Prezident Ruské federace Boris Jelcin a Leonid Kravčuk zastupující nově nezávislou Ukrajinu podepisují hospodářskou smlouvu 6. listopadu 1991 v Moskvě ( AFP / Vitaly ARMAND)

Nezávislá Ukrajina existuje a její hranice byly uznány i Ruskem

Copyright AFP 2017-2022. Veškerá práva vyhrazena.

Krátce před oficiálním vpádem ruských vojsk na území Ukrajiny se na sociálních sítích začal šířit hoax o tom, že nezávislá Ukrajina ve skutečnosti neexistuje, protože země po rozpadu Sovětského svazu v OSN „nepožádala o registraci hranic”. Rusko prý tím pádem neporušuje žádné právo. To však není pravda. Odborník na mezinárodní vztahy AFP potvrdil, že země nemají žádnou povinnost registrovat své hranice u OSN. Suverenitu Ukrajiny navíc již dávno uznalo celé mezinárodní společenství včetně Ruska.

„K registraci hranic Ukrajiny jako suverénního státu v OSN nedošlo,” stojí v tomto příspěvku z 21. února 2022, který z toho vyvozuje, že „území Ukrajiny je správním obvodem SSSR” a „proto nelze nikoho vinit ze separatismu a násilné změny ukrajinských hranic”.

Podle autora „v podstatě stačí, aby Rusko prohlásilo, že toto území je ruské a že vše, co se na něm děje, je vnitřní záležitostí Ruska” a text uzavírá prohlášením, že „stát Ukrajina neexistuje”.

Snímek zavádějícího příspěvku pořízený 7. března 2022

Toto tvrzení se na Facebooku šířilo i v jiných jazycích, například v bulharštině, řečtině, němčině, angličtině či polštině.

Je to ovšem naprostý nesmysl. To, že celistvost Ukrajiny a jejích hranic byla uznána, a to i Ruskem, lze dohledat v různých mezinárodních smlouvách, které jsou k dispozici na internetu. Žádné země nemusí své hranice registrovat při OSN, řekl agentuře AFP profesor mezinárodních vztahů.

Postoj Pan Ki-muna k Ukrajině

Nepravdivý text zmiňuje bývalého generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, který prý učinil 7. dubna 2014 „překvapivé prohlášení, jehož šíření je v ukrajinských médiích a na internetu zakázáno.” Ten den prý proběhlo zasedání Rady bezpečnosti OSN, během kterého byl údajně vyvozen závěr, že „Ukrajina nezaregistrovala své hranice od 25. prosince 1991".

Pan Ki-mun je jihokorejský diplomat a politik, který v letech 2007 - 2016 zastával úřad Generálního tajemníka Organizace spojených národů. Jeho veřejné projevy jsou dobře zdokumentovány, takže AFP snadno vyhledala místo, kde se 7. dubna 2014 nacházel.

Podle článků světových médií (například zde či zde) byl Pan Ki-mun toho dne ve Rwandě, kde si připomněl 20. výročí místní genocidy. Během svého projevu, který OSN publikovala na svých stránkách, Ukrajinu nezmínil ani jednou.

Genrální tajemník OSN Pan Ki-mun 7. dubna 2014 při ceremonii připomínající 20. výročí genocidy ve Rwandě ( AFP / Simon MAINA)

Je třeba připomenout, že právě v dubnu roku 2014 se v ukrajinském Donbasu stupňovalo napětí poté, co Rusko o měsíc dříve anektovalo Krym.

O vyhrocené situaci hovořil dne 7. dubna 2014 zástupce mluvčího generálního tajemníka na poledním brífinku v New Yorku. „Na otázku ohledně nepokojů na východě Ukrajiny mluvčí uvedl, že generální tajemník je hluboce znepokojen zvýšenou nestabilitou na východní Ukrajině během víkendu. Naléhavě vyzývá všechny, kdo jsou za situaci zodpovědni a mohou ji ovlivnit, aby napětí zmírnili prostřednictvím pokojného vyjádření a situaci tak uklidnili,” stojí v záznamu hlavních bodů brífinku zveřejněného na stránkách OSN.

Toto prohlášení zopakoval zástupce mluvčího i následující den během pravidelného brífinku.

Odkazem na datum „07.04.2014” zavádějící příspěvek zřejmě naznačuje, že situace na Ukrajině byla téhož dne předmětem zasedání Rady bezpečnosti OSN. Podle oficiálního programu zasedání a rezolucí Rady bezpečnosti OSN se dne 7. dubna 2014 žádné zasedání rady nekonalo.

