Na této fotografii není otec zakladatele Světového ekonomického fóra Klause Schwaba
- Tento článek je víc než rok starý.
- Zveřejněno 11/07/2022 v 12:07
- Článek přečtete za 9 min
- Autor: Théophile BLOUDANIS, Eva WACKENREUTHER, AFP Řecko, AFP Rakousko
- Článek preložil/-a Ladka MORTKOWITZ
Copyright © AFP 2017-2024. Pro jakékoli komerční využití tohoto obsahu je nutné předplatit si naše služby. Pro více informací klikněte zde.
Například v tomto příspěvku z 24. května 2022, který na Facebooku sdílelo 260 uživatelů, se bok po boku objevily fotografie Klause Schwaba a muže v uniformě nacistického Německa s tvrzením, že se jedná o Schwabova otce, který měl být „Hitlerův blízký důvěrník”.
Stejné příspěvky se šířily například také v angličtině, norštině, polštině, francouzštině, slovenštině či nizozemštině.
Uniformovaný muž na fotografii však není Eugen Schwab, otec Klause Schwaba. Ve skutečnosti se jedná o německého brigádního generála jménem Walter Dybilasz. Není také známo, že by Eugen Schwab byl přesvědčeným nacistou. V každém případě nebyl „blízkým důvěrníkem” Hitlera.
Klaus Schwab je častým cílem dezinformátorů. AFP již o něm psala například zde.
Na fotografii není Eugen Schwab
Všechny nepravdivé příspěvky ukazují ty samé dva snímky: na levém je zakladatel a ředitel Světového ekonomického fóra (WEF) Klaus Schwab a na pravém německý voják, který podle uniformy nese hodnost brigádního generála Wehrmachtu. Příspěvky tvrdí, že se jedná o Klausova otce Eugena Schwaba.
Eugen Wilhelm Schwab, narozený v roce 1899, je skutečně otcem Klause Schwaba, který se o svém otci zmínil ve své knize „Stakeholder Capitalism”. Je o něm rovněž zmínka v knize o Klausi Schwabovi „Hostitel mocných” . Není však mužem na fotografii.
Pomocí zpětného vyhledávání obrázků jsme fotografii našli na několika blozích a diskusních fórech o Wehrmachtu. Podle nich je na obrázku Walter Dybilasz, což potvrzuje i tento factcheckingový článek.
Po dalším zpětném vyhledávání obrázků se nám podařilo najít tu samou fotografii také na této stránce, která muže identifikuje jako „Generálmajova Watera Dybilasze” a poskytuje ještě několik dalších fotografií tohoto muže.
AFP byl 24. června poskytnut přístup k dokumentům z oddělení vojenských archivů Německého spolkového archivu. Našli jsme fotografii podobnou té, kterou sdílela tato stránka, kde se nachází generálmajor Walter Dybilasz. Porovnání následujících snímků potvrzuje, že se jedná o něj.
Díky dokumentům v Německém spolkovém archivu, jsme se dostali také k jeho životopisu. Ten je k dispozici také v tomto online lexikonu.
Walter Dybilasz se narodil v roce 1892. Na konci druhé světové války byl zajat americkými jednotkami a poté předán sovětským vojskům. Byl odsouzen k 25 letům nucených prací za válečné zločiny a v roce 1950 zemřel ve věznici Stalino (dnes Doněck) v tehdejším Sovětském svazu.
Fotografie Eugena Schwaba je k dispozici například na webové stránce Family Search, kde je fotografie jeho dočasného víza do Brazílie z roku 1960. Publikovaly jí faktcheckingové organizace Ellinika Hoaxes, DPA či La Republica Verificador.
Ze srovnání fyzických rysů tváří obou mužů vyplývá, že německý generál na fotografii není Eugen Schwab:
Mluvčí Klause Schwaba agentuře DPA potvrdil, že na fotografii z Family Search je skutečně Eugen Schwab.
Mluvčí WEF nám 15. června napsal: „Je to samozřejmě naprostý nesmysl a pomluva rodiny Klause Schwaba.” Potvrdil, že muž na sdílené fotografii není Eugen Schwab a dodal, že příloha knihy „Hostitel mocných” obsahuje jeho fotografii, z níž vyplývá, že jde o „stejnou osobu” jako na obrázku z webu Family Search.
