Vakcíny proti covidu neobsahují grafenové „nanožiletky” rozřezávající cévy a orgány

„Německý doktor a odborník na uhlík nedávno zveřejnil video, ve kterém sdílí zjištění, že covid vakcíny obsahují hydroxid grafenu, který funguje jako nano žiletky, které rozřezávají krevní cévy a ostatní orgány v těle,” stojí v tomto článku dezinformačního webu Otevři svou mysl z 1. prosince, který již na Facebooku sdílelo přes 3 200 uživatelů.

Článek obsahuje video (včetně transkriptu), v němž vystupuje muž jménem Andreas Noack, youtuber představující se jako „německý chemik”. Před vypuknutím covidové pandemie na svém kanálu na YouTube publikoval převážně videa o zdravé výživě.

Stejná tvrzení se objevila i v mnoha dalších příspěvcích na Facebooku, například zde či zde. Šířila se i v dalších jazycích, například ve francouzštině (1, 2, 3, 4, 5) nebo v angličtině.

Image

Snímek zavádějícího článku pořízený 16. prosince 2021

Video bylo poprvé zveřejněno na telegramovém kanálu s názvem Noackova archa 23. listopadu, kde jej zhlédlo více než 400 000 uživatelů. Verze v článku na webu Otevři svou mysl je opatřena českými i anglickými titulky.

Vědci Noackova zjištění odmítají

Andreas Noack ve videu cituje studii španělského profesora jménem Pablo Campra Madrid, jenž údajně prokázal přítomnost oxidu grafenu ve vakcíně. Studii si měl objednat známý španělský odmítač vakcín Ricardo Delgado Martin, který na svém blogu pravidelně publikuje nepodložená tvrzení.

Andreas Noack tvrdí, že Pablo Campra nalezl „hydroxid grafenu“ v „každém vzorku“. Sám Campra však výsledky svého výzkumu takto neformuloval; řekl pouze, že existují „silné důkazy o pravděpodobné přítomnosti derivátů grafenu“ ve vakcíně.

Camprova studie nebyla přezkoumána a potvrzena jinými vědci v rámci procesu tzv. „peer review”, kdy si odborníci vzájemně hodnotí svou práci před publikací ve vědeckém časopise. Agentura AFP již v srpnu psala o tom, že se Camprův experiment neřídil žádným přísným vědeckým protokolem, takže z něj nelze vyvodit žádné spolehlivé závěry.

„Provedené testy nejsou dostatečné pro potvrzení přítomnosti grafenu. Ukazují pouze nějaké fotografie pořízené pomocí mikroskopu, které se podobají obrázkům grafenu a oxidu grafenu již dříve publikovaným ve vědecké literatuře. To však není vědecký důkaz. Prokázání přítomnosti grafenu by vyžadovalo další analýzy za použití různých technik,“ řekla Ester Vázquez, expertka na zdraví a bezpečnost při projektu Graphene Flagship, který v rámci studie tohoto inovativního materiálu „spojuje asi 170 akademických a průmyslových partnerů ze 120 zemí“ a je financován Evropskou komisí.

Také Almerijská univerzita, působiště Pabla Campry, se od jeho výzkumu distancovala.

Podle profesorky Cécile Zakri, která studuje grafen ve Výzkumném centru Paula Pascala, společném projektu francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS) a Univerzity v Bordeaux, prý „neexistují žádné studie prokazující přítomnost grafenu nebo jeho derivátů v roztoku této vakcíny.“ Dodala, že „vakcína je průhledná, ale tyto molekuly by byly zbarvené, téměř hnědé“.

Společnost Graphene Flagship také 14. prosince uvedla, že „vakcíny neobsahují absolutně žádný grafen v jakékoli formě" a dodala, že na svých webových stránkách připravuje k tématu údajné přítomnosti grafenu ve vakcínách „vysvětlení”.

Grafen, oxid grafenu a „hydroxid grafenu“

Grafen je nanomateriál - sloučenina tvořená miniaturními částicemi - u kterého byly zpozorovány antibakteriální a antivirové vlastnosti. „Je to materiál na bázi grafitu, stejně jako tuha v tužce; kdybyste z ní odebrali jen jednu jedinou molekulovou vrstvu, dostanete grafen. Není na tom nic záhadného, jen atomy uhlíku spojené dohromady,” řekl AFP 13. července Erik Dujardin, výzkumný pracovník Centra pro vývoj a studium materiálů a struktur při CNRS v Toulouse.

Image

Grafika AFP přibližující vlastnosti grafenu ( AFP / Nicolas RAMALLO, Gustavo IZUS, Patricio ARANA)

Podle Dujardina je oxid grafenu derivát, který „může obsahovat až 60% kyslíku“.

„Přítomnost atomů kyslíku má za následek zcela odlišnou strukturu než čistý grafen. Používá se v bateriích, senzorech, inkoustech a tak dále,“ řekl Maurizio Prato, ředitel pro oblast zdraví a životního prostředí v Graphene Flagship, AFP v e-mailu 27. září.

Nic jako „hydroxid grafenu“ neexistuje

Andreas Noack ve videu mluví o „hydroxidu grafenu“, který definuje jako „nanometrické částice“, které „se dají přirovnat k žiletkám“. Své tvrzení dokládá ilustrací molekuly na tabuli.

