Tento graf zachycuje zvýšenou radiaci v důsledku srážek, nikoliv následek výbuchu leteckého skladu na Ukrajině

Dne 13. května 2023 ukrajinské úřady oznámily, že na západní Ukrajině nad městem Chmelnyckyj došlo k dronovým útokům. Téhož dne začaly účty na sociálních sítích v různých jazycích zveřejňovat videa (zde, zde, zde), na nichž je vidět mohutný výbuch, přičemž někteří zašli tak daleko, že jej označili za „atomový hřib“, který souvisí se zničením muničního skladu ukrajinských ozbrojených sil v Chmelnyckém.

Krátce poté se v češtině začaly šířit příspěvky obsahující graf poukazující na zvýšenou úroveň radiace v Polsku. Tyto příspěvky se šířily jak na Facebooku, tak prostřednictvím sítě Telegram.

„Včera v Lublinu zaznamenaly měřící přístroje prudký nárůst obsahu vizmutu, a to 6-7krát,“ tvrdí text opatřený polským grafem poukazujícím na náhlý nárůst radiace. „V komentářích Poláci napsali, že radiační hrozba pochází z Chmelnického kraje, kde byl 13. května ráno zničen 649. letecký sklad.“

Image

Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 15. června 2023

Některé příspěvky ve slovenštině hovořily o „radioaktivním mraku“, který se údajně rozšířil nad Polskem a míří také na Slovensko. "Podle předběžných údajů souvisí zvýšení radiačního pozadí s nedávným výbuchem v ukrajinském městě Chmelnyckyj, kde měly být uskladněny náboje s ochuzeným uranem poskytnuté Velkou Británií. Po výbuchu se nad městem vytvořil jedovatý mrak, který prý vítr zanesl do Polska," stojí v příspěvku na telegramovém kanálu "ZEM&VEK" ze 17. května 2023.

Další příspěvky ve slovenštině a v polštině obsahovaly grafy příkonu dávkového ekvivalentu gama záření ve vzduchu s tvrzením, že naměřené hodnoty gama záření v Chmelnyckém poukazují na uvolnění „uranového prachu“ po zničení obřího muničního skladu.

Příspěvky tvrdící, že výbuch způsobil radioaktivní mrak pohybující se směrem na západ se kromě slovenštiny a polštiny šířily také v němčiněči bulharštině. AFP se jimi už zabývala například zde.

Co se událo v Chmelnyckém?

Podle starosty Chmelnyckého Oleksandra Semčyšyna a zástupce náčelníka vojenské správy oblasti Serhije Tjurina zahájilo Rusko 13. května v ranních hodinách útok dronem na Chmelnyckou oblast.

Semčyšin v ten den uvedl, že byla zasažena „zařízení kritické infrastruktury oblasti nacházející se mimo obydlené oblasti” a 21 lidí bylo zraněno. O útoku informovala také ukrajinská a polská média. Některá ukrajinská média (zde, zde) napsala, že byla poškozena elektrárna. Státní tisková agentura Ukrinform uvedla, že území Chmelnycké oblasti zasáhly čtyři drony.

Dne 14. května 2023 ruské ministerstvo obrany na svých internetových stránkách uvedlo, že „poblíž Chmelnyckého byl zničen jeden muniční sklad AFU”. Podle ruské tiskové agentury TASS tajemník Rady bezpečnosti Nikolaj Patrušev (archivní odkaz) později na konferenci uvedl, že zničení munice s ochuzeným uranem, kterou Západ dodal Ukrajině, vytvořilo radioaktivní mrak, který se vznášel směrem do Evropy. „Zvýšení úrovně radiace již bylo zaznamenáno v Polsku,” uvedl podle agentury.

V březnu 2023 Velká Británie uvedla, že spolu s tanky Challenger 2 pošle na Ukrajinu protitankové střely obsahující ochuzený uran, jak informovaly například stanice Euronews a BBC. Tato dodávka byla dokončena v dubnu.

Agentura AFP však nebyla schopna ověřit, zda se tento typ munice nacházel v budovách zasažených 13. května v Chmelnyckém.

Co se týče ochuzeného uranu, ten vzniká jako vedlejší produkt při obohacování přírodního uranu na palivo používané k výrobě energie v jaderných elektrárnách nebo k výrobě jaderných zbraní. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) je „mnohem méně radioaktivní než přírodní uran“. Podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2022, která uvádí, že ochuzený uran představuje hrozbu pro životní prostředí na Ukrajině, je chemická toxicita ochuzeného uranu mnohem závažnějším problémem než jeho potenciální radiace.

