Prenatální ultrazvuk je pro plod bezpečný a nemůže změnit DNA, tvrdí odborníci

„Ultrazvuk je pro dítě špatný,“ tvrdí tento příspěvek na Facebooku z 2. října 2024. „Před ozářením má dítě široký rozsah vnímání světa a po ultrazvuku se rozsah docela zúží a dítě je již jakoby v děloze zablokované,“ stojí v příspěvku, který sdílelo téměř 240 uživatelů. 

Stejný text byl na Facebooku sdílen i ve slovenštině. Jiný slovenský příspěvek obsahoval video zobrazující pohyb dítěte a tvrdil, že ukazuje, jak se plod aktivně brání ultrazvukovému vyšetření tím, že si zakrývá obličej a otáčí se.

České i slovenské příspěvky obsahovaly také údajný citát ruského vědce Pjotra Petroviče Garjajeva, který měl říci, že ultrazvuk „omračuje organismus“, přičemž  „molekuly DNA zažijí silný šok, po ultrazvuku dlouho přicházejí k sobě a pak vytvářejí vlnový přízrak bolesti a strachu“. Podle příspěvků prý už „na Zemi dnes neexistují zdravé děti, protože všechny (kromě divokých kmenů) procházejí ultrazvukem“.

Tato tvrzení jsou však nepravdivá. Všichni odborníci, které AFP oslovila, považují prenatální ultrazvuk za bezpečný a důležitý diagnostický nástroj ke zjištění zdravotního stavu plodu a shodují se také na tom, že nemůže změnit DNA. Nejstarší verze videozáznamu, kterou agentura AFP našla, byla popsána jako „neuvěřitelné záběry ukazující pohyb dítěte v děloze“, aniž by se zmiňovala o odporu vůči ultrazvukovému vyšetření. Ve skutečnosti neexistují žádné studie o reakcích plodu na ultrazvuk, protože bez ultrazvuku není možné analyzovat, jak vypadá profil jeho pohybu v průběhu času, uvedl odborník.

Image

Snímek nepravdivého příspěvku pořízený 19. prosince 2024

Ultrazvuk využívá vysokofrekvenční zvukové vlny k zobrazení vnitřních orgánů, tkání a plodu. Prenatální ultrazvuk je standardní lékařské vyšetření, které lékařům umožňuje vidět tvar a polohu plodu v děloze během těhotenství, sledovat průběh těhotenství a odhalit případné vývojové abnormality. Jeho cílem je celý průběh těhotenství optimalizovat.

Prenatální ultrazvuk je bezpečný a důležitý diagnostický nástroj

„Ultrazvuk je mechanické vlnění, které je mimo vnímání lidského ucha, tedy na vyšších frekvencích než slyšitelný zvuk - více než 20 kHz. Stejně jako všechny vlny má své vlastnosti, které se projevují určitým způsobem a jsou vyjádřeny například v mechanickém nebo tepelném indexu. Oba tyto parametry jsou při ultrazvuku používaném v medicíně tak nízké, že nemají dlouhodobý vliv na plod. Veškeré vědecké práce vliv ultrazvuku na plod vyvrátily,“ uvádí v e-mailu ze 17. prosince 2024 Mikuláš Redecha, přednosta gynekologicko-porodnické Nemocnice Bory v Bratislavě.

„Ultrazvuk používaný k vyšetření plodu v těhotenství nijak nepoškozuje ani embryo, ani plod, ani těhotnou ženu. U dětí, které byly vyšetřeny ultrazvukem in utero, nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky. Tyto děti byly sledovány několik let po narození,“ říká gynekoložka a porodní asistentka Denisa Marcišová působící na švédské klinice Kvinnokliniken v Norrköpingu.

Anna Šebová, primářka radiologického oddělení bratislavské nemocnice Bory, považuje ultrazvukové vyšetření za základní zobrazovací diagnostickou metodu v gynekologii a porodnictví. „Cílem diagnostiky je odhalit vady ve vývoji plodu a placenty, které by mohly ohrozit zdraví matky nebo plodu. Některé vývojové vady plodu lze operovat in utero, ještě před narozením dítěte, což výrazně zlepší kvalitu života dítěte po jeho narození,“ uvedla v e-mailu pro AFP 10. prosince 2024.

