Artem Bonov, muž potetovaný nacistickými symboly, není zástupce policejního šéfa Kyjevské oblasti

Copyright AFP 2017-2022. Veškerá práva vyhrazena.

Stovky českých uživatelů Facebooku sdílely v březnu fotografie muže potetovaného nacistickými symboly s tvrzením, že se jedná o zástupce náčelníka policie hlavního města Ukrajiny. Zapadá to do ruského narativu o tom, jak Rusko bylo nuceno podniknout invazi na Ukrajinu za účelem její „denacifikace”. Muž na fotografiích známý pod jménem Artem Bonov však není zástupcem šéfa kyjevské policie, a neexistují žádné důkazy o tom, že by takovou funkci někdy zastával. Krajně pravicoví extremisté na Ukrajině se sice od roku 2014 zviditelnili, ale podle odborníků tito lidé ani zdaleka nereprezentují zemi či její politické struktury.

Fotografie se šířily například prostřednictvím tohoto příspěvku z 21. března 2022, který sdílely přes dvě stovky uživatelů. Na první z nich je muž svlečený do půl těla a v ruce drží zbraň. Má potetovanou lebku, torzo i celé paže, přičemž na jeho levém bicepsu je zřetelně vytetován hákový kříž. Na druhé fotografii je stejný muž oblečen do tmavě modré uniformy s nápisy „Ukrajina” a „Milice”.

Podle textu příspěvku je muž na fotografiích „Artem Bonov, zástupce náčelníka policie v oblasti Kyjeva”. Tato tvrzení byla hojně sdílena i v dalších příspěvcích, například zde či zde.

Snímek facebookového příspěvku pořízený 29. března 2022

Podobné příspěvky kolovaly na sociálních sítích také v angličtině, srbštině či portugalštině.

V Polsku zas kolovaly příspěvky, podle kterých měl tento muž přijít do země jako uprchlík a nyní má být chráněn novým zákonem zakazujícím vyhoštění ukrajinských uprchlíků i v případě, že se proti obyvatelům dopustí zločinu. AFP tuto dezinformaci vyvrátila zde.

Kdo je Artem Bonov?

Ve všech těchto příspěvcích byl muž identifikován jako Artem Bonov. Pod tímto jménem se představuje také v tomto videu, kde tvrdí, že je z města Červonohrad v Lvivské oblasti na západě Ukrajiny. AFP se podařilo ověřit, že není zástupcem policejního šéfa Kyjeva ani samotným šéfem, jak stálo v některých příspěvcích. Ke stejnému závěru dospěly i další organizace zabývající se ověřováním faktů, například Ellinika Hoaxes v Řecku či Istinomer v Srbsku.

Obrátili jsme se na Michaela Colborna, novináře z investigativního webu Bellingcat a autora knihy From the Fire of War: The Ukrainian Azov Movement and the Global Far Right (Z ohně války: Ukrajinské hnutí Azov a globální krajní pravice), kterého jsme požádali o informace o muži jménem Artem Bonov (občas psáno také Banov).

„Tuto tvář i tetování poznávám z krajně pravicových skupin na ukrajinském Telegramu,” sdělil Colborne agentuře AFP v e-mailu z 25. března 2022.

Bonov není šéfem kyjevské policie ani jeho zástupcem

S dotazem, zda je Bonov šéfem nebo zástupcem šéfa kyjevské policie, se AFP obrátila na ukrajinské ministerstvo vnitra. Mluvčí ministerstva nás 23. března 2022 odkázal na internetové stránky policie Kyjevské oblasti, kde je uveden současný ředitel (Andrij Anatoljevič Nebitov) a čtyři jeho zástupci, z nichž ani jeden není Artem Bonov.

AFP také prošla všechny archivované webové stránky od 27. listopadu 2019 do 10. října 2021 (kdy je tým stejný jako ten současný). Bonov nikde nefiguruje ani jako ředitel, ani jako zástupce.

Takto vypadá současný policejní ředitel Kyjevské oblasti a jeho zástupci:

Snímky z webové stránky státní policie Kyjevské oblasti pořízené 29. března 2022

Bonov nefiguruje nikde na YouTube kanálu či Facebookovém profilu oblastní policie.

