Video nedokazuje, že vakcíny proti covidu způsobují nebezpečné srážení krve

Copyright AFP 2017-2021. Veškerá práva vyhrazena.

Tisíce uživatelů sociálních sítí sdílely během uplynulých čtyř dnů článek obsahující video, v němž muž představující se jako vědec porovnává dva vzorky krve a vyvozuje závěr, že vakcíny proti covidu zhušťují krev, což může způsobovat závažné vedlejší účinky. Podle hematologů, na které se AFP obrátila, však použitá metoda nic takového nedokazuje.

Ve videu trvajícím zhruba minutu a čtvrt vystupuje muž jménem Armin Koroknay, který je představen jako „vědec v oblasti toxikologie”. Porovnává údajné krevní vzorky neočkované a očkované osoby, přičemž o krvi očkované osoby tvrdí, že „není normální” kvůli „elektrickému smogu” a „nízkému obsahu minerálů v krvi”.

Krev právě očkovaných lidí se prý okamžitě začne srážet do té míry, že „jim ani neteče krev z prstu”, protože jejich krev je „plná destiček”, takže už „neprotéká cévami a žilami”. Pacienti proto „mohou zemřít, protože mají v krvi tolik sraženin”.

Video bylo opatřeno českými titulky a zveřejněno v tomto článku na dezinformačním portálu CZ24, který podle analytického nástroje CrowdTangle na Facebooku sdílelo přes 3 400 uživatelů. Článek navíc ještě tvrdí, že vakcíny jsou obzvláště nebezpečné pro děti, u nichž způsobují nedostatečné okysličení mozku. Na Facebooku byl sdílen například zde.

Snímek zavádějícího videa ze stránky CZ24 pořízený 21. září 2021

Původně šestiminutové video bylo s francouzskými titulky zveřejněno 24. srpna 2021 na webu Ethic Citizen, který se profiluje jako „nezávislý zdroj informací”. Ve francouzštině se šířilo na Facebooku i na Twitteru.

Článek i video obsahují hned několik nepravdivých tvrzení, jak potvrdilo několik odborníků v původní francouzské verzi našeho článku, kterou publikovala AFP Belgie.

Nejdříve je třeba zmínit, že provedený experiment s mikroskopickými snímky neumožňuje vyvodit žádné vědecky podložené závěry. Není známo, odkud oba krevní vzorky pocházejí, závěry jsou vyvozeny z analýzy krve pouhých dvou osob a technika použitá při pokusu neumožňuje zjistit, zdali se krev očkované osoby sráží.

Kdo je Armin Koroknay?

Vědci, které AFP kontaktovala, poukazují na nedostatek informací o tomto muži na internetu. Jméno Armin Koroknay se nachází v jednom jediném článku na serveru PubMed, který je považován za ověřenou platformu pro vědecké publikace. Z jeho profilů na profesionálních sítích LinkedIn a Xing vyplývá, že sídlí ve švýcarském městě Ernetschwil, kde pracuje pro společnost s názvem „Living Microscope”, kterou se ovšem AFP nepodařilo dohledat. Má také webovou stránku „Cellmove” věnující se studiu buněk a mikroorganismů, na které tvrdí, že studoval farmacii a biologii.

Odborníci: Tento pokus nic nedokazuje

Koroknay ve videu porovnává dva vzorky, z nichž ten vlevo údajně obsahuje krev neočkované osoby a ten vpravo má ukazovat krev po očkování. „Je zajímavé, jak jsou zde červené krvinky na sebe nalepeny,” říká o vzorku vpravo. „To není normální.”

Rozdíl mezi oběma snímky je skutečně markantní: zatímco vlevo jsou údajné krvinky rozložené v prostoru, vpravo jsou na sebe naskládané. To je podle Koroknaye výsledek „elektrického smogu” a „nízkého obsahu minerálů v krvi” způsobeného vakcínou.

Podle odborníků však snímky o ničem nevypovídají. Krevní nátěr (tj. kapka krve rozprostřená na mikroskopickém sklíčku) sice umožňuje pozorovat červené krvinky, ale „absolutně z něj nelze dospět k závěru, že dochází ke srážení", řekl AFP Manuel Cliquennois, vedoucí oddělení hematologie v univerzitní nemocnici Saint-Pierre v Bruselu.

