Neexistují žádné důkazy o tom, že by větrné elektrárny významně měnily počasí nebo přispívaly ke změně klimatu

„Velké farmy větrných elektráren dokáží zpomalit proudění vlhkého oceánského vzduchu a tím snižují autoklimatizační schopnost kontinentu a způsobují sucho a oteplování,“ tvrdí tento příspěvek, který na Facebooku sdílelo přes 1 800 uživatelů. „Mění proudění vzduchu, kdy staví bariéru přirozenému západnímu proudění od Atlantiku směřujícímu na Evropu ze západu.“

Příspěvek dále tvrdí, že kvůli větrným turbínám „se pak do Evropy dostává z jihu extrémně teplý vzduch ze Sahary“, popřípadě „velmi studený vzduch ze Severu“. K textu je přiložena fotografie větrné elektrárny, jejíž turbíny za sebou zanechávají viditelnou stopu rozbouřeného vzduchu. Stejné příspěvky sdílely na Facebooku další stovky českých uživatelů zde či zde. 

Agentura AFP již podobné příspěvky obsahující tu samou fotografií vyvrátila v němčině v roce 2022 a znovu v roce 2023. Všechny naše české factchecky týkající se změny klimatu najdete zde, ty týkající se životního prostředí pak zde.

Image

Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 25. listopadu 2024

Větrné elektrárny v Německu

Zavádějící příspěvky tvrdí, že „díky bariéře asi 120 000 větrných elektráren“ je vlhký vzduch proudící od Atlantiku stočen na sever, kde „přispívá k oteplování Arktidy a Špicberků“. Na vině je prý „Energiewende“, což je německý program přechodu na obnovitelné zdroje energie. 

Německo však mělo koncem roku 2023 jen asi 30 000 turbín na pevnině a 1 566 turbín na moři (archivováno zde a zde). Na sdíleném obrázku je navíc zobrazena pobřežní větrná farma společnosti Vattenfall, Horns Rev 1, která se nachází u západního pobřeží Dánska, nikoliv v Německu. Podle údajů provozovatele zde od roku 2002 vyrábí elektřinu asi 80 větrných turbín pro přibližně 150 000 domácností.

Efekt turbín omezen na lokalitu

Virální příspěvky tvrdí, že větrné elektrárny vytvářejí bariéru pro vítr vanoucí do Evropy od  Atlantského oceánu, čímž ho údajně zpomalují a stáčejí na sever. To prý odvádí vláhu z kontinentu a způsobuje sucha. 

Všichni odborníci oslovení agenturou AFP však uvedli, že turbíny sice mohou mít mírný vliv na teplotu a vlhkost vzduchu v místě, kde stojí, ale globální klima ovlivnit nemohou.

Větrné elektrárny „nemohou samy o sobě přispět k žádnému oteplování“, uvedli Martin Dörenkämper a Bernhard Stoevesandt, výzkumní pracovníci německého Fraunhoferova institutu pro větrné energetické systémy (IWES) v Oldenburgu (archiv), kteří s agenturou AFP hovořili 25. listopadu 2024 prostřednictvím e-mailu. Oba vědci, kteří jsou odborníky IWES na modelování větrných proudů, pracovali konkrétně na projektu zkoumajícím vzdušné proudy způsobené větrnými elektrárnami (archiv).

„K redistribuci tepla a vlhkosti z vyšších nadmořských výšek může docházet velmi lokálně a zůstává omezena na oblasti větrných elektráren, ale nemá žádný vliv ve větším nebo dokonce globálním měřítku,“ řekl Dörenkämper. „Redistribuce nebo přesun teplejšího vzduchu v důsledku pohybu rotorů k zemi se omezuje na oblast větrné farmy a nachází se pouze tam.“

Některé studie ukázaly, že za velmi specifických atmosférických podmínek může lokálně docházet k redistribuci teploty a vlhkosti. Například tato studie větrné farmy ve Skotsku z roku 2016 zjistila, že turbíny mohou způsobit mírné zvýšení přízemní teploty (archiv), zatímco tato studie z roku 2023 zjistila, že větrné farmy vysušují povrch půdy v některých lokalitách v Číně (archiv).

Podle obou vědců z IWES má však Evropa mnohem vlhčí klima než zkoumané části Číny. Jiné studie navíc ukázaly, že jakákoli redistribuce teplejšího vzduchu k zemi je vyvážena chladnějším vzduchem v některých jiných oblastech. Vědci dodali, že jakýkoli výsledný efekt „je z hlediska zvýšení místní povrchové teploty mnohem menší než současné globální oteplení o přibližně 1,5 stupně“.

Turbulence za větrnými turbínami

Obrázek sdílený v příspěvcích je známá fotografie, díky které začali vědci zkoumat proudy způsobené větrnými elektrárnami, řekl Stoevesandt. Studený vlhký vzduch v horní části turbíny byl podle něj stlačen lopatkami dolů. K turbulenci, která je v tomto případě viditelná, prý dochází ve všech větrných elektrárnách a počítá se s ní při jejich plánování a výstavbě.

