Poslanci, kteří vyvěsili ukrajinské vlajky z oken a balkonů Poslanecké sněmovny, neporušili zákon

Okamurova předchůdkyně v čele sněmovny Markéta Pekarová Adamová nechala ukrajinskou vlajku vyvěsit na budově dolní komory jako gesto podpory Ukrajině 22. února 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin vyslal vojáky do separatistických ukrajinských regionů. O dva dny později Rusko na svého souseda zaútočilo. 

Okamura ukrajinskou vlajku svěsil 6. listopadu 2025, tedy den poté, co byl zvolen do čela dolní komory, čímž potěšil své protiukrajinsky naladěné voliče. Poslanci stran, které podporují Ukrajinu –  ODS, Piráti, STAN a TOP 09 – , na to zareagovali živelným věšením ukrajinských vlajek z oken a balkónů svých poslaneckých klubů. 

„Všichni poslanci pětikoalice, kteří si z oken ve svých kancelářích vyvěsili ukrajinské vlajky, flagrantně porušují zákon,“ napsal lídr strany PROJindřich Rajchl, který byl do sněmovny zvolen na kandidátce Okamurovy SPD, ve facebookovém příspěvku ze 7. listopadu 2025. „Vyvěšujte si, co chcete, ale na svých nemovitostech. Pevně doufám, že se Mandátový a imunitní výbor bude všemi těmito prohřešky důsledně zabývat.“ 

Obsah Rajchlova příspěvku, sdíleného 3400krát, převzali další uživatelé Facebooku například zde a zde. Objevil se také na slovenském telegramovém účtu a na síti X zde nebo zde. 

Image

Snímky obrazovky facebookových příspěvků, v nichž se tvrdí, že poslanci, kteří vyvěsili vlajky z oken Poslanecké sněmovny, porušili zákon. Pořízeno, rozmazáno a červeně přeškrtnuto agenturou AFP 25. listopadu 2025

Komentáře pod příspěvky ukazují, že uživatelé Rajchlovu tvrzení uvěřili. Mnozí volali po potrestání zákonodárců, kteří ukrajinské vlajky vyvěsili. „A šup s nimi do basy,“ napsal jeden uživatel. Další uvedl: „Když je to porušení zákona, tak by měly padnout i nějaké tresty.“ 

Image

Snímky obrazovky komentářů pod příspěvky, které vyjadřují rozčílení nad údajně protiprávním jednáním poslanců. Zachyceno a rozmazáno AFP 20. listopadu 2025

Tvrzení opřené o důkazy z dílny AI

Rajchl své tvrzení podpořil snímkem obrazovky, který působí jako text vygenerovaný umělou inteligencí. Podle printscreenu není zákonodárcům povoleno vyvěšovat zahraniční vlajky z oken parlamentních kanceláří bez svolení předsedy sněmovny nebo organizačního výboru.

Printscreen opírá svou argumentaci o dva zákony, které regulují užívání českých státních symbolů včetně vlajek. Denik N ale hned 7. listopadu 2025 napsal, že ani jedna z těchto norem nedokazuje Rajchlova  tvrzení. Platnost zákona č. 68/1990 Sb. vypršela 5. října 2001 a zákon č. 352/2001 Sb. neuvádí, kdo schvaluje vyvěšení vlajek cizích států na parlamentních budovách.

Rajchl potvrdil 9. listopadu 2025 ve facebookovém livestreamu, že ve svém příspěvku použil jako důkaz „výpis z umělé inteligence“ (archiv). V páté minutě a 14 vteřině streamu se Rajchl, původní profesí advokát, omluvil za uvedení zákona, který už neplatí. Dál ale trval na tom, že opoziční poslanci porušili zákon.

„Je to chyba. Omlouvám se za to, ale to nemění nic na podstatě věci. To znamená, že bez souhlasu předsedy Poslanecké sněmovny nemůže na budově Poslanecké sněmovny viset žádná jiná vlajka než vlajka České republiky. Nemůže,“ řekl Rajchl. „O tom, jaké vlajky tam budou viset, rozhoduje předseda Poslanecké sněmovny. To..., že se dopouštějí ti poslanci...bývalé pětikoalice protiprávního jednání, zůstává v platnosti. To není lež. To tak je.“

Tentokrát uvedl jednací řád Poslanecké sněmovny jako normu, která toto údajné pravidlo obsahuje.

„Vedle zákona“

AFP prostudovala oba výše zmíněné právní předpisy a zjistila, že neobsahují ustanovení, podle kterého by předseda dolní komory českého parlamentu poslancům povoloval užívání zahraničních vlajek na budově.

Zákon č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyjmenovává pravomoce předsedy sněmovny. Rozhodování o vyvěšení státních vlajek mezi nimi není. 

Zákon č. 352/2001 Sb. o užívání státních symbolů České republiky zmiňuje vlajky jiných zemí pouze jednou. Podle paragrafu 8 má být česká vlajka na „nejčestnějším místě“, pokud ji doprovázejí vlajky jiných států. 

AFP konzultovala právní oporu virálních tvrzení s ústavním právníkem z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiřím Hřebejkem. V telefonickém rozhovoru potvrdil, že se české právo mimo tuto zmínku užíváním státních vlajek jiných zemí na státních budovách nezabývá a poslanci tak zákon neporušují. 

„Není to protizákonné. Není to proti ale vedle zákona neboli preater legem, jak říkají právníci,“ řekl Hřebejk AFP 21. listopadu 2025. „Zákon to neřeší. Není to výslovně zakázáno.“

AFP se také obrátila s žádostí o právní stanovisko na Kancelář Poslanecké sněmovny, která má na starosti chod komory včetně protokolu. 

Tisková mluvčí kanceláře Martina Lustigová napsala v e-mailu z 24. listopadu 2025, že neoficiální vyvěšení vlajek na různých místech sněmovny „není explicitně regulováno žádným právním předpisem, ani interním předpisem či rozhodnutím Poslanecké sněmovny nebo některého z jejích orgánů“. 

Uvedla, že diskutované případy svěšování nebo vyvěšování ukrajinských vlajek „jsou odrazem politických postojů a názorů představitelů Poslanecké sněmovny, poslaneckých klubů či jednotlivých poslankyň a poslanců“ a spadají do výkonu poslaneckého mandátu, přičemž poslanci „vykonávají svůj mandát osobně, v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy“. 

Je ovšem zvykem, že předseda sněmovny určuje, které zahraniční vlajky oficiálně vlají na stožárech u vchodu do dolní komory. Mluvčí uvedla, že tato zvyklost má právní oporu v zákoně č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu sněmovny. Ten stanoví, že „předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší zastupovat Poslaneckou sněmovnu navenek“.

„Mezi způsoby prezentace navenek náleží rovněž rozhodnutí o tom, jaká státní vlajka má být na budově Poslanecké sněmovny vyvěšena trvale,“ napsala mluvčí. 

Další factcheckingové články AFP související s ruskou válkou na Ukrajině najdete zde.