
Technický problém při televizním přenosu nedokazuje, že média zpravodajství z Ukrajiny jen předstírají
- Tento článek je víc než rok starý.
- Zveřejněno 04/03/2022 v 10:21
- Článek přečtete za 4 min
- Autor: Ladka MORTKOWITZ, AFP Česká republika
Copyright © AFP 2017-2025. Pro jakékoli komerční využití tohoto obsahu je nutné předplatit si naše služby. Pro více informací klikněte zde.
„Zvuk není tak důležitý. Určitě se podívejte až do konce. Při 40 sekundě reportér, který je prý na Ukrajině, náhle zmizí. Tolik k propagandě,” tvrdí tento příspěvek z 27. února 2022, který na Facebooku sdílelo 170 uživatelů předtím, než byl 3. března smazán.
Minutové video v příspěvku obsahuje záznam televizní reportáže v němčině na počítačové obrazovce. Je slyšet, jak reportér v pravé části obrazovky německy komentuje ruské záměry, zatímco v levé části běží záběry ruského prezidenta Vladimíra Putina.

Některé příspěvky na sociálních sítích v jiných jazycích také naznačovaly, že reportér není tam, kde tvrdí, že je. Například v tomto brazilském příspěvku na Redditu stojí: „Světlo, kamera, akce. Zmizel!!!! Stejně opravdový jako hrdinný prezident komik na frontové linii” - jasná narážka na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Zelenskyj sice zůstal se svým týmem v Kyjevě v ruském obležení, ale nebojuje s vojáky na bojišti, jak to naznačovaly některé dezinformační příspěvky pomocí loňských fotografií pořízených během Zelenského návštěvy vojsk na frontě v donbaském separatistickém regionu. Agentura AFP o tom psala zde.
Reportér RTL byl v Moskvě, nikoliv na Ukrajině
Pomocí zpětného vyhledávání obrázků se AFP podařilo zjistit, že segment pochází z německé zpravodajské stanice ntv patřící mediálnímu konglomerátu RTL. I když je video ve facebookovém příspěvku poměrně nekvalitní, loga RTL i ntv jsou na novinářově mikrofonu vidět.


AFP se posléze obrátila na skupinu RTL Deutschland, jejíž mluvčí Thomas Steuer nám potvrdil, že se jedná o záznam z večerních zpráv stanice ntv z 21. února 2022, tj. ještě před vpádem ruských vojsk na území Ukrajiny. Moderátorka Jessica Westen ve vysílání navazuje spojení s Rainerem Munzem, dlouholetým korespondentem RTL v Moskvě.
To, že Munz je v Moskvě, nikoliv na Ukrajině, vyplývá jak ze způsobu, kterým jej Westen představuje („a nyní přepojujeme do Moskvy za kolegou Rainerem Munzem”), tak z titulku v horní části obrazovky, který se objeví na začátku reportáže. RTL nám poskytla kopii celého segmentu.

Ze záznamu vyplývá, že Rainer Munz se již od začátku reportáže potýkal s technickými problémy. Po několika úvodních slovech jeho obrázek zamrzne a je slyšet každé třetí slovo. Po několika sekundách je sice spojení obnoveno, ale není příliš kvalitní a jak zvuk, tak obraz se místy sekají. Nakonec jeho obrázek zamrzne úplně a Munz z obrazovky zmizí, což je vidět i na kratší verzi videa sdílené na Facebooku. Na obrazovce posléze naskočí logo poskytovatele mobilního spojení Aviwest, který podle RTL Munz k živým výstupům používá.
„Rainer Munz používá chytrý telefon se softwarem MoJo Pro od společnosti AVIWEST v Moskvě a vysílá prostřednictvím veřejné mobilní sítě,” napsal AFP mluvčí RTL Thomas Steuer v e-mailu 2. března 2022. „Na tomto záběru z pondělního večera minulého týdne došlo k náhlému poklesu rychlosti přenosu dat, takže obraz znovu a znovu zamrzá. To je zřetelně vidět i v pozadí. Sám pan Munz si zpočátku ničeho nevšiml. Teprve když rychlost přenosu dat klesla natolik, že zamrzlo i zvukové spojení a on už moderátorku neslyšel, zkontroloval svůj mobilní telefon a vystoupil z obrazu ve chvíli, kdy byl jeho obrázek na obrazovce zcela zamrzlý,” řekl. V v momentě, kdy se spojení obnovilo, „byl Munz už mimo záběr,” dodal Steuer.
Je tedy zřejmé, že se nejednalo o žádnou fingovanou reportáž, při které by korespondent tvrdil, že je na Ukrajině, a vysílal při tom odněkud ze studia. Německá televize se netají tím, že jejich novinář byl v Moskvě, zpravodajství bylo natočeno ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, a zmizení reportéra z obrazovky vysvětluje technická chyba způsobená pomalým přenosem dat.
Kolem konfliktu na Ukrajině koluje mnoho dezinformací. AFP již o mnoha z nich psala, naposledy například zde, zde či zde.
Chcete, aby agentura AFP ověřila nějakou informaci? Napište nám!
Kontaktujte nás