Johannes Quaas, profesor teoretické meteorologie na univerzitě v Lipsku, uvedl, že turbulence zobrazené v příspěvcích na sociálních sítích jsou reálné, i když se v takovéto míře vyskytují „velmi zřídka“. „Takové efekty se vyskytují pouze ve velmi lokalizovaných oblastech a jsou relevantní pouze ve výjimečných případech. Pro celé Německo a samozřejmě i globální klima jsou zanedbatelné,“ řekl agentuře AFP v říjnu 2023.

Podle Quaase jsou účinky větrných turbín velmi malé, zejména ve vztahu k jiným jevům, které ovlivňují klima, jako je skleníkový efekt, sluneční záření nebo sopečná činnost.

„To, co zde vidíme, je srovnatelné s kondenzačními stopami za letadly letícími ve velkých výškách,“ řekl agentuře AFP v e-mailu z 1. listopadu 2023 Clemens Jauch, profesor na katedře energetiky a biologie na německé Univerzitě aplikovaných věd ve Flensburgu. „V té chvíli foukal západní vítr a vzduch byl nasycený vlhkostí. Turbulence způsobené turbínami vedou ke kondenzaci vlhkosti ve vzduchu.“ 

Důvodem, proč se vlny za turbínami na snímku jeví jako extrémní, je, že „ve srovnání s pevninou je moře mnohem hladší, takže před dopadem vzduchu na turbíny nedochází téměř k žádným turbulencím“, vysvětlil Jauch. „Protože je turbulence tak extrémně nízká, může vlna za turbínami trvat tak dlouho.“ To je také důvod, proč jsou turbíny v pobřežních větrných elektrárnách mnohem dále od sebe než na pevnině, řekl. „Turbulence na zobrazeném obrázku nelze kvantitativně srovnávat s turbulencemi za turbínami na pevnině.“

Německá meteorologická služba (DWD) rovněž potvrdila existenci kondenzačních stop za větrnými turbínami. „Tyto vlivy na proudění jsou však obvykle velmi lokálního charakteru; efekt na větší ploše nelze očekávat, přičemž je pravděpodobné, že by byl pod úrovní přesnosti měření,“ uvedl 30. října 2023 v e-mailu pro agenturu AFP tiskový mluvčí Uwe Kirsche.

Větrné elektrárny nevytvářejí skleníkový efekt

Zavádějící příspěvky dále tvrdí, že „větrné elektrárny ve velkém množství vytvářejí v Evropě možná více skleníkový efekt, než všechna automobilová doprava“. To je podle vědců nepravdivé.

„Větrné elektrárny nezpůsobují vůbec žádný skleníkový efekt, protože nemění koncentraci skleníkových plynů a nepřispívají ani k oteplování tím, že by dodávaly do atmosféry další teplo,“ uvedl Dörenkämper. „Výstavba větrných elektráren - jako každé jiné infrastruktury - samozřejmě způsobuje určité emise skleníkových plynů, například při výrobě oceli a betonu. Ale provoz větrných elektráren jako takový žádný skleníkový efekt nemá.“

V zavádějících příspěvcích se také objevuje odkaz na studii Harvardovy univerzity z roku 2018 (archiv), jejíž autoři došli k závěru, že výroba současné potřeby elektřiny v USA pouze pomocí větrné energie by zvýšila teplotu povrchu kontinentální části USA o 0,24 stupně Celsia.

Studie vzbudila mezi odborníky značné neshody. Mark Z. Jacobson, ředitel programu Atmosféra a energie na Stanfordově univerzitě, označil výsledky studie za „stoprocentně chybné“ (archiv). Studie českých vědců z roku 2020 (archiv) s ním souhlasí: „Na rozdíl od některých jiných nedávných studií jsme nezjistili žádný jasný dlouhodobý a stabilní vliv větrných turbín na přízemní teploty“.

Autoři studie z roku 2018 navíc sami píší, že větrná energie si z hlediska dlouhodobého dopadu na životní prostředí vede lépe než fosilní paliva.

Studie z října 2023 (archiv) vypočítala, jaký vliv má větrná energie na klima a jaký by mohla mít v budoucnu. Například v roce 2021 vyrobilo 31 zemí přibližně 2 186 terawatthodin elektřiny, čímž se zabránilo vzniku přibližně 1 311 milionů tun CO2. Pokud se bude větrná energie nadále rozšiřovat a do poloviny 21. století bude představovat více než 30% celkové světové výroby elektřiny, mohlo by se do roku 2050 zabránit vzniku 14 871 milionů tun CO2 a do roku 2100 32 864 milionů tun. Podle vědců by se tak do konce století mohlo jen díky větrné energii snížit globální oteplování o 0,64 stupně Celsia.