Podle Philippa Poulina, specialisty na grafen z Výzkumného centra Paula Pascala, se však termín „hydroxid grafenu“ mezi vědci nepoužívá. „‚Hydroxid grafenu’ je termín, který nic neznamená. Ve vědecké komunitě dáváme přednost použití generického termínu ‚oxid grafenu’,” vysvětlil Poulin agentuře AFP 13. prosince.

„‚Hydroxid grafenu‘ není známým derivátem grafenu: v bibliografii na odborných stránkách Web of Science, sloužící k vyhledávání vědeckých publikací, se tento termín prakticky nevyskytuje a ve vzácných případech, kdy tomu tak je, jde o struktury extrémně blízké struktuře oxidu grafenu. Na druhou stranu oxid grafenu (GO) a jeho redukovaná forma (RGO) jsou velmi dobře známé a snadno získatelné z grafitu,“ vysvětluje Stéphane Berciaud, výzkumný pracovník Ústavu fyziky a chemie materiálů, což je společný projekt Univerzity ve Štrasburku a CNRS.

„Stručně řečeno, všechny tyto deriváty (GO, RGO a hypotetický GH) jsou něco jako grafen pro chudé. Ve srovnání s čistým grafenem se GO a RGO dají získat snadněji a mnohem levněji, ovšem jejich fyzikální vlastnosti jsou obecně méně pozoruhodné než u grafenu. Přesto mají tyto materiály zajímavé vlastnosti pro průmyslové využití, například v oblasti kompozitních materiálů, flexibilní mikroelektroniky, ale také pro chemickou katalýzu, biologii a medicínu,“ uvedl výzkumník.

V každém případě molekula, kterou Andreas Noack ve videu nakreslil, neodpovídá struktuře grafenu, řekl Philippe Poulain. „Pro to, co je na tabuli, bychom nepoužili termín oxid grafenu. Jedná se o molekulu polycyklického aromatického uhlovodíku."

Tato molekula je „nerozpustná ve vodě,” řekla Cécile Zakri. „Není tudíž možné, aby cirkulovala ve vodném roztoku, tedy ani v těle, ani ve vakcíně."

„Žiletky”

Podle Andrease Noacka „lze hydroxid grafenu přirovnat k žiletkám“, které by mohly „pořezat krevní cévy“ a způsobit vnitřní krvácení u očkovaných lidí - zejména sportovců, jejichž krev prý „obíhá rychleji“.

„Z vědeckého hlediska je toto naprosto absurdní. Grafen je velmi tenká molekula, která by skutečně mohla připomínat žiletku. Opravdová žiletka ovšem váží kolem 20 gramů a je milionkrát silnější než grafen. Molekula, kterou Noack nakreslil na tabuli, má velmi malou hmotnost,“ řekl Jean-François Berret, ředitel výzkumu specializující se na biofyziku v laboratoři Matière et Systèmes Complexes při pařížské univerzitě Diderot a CNRS.

„Jeho prezentace není vědecká: zaměňuje několik věcí. Materiál, který kreslí, je tak malý, že by se musel pohybovat extrémně vysokou rychlostí, aby byl schopen rozříznout buňky. Taková rychlost však není kompatibilní s rychlostí krve proudící v žilách. Abyste si učinili představu, když krájíte chléb nožem, působíte na čepel silou. Bez této síly čepel nože neprořízne vůbec nic. V případě grafenu v krvi by tato síla byla tak malá, že by se na buněčné úrovni vůbec nic nestalo,“ dodal vědec.

Všichni odborníci, na které se AFP kvůli videu obrátila, jednomyslně označili tvrzení Andrease Noacka za „vědecky nepodložená“ a dokonce „nebezpečná“.

Vakcíny proti covidu nebyly „testovány pouze v Petriho miskách"

Andreas Noack také ve videu tvrdil, že vakcíny nebyly před uvedením na trh testovány na živých tvorech, nýbrž „pouze v Petriho miskách“. To však není pravda.

Vakcíny proti covidu byly rozsáhle testovány na zvířatech a posléze po dobu několika měsíců na lidech, jak o tom AFP již psala zde. Výsledky těchto testů byly publikovány ve vědeckých časopisech, jak potvrdili jejich výrobci (1, 2, 3).

Čtyři vakcíny proti covidu dostupné na českém trhu rovněž podléhají regulaci EU, včetně tzv. „předklinické“ fáze zkoušek, během které testy probíhají v laboratoři a na zvířatech.

Image

Snímek stránky Evropské lékové agentury pořízený 17. prosince 2021

„Nikdy bychom si nedovolili uvést na trh produkt, který by nebyl testován in vitro, in vivo na zvířatech a poté na mužích/ženách. Tak tomu bylo i s vakcínami proti covidu, které nejdřív prošly testy na stovkách tisíců lidí a teprve poté byly doporučeny pro celou populaci,“ řekl Jean-François Berret.

Přestože se objevilo mnoho konspiračních teorií o podezřelých nebo tajných „složkách“ obsažených ve vakcínách proti covidu, jejich složení ve skutečnosti není tajné. Složení vakcín Pfizer-BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Janssen zveřejnily zdravotnické úřady.

Mluvčí společnosti Pfizer Dervila Keane 8. července agentuře AFP potvrdila, že „oxid grafenu se při výrobě vakcíny proti onemocnění covid-19 společnosti Pfizer-BioNTech nepoužívá“.

Je pravda, že oxid grafenu je studován jako potenciální adjuvans pro vakcíny. Látka však stále ještě zdaleka není aplikována, řekl v říjnu agentuře AFP Marcelo Mariscal, proděkan Fakulty chemických věd Córdobské univerzity v Argentině.