Neobjevuje se ani v žádné vedoucí pozici na webových stránkách městské policie Kyjeva, a to ani v minulosti od roku 2019 do 28. října 2021 (kdy byl tým stejný jako ten současný). A nelze jej najít ani v žádném videu na Youtube kanálu či facebookové stránce městské policie.

Na následujících fotografiích je vedení městské policie Kyjeva tak, jak bylo na její webové stránce prezentováno 29. března 2022.

Snímek z webové stránky městské policie města Kyjev pořízený 29. března 2022

Ani na webové stránce národní policie není Bonov uveden v žádné vedoucí pozici.

„Pokud vím, tak nikdy nebyl zástupcem šéfa kyjevské policie ani v žádné podobné pozici,” řekl AFP Colborne.

Na jedné z fotografií v dezinformačních příspěvcích na Facebooku je Bonov oblečen do něčeho, co vypadá jako policejní uniforma. Zpětným vyhledáváním pomocí nástroje Tineye se nám podařilo zjistit, že fotografie byla na internetu poprvé zveřejněna v roce 2015. Živé verze těchto příspěvků již bohužel nejsou k dispozici.

Snímek výsledku vyhledávání pomocí TinEye pořízený 22. března 2022

Jedná se o zastaralý typ uniformy, což lze poznat podle nápisu na zádech hlásajícího „milice”. Tyto uniformy platily pouze do listopadu 2015. Poté, co milici datující ještě z éry SSSR nahradila moderní ukrajinská policie, se změnily i uniformy.

Okolnosti, za nichž byla fotografie pořízena, zůstávají nejasné. Není tudíž možné na jejím základě určit, zda byl Bonov v době platnosti starých uniforem příslušníkem bezpečnostních složek.

Nejstarší zmínka o Bonovovi, kterou se AFP podařilo nalézt, pochází z roku 2014. Odborník na ukrajinskou krajní pravici Anton Šechovcov tehdy na svém facebookovém účtu zveřejnil fotografii, na níž Bonov spolu s dalšími mladíky vztyčuje pravici v nacistickém pozdravu. Za nimi je nápis kyjevské policie. V popisku je uvedeno, že fotografie byla pořízena v jedné z policejních místností v Kyjevě.

„Vzhledem k tomu, že neonacista Vadim Trojan byl jmenován náčelníkem policie Kyjevské oblasti, nepřekvapilo by mě, kdyby byli tito hoši novými příslušníky policie,” stojí v Šechovcově příspěvku, který později aktualizoval s tím, že fotografie „pravděpodobně byla pořízena v červenci 2014, tj. ještě před Trojanovým jmenováním”.

Fotografie vyvolala skandál. Například podle této zprávy zveřejněné 1. prosince 2014 „regionální odbor ministerstva vnitra uvádí, že osoby nacházející se na skandálních fotografiích a videích nejsou policisté”.

„Policie se domnívá, že skandální video bylo natočeno v době, kdy řada občanů chtěla pracovat u bezpečnostních složek a byla tudíž v policejní budově vyslýchána a zkoušena. Podle ministerstva vnitra je na videu zachycena skupina mladých lidí, kteří doprovázeli ty, kteří se chtěli stát policisty, a přišli se jen pobavit do budovy kyjevské oblastní policie,” stojí v článku.

Vyhledáváním Bonova v ukrajinštině jsme zjistili, že již v roce 2015 se na webových stránkách a blozích vedle obrázku potetovaného muže objevily zmínky o jeho jmenování „zástupcem náčelníka kyjevské policie”. Zadáním slov „jmenování zástupce náčelníka kyjevské policie” v ukrajinštině jsme našli twitterový příspěvek z konce roku 2014 se stejnou fotografií tvrdící, že se jedná o „Vadima Trojana”.

Muž na této fotografii ovšem není Artem Bonov, jehož tetování vypadá jinak.

Ukrajinský web pro ověřování faktů Stop Fake fotografii v roce 2020 prozkoumal a zjistil, že se jedná o ruského občana - obyvatele Petrohradu Alexeje Maksimova. V ruských médiích, která informovala o domovní prohlídce v jeho bytě v roce 2015 (zde, zde), je popsán jako „Alexej Maksimov, přezdívaný Muha, vůdce takzvaného ‚Fondu na pomoc pravicovým politickým vězňům’”.

