Pracovník laboratoře kontroluje 11. září 2020 zkumavky s vakcínou Covid-19 vyvinutou na Oxfordské univerzitě (AFP / Vincenzo Pinto)

Tkáň z potraceného lidského plodu není přísadou v nové vakcíně proti onemocnění Covid-19

Copyright AFP 2017-2021. Veškerá práva vyhrazena.

Tisíce uživatelů za poslední týden sdílely video varující před novou vakcínou proti nemoci Covid-19, protože údajně obsahuje tkáň z lidského plodu po interrupci. Toto tvrzení je zavádějící. Mnoho vakcín se již půl století vyrábí za pomoci kmene buněk opakovaně naklonovaných z několika málo lidských plodů. Tyto buněčné kultury slouží pouze k namnožení aktivní přísady vakcíny, ale nejsou součástí konečného produktu. 

Zhruba pětiminutový záznam začíná záběrem na obal nové vakcíny proti onemocnění Covid-19 od firmy AstraZeneca, během něhož ženský hlas v angličtině oznamuje, že se jedná o živé instagramové vysílání hnutí proti očkování We Are Vaxxed. 

Hlas vzápětí oznamuje, že video je „pro každého, kdo do sebe nechce nechat píchat zbytky tkáně potracených lidských plodů”. Jako důkaz uvádí, že nová vakcína této společnosti byla vyrobena za pomoci buněčné kultury MRC-5, která byla naklonována z lidského plodu, což dokládá odkazem na článek Wikipedie

„Tato vakcína proti Covidu-19, o které všichni tvrdí, že spasí svět, má v sobě spoustu svinstva. Jedna věc, kterou v sobě má určitě, je plicní tkáň ze 14-týdenního potraceného zárodku mužského rodu,” tvrdí hlas na videu. „Opravdu nikomu nevadí, že do nich a do jejich dětí chtějí tohle píchat? Je to naprosto nechutné.” 

Odkaz na video s českým překladem sdílelo od 16. listopadu 2020 na Facebooku nejméně 14 000 uživatelů, a to například zde, zde či zde

Snímek facebookového postu pořízený 25. listopadu 2020

Tvrzení, že vakcína obsahuje tkáň z lidských plodů, je silně zavádějící. Pojďme si projít fakta.

Co je pravda: Stejně jako celá řada vakcín byla nová vakcína proti nemoci Covid-19 společnosti AstraZeneca vyrobena s pomocí buněčných kultur, které byly původně založeny na vzorku tkáně z potraceného lidského plodu, ale tyto buňky jsou již celá desetiletí laboratorně replikovány. Vedle MRC-5 je v tomto případě řeč o další široce využívané kultuře HEK 293. 

MRC-5

Tento buněčný kmen, známý jako Medical Research Council č. 5, je podle neziskové vědecké společnosti American Type Culture Collection (ATCC) buněčná kultura izolovaná v roce 1966 ve Velké Británii ze 14-týdenního plodu po dobrovolném potratu, který neměl nic společného s vývojem vakcín. Od té doby se používá k pěstování a množení různých typů vakcín v laboratořích, uvádí Oxford Vaccine Group, vědecká skupina z Oxfordské univerzity, která se podílela na vyvinutí vakcíny Covid-19 pro společnost AstraZeneca. 

„V současnosti využívané buněčné kultury (WI-38 a MRC-5) pocházejí z 60. let minulého století, kdy byly původní buňky odebrány z plic dvou potracených plodů. Tyto potraty byly legální a proběhly se souhlasem matek, ale nebyly provedeny za účelem vývoje vakcín,” uvádí Oxford Vaccine Group zde

Podle Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL) se v České republice MRC-5 používá při výrobě povinné vakcíny Priorix, která je určena k očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

HEK-293

Tato buněčná kultura je založená na buňkách odebraných z ledviny potraceného plodu v roce 1973. Stejně jako v případě MRC-5 jsou buňky od té doby množeny laboratorně a kromě vývoje vakcín se používají pro celou řadu dalších vědeckých projektů. 

„Dnes používané buňky HEK 293 jsou klony původních buněk, ale nejsou to již buňky potracených dětí,” sdělil AFP v e-mailu Steve Pritchard, mluvčí Oxfordské univerzity pro projekt vakcín, který zároveň komunikuje i za společnost AstraZeneca.

Je tkáň lidských plodů jednou z přísad vakcíny proti Covid-19? 

Není. Buněčné řady MRC-5 i HEK 293 se používají pro množení tzv. aktivní složky vakcíny, tj. oslabeného viru, který v těle probudí imunitní reakci, v jejímž důsledku začne organismus produkovat protilátky. Poté, co je virus namnožen, je několikrát purifikován tak, aby v něm nezbylo ani trochu buněčné kultury před tím, než je aktivní složka do vakcíny přidána. „Je proto vysoce nepravděpodobné, že by výsledná vakcína obsahovala jakýkoliv lidský materiál,” uvádí Oxfordská univerzita na své stránce o vakcínách. 

Vakcína společnosti AstraZeneca je v této chvíli jednou z několika slibných vakcín proti onemocnění Covid-19, na které již podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo koncem listopadu na celém světě přes 1,4 milionu lidí.

Co na to katolická církev?

K problematice se v roce 2005 vyjádřila i katolická církev v dokumentu nazvaném „Morální úvahy o vakcínách připravených na základě buněk pocházejících z lidských plodů”. V něm dochází k závěru, že církev použití těchto buněk sice nemůže považovat za morální, ale v případech jako zarděnky, kdy neexistuje alternativa a zdraví populace je vystaveno závažnému nebezpečí, „mohou být morálně problematické vakcíny dočasně použity”.

COVID-19