OSN vyzývá k respektování hranic Ukrajiny

Nepodařilo se nám sice nalézt prohlášení, které falešný text připisuje Pan Ki-munovi, zato jsme však našli hned několik prohlášení bývalého šéfa OSN a dalších vysokých představitelů této organizace z roku 2014 o krizi na Ukrajině. Žádný z nich nezpochybnil hranice Ukrajiny; naopak všichni vyzývali k zachování suverenity této země čelící hrozbám ze strany Ruska.

Například 1. března 2014 náměstek generálního tajemníka OSN Jan Eliasson během brífinku uvedl, že Pan Ki-mun „znovu vyzval k plnému respektování a zachování nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny”.

Dne 19. března 2014 Eliasson řekl, že generální tajemník „pokračoval v jednání s klíčovými aktéry s cílem deeskalovat situaci, přičemž neochvějně naléhal na dialog a dodržování Charty OSN za účelem respektování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny”.

Bezpečnostní rada OSN jednala o situaci na Ukrajině 13. dubna 2014. Oscar Fernandez-Taranco, asistent generálního tajemníka pro politické záležitosti, při tomto jednání prohlásil, že „generální tajemník a OSN jsou i nadále odhodláni usilovat o mírové řešení této stále se prohlubující krize”.

Podle veřejně dostupných prohlášení mluvčího generálního tajemníka z roku 2014 Pan Ki-mun několikrát vyzval k ochraně statusu Ukrajiny.

Pan Ki-mun 2. května 2014 opět vyzval „všechny strany, aby plně respektovaly svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny”. O den později v tiskovém prohlášení zdůraznil, že „je třeba, aby všichni plně respektovali jednotu, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny”.

„Znovu zdůrazňuje, že musí všichni přispět k tomu, aby se Ukrajina vrátila z okraje propasti a byla zajištěna její jednota, svrchovanost a územní celistvost,” uvádí se v dalším prohlášení z června 2014. „Všichni musí přispět svým dílem k mírovému řešení tohoto konfliktu, a to způsobem, který podpoří svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny,” uvádí se v prohlášení ze srpna 2014.

V květnu 2015 navštívil generální tajemník OSN Kyjev u příležitosti oslav 70. výročí konce druhé světové války. „Organizace spojených národů a Ukrajina jsou silnými partnery: Ukrajina je zakládajícím členem OSN a již 24 let je nezávislým státem,” řekl tehdy Pan Ki-mun.

Ukrajina a OSN

Dalším důkazem vyvracejícím tvrzení, že OSN neuznává Ukrajinu nebo její hranice, jsou silné vazby mezi touto organizací a zemí.

V roce 1945, kdy byla země známa jako Ukrajinská sovětská socialistická republika, patřila mezi zakládající členy OSN. Patří rovněž mezi dočasné členy Rady bezpečnosti OSN, naposledy v letech 2016 až 2017.

Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Hennadij Udovenko byl v letech 1997 až 1998 dokonce předsedou Valného shromáždění OSN.

OSN „nemá žádnou pravomoc uznávat ani stát, ani vládu. Jako organizace nezávislých států může přijmout nový stát za svého člena nebo přijmout pověřovací listiny představitelů nové vlády," píše se zde.

„Nic takového jako registrace hranic neexistuje," řekla agentuře AFP 23. února 2022 Mira Kaneva, odborná asistentka na katedře mezinárodního práva a mezinárodních vztahů Sofijské univerzity. „K uznání hranic dochází podpisem příslušné smlouvy, která vyjadřuje vůli dotyčných stran. Uznání nabývá účinnosti po ratifikaci, nikoliv registrací této smlouvy v OSN, kde se ukládají mezinárodní smlouvy,” vysvětlila.

„Hranice se neregistrují v OSN. Smlouvy se registrují podle článku 102 Charty OSN. Chybějící registrace však nemá za následek neplatnost - i neregistrovaná smlouva má plnou právní platnost,” řekl AFP Dimitar Gochev, odborný asistent v oboru veřejného mezinárodního práva na téže univerzitě. „Hranice Ukrajiny jsou určeny na základě zásady uti possidetis juris - to znamená, že při zániku státu mají nové státy hranice správních jednotek, z nichž jsou nové státy odvozeny.”

Rusko uznalo Ukrajinu hned několikrát

Nepravdivý text tvrdí, že Ukrajina „nezaregistrovala své hranice” od 25. prosince 1991. V tento den byl definitivně rozpuštěn Sovětský svaz (SSSR). Rusko již nezávislost Ukrajiny uznalo.