Příspěvky na sociálních sítích z let 2014 a 2015, v nichž se o fotografii a tvrzení diskutuje (například tento objevený webem Ellinika Hoaxes), naznačují, že se původně mohlo jednat o žert či satirickou kritiku skutečného jmenování bývalého vůdce Azova Vadima Trojana do čela Hlavního ředitelství ministerstva vnitra (policie) v Kyjevské oblasti v roce 2014. Po policejní reformě byl jmenován šéfem Hlavního ředitelství Národní policie v Kyjevské oblasti a v roce 2019 se stal zástupcem šéfa Národní policie, jak o tom informovala ukrajinská média.

V příspěvku, který nalezl web Ellinika Hoaxes, je zmíněn Bonovův profil na sociální síti Vkontakte. Tento účet je v současné době pozastaven, ale z archivů vyplývá, že zřejmě patřil Bonovovi a že o „vtipu” zřejmě věděl nebo se s Maksimovem sám znal, protože v listopadu 2014 na tomto účtu zveřejnil stejnou fotografii plešatého muže bez trička s popisem „legendární Muha”.

Podle omezených informací, které jsme měli k dispozici, se nepotvrdilo, že by Bonov někdy působil jako zástupce ředitele kyjevské policie. S výjimkou jediné fotografie v zastaralé uniformě, která se od listopadu 2015 nepoužívá, jsme nenašli jsme žádné indicie, že by Bonov vůbec někdy pracoval na ukrajinském ministerstvu vnitra.

Bonov, Azov a ruští nacisté

Ačkoli některé neověřené zdroje uvádí, že Bonov byl v roce 2014 součástí praporu Azov, o jeho účasti je k dispozici jen velmi málo informací. V archivech jeho stránky na Vkontakte najdeme zmínky jak o Azovu, tak o tzv. Misantropické divizi - neonacistické skupině, která se na Ukrajině objevila v roce 2014, kdy se různí krajně pravicoví aktivisté připojili k proevropským demonstrantům protestujícím na kyjevském Majdanu proti tehdejšímu ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi.

Krátce po této prozápadní revoluci v Kyjevě vtrhlo Rusko na Krym a tento převážně rusky-mluvící poloostrov anektovalo. Anexe Krymu nebyla mezinárodním společenstvím uznána.

Rusko rovněž podnítilo vznik proruských separatistických hnutí v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Od roku 2014 vede ukrajinská armáda proti těmto samozvaným nezávislým republikám válku, která si vyžádala více než 14 000 mrtvých na obou stranách včetně civilistů.

Na jaře roku 2014 pomohla ultranacionalistická polovojenská skupina Azov osvobodit strategicky významné město Mariupol, které předtím padlo do rukou proruských separatistů.

„V září 2014 byl podepsán první Minský protokol, který předpokládal zastavení bojů, ale také začlenění těchto polovojenských struktur do pravidelných sil, a to jak ukrajinských, tak separatistických. Jedná se o záruku států, že tyto složky, které by mohly představovat hrozbu nebo bránit deeskalaci, budou podřízeny rozkazům. Většina těchto skupin, jako například prapor Azov, se připojí k Ukrajinské národní gardě a stane se plukem, který bude přímo podřízen ministru vnitra,” vysvětlil 11. března agentuře AFP Adrien Nonjon, specialista na Ukrajinu a postsovětskou krajní pravici z pařížského ústavu Inalco.

Bonovův životopis zůstává zahalen tajemstvím. „Uvádí se, že je Ukrajinec, ale na internetu má tendenci komunikovat výhradně v ruštině. To sice u ukrajinské krajně pravicové osobnosti nemusí být nic zvláštního, ovšem zvláštní je jeho tvrzení, že je ze Lviva. Jen málo lidí ze Lviva, zejména těch nacionalisticky smýšlejících, by komunikovalo téměř výhradně rusky,” tvrdí Michael Colborne.

Podle odborníků jeho přízvuk na videu zveřejněném na Youtube nezní jako přízvuk ze Lviva, nýbrž „jako přízvuk, který se naučil rusky mluvící člověk”. Některé články o něm uvádějí, že se narodil v Rusku.

Bonov není ruské krajní pravici neznámý. Na videu, které zveřejnil na svém Youtube kanálu kolem 5. března 2022, je vidět společně s lidmi, které Colborne označil jak za členy Azova, tak i ruské neonacistické žoldáky.

