Snímek J.D. Vance vyzývajícího demonstranty ke vstupu do ukrajinské armády byl vytvořen pomocí AI

Od doby, kdy Rusko před třemi lety napadlo Ukrajinu, jsou USA největším poskytovatelem vojenské pomoci Kyjevu. Americký prezident Donald Trump však na začátku svého druhého funkčního období oznámil překvapivý obrat. Po veřejné roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu koncem února 2025 pozastavil další pomoc Ukrajině. Trumpův viceprezident J. D. Vance byl během tohoto setkání vůči Zelenskému rovněž velmi kritický. V důsledku této roztržky se na sociálních sítích objevily příspěvky, podle nichž se Vance údajně střetl s proukrajinskými demonstranty ve Washingtonu DC a vyzval je, aby se přihlásili do ukrajinské armády a bojovali na frontě. Agentura AFP však nenašla žádné důkazy o tom, že by k takovému střetu mezi Vancem a demonstranty došlo. Navíc fotografii, která údajně toto setkání zachycuje, vyhodnotili experti pro AFP jako podvrh vytvořený umělou inteligencí.

„Americký viceprezident J.D. Vance oslovil ukrajinské demonstranty, kteří byli proti podpisu mírové dohody, a pozval je do ukrajinské armády,“ tvrdí tento příspěvek na Facebooku z 2. března 2025. „NIKDO NESOUHLASIL opustit bezpečnou Ameriku a jít bojovat na Ukrajinu.“ 

K textu je připojen obrázek Vance řečnícího za stolem, na němž je cedulka s nápisem „Vstupte do ukrajinské armády“. V pozadí je vidět stojící dav s ukrajinskými vlajkami. 

Stejné příspěvky kolovaly také na platformě X

Image
Snímky falešných příspěvků na Facebooku (vlevo) a na X (vpravo) pořízené 12. března 2025

Agentura AFP pomocí Googlu zjistila, že snímek, na němž Vance údajně čelí demonstrantům, byl na internetu poprvé zveřejněn 2. března 2025 na síti X na profilu zvaném „Rostyslav Media“, který spravuje jistý Rostyslav Šapošnikov. Tento uživatel o čtyři minuty později zveřejnil stejný příspěvek také na Facebooku. Rostyslav Šapošnikov je bývalý ukrajinský novinář, jenž v minulosti kandidoval do parlamentu. V roce 2015 emigroval do USA, odkud publikuje blogy a příspěvky v ukrajinštině, často namířené proti Zelenskému a současné ukrajinské vládě.

Fotografii Vance na údajném protestu sdílela o dvě hodiny později německá a ruská verze internetových stránek„Pravda“, které francouzské státní orgány obvinily ze systematického šíření proruských dezinformací. Obrázek se stejným tvrzením sdílely tisíce uživatelů sociálních sítí také ve slovenštině, polštině a ruštině.

Média však po napjatém setkání se Zelenským v Bílém domě neinformovala o žádném střetnutí Vance s protestujícími. Ani členové zpravodajského týmu AFP ve Washingtonu DC žádnou takovou konfrontaci nezaznamenali. Nepodařilo se nám najít ani žádné další fotografie nebo videozáznamy údajného střetu na sociálních sítích, a to ani na viceprezidentových vlastních účtech. Vzhledem k absenci jakýchkoli jiných záběrů je krajně nepravděpodobné, že ke zmíněnému incidentu skutečně došlo. 

Vance se nedostal do konfliktu s protestujícími

Při dnes již nechvalně proslulém střetu mezi Trumpem a Zelenským v Oválné pracovně 28. února 2025 to byl právě Vance, kdo na ukrajinského prezidenta zaútočil jako první (archiv). Obvinil Zelenského z toho, že údajně není ochoten uzavřít mír s Ruskem. Tvrdil, že ukrajinský vůdce je neuctivý a měl by být Trumpovi více vděčný za jeho úsilí o ukončení konfliktu. Dále tvrdil, že Ukrajina „nutí brance nastoupit na frontu“. Příspěvky s údajnou fotografií Vance vyzývajícího Ukrajince, aby se přihlásili do ukrajinské armády, se objevily pouhé dva dny po schůzce.

Žádný z příspěvků neupřesňuje, kde a kdy mělo k údajné konfrontaci mezi protestujícími a Vancem dojít. Na snímku je však vyobrazen před budovou Kapitolu ve Washingtonu. Viceprezident přitom z hlavního města USA odjel na rodinnou lyžovačku do Vermontu již 1. března 2025, tedy den po konfrontaci v Oválné pracovně. Během dovolené Vance čelil pokojnému proukrajinskému protestu, kterého si podle svých slov v příspěvku na X „téměř nevšiml“.

Navzdory tomu byl viceprezident s celou rodinou přesunut na „neznámé místo“.

