Zelenskyj neprodal 17 milionů hektarů ukrajinské zemědělské půdy nadnárodním korporacím

Copyright AFP 2017-2022. Veškerá práva vyhrazena.

Na Ukrajině je prodej zemědělské půdy zahraničním investorům zakázán zákonem. Od července 2022 se přesto na sociálních sítích šíří tvrzení, že prezident Volodymyr Zelenskyj údajně prodal 17 milionů zemědělských pozemků, tedy asi třetinu území Ukrajiny, zahraničním společnostem. Ukrajinský zákon o půdě ovšem zatím takový prodej neumožňuje a odborníci na pozemkové právo tato tvrzení rovněž popírají.

„Zelenskyj prodal téměř třetinu výměry zemědělské půdy na Ukrajině americkým společnostem. Celkem 170 000 kilometrů čtverečních!” stojí například v tomto příspěvku z 6. srpna 2022, který na Facebooku sdílelo téměř 170 uživatelů. Příspěvek obsahuje odkaz na článek, který coby kupce půdy zmiňuje zahraniční korporace Cargill, Dupont a Monsanto.

Tisíce lidí tato tvrzení sdílely i v dalších jazycích, například v angličtině, francouzštině, polštině, finštině, maďarštině, němčině či slovenštině.

Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 10. října 2022

Dezinformace o dění na Ukrajině či přímo o prezidentovi Zelenském se na sociálních sítích šíří už dlouho, přičemž jejich počet se zmnohonásobil poté, co 24. února 2022 do země vtrhla ruská vojska. Nepravdivé zprávy o Zelenském jsme již vyvraceli například zde, zde či zde. Veškeré naše články týkající se války na Ukrajině najdete zde.

Ukrajinský zákon zakazuje prodej půdy cizincům

V příspěvcích stojí, že Zelenskyj prodal ukrajinskou zemědělskou půdu třem zahraničním společnostem. Podle Světové banky měla v roce 2020 Ukrajina 41 milionů hektarů orné půdy. Země má celkovou rozlohu přibližně 58 milionů hektarů.

Od 1. července 2021 vstoupila v platnost reforma ukrajinského zákona o půdě, podle níž je prodej zemědělské půdy zahraničním osobám a společnostem zakázán.

Podle článku 130 nového zákona o půdě mohou zemědělskou půdu nakupovat pouze ukrajinští občané, místní orgány Ukrajiny nebo samotný ukrajinský stát. Společnosti mohou takové pozemky nakupovat pouze v případě, že byly založeny v souladu s ukrajinským právem a jsou plně vlastněny ukrajinskými občany. Pokud si akcionáři společností přejí získat ukrajinskou zemědělskou půdu, musí být rovněž občany nebo státními institucemi Ukrajiny.

V reakci na tvrzení o Zelenském údajně rozprodávajícím půdu cizincům nám Oleksij Martinec, expert na půdu z Ukrajinské asociace podnikatelů v zemědělství (UCAB), 2. září 2022 řekl: „Je to naprostý nesmysl. Otázka zemědělské půdy ve vlastnictví cizinců nepřichází vůbec v úvahu, protože odpověď je jasná: cizinci takovou půdu vlastnit nemohou.”

Dokonce i potenciální zahraniční dědicové ukrajinské zemědělské půdy nebo dědicové bez státní příslušnosti ji podle současných zákonů mohou vlastnit jen na omezenou dobu, a to ještě pouze za účelem jejího dalšího prodeje podle zákona, řekl Martinec. „Jednoduše řečeno, cizinci mohou vlastnit půdu pouze jeden rok, a to pouze za účelem prodeje,” vysvětlil.

Debaty o pozemkové reformě probíhaly desítky let

O otevření trhu s půdou se na Ukrajině diskutuje již od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Německá Spolková agentura pro občanské vzdělávání popsala proces reformy v analýze z prosince 2020. Verchovna rada Ukrajiny, ukrajinský parlament, schválila v roce 2001 dočasný zákaz prodeje zemědělské půdy v soukromém vlastnictví. Toto moratorium, které bylo zamýšleno jako dočasné řešení, bylo v následujícím období devětkrát prodlouženo a platilo až do roku 2021. Mezitím následovala další moratoria, která zakazovala přeměnu zemědělské půdy a privatizaci státní zemědělské půdy. Prodej půdy do zahraničí nebyl legální ani před moratoriem.