Podle internetových stránek Americké akademie porodníků a gynekologů má ultrazvuk, včetně prenatálního, vynikající výsledky v oblasti bezpečnosti. „V současné době neexistují žádné důkazy o tom, že by ultrazvuk poškozoval vyvíjející se plod. Nebyla zjištěna žádná souvislost mezi ultrazvukem a vrozenými vadami, rakovinou v dětství nebo vývojovými problémy v pozdějším věku,“ tvrdí Akademie.

To potvrzuje i gynekoložka Marcišová . „Ultrazvuk není spojen s nežádoucími mateřskými, fetálními ani neonatálními komplikacemi, nezpůsobuje poruchy tělesného ani neurologického vývoje, nezvyšuje riziko nádorových onemocnění v dětství ani psychiatrických onemocnění,“ napsala v e-mailu 10. prosince 2024.

Příspěvky na Facebooku mají společné to, že odrazují lidi od podstoupení vyšetření prenatálním ultrazvukem. Ty, které tvrdí, že ultrazvuk ovlivňuje DNA plodu, také naznačují, že ženy podstupují toto vyšetření jen proto, aby se dozvěděly pohlaví dítěte. Ignorují přitom skutečnost, že ultrazvuk je primárně zaměřen na odhalení možných anomálií ve vývoji plodu.

Juraj Šimko, vedoucí katedry lékařské genetiky Slovenské lékařské univerzity v Bratislavě, řekl: „Ultrazvuk se při sledování plodu zaměřuje především na hledání vrozených vad, zda se plod vyvíjí normálně, jak je velký, jak je uložen v děloze, zda je správně vyživován atd. Určení pohlaví je naprosto druhotné,“ napsal v e-mailu z 11. prosince 2024.

Podle Karla Olivera Kagana, gynekologa a profesora prenatální medicíny v univerzitní nemocnici v německém Tübingenu, může odmítnutí ultrazvukového vyšetření vést k „neodhalení vývojových poruch a rizikových situací, jako je srdeční vada vyžadující poporodní léčbu nebo placenta praevia,“ píše.

Placenta praevia je závažná těhotenská komplikace. Podle webu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy se jedná o situaci, kdy „placenta buď zasahuje k vnitřní brance, nebo ji částečně, či úplně překrývá. Placenta praevia může zvýšit riziko abrupce placenty, předčasného porodu i abortu.“

Podle učebnice Základy gynekologie a porodnictví 1 Univerzity Komenského „její výskyt významně ovlivňuje morbiditu a mortalitu plodu i matky“ a „představuje jednu z nejzávažnějších příčin vaginálního krvácení ve druhém a třetím trimestru“.

Neexistují žádné studie o reakcích plodu na ultrazvuk 

Virální video, které se šířilo na Slovensku, obsahuje záznam vyšetření známého jako 4D ultrazvuk. Díky zpětnému vyhledávání videí jsme narazili na starší verzi videa, kterou v roce 2015 zveřejnila na Facebooku  internetová lékařská komunita Meddy Bear s popiskem „4D ultrazvuk. Miminko viděné zevnitř, úžasné video!“. Virální video bylo tehdy médii označováno jako „neuvěřitelné záběry, které ukazují pohyb dítěte v děloze“. Ve videu ani v souvisejících zprávách médií není žádná zmínka o zbytečném ultrazvuku nebo reakci dítěte na něj. 

Image

Srovnání snímků z videa z roku 2015 (vlevo) a slovenského příspěvku na Facebooku z roku 2024 (vpravo)

Virální příspěvek naznačuje, že plod v těle matky vnímá ultrazvukové vyšetření a aktivně se mu brání. Podle Anny Šebové ultrazvuk vysílá zvukové vlny o vlnové délce, která je pro lidské ucho neslyšitelná.

„Tím, že prochází tkáněmi, vytváří bioefekt, který lze rozdělit na tepelný a mechanický. Výzkum na vyvíjejících se zvířecích plodech ukazuje, že při použití ultrazvukových přístrojů s bezpečnostními indexy a při minimální expozici nemá na vyvíjející se plod škodlivý vliv,“ vysvětluje.

Karl Oliver Kagan uvádí, že neexistují žádné studie o tom, zda plod v těle matky vnímá ultrazvukové vyšetření. „Na tuto otázku nelze odpovědět. Vnímání by se mohlo projevit například odlišným pohybovým chováním. Jak vypadá pohybový profil v čase, však není možné bez ultrazvuku analyzovat,“ uvedl. Dodal, že neexistuje ani žádný přímý důkaz, že plod reaguje na ultrazvuk pohybem.