Přibližně o týden později, 8. března 2025, Vance v příspěvku na X uvedl, že se při procházce se svou dcerou opět setkal se skupinou proukrajinských demonstrantů. Svůj krátký rozhovor s nimi popsal jako „převážně uctivý“, aniž by prozradil podrobnosti o jeho obsahu.

Veřejná shromáždění na podporu Ukrajiny se ve Washingtonu DC naposledy konala 22. února 2025 u příležitosti třetího výročí zahájení války a později 4. března 2025, den po zveřejnění dotyčného příspěvku, u příležitosti Trumpova projevu v Kongresu. Podle amerických médií se protesty zmiňující podporu Ukrajině nedávno konaly také v New Yorku a Bostonu.

Informace o tom, že by se viceprezident účastnil některého z těchto protestů nebo přímo vyzýval příslušníky ukrajinské diaspory, aby se přidali k ukrajinské armádě, nepotvrdilo ani pokročilé vyhledávání na Googlu, ani na osobních profilech J. D. Vance či úřadu amerického viceprezidenta na platformě X.

Odborníci: „Zjevné falzifikáty“

Stejný profil na X, který zveřejnil zmíněný obrázek Vance, publikoval 22. a 23. února 2025 také dvě koláže údajně zachycující protesty Ukrajinců ve Washingtonu při příležitosti 3. výročí vypuknutí války. Jak naznačuje nápis „Gro“, který AFP označila šipkou, koláže byly pravděpodobně vygenerovány AI nástrojem na výrobu obrázků Grok z platformy X. Snímky obsahují velké množství nesrovnalostí (artefaktů), které agentura AFP označila červeně.

Image
Příspěvky od stejného uživatele, který zveřejnil obrázek s J.D. Vancem z 22. a 23. února

Agentura AFP požádala několik odborníků na umělou inteligenci, aby obrázky sdílené v příspěvcích prozkoumali. Hany Farid, odborník na mediální forenzní analýzu z Kalifornské univerzity v Berkeley a spoluzakladatel společnosti GetReal Labs, která se specializuje na detekci deepfake, uvedl, že snímky s Vancem před Kapitolem byly jednoznačně vytvořeny pomocí AI.

„Všechno jsou to zjevné (a nepříliš dobré) podvrhy s nápadnými artefakty,“ řekl agentuře AFP 10. března 2025 a jako příklad uvedl stůl, u kterého Vance stojí.

S tím souhlasí i Branislav Šmidt, vedoucí společnosti transformio.ai. „Je velmi vysoká šance, že se jedná o obrázek vygenerovaný pomocí AI,“ řekl agentuře AFP 10. března 2025. „Kombinace různých vizuálních prvků, které vypadají neobvykle souvisle, a zároveň detailů, které nedávají úplně smysl, poukazuje na použití generativních modelů.“

Jakub Šimko z Kempelenova institutu pro inteligentní technologie poukázal na pozadí a objekty, které vypadají „rozmazaně nebo kompozičně nerealisticky“, jako například stoly, u kterých Vance stojí.

Image
Příklady nesrovnalostí, které dokazují, že obraz je výtvorem umělé inteligence. Pořízeno AFP 10. března 2025

Siwei Lyu, ředitel Forenzní mediální laboratoře na univerzitě v Buffalu, rovněž uvedl, že snímek byl vytvořen pomocí AI. „Několik nesrovnalostí napovídá, že jde o digitální manipulaci,“ řekl agentuře AFP 11. března 2025 a poukázal na „nepřirozené tvary kapes, nesprávné rozestupy mezi objekty, špatně zarovnaný text, který neodpovídá přirozenému osvětlení a perspektivě, a nepravidelné tvary některých částí oděvu, například přezka na klopě saka“.

Denis Teyssou, vedoucí oddělení inovací projektů InVID a WeVerify, upozornil, že rozmazané pozadí s nezřetelnými obličeji a očima hledícíma nesprávným směrem je často známkou toho, že byl obrázek vygenerován umělou inteligencí.

Agentura AFP zkusmo zadala do generátoru Grok následující prompt v angličtině: „Vygeneruj obrázek amerického viceprezidenta J. D. Vance stojícího před kamerou za stolem s nápisem ‚Vstupte do ukrajinské armády‘. V pozadí je dav ukrajinských demonstrantů s ukrajinskými vlajkami. V pozadí je rovněž vidět Kapitol“. Jak Denis Teyssou, tak Siwei Lyu považují za pravděpodobné, že byl použit právě Grok.

Z následujícího srovnání je vidět, jak moc se dvojice obrázků vygenerovaných Grokem na základě promtu AFP (vlevo) podobá snímku ve virálních příspěvcích na sociálních sítích (vpravo).

Image
Vlevo jsou 2 obrázky vytvořené agenturou AFP v nástroji Grok, vpravo obrázek z příspěvků na sociálních sítích

Všechny naše články o událostech v USA naleznete zde, články o válce na Ukrajině pak zde.

Chcete, aby agentura AFP ověřila nějakou informaci? Napište nám!

Kontaktujte nás