Snímek zavádějícího videa ze stránky CZ24 pořízený 21. září 2021

Výskyt sraženin v krvi lze zjistit pomocí testů jako Aktivovaný parciální tromboplastinový čas (APTT)nebo nebo Protrobminový čas (PT), nikoli však prostým pozorováním pod mikroskopem, řekl Cliquennois. „Koagulaci lze vyhodnotit pomocí funkčních testů, tj. měřením koagulačního času, aktivity různých koagulačních faktorů, jejich koncentrace v krvi či měřením přítomnosti produktů koagulace. Nic z toho není ve videu zmíněno, což poukazuje na naprostou neznalost tohoto člověka, který se prezentuje jako vědec,” dodal Cliquennois.

Podle Chloe James, odbornice na hematologii a hemostázu z Fakultní nemocnice v Bordeaux, lze koagulaci neboli srážení krve pozorovat také pomocí analýzy hladiny D-dimerů, což je „mnohem přesnější" metoda než pozorování vzorku krve pod mikroskopem.

Analýza D-dimerů z odebraného vzorku krve může být předepsána, pokud má lékař podezření na přítomnost krevní sraženiny. U pacientů s trombózou existuje pravděpodobnost vysoké hladiny D-dimerů. Na druhou stranu však pacient s vysokou hladinou D-dimerů nemusí mít nutně trombózu, řekla James AFP v rozhovoru 8. září.

Co se týká vzorku prezentovaného ve videu, nelze z něj podle James vyvodit žádné závěry o případné srážlivosti krve v pozorovaném vzorku. Tvar krvinek prý nic nedokazuje, neboť „červené krvinky čekají na první příležitost, aby se mohly deformovat,” řekla. Navíc většina zkumavek určených k odběru krve obsahuje látky proti srážlivosti, aby se takovým deformacím předešlo.

Pracovnice laboratoře třídí vzorky krve určené pro studii vakcín proti covidu ve floridském výzkumném centru v Hollywoodu 13. srpna 2021 ( AFP / CHANDAN KHANNA)

Produkce fibrinu není způsobena vakcínou

Armin Koroknay mimo jiné tvrdí, že krev se po očkování zaplní fibrinem, což je vláknitý protein způsobující srážení krve. „Pokud je jehla zapíchnutá do prstu, krev začne okamžitě vytvářet fibrinová vlákna,” říká Koroknay ve videu. „Je tam tolik vláken, že krev ani nevyteče z prstu… dokonce i uvnitř v těle je krev tak plná fibrinu, že už neprojde žilami a tepnami.”

To je však podle odborníků nesmysl. Manuel Cliquennois AFP potvrdil, že produkce fibrinu ve chvíli, kdy tělo krvácí, je naprosto přirozený proces, jehož cílem je ochránit tělo v případě zranění. „Ve chvíli, kdy krev přijde do styku se vzduchem, aktivuje se tvorba fibrinu v místě poranění: v první fázi se nahromadí krevní destičky, poté začne docházet ke srážení krve," řekl a dodal, že právě fibrin je jedním z faktorů při koagulaci neboli srážení.

Podle Chloe James nelze ze snímků ve videu vyvodit žádné závěry o zvýšené přítomnosti fibrinu v krvi. „Pokud bychom chtěli pozorovat fibrin, museli bychom jej nejdříve označit fluorescenčními protilátkami. To ale zde provedeno nebylo,” řekla. Tato technika tzv. imunoznačení umožňuje identifikovat určité buňky nebo mikroby díky speciálním radioaktivním látkám, které se na ně vážou.

Co se týče Koroknayova tvrzení o „nízké hladině minerálů v krvi”, něco takového podle odborníků nelze ze snímků vyčíst. „Nevíme, o kterých minerálech mluví, je to velmi obecný a nevědecký termín," zdůraznil Manuel Cliquennois. S tím souhlasí i Jean-Christophe Goffard, imunolog a vedoucí interního oddělení nemocnice Erasme v Bruselu, podle nějž snímky neposkytují žádnou informaci o koncentraci „minerálů" v krevních buňkách: „Koncentrace minerálů se vypočítává pomocí testů" a nikoli pod mikroskopem, řekl.

Co lze ze snímků vyčíst?