V tomto případě není rozdíl mezi 2D a 4D ultrazvukem z videa, které je podle Kagana vytvořeno digitálně na principu animované kompozice více 2D pohledů.

Mikuláš Redecha předpokládá, že plod vnímá ultrazvuk stejně jako dospělý člověk při ultrazvukovém vyšetření například dutiny břišní - tedy vůbec. „Neslyšíme ho, nevyvolává bolest ani jiné vjemy,“ říká.

Prenatální ultrazvuk nemá žádný vliv na DNA plodu

Podle Karla Olivera Kagana nemá ultrazvukové vyšetření během těhotenství žádný vliv na DNA matky ani plodu.

Při dodržování lékařských předpisů a správném používání technologie nedosahují zvukové vlny během vyšetření frekvence, která by přímo měnila nebo poškozovala DNA. Ultrazvuk je klasifikován jako neionizující, což znamená, že nemá schopnost ionizovat atomy nebo molekuly, což je proces, který by mohl potenciálně poškodit DNA.

Ultrazvukové vlny způsobují pouze mírné zvýšení teploty tkáně. Při běžném použití diagnostického ultrazvuku je toto zvýšení zanedbatelné a nezpůsobuje poškození. Také podle pražské Nemocnice Na Homolce se jedná o bezpečnou zobrazovací metodu. „Do současnosti nebyly prokázány žádné škodlivé vedlejší účinky ultrazvuku při výkonových hladinách používaných pro diagnostická vyšetření,“ stojí na webu kliniky.

Podle Petra Celece, vedoucího Ústavu molekulární biomedicíny Univerzity Komenského v Bratislavě, může ultrazvuková technologie v principu vyvolat změny v DNA pouze při vysokých frekvencích, „ale intenzita v diagnostickém ultrazvuku je řádově nižší. Studie jasně prokázaly, že vyšetření běžným ultrazvukem nemá žádné negativní důsledky,“ vysvětluje v e-mailu z 13. prosince 2024.

Na otázku, zda ultrazvuk v těhotenství může ovlivnit DNA, odpověděl záporně také Juraj Šimko. „V dávkách a frekvencích, které se používají při lékařských vyšetřeních, nemůže. Je to ověřeno tisíci pokusy a ultrazvukové vyšetření je považováno za vůbec nejbezpečnější zobrazovací techniku, která je schopna proniknout do tkání,“ řekl.

Dokumenty zabývající se vlivem ultrazvuku na DNA plodu citují ruského vědce Pjotra Petroviče Garjajeva, který v 90. letech minulého století založil koncept „vlnové genetiky“. Principem jeho teorie byl předpoklad, že DNA lze ovlivňovat a programovat prostřednictvím elektromagnetických a akustických vln bez fyzické manipulace. Tento koncept tvrdí, že genetickou informaci lze měnit na dálku bez přímého kontaktu, což je v rozporu s tradičními poznatky genetiky a molekulární biologie.

Jeho teorie již byla vyvrácena v tomto bosenském factchecku. 

Juraj Šimko poznamenává, že Garjajevovy teorie nebyly nikdy experimentálně ověřeny ani reprodukovány. „Nikdy nedoložil žádná měření, která by jeho tvrzení potvrdila, nikdy nepracoval v žádné laboratoři, která by měřila ‚vlnové délky DNA‘, nikdy o tom nepublikoval jediný článek v byť jen trochu kritickém vědeckém časopise.“

Zastánci Garjajevových teorií často argumentují tím, že jejich autor byl členem Ruské akademie přírodních věd a Ruské akademie lékařských a technických věd. Ani jedna z nich však není oficiální výzkumnou organizací a na rozdíl od mezinárodně uznávané Ruské akademie věd nesdružuje pouze významné vědce.

Komise pro boj s pseudovědou Ruské akademie věd označila Garajevovu teorii vlnové genetiky za pseudovědu. V článku v jejich časopise „Na obranu vědy“ z roku 2008 na stranách 102 až 104 její autoři uvádějí, že Garjajevova vlnová teorie je „založena na metodologických chybách a upřímném přesvědčení, že stojí na prahu velkého objevu“. Jeho teorie jsou prý „nepochybně zajímavé pro odborníky v oblasti psychologie a filozofie vědy. Pro biology však jednoduše nesplňují minimální kritéria vědecké práce“.