„První muž, který na videu mluví, je Nikita Makejev, který v roce 2019 získal ukrajinské občanství a sloužil v Azovu. Muž ležící na posteli je Artem Krasnolutskij, ruský neonacista, který údajně sloužil u Vagnerovců. A ve dveřích je samozřejmě Bonov,” řekl Colborne.

Tzv. Vagnerova skupina je ruská žoldácká paramilitární organizace, kterou údajně vede blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimíra Putina.

Ruská propaganda proti „fašismu” na Ukrajině

Dne 24. února 2022 vtrhla ruská vojska na území Ukrajiny poté, co Putin oznámil zahájení „vojenské operace” na obranu separatistů na východě země a „demilitarizaci a denacifikaci” svého prozápadního souseda. Invazi odůvodňuje Moskva tvrzeními o údajném ovládnutí Ukrajiny neonacisty.

Proruská propaganda mísí skutečné obrázky s falešnými (například tuto zfalšovanou fotografii ukrajinského prezidenta Zelenského držícího fotbalový dres s hákovým křížem), zveličuje fakta a zjednodušuje a zkresluje historické události.

V tomto kontextu „vidím [Bonova] téměř jako karikaturu neonacisty, tudíž někoho, kdo je bohužel pro ruskou propagandu v tuto chvíli ‚ideální’,” řekl Michael Colborne.

Jak AFP vysvětlila ve francouzštině zde, Moskva využívá k propagandě některé momenty ukrajinské historie, například dočasné spojenectví části ukrajinských nacionalistů s Hitlerovým režimem během druhé světové války. Například ruské velvyslanectví v Jihoafrické republice na Twitteru prohlásilo, že „Rusko stejně jako před 80 lety bojuje na Ukrajině proti nacismu”.

Jiné momenty z ukrajinských dějin, které se do tohoto příběhu nehodí, Rusko ignoruje. „Velká část ukrajinských vojáků bojovala proti nacistům po boku Rudé armády, což se dnes nezmiňuje,” poznamenává Alexandra Goujon, která přednáší politologii na Burgundské univerzitě a je autorkou knihy „Ukrajina: Od nezávislosti k válce”.

V roce 2017 izraelský velvyslanec na Ukrajině potvrdil, že více než 2 500 Ukrajinců získalo vyznamenání Spravedlivý mezi národy, které Izrael uděluje nežidům, kteří během druhé světové války zachránili Židy před vyhlazením.

Příběh o „nacifikované Ukrajině” se začal šířit po tzv. Oranžové revoluci v roce 2004 a revoluci Euromajdan, při které byl svržen promoskevský prezident Viktor Janukovyč. Při obou událostech se do vlády místo spojenců Moskvy dostali proevropští vůdci.

Proruské kanály rovněž pomíjejí zřejmé propojení mezi ukrajinskou a ruskou krajní pravicí, kterou Bonovův příklad dobře ilustruje. Stejně tak se ruská propaganda nezmiňuje o přítomnosti neonacistů mezi ruskými jednotkami bojujícími od roku 2014 proti ukrajinskému státu na Donbase, ani o bílých supremactech z Ruského imperiálního hnutí, které zdokumentovala agentura AFP.

Členové tzv. Ruského imperiálního hnutí, nacionalistické ruské skupiny ( AFP / )

Nacionalistická krajní pravice se sice díky svému zapojení do protestů na Majdanu a do bojů na Donbasu a Krymu znovu zviditelnila, ale nepodařilo se jí získat politickou reprezentaci.

Po volebním úspěchu v roce 2012 následoval propad a dnes má krajně pravicová strana Svoboda pouze jediné křeslo v parlamentu. Ani v posledních třech prezidentských volbách se jejím kandidátům nepodařilo získat více než 2% hlasů. Národní sbor, politická odnož praporu Azov, kandidoval se Svobodou v parlamentních volbách v roce 2019 a nezískal žádné křeslo.

„Je sice pravda, že krajně pravicové skupiny jsou ve veřejném prostoru vidět, zejména proto, že pořádají demonstrace, které nejsou zakázané, ale z celostátního hlediska je existence krajní pravice politicky v institucích velmi omezená,” řekla AFP Alexandra Goujon.

AFP již vyvrátila celou řadu dezinformací o Ukrajině. Seznam našich článků v češtině, najdete zde, úplný seznam v angličtině pak zde.

Článek preložil/-a
Konflikt na Ukrajině