Graf z univerzity v polském Lublinu ukazuje následky deště

Agentuře AFP se podařilo najít zdroj grafu obsaženého v českých příspěvcích. Ten obsahoval název zdroje - polské Univerzity Marie Curie-Sklodowské v Lublinu (UMCS). Na specializované stránce archivu univerzity lze vybrat stejný časový rozsah (10.-16. května 2023) a vyhledat dotyčný graf (srovnání níže):

Image

Snímek části zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 16. června 2023

Image

Snímek grafu ze stránky UMCS pořízený 15. června 2023

 

Univerzita monitoruje radioaktivitu a atmosférické podmínky v Lublinu pro výzkumné a vzdělávací účely a zkoumá souvislost mezi přírodní radioaktivitou a životním prostředím. Podobně jako monitorovací instituce (např. polská agentura pro atomovou energii PAA nebo evropský systém Remap) měří globální radioaktivní kontaminaci (dávkový příkon záření), přičemž se zaměřuje zejména na dva hlavní izotopy (syntetické radioizotopy cesia Cs-137 a jódu I-131) a měří také úroveň dalších charakteristických izotopů, např. bizmutu (Bi-214), který je znázorněn v grafu sdíleném v zavádějících příspěvcích.

Na graf jsme se zeptali přímo v UMCS v Lublinu. „Ano, je to jeden z našich grafů,“ potvrdil v telefonickém rozhovoru pro agenturu AFP 23. května Dr. Radosław Zaleski, profesor pověřený vedením lublinské laboratoře pro monitorování radioaktivity ovzduší, který na univerzitě vyučuje fyziku a jadernou energetiku. „Tento graf ukazuje údaje o bizmutu, které měříme na Univerzitě Marie Curie-Skłodowské v Lublinu.“

Na rozdíl od Cs-137, který se přirozeně nevyskytuje, ale pochází ze štěpení uranu pro jaderný průmysl, izotop Bi-214 vzniká rozpadem radonu, tj. plynu, který přirozeně stoupá ze země a dostává se tak do atmosféry. Tento plyn se hromadí v dešťových kapkách, takže při dešti padá s dešťovou vodou na zem. Zjednodušeně řečeno, čím více prší, tím více izotopu bizmutu bude zaznamenáno. Během slunečných dnů bude křivka grafu naopak klesat.

„Tento nárůst obsahu bizmutu v grafu není překvapivý, jedná se o zcela přirozený jev způsobený tehdejšími srážkami. K takovému zvýšení dochází prakticky při každém dešti a není nebezpečný pro lidské zdraví,“ řekl.

„Pozor si musíme dát na přítomnost dalších dvou izotopů (jódu a cesia), které jsou znázorněny v hlavním grafu. Červená čára na tomto grafu představuje nebezpečnou úroveň. V květnu byla hladina hluboko pod červenou čárou (viz online), neboť nedošlo k radioaktivnímu zamoření ani z jaderné elektrárny, ani z jaderných zbraní,“ řekl Zaleski. V tabulce pod grafem je u jodu I-131 a cesia Cs-137 poznámka „nebyla zjištěna přítomnost“.

„Lidé se bojí radiace, a přitom se v ní denně koupou. Jsme jí vystaveni neustále, pochází ze zemské kůry a dostává se k nám ze slunečního záření,“ zdůraznil Zaleski. „Děsí je už samotné slovo uran. Je ale důležité vědět, že ochuzený uran má velmi nízkou radioaktivitu a na rozdíl od obohaceného uranu nemůže být použit v jaderných zbraních.“

„Tyto malé výkyvy nemají vliv na zdraví, a i kdyby měly, v praxi se jim nelze vyhnout. Provázejí lidstvo od nepaměti. Během dešťů v tomto měsíci (květen) se dávkový příkon zvýšil maximálně o 27% a související dávka, která se v průběhu měsíce nakumulovala, činila přibližně 0,25 µSv (mikrosievertů),“ řekl. Podle polských zákonů je povolená dávka pro obyvatelstvo až 1 000 µSv za rok. Pro osoby, které přímo pracují s radioaktivním zářením (např. radiologové), je to až 20 000 µSv za rok. Smrtelná dávka radioaktivního záření je přibližně 5 000 mSv neboli 5 000 000 µSv.

