Na sociálních sítích se virálně šířila nepravdivá tvrzení, podle kterých Petr Pavel na Twitteru plánoval mobilizaci

Petr Pavel a Andrej Babiš uspěli v prvním kole prezidentských voleb a společně postoupili do druhého kola, které se uskuteční koncem tohoto týdne 27. a 28. ledna.

Krátce po potvrzení výsledků prvního kola se na Facebooku (zde, zde nebo zde), na Telegramu a na ruské sociální síti VKontakte objevilo mnoho příspěvků, které obsahovaly Pavlovo údajné prohlášení, že v případě zvolení a nástupu do funkce vyhlásí mobilizaci českých vojáků. Příspěvky končily slovy „Zdroj: Twitter General Petr Pavel“.

V příspěvcích se uvádí, že Pavel měl na Twitteru napsat, že „povinností každého bojeschopného muže, či ženy bránit svobodný svět před agresorem“ a že doporučí parlamentu a NATO navýšit vojenskou pomoc Ukrajině „jak v materiálních, tak v lidských zdrojích“.

„Válka přináší oběti, ale pro mě bude každý padlý hrdinou, ne jen číslem,“ napsal údajně Pavel na Twitteru. V příspěvcích se také tvrdilo, že údajně napsal, že by mu „bude ctí“ podpořit a podepsat změnu ústavy, na které se „již pracuje“ a která by mu umožnila „poslat jak českou profesionální armádu, tak ostatní bojeschopné do boje proti zlu“.

Taková tvrzení jsou však nepravdivá. Při kontrole archivovaných verzí jeho účtu na Twitteru agentura AFP nenašla žádný důkaz, že by tyto tweety byly zveřejněny na Pavlově oficiálním účtu.

Tato tvrzení vyvrátila i česká organizace pro kontrolu faktů Demagog.cz.

Image

Snímek nepravdivého FB příspěvku zachycen 20. ledna 2023

Archiv Pavlova účtu takové příspěvky neobsahuje

V příspěvcích na sociálních sítích, které údajně citovaly z Pavlova Twitteru, nebyly uvedeny konkrétní odkazy ani žádné další podrobnosti, například kdy měly být zveřejněny.

Provedli jsme rozsáhlou rešerši na Pavlově oficiálním účtu. Při hledání v češtině nebyly nalezeny žádné výsledky týkající se těchto příspěvků, a to ani při použití funkce rozšířeného vyhledávání na Twitteru.

Podle našich zjištění se první příspěvky s těmito nepravdivými tvrzeními objevily 15. ledna 2023. Abychom ověřili, zda Pavel mohl na Twitteru zveřejnit takové tvrzení a později ho smazat, zkontrolovali jsme také archiv jeho účtu pomocí webové stránky Wayback Machine v podobě, v jaké existoval 15. ledna. Údajné výroky jsme nenašli.

Tento návod agentury AFP vysvětluje, jak zkontrolovat staré verze webových stránek:

Prověřili jsme také databázi příspěvků českých politiků a kandidátů na sociálních sítích na webu Hlidacstatu.cz, která obsahuje automatizovaný archiv Pavlových tweetů publikovaných od července 2021. Žádný z údajných tweetů uvedených v nepravdivých příspěvcích jsme nenašli.

Michal Bláha, zakladatel a ředitel portálu Hlidacstatu.cz, agentuře AFP potvrdil, že příspěvky a tweety politiků jsou na webu archivovány automaticky, obvykle jednou denně.

Pavlova skutečná prohlášení o Ukrajině

Podívali jsme se také na to, co Pavel skutečně řekl o válce na Ukrajině.

Pavel veřejně neprosazoval ani mobilizaci v České republice, ani přímé nasazení českých vojáků nebo vojáků NATO v boji proti ruské agresi na Ukrajině. Navrhl však, zejména v počátečních fázích války, že by jednotky NATO mohly být využity k zajištění ochrany humanitárních koridorů pro lidi prchající před válkou.

Když Rusko 24. února 2022 napadlo Ukrajinu, Pavel na Twitteru vyzval k humanitární a vojenské pomoci Ukrajině a k ekonomickým sankcím proti Rusku. Nevyzval však k nasazení českých vojáků.

25. února 2022 v rozhovoru uvedl, že „NATO nemůže vojensky intervenovat do suverénní země, která není členem aliance“. Varoval také před vstupem do otevřeného konfliktu s Ruskem, který by mohl přerůst v jadernou válku.

V březnu 2022, v době intenzivního ruského ostřelování ukrajinských měst, jako je Mariupol a Charkov, a útoků na kyjevská předměstí Irpiň či Buča, Pavel zvažoval (zde, zde) výraznější vojenské zapojení, ale pouze za účelem výcviku, logistiky a zajištění bezpečnosti uprchlických koridorů.