Pět klíčových momenů pádu SSSR ( AFP / Aude GENET, Sabrina BLANCHARD)

V referendu 1. prosince 1991 se Ukrajina drtivou většinou vyslovila pro nezávislost na rozpadajícím se Sovětském svazu. Ruský prezident Boris Jelcin nezávislost země uznal následující den, jak tehdy informovala agentura AFP:

Snímek zprávy AFP z 2. prosince 1991

Dne 8. prosince 1991 podepsali představitelé tří největších republik bývalého SSSR - Ruska, Ukrajiny a Běloruska - dohodu o Společenství nezávislých států, čímž se ustanovily jako suverénní země. K tomuto prohlášení se později přidalo osm dalších států, čímž byl rozpad SSSR dokončen.

Společenství nezávislých států má vlastní internetové stránky, na nichž jsou uvedeny podrobné informace o Společenství, včetně rejstříku historických dokumentů, který obsahuje i dohodu o jeho založení.

V článku č. 5 této smlouvy výslovně stojí: „Nejvyšší smluvní strany vzájemně uznávají a respektují územní celistvost a nedotknutelnost stávajících hranic v rámci Společenství.”

Snímek smlouvy pořízený 28. února 2022

„Ruský prezident Boris Jelcin uznal nezávislost Ukrajiny v roce 1991 v Bělověži,” řekl AFP v e-mailu 24. února 2022 David R. Marples, profesor ruských a východoevropských dějin na University of Alberta. „A tyto hranice opět uznány Ruskem v roce 1997 ve Smlouvě o přátelství mezi Ruskem a Ukrajinou.”

Tuto smlouvu podepsali 31. května 1997 Jelcin a tehdejší ukrajinský prezident Leonid Kučma. Podle článku 2 „Vysoké smluvní strany vzájemně ctí svou územní celistvost a uznávají neporušitelnost hranic, které mezi nimi existují”.

Snímek smlouvy o přátelství z roku 1997

Obě země podepsaly 28. ledna 2003 podepsaly smlouvu o vzájemné hranici. Tato bilaterální dohoda byla v roce 2016 zaregistrována při OSN. Podle preambule (v ruštině na straně 2, v angličtině na straně 209) dohoda řešila „potřebu vyřešit otázky týkající se průběhu státní hraniční čáry za účelem dalšího posílení přátelských sousedských vztahů mezi národy Ukrajiny a Ruska”. V dokumentu je popsána přesná poloha hranice mezi oběma zeměmi a jsou k němu připojeny podrobné mapy.

Co je Budapešťské memorandum?

V nepravdivých příspěvcích sdílených na sociálních sítích také stojí, že „podle Budapešťského memoranda Ukrajina nemá žádné hranice. Stát Ukrajina neexistuje (a nikdy neexistoval!),” píše se v textu. To je však není pravda. Tato dohoda říká pravý opak.

Memorandum, podepsané 5. prosince 1994 v Budapešti, obsahuje bezpečnostní záruky související se souhlasem Ukrajiny vzdát se svého jaderného arzenálu. V článku 1 se signatáři - mezi něž patří i Rusko - zavazují „respektovat nezávislost a svrchovanost a stávající hranice Ukrajiny”. V článku 2 se rovněž zavazují „zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti Ukrajiny”.

Snímek Budapešťského memoranda pořízený 28. února 2022

Některé nepravdivé texty jsou zakončeny jménem „Alexander Panin”. Toto jméno se nám při prvotním vyhledávání na internetu nepodařilo najít.

Při vyhledávání pomocí Google v ruštině jsme však nalezli kazašský článek ověřující fakta, který byl zveřejněn 27. února 2022. Server Factcheck.kz našel tento archivní článek v ruštině vydaný 30. května 2014. Jedná se o téměř doslovnou verzi textu, který v nyní době koluje na Facebooku v různých jazycích.

Tato verze byla zveřejněna na webové stránce Novorus.info, která sama sebe označuje za „Ústřední tiskovou agenturu Novorossie”. Článek nese podpis „Aleksandr Panin”. Podle článku Factcheck.kz našla ukrajinská factcheckingová organizace Stopfake.org stejná tvrzení zveřejněná 8. dubna 2014 na ukrajinské webové stránce. Ta byla připisována „TV Thames”, která nyní vyrábí zábavné pořady.

V rozporu s mezinárodním právem Ruská federace 24. února 2022 vojensky napadla Ukrajinu. Podle OSN si konflikt k 6. březnu vyžádal více než 400 civilních obětí, ovšem tato zpráva uvádí, že skutečné číslo může být i daleko vyšší. Od začátku invaze již podle OSN opustilo Ukrajinu více než 1,7 milionu uprchlíků. Do České republiky jich podle ministra vnitra Víta Rakušana dorazilo již přes 100 000, přičemž ministerstvo vnitra zatím udělilo více než 57 000 speciálních víz.

Článek preložil/-a
Konflikt na Ukrajině