V Hamburku nezrušili hudební výchovu na školách kvůli islámu

„V Hamburku ruší hodiny hudby (zpěv, klavír, kytara) na státních školách, protože hudba je považována za ‚harám‘ některými islámskými ortodoxy a vnucování hudby muslimům je jimi vnímáno jako islamofobie,“ píše se v příspěvku na Facebooku z 2. října 2025, který má 56 sdílení. 

Text u facebookového videa z 3. října 2025 pro změnu uvádí: „V Hamburku zakázali hodiny hudby ve státních školách kvůli islámu.“

Příspěvky obsahují urývek reportáže, v níž moderátor informuje diváky o diskriminaci, které se měli dopouštět muslimští školáci v Hamburku. Moderátor říká, že někteří z nich nechodí na hudební výchovu, protože je to „harám“, tedy zakázáno islámskou vírou.

V některých příspěvcích se také píše, že „ve školách je problém s výukou Darwinovy teorie kvůli rozporům s islámem“. Nic takového ale v televizní reportáži nezaznělo.

Video se v Česku šířilo také na Telegramu zde a zde. Má francouzské titulky a v pravém horním rohu je patrné logo plachetnice s nápisem „Nouvelle France“, které používá stejnojmenný francouzský telegramový kanál (v překladu Nová Francie). Tvrzení se tedy objevilo i ve francouzštině. Kromě toho kolovalo v holandštině, portugalštině, slovenštině a ruštině. Vyskytlo se také v němčině, a to například na Telegramu nebo německé stránce ruského, státem podporovaného portálu Pravda. 

Image

Snímky obrazovky zavádějících facebookových příspěvků ze začátku října 2025. Pořízeno a oranžově přeškrtnuto agenturou AFP 21. října 2025

Video, které má v příspěvcích 33 vteřin, se nezabývá rušením nebo zákazem hudební výchovy na hamburských školách z náboženských důvodů.

Moderátor v něm říká, že „v ojedinělých případech jsou německé dívky napadány se slovy, že sem nepatří, zatímco jiným je bráněno v účasti na hodinách hudební výchovy, protože to je ‚harám‘.“ Dále zaznívá, že hamburská senátorka pro školství na tuto situaci reaguje „společně s křesťanskými, židovskými a muslimskými náboženskými organizacemi“.

Reportáž není o zákazu

Zpětné vyhledávání obrázků a vyhledávání klíčových slov nás navedlo k videu z 25. června 2025 ze zpravodajského kanálu Welt TV s titulkem „Hodiny hudby se nemohou konat, protože islám zakazuje zpěv“. 

Video z příspěvků se shoduje s prvními 33 vteřinami reportáže Welt TV. Ačkoli zvuk a pohyby rtů moderátora nejsou ve videu na sociálních sítích synchronní, obraz i mluvené slovo odpovídají originálu.

Celá reportáž trvá 3 minuty a 35 sekund a ani zbývající část neobsahuje informace o rušení nebo zákazu hudební výchovy na hamburských školách.

Poté, co moderátor téma představí, reportérka z Hamburku popisuje poslední vývoj událostí a informuje o společném prohlášení hamburské státní senátorky pro školství Ksenije Bekeris a zástupců křesťanské, židovské, alevitské a muslimské komunity. V prohlášení se signatáři 18. června 2025 vyslovili pro respektující soužití a prohlásili, že v hamburských vzdělávacích institucích „není místo pro útoky a diskriminaci jakéhokoli druhu“.

Reportáž uzavírá rozhovor s konzervativním politikem a poslancem hamburského parlamentu Sandrem Kappem, který hovoří o konkrétních incidentech na hamburských školách včetně odmítnutí jednotlivých žáků účastnit se hodin hudební výchovy. O těchto incidentech informovala v létě 2025 i další německá média. 

Naprosto falešná zpráva

Úřad pro školství, rodinu a odborné vzdělávání, v jehož čele stojí Ksenija Bekeris, na dotaz AFP popřel tvrzení, že hamburské veřejné školy zrušily hudební výchovu.

„Jde o naprosto falešnou zprávu, která se absolutně nezakládá na pravdě,“ uvedl 13. října 2025 tiskový mluvčí úřadu Peter Albrecht. „Hodiny hudby se konaly a nadále konají přesně podle vzdělávacích osnov.“ Albrecht dodal, že změny nejsou v plánu a úřad neví o „incidentech na hodinách hudební výchovy“. 