„Šňůry” na sebe nalepených krvinek na druhém snímku ve videu jsou často k vidění především „v případě těžkého zánětu nebo když je v krvi nadbytek protilátek, což lze pozorovat u určitých chorob krve, kostní dřeně nebo lymfatických uzlin, například u mnohočetného myelomu”, dodal Manuel Cliquennois. „Nemá to nic společného s problémem elektrostatiky nebo s hladinou minerálů v krvi.”

Tyto hemoglobinové „šňůry” lze pozorovat také u poruch, jako jsou chladové aglutininy, dodala Chloe James.

„Extrémně vzácné případy” krevních sraženin po očkování

Evropská léková agentura EMA v dubnu oznámila, že u vakcín AstraZeneca a Johnson & Johnson byly v „extrémně vzácných případech” zpozorovány sraženiny krve jako vedlejší účinky. EMA uznala „možnou spojitost” mezi vakcínami těchto výrobců a „extrémně vzácnými případy nezvyklých krevních sraženin spojených s nízkým počtem krevních destiček”, přičemž v případě obou vakcín stále převažují přínosy nad rizikem.

Tyto „atypické tromboembolické příhody" ovšem nejsou způsobeny shlukem červených krvinek nebo náhlým nárůstem fibrinu, jak ve videu tvrdí Armin Koroknay. Ve skutečnosti jde o reakci protilátek anti-PF4, které „nedostatečně aktivují krevní destičky (zodpovědné za koagulaci), což způsobí trombózu," řekl AFP Goffard. Podle Oxfordské univerzity je riziko krevních sraženin v mozku násobně vyšší v případě onemocnění covidem než u vakcín.

Další nepodložená tvrzení v článku

V článku na serveru CZ24 se kromě videa objevilo ještě několik dalších nepodložených tvrzení. Je tam například uvedeno, že vakcíny způsobují u těhotných žen potrat, protože „krev matky ucpe krevní vyživování placenty a plodu”.

Studie dopadu vakcín na těhotné ženy stále ještě probíhají a údaje nejsou kompletní. Ve vědecké komunitě však panuje shoda na tom, poměr přínosů a rizik vakcíny za současných okolností jasně hovoří ve prospěch očkování těhotných.

Pro těhotné představuje virus SARS-CoV-2 daleko větší nebezpečí než vakcíny, jak potvrzuje například Česká vakcinologická společnost v prohlášení z června 2021, kde uvádí, že těhotné ženy „mohou mít závažnější průběh onemocnění” covid-19. Společnost dodává, že „neexistuje absolutně žádný důkaz a žádný teoretický důvod, že by některá z vakcín proti onemocnění covid-19 mohla ovlivnit plodnost žen nebo mužů”.

V článku na CZ24 se dále uvádí, že vakcíny škodí zejména dětem, protože v důsledku hustší krve snižují přísun kyslíku do jejich vyvíjejícího se mozku. Výsledkem prý bude to, že „za 20 let vyroste hloupější generace, lépe manipulovatelná a ovladatelná”.

To ale odborníci odmítají. Podle stanoviska České vakcinologické společnosti a několika odborných sdružení pediatrů jsou vakcíny pro děti od 12 let účinné a odborná veřejnost je doporučuje. Stejně se k tomu staví i například americká agentura CDC, podle níž výhody očkování výrazně převyšují případná rizika. Mezi riziky zmiňuje případy myokarditidy a perikarditidy (zánětu srdečního svalu a osrdečníku) u dospívajících chlapců, které jsou ale „velmi vzácné”. Snížený přísun kyslíku do mozku však CDC ani žádné jiné agentury nezmiňují. Výrobce Pfizer-BioNTech 20. září dokonce potvrdil, že hodlá požádat o povolení pro použití vakcíny u dětí ve věku 5-12 let v USA, Evropě i jinde.

V článku také stojí, že „vakcíny se vpichují pouze obyčejnému obyvatelstvu, s výjimkou migrantů a muslimů”. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí se však mohou v České republice nechat očkovat všichni cizinci splňující zákon o pobytu cizinců, přičemž jejich etnicita či původ je naprosto nerelevantní.

AFP již v minulosti vyvrátila nepravdivá tvrzení o tom, že vakcíny proti covidu způsobují změny krevních krvinek zde.

Článek preložil/-a
VAKCÍNY COVID-19