Eugen Schwab v době nacistického Německa
Na Facebooku se píše, že Eugen Schwab byl vysoce postaveným nacistou a že byl dokonce důvěrníkem Adolfa Hitlera. Ani toto tvrzení není pravdivé.
Agentuře AFP se podařilo získat denacifikační spisy Eugena Schwaba ze Zemského archivu Bádenska-Württemberska. Denacifikace byl program spojeneckých sil v Německu a Rakousku, který měl po druhé světové válce vymýtit nacismus ze společnosti. Mnoho lidí včetně průmyslníků muselo podstoupit výslechy, aby se zjistilo, zda byli součástí nacistické organizace, či nikoliv.
K denacifikačnímu spisu Eugena Schwaba se pro AFP vyjádřil také Ústav pro soudobé dějiny (IfZ) v Mnichově. Dr. Niels Weise, vědecký spolupracovník IfZ, nám v e-mailu 13. června vysvětlil, že ze spisu nevyplývá, že by německý průmyslník byl nacistou. „Podle spisu dokonce ani nebyl členem nacistické strany (NSDAP),” řekl.
„Online vyhledávací systém německého Spolkového archivu ve spisech členů NSDAP nenašel Eugena Wilhelma Schwaba narozeného 27. 4. 1899, ale pět jiných ‚Eugenů Schwabů‘ s jinými daty narození,” tvrdí Weise.
„Eugen Schwab nezastával v NSDAP žádnou funkci a zjevně nebyl vysoce postaveným nacistou,” dodal expert.
S tím souhlasí i Peter Fäßler, profesor soudobých dějin na univerzitě v Paderbornu. Také on nahlédl do spisů a agentuře AFP 20. června napsal: „Z denacifikačních spisů nevyplývá, že by Eugen Schwab byl vysoce postaveným Národním socialistou.”
Podle Weiseho však z těchto dokumentů nelze vyvozovat celkové závěry o Schwabově přesvědčení. „Na jedné straně docházelo při denacifikačním procesu k přikrášlování, bagatelizaci a často dokonce lžím. Na druhé straně formální příslušnost, na kterou se řízení soustředilo, umožňuje vyvozovat o jeho přesvědčení jen dílčí závěry.” Fäßler také napsal, že ze spisů nelze vyvodit žádné závěry o Schwabových politických názorech.
Eugen Schwab musel zodpovědět dva „dotazníky”: jeden 7. 2. 1946 jako „obchodní ředitel továrny Escher Wyss” a druhý 4. 11. 1946 jako „poradce obchodní komory v Ravensburgu”. „V zásadě to není nic neobvyklého,” pokračuje Niels Weise.
Podle dokumentů byl Eugen Schwab očištěn ve „skupině A”. „To odpovídá osvobozujícímu rozsudku,” vysvětluje vědec. „Museli byste intenzivně hledat v pramenech, abyste posoudili, zda bylo toto hodnocení z dnešního pohledu oprávněné. Informace poskytnuté Eugenem Schwabem se však zdají být věrohodné a neodhalují žádná významná obvinění z nacismu.”
Dr. Niels Weise však upřesňuje, že „je těžké zjistit, zda jsou informace v takových spisech důvěryhodné. Mnoho lidí pochopitelně mělo zájem tajit informace, přikrášlovat fakta či vědomě podávat nepravdivé výpovědi, což je trestné. Není proto možné pokračovat bez ověření údajů ze soudních komor, které se zabývaly denacifikací.”
Podle spisu se Eugen Schwab přihlásil k členství ve třech organizacích působících v nacistickém Německu: v zastřešující organizaci pro sport a tělesnou výchovu s názvem NSRL a v odborových organizacích DAF a NSV, které zajišťovaly sociální péči v období Třetí říše.
„Podle vlastního prohlášení vstoupil Schwab do NSRL, když byl tehdejší Německý alpský klub (DAV) převeden do téže nacistické organizace,” vysvětluje odborník. „Členství ve zmíněných nacistických organizacích by nemělo být považováno za konkrétní obvinění související s nacismem.”
