Třiapadesátiletá učitelka stojí před nemocnicí po leteckém útoku na Čuhujiv na východě Ukrajiny 24. února 2022 ( AFP / Aris Messinis)

Fotografie ženy byla pořízena při leteckém útoku na Ukrajinu, ne po výbuchu plynu v Rusku v roce 2018

Copyright AFP 2017-2022. Veškerá práva vyhrazena.

Mezi českými uživateli sociálních sítí se šíří fáma, že fotografie ženy zraněné při ruském bombardování Ukrajiny ve skutečnosti pocházejí z roku 2018, kdy v ruském městě Magnitogorsk došlo k masivnímu výbuchu plynu. Datum i místo fotografií však potvrdilo několik zpravodajských agentur včetně AFP, jejichž reportéři byli na místě útoku a ženu vyfotografovali či natočili na kamery. Dům na těchto záběrech navíc vypadá jinak než budova v Magnitogorsku, v níž v roce 2018 vybuchl plyn.

Fotografie ženy, která 24. února 2022 přežila bombový útok na východoukrajinské město Čuhujiv v Charkovské oblasti, obletěla svět a stala se symbolem ruské agrese na Ukrajině. Dezinformátoři se však nyní snaží popřít její autenticitu.

„Fotka té paní se objevuje i ve všech našich médiích v souvislosti se současným děním na Ukrajině. Je to fotka z roku 2018, když v Magnitogorsku vybuchl plyn. Tak hlavně bacha na dezinformační weby, ju?” stojí v tomto facebookovém příspěvku z 26. února 2022, který sdílelo přes 100 uživatelů.

Příspěvek obsahuje snímky předních stránek britských deníků včetně The Times, The Guardian či The Sun, které fotografii zakrvácené ženy otiskly. Podobný příspěvek sdílely další desítky lidí v češtině například zde.

Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 4. března 2022

Dezinformace se šíří i v mnoha dalších jazycích, například v angličtině, němčině, finštině, srbštině, bosenštině či nizozemštině. Tvrzení, že na fotografiích je starší událost z Magnitogorsku, již AFP vyvracela v tomto článku.

Turecká tisková agentura potvrdila původ fotografie

To, že se jedná o aktuální fotografii, AFP potvrdila turecká mezinárodní agentura Anadolu, jejíž fotograf Wolfgang Schwan snímek zakrvácené ženy s obvázanou hlavou pořídil.

V popisku na webových stránkách agentury stojí, že fotografie byla pořízena 24. února 2022. Metadata vedle snímku dále upřesňují, že byl byl pořízen v 9:27 v Charkovské oblasti.

Snímek webové stránku Anadolu; relevantní metadata jsou označena červeně

„Žena zraněná během leteckého útoku na obytný komplex ve městě Čuhujiv, Charkovská oblast, Ukrajina, 24. února 2022,” stojí v popisku. Jako autor je uveden Wolfgang Schwan.

AFP kontaktovala fotografické oddělení agentury Anadolu, jejíž pracovníci ženu identifikovali jako Olenu Kurilo. „Se ženou na této fotografii hovořila i další média,” sdělila agentura Andolu AFP prostřednictvím e-mailu 2. března 2022. „Fotografie je tudíž aktuální, přičemž náš fotograf již v oblasti pracuje více než měsíc.”

Kromě toho agentura Anadolu vydala 25. února tiskové prohlášení, v němž ženu identifikovala jako Olenu Kurilo a popsala, jak fotografii této ženy publikovala média po celém světě.

AFP ověřila video a fotografii zraněné ženy

Když 24. února k onomu leteckému útoku došlo, byli na scéně i reportéři AFP Kadir Demir (video) a Aris Messinis (foto). AFP ten samý den publikovala záběry zničené budovy.

Demir potvrdil, že záběry pořídil v Čuhujivu poblíž vojenského letiště. AFP dokonce s Olenou Kurilo přímo na místě hovořila:

Při srovnání záběrů AFP z místa útoku s touto fotografií Oleny Kurilo od agentury Anadolu je evidentní, že zachycují tu samou událost. Detaily jako cáry textilií visící z oken či zelený sloup před domem se jasně shodují.

Srovnání fotografie agentury Anadolu (vlevo) s videem AFP (vpravo); stejné detaily jsou označeny červeně

Záběry z těchto míst se objevily i v českých médiích, například zde či zde.

Úvodní fotografii tohoto článku, na níž má Olena Kurilo obvázanou tvář a zalepené zranění na čele, pořídil mnohokrát oceněný fotograf AFP Aris Messinis z Athén. Eric Baradat, zástupce šéfredaktora AFP odpovědný za foto, potvrdil, že snímek byl pořízen 24. února v Čuhujivu:

„Není o tom pochyb. Aris je respektovaný a důvěryhodný fotograf AFP, který již fotografoval mnoho konfliktů. Téhož dne pořídil snímky několika dalších obětí bombardování. Tento snímek není z roku 2018,” uvedl Baradat.

Žádná souvislost s výbuchem v Magnitogorsku

Je pravda, že 31. prosince 2018 skutečně došlo k výbuchu plynu v obytné výškové budově ve městě Magnitogorsk ve středním Rusku. Z fotografií této události však vyplývá, že se detaily budovy vůbec neshodují s aktuálně sdílenými snímky.

Podle zpráv agentury AFP došlo k výbuchu, který v Rusku připravil o život přes 30 lidí, v desetipatrové budově. Naproti tomu budova zasažená na Ukrajině neměla více než pět pater.

Výbuch plynu 31. prosince 2018 vážně poškodil obytnou budovu v ruském městě Magnitogorsk ( AFP / STR)

Ani pomocí zpětného vyhledávání obrázků se nepodařilo najít žádnou spojitost s výbuchem v Magnitogorsku. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se na sociálních sítích šíří dezinformace s cílem oslabit důvěru v mainstreamová média. AFP již o takovém případě psala zde.

Konflikt na Ukrajině