WHO i ministerstvo zdravotnictví doporučují prenatální ultrazvukový screening

Metaanalýza Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2009, která přezkoumala 61 recenzovaných publikací, dospěla k závěru, že „ultrazvuk v těhotenství není spojen s nepříznivými výsledky u matky nebo plodu, s poruchami fyzického nebo neurologického vývoje, se zvýšeným rizikem maligních onemocnění v dětství, subnormální intelektovou výkonností nebo duševními chorobami“.

WHO nedoporučuje konkrétní počet prenatálních ultrazvukových vyšetření pro všechny ženy. Místo toho nabízí pokyny založené na lékařské nezbytnosti. V předporodní příručce WHO doporučuje, aby všechny těhotné ženy do 24. týdne těhotenství podstoupily ultrazvukové vyšetření, které „dokáže odhadnout gestační věk, zlepšit detekci anomálií plodu a vícečetného těhotenství, snížit počet vyvolaných porodů v případě přenášení a zlepšit prožívání těhotenství u žen“ (archiv).

WHO zdůrazňuje, že ultrazvuk je při správném použití považován za bezpečný postup v těhotenství, protože na rozdíl od rentgenového záření nebo počítačové tomografie využívá neionizující zvukové vlny. Přestože WHO považuje ultrazvuk za bezpečný, doporučuje, aby se jeho použití omezilo na nezbytné minimum. Razí princip eliminace zbytečných ultrazvukových vyšetření a doporučuje zaměřovat se na odůvodněná vyšetření na základě individuálních rizikových faktorů.

„Pravidlo zní: tak často, jak je to nutné, a tak málo, jak je to možné,“ říká Karl Oliver Kagan o frekvenci vyšetření. „Protože však ultrazvuk nemá žádné nežádoucí účinky, neexistuje žádný maximální počet vyšetření,“ dodává.

Nandini Raghuraman, odbornice z Porodnicko-gynekologické kliniky Washingtonské univerzity, kterou agentura AFP kontaktovala pro článek o bezpečnosti ultrazvuku v roce 2021, má na četnost ultrazvukových vyšetření stejný názor. „Obecně platí, že stejně jako všechny věci v medicíně by měl být ultrazvuk vyhrazen pro případy, kdy je jednoznačně potřebný,“ uvedla.

České ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) doporučuje všem matkám první ultrazvukové vyšetření mezi 11. a 13. týdnem těhotenství. Jeho účelem je odhalit závažné vrozené vývojové vady plodu a určit správný termín porodu. Sleduje se také vitalita plodu a srdeční funkce a posuzuje se případné podezření na Downův syndrom.

Druhé ultrazvukové vyšetření by měla žena absolvovat mezi 20. a 22. týdnem těhotenství. Hodnotí se při něm počet plodů, srdeční činnost plodu, uložení placenty a množství plodové vody. Přesně se měří jednotlivé části plodu (průměr a obvod hlavy, obvod bříška a délka stehenní kosti) a výpočítá se jeho stáří a hmotnost. Pátrá se také po vrozených vývojových vadách plodu. Třetí ultrazvukové vyšetření se provádí ve 30.–32. týdnu těhotenství a zaměřuje se na určení polohy a hmotnosti plodu, měření množství plodové vody, pozorování pohybové aktivity plodu a posouzení stavu placenty.

Podle Mikuláše Redechy může být vnímání rizika ultrazvuku pro plod způsobeno tím, že veřejnost je částečně informována o riziku jiných vyšetřovacích metod pro plod. „Rentgenové záření používané při CT vyšetření nebo samotný rentgen jsou pro těhotenství rizikovější. I ty lze při zajištění bezpečnosti pro plod a jejich nevyhnutelné potřebě v těhotenství používat v omezené míře,“ uvádí odborník.

Podle radioložky Anny Šebové platí pro ostatní vyšetření v raných fázích těhotenství přísnější pravidla. „Vyvíjející se dítě je nejcitlivější a nejzranitelnější mezi 10. a 12. týdnem vývoje. Když se plodu vyvíjejí orgány, je vhodné se v tomto období vyhnout endovaginální ultrasonografii, pokud to není nevyhnutelné. Potenciálně škodlivá je dopplerovská pulzní ultrasonografie, která se však v časných stadiích vývoje při diagnostice plodu nepoužívá,“ říká.

Lékařské postupy jsou častým terčem dezinformací. Pracovníci agentury AFP, kteří se zabývají kontrolou faktů, již dříve ověřili tvrzení, které je v USA virální, že prenatální ultrazvuk způsobuje „extrémní rizika“. Všechny české fact-check články zabývající se lékařskými dezinformacemi naleznete zde.