Meteorologické mapy nedokazují, že radary „vyrábí počasí“ pomocí americké technologie HAARP

„Copak vy to nevíte? Je to radar Skalky, který mimo jiné vyrábí počasí. Na našem území je ještě jeden, radar Brdy kousek od Tábora. Oba vyrábí tuto oblačnost,“ tvrdí tento příspěvek ze 14. září 2024, který na Facebooku sdílelo přes 1 100 uživatelů. K textu je přiložena radarová mapa srážek na Moravě, na níž jsou vidět soustředné kruhy v blízkosti Prostějova. Podle textu jde o „potají dodaný inovovaný systém HAARP ze Států“.

Podobné příspěvky s dalšími mapami se objevily například zde či zde. Tvrzení se šířilo také na Telegramu. Zatímco z některých komentářů je vidět, že jejich autoři na konspiraci nevěří, jiní ji obhajují. „Dle některých je to prostě příroda, tak u toho bych chtěla být. Už není přirozené téměř nic, nic,” tvrdí jeden z komentářů, zatímco další dodává: „V americkém mainstreamu na stanici ABC se otevřeně debatuje o osévání a vysévání mraků… ale z vás se v naší české kotlině pořád budou dělat konspirační pomatenci.”

Image

Snímek nepravdivého facebookového příspěvku pořízený 20. září 2024

Bouře Boris, která se v polovině září prohnala Evropou, způsobila rozsáhlé škody ve velké části střední a východní Evropy. Ničivé záplavy, jež si vyžádaly nejméně 22 životů, zasáhly kromě České republiky také Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Německo, Rumunsko a dokonce i část Itálie.

V souvislosti s touto přírodní katastrofou se začaly šířit zavádějící tvrzení v různých jazycích, od angličtiny po polštinu nebo nizozemštinu. AFP již ověřila zavádějící tvrzení, která bagatelizují vliv měnícího se klimatu na sílu dešťů a záplav. 

Image

Mapa zobrazující třídenní kumulativní srážky nad střední a východní Evropou zasaženou bouří Boris do 14. září (AFP / Lise KIENNEMANN, Valentina BRESCHI)

Původ kruhů na mapě

Podle příspěvků na sociálních sítích způsobily extrémní počasí dva radary na území České republiky (archiv) - jeden na Moravě a jeden na jihozápad od Prahy v Brdech. Autoři poukazují zejména na mapy srážek, na nichž jsou kolem radarů vidět soustředné kruhy. 

To, že snímky pocházejí z radarů využívaných Hydrometeorologickým ústavem AFP potvrdil ředitel úseku předpovědí počasí CHMÚ Radek Tomšů. Zároveň však popřel, že by se radary nějakým způsobem podílely na tvorbě či modifikaci počasí. 

„Jedná se samozřejmě o nesmyslné tvrzení. Meteorologické radary toho nejsou schopné, pouze zjednodušeně měří odraz signálu na částicích v atmosféře,“ řekl AFP 20. září 2024. 

Kruhy viditelné na mapě jsou podle něj způsobeny měřením a následným zpracováním dat. Představují vlastně „odrazy velmi intenzivních srážek v těsné blízkosti radarů“, řekl.

Podle společnosti Meteopress vznikají dešťové kapky postupným táním ledových krystalků v atmosféře. Ty při pádu začnou v určité vrstvě atmosféry tát a odrážet vlny radaru více, což se projeví intenzivnější barvou na mapě. 

„Jak krystalky tají, zvětší se z fyzikálních důvodů jejich odrazivost – to znamená, že na radaru to vypadá, jako by v téhle vrstvě atmosféry víc pršelo nebo jako by byla jasnější. Proto se této vrstvě říká tzv. ‚bright band‘,“ vysvětluje Meteopress (archiv).

Právě intenzivnější barva v oblasti bright bandu se projeví jako kruh na mapě.