Tato moratoria byla zrušena reformou zákona o půdě, kterou parlament schválil v březnu 2020 a která vstoupila v platnost 1. července 2021. Reforma předpokládá postupné otevření ukrajinského trhu s půdou do roku 2024. Reforma byla podmínkou Mezinárodního měnového fondu pro uvolnění miliardového balíčku pomoci pro zemi. V rámci reformy budou moci ukrajinští občané v první fázi koupit maximálně 100 hektarů zemědělské půdy nebo prodat svou půdu v období mezi 1. červencem 2021 a 31. prosincem 2023.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během schvalování reformy zákona o půdě v ukrajinském parlamentu 31. března 2020 ( POOL / AFP / STR)

Ve druhé fázi, tj. od 1. ledna 2024, budou moci jednotlivci a společnosti nabýt zemědělskou půdu o rozloze až 10 000 hektarů. Způsobilé jsou však pouze ty společnosti, které byly založeny podle ukrajinského práva a jsou plně vlastněny Ukrajinci.

Ve třetí fázi reformy by mohly právo na nákup půdy získat i zahraniční osoby a společnosti. Zákon o půdě však stanoví jako podmínku referendum, v němž Ukrajinci otevření trhu s půdou odhlasují. Zatím není jasné, kdy k tomuto kroku dojde. Podle Oleksije Martince z UCAB je v současné době obtížné předpovědět, zda se takové referendum opravdu uskuteční. Schválení v případě hlasování považuje za velmi nepravděpodobné: „Šance na schválení jsou malé. Půda je na Ukrajině považována za národní kulturní bohatství.” Podle průzkumu, který v červnu 2021 provedl Kyjevský mezinárodní sociologický ústav, je 84,1% Ukrajinců proti prodeji zemědělské půdy zahraničním subjektům.

Společnosti popírají vlastnictví půdy na Ukrajině

Tři společnosti zmíněné v příspěvcích na sociálních sítích agentuře AFP popřely, že by na Ukrajině koupily nebo vlastnily půdu. Mluvčí americké zemědělské společnosti Cargill v e-mailu zaslaném agentuře AFP 17. srpna 2022 uvedla, že Cargill na Ukrajině nevlastní ani nepronajímá zemědělskou půdu. Mluvčí americké chemické společnosti DuPont také agentuře AFP 17. srpna 2022 sdělil, že DuPont na Ukrajině žádnou půdu nevlastní.

Levandulové pole na Ukrajině ( AFP / SERGEI SUPINSKY)

V příspěvcích zmíněný americký výrobce osiv Monsanto byl v roce 2018 převzat německou farmaceutickou a chemickou společností Bayer. Utz Klages, mluvčí oddělení výzkumu plodin společnosti Bayer, v e-mailu zaslaném agentuře AFP dne 17. srpna 2022 napsal: „Společnost Bayer nevlastní na Ukrajině žádnou zemědělskou půdu. K dnešnímu dni nemají ‚cizinci‘ nebo zahraniční společnosti možnost získat na Ukrajině zemědělskou půdu.”

Ani v posledních výročních zprávách společností Cargill, DuPont či Bayer není obsažena žádná zmínka o nabytí nebo vlastnictví zemědělské půdy na Ukrajině.

To potvrdil i Martinec. Vysvětlil, že tři společnosti uvedené ve zprávách působí na ukrajinském trhu pouze jako dodavatelé osiv, pesticidů a v oblasti obchodu s obilím. „Neexistuje však žádná významná plocha půdy, kterou by vlastnili nebo obdělávali,” řekl. Agentura AFP se obrátila také na ukrajinské ministerstvo zemědělství a státní katastrální úřad, ale do publikace tohoto článku neobdržela žádnou odpověď.

Strach z prodeje ukrajinské půdy

Americký think tank Oakland Institute se pozemkovou reformou na Ukrajině zabýval v několika svých publikacích. Jeho ředitel Frederic Mousseau je odborníkem na potravinovou bezpečnost a zemědělskou politiku. Spolu s kolegou Benem Reicherem napsal v srpnu 2021 analýzu o ziskových organizacích ukrajinské pozemkové reformy. Mousseau pro agenturu AFP také popřel tvrzení šířící se na sociálních sítích: „Ukrajinské zákony v současné době zakazují prodej zahraničním společnostem. Navíc prezident není oprávněn prodávat pozemky,” napsal nám v e-mailu 19. září 2022.

Ačkoli v současné době zákon nepovoluje zahraničním fyzickým osobám a společnostem vlastnit ukrajinskou zemědělskou půdu, mohou ji obhospodařovat na základě pronájmu, zejména ve společných zemědělských podnicích s Ukrajinci, vysvětlil Oleksij Martinec. Upřesnil také, že v současné době je tímto způsobem pronajato celkem 2,5 milionu hektarů zemědělské půdy ve vlastnictví ukrajinských občanů, což je mnohem méně než 17 milionů hektarů uvedených v příspěvcích.

