nenávistné reakce. Někteří uživatelé včetně krajně pravicového poslance Jindřicha Rajchla zpochybňovali právo lidí s dočasnou ochranou na návštěvu rodné země. Podobná nepravdivá tvrzení si šířila také na Slovensku.

AFP se zabývala dalšími zavádějícími nebo nepravdivými tvrzeními, která souvisejí s migrací, zde. Fact-checkingové články o válce na Ukrajině najdete zde.