Weise dodává: „Členství v organizacích jako NSV a NSFK, které byly (neprávem) považovány za víceméně apolitické, lidé často volili buď oportunisticky nebo pod nátlakem proto, že tím ukázali blízkost NSDAP bez toho, že by do ní byli nuceni přímo vstoupit. Na druhé straně šlo často o náhradu ve chvíli, kdy nebylo možné vstoupit do NSDAP kvůli členskému bloku. Pokud člověk zastával vedoucí pozici v ekonomice, bylo obtížné vyhnout se členství v Německé pracovní frontě (DAF).”
Znalec konstatuje, že „členství Eugena Schwaba je typické pro ‚následovníka‘ [pro správný překlad: z německého Mitläufer neboli pasivně sympatizující] a není nijak pozoruhodné”.
Podobně psal o Schwabových členstvích i Fäßler: „Naznačují, že Eugen Schwab žil v nacionálně socialistickém Německu jako přizpůsobený ‚stoupenec‘. Jedná se o částečně automatická členství (DAF) nebo členství, která signalizují minimální ochotu podílet se na ‚lidovém společenství Národního socialismu‘ [původní používaný termín byl NS-Volksgemeinschaft].”
Eugen Schwab nebyl ani Hitlerovým blízkým důvěrníkem. „Nic nenasvědčuje tomu, že by Schwab měl s Hitlerem nějaký zvláštní nebo dokonce jakýkoli vztah,” tvrdí Weise. Ani profesor Fäßler si takového blízkého vztahu není vědom: „Myslím, že je nepravděpodobné, že by Eugen Schwab byl ‚blízkým důvěrníkem Adolfa Hitlera‘. Z příslušné literatury mi nejsou známy žádné odpovídající informace. Ani pátrání ve Spolkovém archivu neodhalilo žádné další informace.”
Továrna Escher Wyss AG v Ravensburgu
Švýcarská průmyslová společnost Escher Wyss měla mimo jiné závod také v Ravensburgu na jihu Německa. Agentura AFP se tedy obrátila na místní městský archiv. Jeho vedoucí, Dr. Silke Schöttle, nám 14. června s odkazem na knihu o této oblasti napsala, že společnost Escher Wyss - stejně jako další firmy - zaměstnávala lidi z tábora pro nuceně nasazené a zahraniční vězně. V roce 1943 bylo v Escher Wyss zaměstnáno 336 těchto zahraničních dělníků, mezi nimi 86 válečných zajatců. V roce 1944 se počet zahraničních dělníků zaměstnaných v Escher Wyss zvýšil na více než 400, včetně mnoha ruských žen.
Tábory v období nacismu plnily různé funkce: Vyhlazovací tábory jako Osvětim-Březinka sloužily k plánované genocidě, koncentrační tábory byly využívány k věznění, segregaci, vykořisťování, ponižování a zastrašování lidí. V táborech pro válečné zajatce a v takzvaných „civilních” pracovních táborech musely v hrozných podmínkách pracovat miliony nuceně nasazených a válečných zajatců z celé Evropy.
Peter Fäßler z univerzity v Paderbornu napsal: „Podle dokumentů, které mám k dispozici, se zdá, že Escher Wyss AG byl podnikem pro speciální techniku, poměrně zajímavý z hlediska zbrojení, a tedy aktivní i jako partner NS hospodářství. Využívání nuceně nasazených pracovníků se zdá být jisté. Vše nasvědčuje tomu, že se firma - a tedy pravděpodobně i Eugen Schwab - podílela na fungování NS režimu a NS hospodářství.” V tomto smyslu by se dalo hovořit o vině a historické odpovědnosti. „Nevidím však žádný náznak mimořádné, zvýšené míry odpovědnosti,” napsal Fäßler.
To potvrdil i Niels Weise z IfZ: „Pokud je mi známo, Escher Wyss využíval také válečné zajatce v Ravensburgu a nuceně nasazené dělníky v Lindau.” I když se Escher Wyss zřejmě „podílel na nelidském využívání nucených prací nacistickým válečným hospodářstvím”, rozhodně to „nebylo způsobeno zvláštním vztahem obchodního ředitele k Hitlerovi”.
Na závěr uvedl: „Eugen Schwab neměl svůj vlastní koncentrační tábor.” Je však pravda, že firma Escher Wyss v období nacismu profitovala z nucených prací.
Chcete, aby agentura AFP ověřila nějakou informaci? Napište nám!
Kontaktujte nás