Rada islámských komunit v Hamburku (Schura) v odpovědi na dotaz agentury AFP 21. října 2025 sdělila, že „výuka hudby na hamburských školách zůstává těmito mediálními výstupy nedotčená“. Rada je jednou z organizací, které podepsaly výše zmíněné společné prohlášení hamburských politiků a náboženských společenství. 

Podle rady se „na muslimské žáky v Hamburku vztahuje hamburský školský zákon“. Rada pro AFP uvedla, že neví o žádných muslimech, kteří by se „cítili omezeni ve svém náboženském vyznání nebo praktikách výukou hudby“.

Agentura AFP se podrobně seznámila s hamburskými školními osnovami a zrušení nebo zákaz hudební výchovy v nich nenašla. Školský úřad uvádí hudební výchovu mezi předměty, které se mají ve školách vyučovat. Vyhledávání klíčových slov vztahujících se k zákazu hodin hudby na hamburských školách také nepřineslo žádné výsledky.

Korán varuje před rozptýlením, ne hudbou

Yasemin Gökpınar z Institutu pro arabská a islámská studia na Ruhrské univerzitě v německé Bochumi je odbornicí na hudbu v islámu. Podle ní není hodnocení hudby v islámu z teologického hlediska zcela jasné. „V hadísech, tradičních záznamech o výrocích a skutcích [proroka] Muhammada“ se vyskytují „jak pozitivní, tak negativní soudy o hudbě,“ uvedla pro agenturu AFP 15. října 2025.

„Korán jako autoritativní zdroj pro náboženské otázky ve všech islámských denominacích“ je podle ní v tomto ohledu jasnější. Důvodem je, že „v Koránu není žádná zmínka o hudbě,“ vysvětlila Gökpınar. „Základem pro teologické diskuze jsou interpretace slova lahw, [které znamená] rozptýlení, zábavu.“

Podle muzikoložky pasáže s tímto slovem v Koránu naznačují, „že hudba byla odsuzována v kontextech, kde se odehrávaly zavrženíhodné nebo zakázané činnosti, jako je hazard (o peníze), prostituce a pití alkoholu, a proto představovala rozptýlení od uctívání, modlitby a víry v Boha“.

Gökpınar citovala verš z Koránu, jenž zmiňuje děti a peníze v souvislosti s rozptýlením. „Jelikož ekonomika i potomstvo existují v islámském světě dodnes, nemůže jít o zákaz, ale pouze o varování, aby se člověk nenechal rozptýlit od svých náboženských povinností v islámu,“ uzavřela. „Z pohledu islámských studií je diskuse o takzvaném zákazu hudby v islámu neopodstatněná.“

V muslimských zemích se hudba vyučuje

Profesor islámské teologie na Hamburské univerzitě Ali Ghandour také považuje podobná tvrzení o hudbě a islámu za „zjednodušující a zavádějící představu, která slouží ideologickým narativům, místo aby odrážela teologickou a kulturní realitu“. Důvodem je existence „rozmanitých teologických diskurzů a sociálních praktik“ v rámci tohoto náboženství, uvedl 15. října 2025 v odpovědi na dotaz agentury AFP.

Debaty o postavení hudby „byly v právní literatuře vždy okrajovým tématem“, zatímco „společenská praxe hovořila zcela jiným jazykem: v téměř všech regionech ovlivněných islámem se vyvinula bohatá a rozmanitá hudební kultura“. Hudba je podle něj důležitou součástí jak náboženské praxe, tak každodenního života mnoha muslimů. „V tomto ohledu neexistuje žádný významný rozdíl mezi muslimy a nemuslimy,“ vysvětlil Ghandour.

Hudba se „vyučuje také ve všech převážně muslimských zemích“, dodal Ghandour. „Kromě extrémních případů, jako je Tálibán v Afghánistánu, neznám žádnou muslimskou zemi, kde by nebylo možné se učit hudbu, ať už ve školách nebo jinde.“ Kdokoli hovoří o zákazu hudby pro muslimy, „ignoruje rozmanitost teologických diskurzů a postojů, stejně jako bohatou a pestrou muslimskou praxi, a to jak v historii, tak v současnosti.“