„Kdybychom Ukrajině poskytovali pomoc přímo na ukrajinském teritoriu, kdybychom poskytovali jak výcvikovou, logistickou a další přímou pomoc, zajistili třeba bezpečný humanitární koridor, pak by Putin sice tvrdil, že to vnímá jako agresi ze strany Západu, ale to říká už teď,“ říkal Pavel.

O několik dní později rozvinul svou myšlenku, že by jednotky NATO mohly zajistit bezpečný koridor pro evakuaci civilistů. „Nesmíme se bát udělat pro Ukrajinu víc – nabídnout například vojáky NATO a leteckou podporu, aby zabezpečili evakuační koridory a ochranu civilistů v nich. Naše síla a odhodlání ji použít je jediná možnost, jak zastavit humanitární katastrofu,“ napsal.

Když se jeden z uživatelů zeptal, zda to situaci ještě více nevyhrotí, Pavel odpověděl: „To je nejmíň bolestivé, když nechceme bojovat pozemními jednotkami, ve vzduchu zabezpečovat bezletovou zónu, tak vzhledem k situaci jaká je, k masivnímu utrpení civilního obyvatelstva, nevidíme jinou možnost, než zajistit bezpečný koridor pro evakuaci civilistů z Ukrajiny.“

Podle UNHCR bylo nejvíce civilních obětí od začátku invaze zaznamenáno v březnu 2022. Právě v tomto období Pavel představil myšlenku vyslání jednotek NATO na Ukrajinu, ale pouze za účelem zajištění bezpečného průchodu pro uprchlíky, nikoli za účelem účasti v bojích proti Rusku.

Později svůj postoj k potřebě chráněných humanitárních koridorů změnil. V rozhovoru z května 2022 řekl: „(...) proud uprchlíků se víceméně stabilizoval, takže se dá říci, že otázky humanitárních koridorů už nejsou tak úplně aktuální. (...) Takže si myslím, že dnes hovořit o vytváření humanitárních koridorů už je možná trochu pozdě.“

Po úspěchu v prvním kole voleb byl Pavel na tiskové konferenci 17. ledna 2023 dotázán, zda bude v případě jeho zvolení vyhlášena mobilizace. „Jako voják jsem nikdy nebyl ten, kdo by tlačil někoho do konfliktu. Války začínají politici, ne vojáci. (...) Já jsem tu válku zažil. Já bych byl ten poslední, kdo by chtěl naši zemi vtáhnout do války. Celá moje práce (...) byla o tom, jak mír udržet.“

Prezidentské pravomoci týkající se mobilizace vojsk jsou omezené

Ačkoli je český prezident de iure vrchním velitelem ozbrojených sil, jeho pravomoci jsou značně omezené.

Podle čl. 39 a 43 Ústavy ČR může o nasazení ozbrojených sil ČR mimo území ČR nebo o vyhlášení válečného stavu rozhodnout pouze většina poslanců a senátorů Parlamentu ČR, nikoliv prezident.

Vláda má také pravomoc vyslat ozbrojené síly mimo území České republiky, ale pouze na dobu do 60 dnů a za předem stanovených podmínek. Parlament má však pravomoc rozhodnutí vlády v tomto ohledu zrušit.

Prezident má již nyní pravomoc (na základě § 23 zákona č. 585/2004 Sb.) vyhlásit mobilizaci a povolat záložníky na základě branné povinnosti, avšak pouze na návrh vlády a za válečného stavu vyhlášeného parlamentem.

Česká databáze předložených návrhů zákonů neobsahuje žádné návrhy na změnu ústavy, které by měnily pravomoci prezidenta v souvislosti s vyhlášením války, mobilizací nebo vysláním vojsk do zahraničí.

V červnu 2022 byl předložen vládní návrh novely ústavy, jehož cílem je umožnit vládě rozhodovat i bez souhlasu parlamentu o vyslání ozbrojených sil ČR do zahraničí a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR bez určení účelu jejich pobytu. Doba trvání takového nasazení by zůstala stejně jako nyní omezena na maximálně 60 dní.

Současná vládní koalice premiéra Petra Fialy nemá v Poslanecké sněmovně ústavní většinu, ale i kdyby ji měla, tento návrh nemá vliv na pravomoci prezidenta.

Příslušné pravomoci prezidenta, parlamentu a vlády ve vztahu k nasazení vojsk či mobilizaci z právního hlediska obsáhle popsal také Deník N.

Agentura AFP vyvrátila i další nepravdivá tvrzení o českých prezidentských volbách, například zde.