Image

Snímek FB stránky CHMÚ zachycující radarové měření srážek, přičemž barevná škála znázorňuje jejich intenzitu od nejnižší (modrá) po nejvyšší (červená). Vyšší naměřenou intenzitu v okolí radaru označila AFP červeně

„Radar není schopen proměřit veškerá místa v atmosféře, ale místo toho provádí opakovaná měření na několika kuželových řezech atmosférou... Mezi těmito řezy však zůstávají ‚mezery‘ pro radar neviditelné. Pro tyto neviditelné oblasti získáváme informace z měření okolních hladin,“ řekl CHMÚ již v roce 2021 zde (archiv).

Tyto takzvané „mezery“ by podle něj bylo sice možné zmenšit měřením na více elevačních úhlech, ale tím by se celý proces značně protáhl a nešlo by tak často aktualizovat výsledky. „Jedná se tedy o kompromis mezi kvalitou radarových informací a dostatečně rychlou aktualizací měření,“ dodává CHMÚ.

Ústav jev podrobně a srozumitelně popisuje také v tomto videu. 

Navzdory některým příspěvkům tvrdícím, že přívalové deště postihly pouze Českou republiku, byl rozsah záplav mezi 11. a 18. zářím důkladně zdokumentován v médiích (například zde). Podle NASA bouře Boris nejvíce zasáhla Českou republiku a Rakousko, ale vydatné srážky sužovaly také Polsko, Slovensko a Maďarsko (archiv). 

Konspirační teorie o HAARP 

Příspěvky sdílené na sociálních sítích tvrdí, že nadměrné srážky způsobil americký systém HAARP, který byl údajně tajně umístěn na českých radarech.

AFP se již konspiračními teoriemi o tomto komunikačním systému zabývala v minulosti mnohokrát. Vyvraceli jsme například tvrzení, že HAARP způsobil zemětřesení v Turecku, že ovlivňuje globální počasí, že šíří koronavirus pomocí záření 5G nebo že způsobil ničivé požáry na Havaji. 

Program HAARP (High-Frequency Active Auroral Research Program) se zaměřuje na studium vlastností a chování ionosféry, což je podle úřadu NASA horní vrstva zemské atmosféry, která se stýká s počátkem vesmíru. 

Středisko provozovalo americké letectvo a námořnictvo, než jej v roce 2015 předalo Aljašské univerzitě ve Fairbanksu.

Z internetových stránek HAARP vyplývá, že se jedná o nejvýkonnější vysokofrekvenční vysílač na světě pro studium ionosféry, která začíná ve výšce asi 60-80 km a dosahuje až nad 500 km nad zemí.

Systém využívá rádiové vlny k zahřívání elektronů v ionosféře, čímž vytváří „malé poruchy podobné interakcím, k nimž dochází v přírodě“, ale vědci je mohou snáze studovat, stojí na webu.

Podle nezávislých odborníků, na něž se AFP obrátila, však HAARP nemůže ovlivňovat počasí, které se vytváří v tzv. troposféře, což je oblast ve výšce pod 15 kilometrů, tedy daleko níže než ionosféra.

Vlny HAARP „mají správnou frekvenci k tomu, aby byly absorbovány v ionosféře, čímž se do ní dostává energie, která ji ohřívá. K tomuto ohřevu dochází ve výšce asi 100 km,“ uvedl 19. září 2024 v e-mailu Jeffrey Hughes, profesor astronomie na Bostonské univerzitě. „Meteorologické systémy, bouře atd. se vyskytují v nejnižší části atmosféry... HAARP tedy ovlivňuje část atmosféry daleko nad místem, kde se počasí vyskytuje.“

Program HAARP navíc sídlí na Aljašce a „není možné, aby ovlivňoval nebo měnil průběh počasí v Evropě“, uvedl Hughes a dodal: „Kdyby to tak bylo, představte si, jak by vypadalo počasí na Aljašce!“

Také Christoph Jacobi, profesor meteorologie na univerzitě v Lipsku, v e-mailu z 19. září uvedl, že když se rádiové vlny HAARP šíří ve výšce pod 100 km, tak „počasí neovlivní“.