K výkyvům radiace docházelo ve dnech, kdy se vyskytovaly srážky, jak ukázalo porovnání množství srážek a intenzity radiace (zaznamenané UMCS) za 30 dní v měsících dubnu a květnu:

Image

Snímek příspěvku facebookového účtu UMCS s porovnaním množství srážek a zaznamenané intenzity záření od 18. dubna do 18. května. Pořízeno agenturou AFP 24. května 2023

V následujícím grafu můžeme pozorovat řadu podobných výkyvů hladin Bi-214 v průběhu roku, například v lednu, únoru nebo dubnu. Všechny tyto hodnoty byly naměřeny ve dnech výskytu podobných meteorologických jevů. Některé výkyvy byly dokonce vyšší než ty, které byly zaznamenány po 13. květnu.

Image

Snímek z webové stránky UMCS pořízený 24. května 2023

Radiační ukazatele pro Chmelnycky byly v rámci normy

Při prohlížení webových stránek různých institucí zabývajících se monitorováním radioaktivity jsme si všimli, že druhý typ grafů ze zavádějících slovenských příspěvků (např. zde) pochází z databáze Evropské komise pro monitorování radioaktivity v životním prostředí (REMdb). Databáze vznikla po černobylské havárii a slouží k „ukládání údajů o sledování radioaktivity shromážděných v rámci národních programů sledování životního prostředí“ v evropských zemích.

Mluvčí Státní inspekce jaderného dozoru Ukrajiny (SNRIU) sdělil 26. května agentuře AFP, že „v období od 11. do 18. května nedošlo v Chmelnycké oblasti k žádnému zvýšení přípustných norem radiačního pozadí“. Podle SNRIU denní výkyvy gama záření byly a stále jsou (do doby vydání článku, pozn. red.) „v rámci přípustných limitních hodnot, stejně jako tomu bylo v předchozích letech“.

„Vzhledem k šíření nepravdivých informací v evropských médiích jsme našim mezinárodním partnerům - včetně IAEA a evropských regulatorních úřadů - poskytli aktualizované informace o radiačním pozadí na Ukrajině,“ uvedl mluvčí a poukázal na neustále aktualizovanou mapu radiačního pozadí na Ukrajině.

Vědci z Chmelnycké národní univerzity se na místo výbuchu vydali po náletu 13. května. Popřeli, že by se radioaktivita ve městě a okolí zvýšila.

Podle IAEA i místních úřadů je úroveň radiace v normě

„Mezinárodní agentura pro atomovou energii byla svými protějšky na Ukrajině a v Polsku informována, že úroveň radiace v obou zemích je v normálních mezích. Zjištěné mírné zvýšení souvisí s přirozeně se vyskytujícími výkyvy úrovně radiace, nepředstavuje žádné riziko pro veřejné zdraví ani životní prostředí a je běžně pozorováno,” řekl 23. května agentuře AFP mluvčí IAEA Frederik Dahl.

Polská agentura pro atomovou energii (PAA) 17. května vyvrátila zprávy o možnosti radioaktivní hrozby v Polsku, označila je za „nepravdivé” a řekla, že „radiační situace v zemi je normální”.

Také polský Meteorologický a vodohospodářský ústav (IMGW), který rovněž monitoruje úroveň radioaktivity, uvedl, že nebyly zjištěny žádné události nebezpečné pro lidské zdraví. „Prověřili jsme naše údaje, i když máme mnohem méně stanic než PAA. V našem případě jsme nezjistili nic nebezpečného,” napsal 23. května agentuře AFP mluvčí institutu Grzegorz Walijewski.

Dana Drábová, předsedkyně Českého úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), uvedla, že malý nárůst radiace byl zjištěn již dva dny před výbuchem, a označila jej za „běžné fluktuace v hodnotách přírodního pozadí”.

Francouzský institut pro jadernou bezpečnost a ochranu proti radiaci IRSN ve svém prohlášení z 30. května uvedl, že „rozptyl uranu v atmosféře může vzhledem k jeho hustotě probíhat pouze na krátké vzdálenosti. Oblak radioaktivního kouře s vysokou koncentrací uranu, který by se v závislosti na povětrnostních podmínkách rozšířil mimo území Ukrajiny, se jeví jako nepravděpodobný”.

„Analýzy provedené v Evropě neprokázaly zvýšení koncentrace uranu v ovzduší,” dodal institut s odkazem na organizaci Ring of Five, která sdružuje 47 univerzit a institutů z 27 zemí (včetně Ukrajiny).

AFP již od začátku války na Ukrajině vyvrátila celou řadu nepravdivých informací spojených s tímto konfliktem. Úplný seznam našich článků na toto téma najdete zde, v angličtině pak zde.