Tyto fotografie neukazují změny v červených krvinkách po očkování

Copyright AFP 2017-2021. Veškerá práva vyhrazena.

Tisíce uživatelů sociálních sítí sdílely v uplynulém měsíci mikroskopické fotografie údajně zachycující změny, ke kterým dochází v krevních buňkách po očkování vakcínou typu mRNA. Podle odborníků, které AFP kontaktovala, však tyto snímky červených krvinek nemají s očkováním nic společného a tvrzení o změnách buněk nemá „žádný vědecký základ".

Fotografie se šířily například prostřednictvím tohoto příspěvku, který na Facebooku sdílelo přes 3 400 uživatelů. Podle doprovodného textu měla být první z nich pořízena před očkováním, pročež „v příštích několika dnech proběhla drastická změna buněk", což mají dokazovat fotografie číslo 2, 3 a 4.

„Třetí obrázek (bílé tečky) ukazuje cizí nano částice, které se objevují v jejich krvi!" stojí v textu. „Tvé tělo se od nich nikdy nedokáže detoxikovat a nakonec tyto nano částice půjdou do každé buňky tvého těla!"

Snímek facebookového příspěvku pořízený 25. června 2021

Autor příspěvek uzavírá konstatováním, že „tohle experimentální očkování je zločin proti lidskosti".

Jedná se o doslovný překlad tohoto příspěvku, který se na Facebooku objevil 2. května a od té doby byl přeložen do mnoha dalších jakyků, například do španělštiny, francouzštiny, italštiny či němčiny.

Jak fungují mRNA vakcíny?

V České republice se v současnosti proti Covidu očkuje dvěma vakcínami na bázi mRNA: Pfizer/BioNTech a Moderna. Fungují tak, že očkovací látka obsahuje nosič informace s pokynem pro lidské buňky, aby začaly vytvářet určitou část koronaviru (tzv. spike protein), na kterou imunitní systém očkované osoby reaguje tvorbou protilátek. Ty pak chrání očkovaného v případě, že se potká se skutečným koronavirem. Jakmile totiž rozpoznají tzv. spike protein na povrchu koronaviru, zaútočí na něj a zničí jej. Státní zdravotní ústav vysvětluje fungování mRNA vakcín zde.

Fungování mRNA vakcín ( AFP / John SAEKI, Laurence CHU)

Co je na fotografiích?

„Červené krvinky obyčejně sledujeme ve formě stěru a barvení MGG (May-Grünwald Giemsa)," řekla AFP Chloé James, hematoložka z fakultní nemocnice v Bordeaux. „Toto jsou fotografie červených krvinek v suspenzi bez fixace a bez barvení."

Je důležité průběžně kontrolovat, zda červené krvinky nevykazují anomality, neboť tyto krvinky umožňují transport kyslíku z plic do různých tkání těla. Červená krvinka je bezjaderný krevní element bikonkávního tvaru, jejíž střed se často jeví jako světlý. Podle odborníků, které AFP kontaktovala, nejlépe zobrazuje vzorek zdravých červených krvinek fotografie č. 2.

Fotografie č. 2 z facebookového příspěvku pořízená 25. června 2021

„V závislosti na prostředí, ve kterém jsou červené krvinky suspendovány, dochází k výměně vody a červené krvinky mohou měnit tvar, takže mohou být příliš kulaté jako na první fotografii, normální jako na druhé fotografii, nebo ‚dehydratované' jako na čtvrté fotografii,“ řekla Chloe James a dodala, že neexistuje „žádná spojitost" mezi vakcínou proti Covidu a zmíněnými fotografiemi.

Co se týče fotografie č. 3, je podle Chloé James těžké s určitostí říci, co jsou bílé skvrny. „Nanočástice to však určitě nejsou," řekla.

Fotografie č. 3 z facebookového příspěvku pořízená 25. června 2021

Tyto fotografie byly pořízeny skrz čočku optického mikroskopu, nikoliv elektronového. Nižší rozlišení optického mikroskopu však neumožňuje vidět lipidové částice, což jsou nanočástice používané ve vakcínách RNA k zapouzdření messengerové RNA. Ty však nejsou nebezpečné, jak odborníci vysvětlili AFP již dříve v tomto článku .

Na čtvrté fotografii jsou zřetelné jakési výrůstky na povrchu buněk. Podle Véronique Vergé z oddělení lékařské biologie a patologie v pařížském centru Gustave Roussy připomínají echinocyty, což je forma abnormální buněčné membrány vyskytující se u červených krvinek. Je to anomálie, která se podle vědců z Univerzity Palackého či Masarykovy univerzity vyskytuje například u pacientů s chronickým onemocněním ledvin a jater, či trpících určitou formou anémie.

Fotografie č. 4 z facebookového příspěvku
Snímek echinocytů ze stránky Masarykovy univerzity

Vakcíny mRNA nemění geny pacientů

Ještě před dokončením klinických studií byly vakcíny mRNA předmětem mnoha nepravdivých tvrzení a hoaxů. Nejčastější dezinformace se týká jejich údajné schopnosti měnit DNA pacientů. AFP tyto dezinformaci vyvracela například zde, zde či zde.

Také v tomto příspěvku se píše, že mRNA vakcíny budou mít negativní „dopad na zdraví jedince po zbytek jeho života".

„Molekuly mRNA mají velmi krátkou životnost, takže není šance, že by po vpíchnutí zůstaly v krevním řečišti po dlouhou dobu," řekl AFP imunolog Frédéric Altare, který je ředitelem francouzského výzkumného ústavu Inserm. „Vakcína je navíc vpíchuta do svalu na rameni, nikoliv přímo do žíly, takže možnost, že se dostane do krevního řečiště je takřka nulová. To, že by mRNA přežila natolik dlouho, aby poškodila ostatní buňky, je naprosto vyloučeno," řekl.

Odborníci, které AFP konzultovala, také zdůraznili, že není jasné, odkud fotografie z facebookového příspěvku pocházejí ani jakou technikou byly pořízeny. „Nejedná se o vědecký článek, nemáme žádné informace o metodologii. To stačí, abychom konstatovali, že nemají žádnou cenu," řekla Véronique Vergé.

Článek preložil/-a
VAKCÍNY COVID-19