Na internetu kolují AI obrázky fotografů u poškozeného pravoslavného kláštera v Kyjevě
- Zveřejněno 25/06/2026 v 16:18
- Aktualizováno 25/06/2026 v 16:25
- Článek přečtete za 4 min
- Autor: Eduard STARKBAUER, AFP Slovensko
- Článek preložil/-a Katerina SANTUROVA, AFP Česká republika
Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Kreml zlehčuje vlastní bombardování svého souseda a nepravdivě ho obviňuje z inscenování útoků. Po masivním ruském útoku na Kyjev 15. června 2026, při kterém byl vážně poškozen významný pravoslavný klášter známý jako Kyjevskopečerská lávra, se na sociálních sítích objevily příspěvky, které nepravdivě naznačovaly, že útok zosnovala Ukrajina. Jako důkaz uživatelé sdíleli záběry, které údajně zachycují fotografy v blízkosti monastýru ještě před tím, než byl zasažen. Agentura AFP ale zjistila, že tyto obrázky vygenerovala umělá inteligence.
„Nacistický režim Zelenského záměrně zaútočil na Kyjevsko-Pečerskou lavru kvůli „krásným“ fotografiím? Na internetu se objevuje stále více důkazů o zinscenovaném útoku na komplex budov Kyjevsko-Pečerské lavry,“ začíná příspěvek na síti X z 15. června 2026, který má více než 3 800 zhlédnutí.
„Telegramové kanály zveřejňují nejen fotografie hořícího kulturního dědictví, ale také osob, které tyto fotografie pořídily, jak se uvádí, předem a záměrně umístěné na střeše sousední budovy,“ pokračuje text příspěvku, jenž obsahuje čtyři snímky včetně dvou, na nichž jsou údajní fotografové.
Stejné obrázky a podobná tvrzení jsme našli nejen na síti X, ale také na Telegramu a Facebooku. Kolovaly také v angličtině, němčině, rumunštině, slovenštině nebo srbštině.
Ruské bombardování
V souvislosti s tímto útokem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dva ruské drony „záměrně“ zasáhly lávru, která je jedním z nejvýznamnějších náboženských komplexů na celém území Ukrajiny.
Kreml popřel, že by zasáhl chrám, který je součástí kláštera. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že příčinou byla „porucha“ zastaralého amerického protiletadlového systému Patriot, který Kyjevu dodali západní spojenci. Neposkytlo však žádné další podrobnosti ani důkazy. Toto tvrzení se objevilo také v mnoha příspěvcích šířených na sociálních sítích.
Ruská armáda potvrdila, že podnikla „masivní“ letecký útok na ukrajinské hlavní město. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko vystřelilo 70 raket a 611 dronů, přičemž hlavním cílem byl zejména Kyjev.
Ukrajinská bezpečnostní služba uvedla, že analyzovala úlomky objektu, které chrám zasáhly, a identifikovala je jako části dronu Geran-2. Fotografie těchto úlomků zveřejnila na svém oficiálním účtu také na Telegramu a Facebooku.
Geran-2 je ruská verze íránského dronu Šáhid-136. Rusko jej poprvé nasadilo proti ukrajinským cílům již v roce 2022. Koncem května 2026 narazil další dron Geran-2 do obytného domu v Rumunsku. I v tomto případě Rusko z incidentu obvinilo Ukrajinu.
Jak upozornila ukrajinská fact-checkingová organizace Stop Fake, ukrajinský novinář Serhij Okunev z The New Voice of Ukraine uvedl, že byl očitým svědkem „přímého zásahu dronem“ klášterního komplexu (archiv). „Neslyšel jsem ani jediný výstřel – ani ze střelných zbraní, a už vůbec ne z nějakého protiletadlového raketového systému,“ řekl ve videu v čase 3:57. „Každý víceméně ví, jak zní výbuch rakety Patriot nebo podobných raket, takže si to splést nebo si toho nějak nevšimnout je téměř nemožné.“
Novinář uvedl, že údajný zásah chrámu americkou raketou Patriot je „absurdní konspirační teorie“, ke které je „upřímně řečeno těžké se vůbec seriózně vyjádřit“. V době zveřejnění článku se agentuře AFP nepodařilo nezávisle ověřit, jaký typ zařízení ho zasáhl.
Neautentické obrázky vytvořené umělou inteligencí
AFP analyzovala snímky, které údajně dokazují, že někteří fotografové byli v Kyjevě na útok připraveni.
Na snímku vytvořeném umělou inteligencí jsme si všimli architektonických rozdílů ve srovnání se snímky skutečné budovy kláštera. Konkrétně jsme zaznamenali rozdíly v barvě střechy a ve tvaru věží.
Na neautentických obrázcích jsou obytné domy v pozadí podstatně blíž chrámu než ve skutečnosti. Je to patrné při panoramatickém pohledu na Google Mapách.
Snímky z příspěvků jsme analyzovali pomocí nástroje na detekci neviditelného vodoznaku SynthID, který do svých výtvorů přidávají generativní modely americké společnosti OpenAI.
U obrázků, které měly dokládat připravenost fotografů, nástroj odhalil, že byly vytvořeny pomocí modelů OpenAI. S největší pravděpodobností šlo o ChatGPT.
Některé příspěvky, které obsahují více snímků, zpochybňovaly pravost fotografie muže v hasičské uniformě, který drží motor dronu, jenž měl chrám zasáhnout.
Stejnou fotografii, jejíž autorství je připisováno Státní záchranné službě Ukrajiny, jsme našli v ukrajinském zpravodajství. Mírně odlišnou verzi jsme objevili také v příspěvku záchranářů na Facebooku.
Rekonstrukce může trvat roky
Kyjevskopečerskou lávru, jejíž Uspenský chrám z 11. století se pyšní charakteristickými zlatými kopulemi, uctívá jak ruské, tak ukrajinské křídlo pravoslavné církve jako jedno z nejdůležitějších duchovních center. Reportéři AFP, kteří se po uhašení střechy do chrámu dostali, viděli ikony na zlatem zdobených stěnách, které vypadaly nepoškozeně. Voda ale prosakovala dírami ve zničené střeše.
„Pokud vše půjde hladce, podle našich odborných odhadů by restaurátorské a renovační práce mohly trvat přibližně dva roky,“ řekl novinářům ředitel komplexu Maksym Ostapenko den po útoku. Dodal, že škody byly předběžně vyčísleny na přibližně 500 milionů hřiven (233 milionů korun).
Ukrajinská ministryně kultury Tetiana Berežná uvedla, že ruské útoky v polovině června 2026 byly „jedním z největších útoků na ukrajinskou kulturu a ukrajinské kulturní dědictví“ během čtyřleté invaze, přičemž po celé zemi bylo zasaženo 13 památek a lokalit.
Útok na Kyjevskopečerskou lávru, která je zapsaná na Seznamu světového dědictví, odsoudila ve svém prohlášení 15. června 2026 také organizace UNESCO.
Na šíření neautentických obrázků po útoku na kyjevský klášter upozornilo i ukrajinské Centrum pro boj proti dezinformacím.
Copyright © AFP 2017-2026. Pro jakékoli komerční využití tohoto obsahu je nutné předplatit si naše služby. Pro více informací klikněte zde.
Chcete, aby agentura AFP ověřila nějakou informaci? Napište nám!
Kontaktujte nás