Podle analýzy nezávislé iniciativy Land Matrix z listopadu 2021 ovšem činí celková rozloha zemědělské půdy s vazbami na zahraniční investory 3,3 milionu hektarů.

Protest proti pozemkové reformě před budovou parlamentu v Kyjevě 6. února 2020 ( AFP / GENYA SAVILOV)

Mnoho Ukrajinců se obávalo, že otevření trhu s půdou by mohlo vést k převzetí ukrajinské půdy velkými zemědělskými společnostmi a zahraničními investory. Z tohoto důvodu bylo v roce 2001 zavedeno výše zmíněné moratorium na prodej půdy.

Frederic Mousseau agentuře AFP řekl, že ačkoli stávající ukrajinský zákon o půdě v současné době brání zahraničním investorům vlastnit ukrajinskou zemědělskou půdu, zahraniční agropodniky, investiční fondy nebo banky mají velký zájem o posílení svého vlivu na ukrajinský zemědělský sektor.

Místo nákupu půdy by investovali do akcií ukrajinských společností, které by pak půdu koupily nebo pronajaly, vysvětlil Mousseau. „Mezi tři největší nájemce půdy na Ukrajině patří americký investiční fond NCH Capital, který prostřednictvím nájemních smluv kontroluje více než 330 000 hektarů půdy.” Společnost NCH Capital působí na ukrajinském zemědělském trhu prostřednictvím své ukrajinské dceřiné společnosti Agroprosperis.

Podle Mousseaua patří mezi investory do některých z největších ukrajinských agropodniků globální investiční společnosti, jako jsou BlackRock a Vanguard, a také americké a evropské penzijní fondy, banky a nadace. V roce 2014 převzala americká zemědělská skupina Cargill, jejíž jméno koluje na sociálních sítích, pět procent největšího ukrajinského zemědělského podniku Ukrlandfarming, který na Ukrajině vlastní přibližně 570 000 hektarů zemědělské půdy.

Australian National Review opravil svůj článek

Zavádějící příspěvky na sociálních sítích odkazují na článek portálu Australian National Review (ANR) z 27. května 2022. Tento portál sám sebe označuje jako „první skutečně svobodné a nezávislé médium v Austrálii”, které si dává za cíl„pohnat k odpovědnosti ty, kteří v mainstreamových médiích šíří nepravdy a záměrnou propagandu”. V minulosti tento portál opakovaně šířil konspirační články.

Společnost ANR založil australský podnikatel Jamie McIntyre, který podle zpráv médií připravil investory o sedm milionů australských dolarů prostřednictvím nelegálního Ponziho schématu. Dne 22. srpna 2022 požádala agentura AFP redakci ANR o komentář a o důkazy o údajném prodeji ukrajinské zemědělské půdy zahraničním společnostem. Dosud jsme nedostali žádnou odpověď.

V článku ANR je jako autorka uvedena jistá Laura Aboli. Ta na síti Telegram provozuje kanál, jehož prostřednictvím šíří konspirační teorie a dezinformace. Dne 23. července 2022, tedy necelé dva měsíce po zveřejnění článku v ANR, sdílela Aboli na svém Telegramu text přesně stejného znění. O čtyři dny později, 27. července 2022, pak sdílela samotný článek ANR.

Aboli však 21. srpna 2022 agentuře AFP sdělila, že není autorkou textu. Podle jejích slov jí byl pouze zaslán a ona jej poté zveřejnila na svém telegramovém kanálu. „Myslím, že uvedené číslo je chybné, měla jsem si ho před sdílením ověřit,” řekla. Jako pravděpodobný zdroj svých tvrzení uvedla článek na francouzsky psaném portálu „Ritimo” z 12. listopadu 2021. Ten je zase překladem již dříve citovaného článku Oaklandského institutu, jehož autory jsou Ben Reicher a Frederic Mousseau. Jejich text však neobsahuje žádné informace, které by podporovaly tvrzení v článku sdíleném Laurou Aboli.

Příspěvek na webových stránkách ANR byl v srpnu 2022 upraven a doplněn o tuto redakční poznámku: „Uváděných 17 milionů hektarů byla chyba a jedná se o 1,7 milionu. Upozorňujeme, že uvedené společnosti nevlastní pozemky pod svým jménem, ale prostřednictvím investičních fondů.” Portál však ani toto nové tvrzení nepodložil žádnými dokumenty nebo důkazy.

Článek preložil/-a
Ukrajinsko-ruský konflikt