Tvrzení o českém ručení za ukrajinský dluh jsou stará a zavádějící

„Česká republika bude ručit majetkem za ukrajinský dluh soukromým bankám, a bude po dobu několika let místo Ukrajiny splácet úroky z tohoto ukrajinského dluhu západním bankám,“ tvrdí tento příspěvek z 10. února 2025, který na Facebooku sdílelo téměř 600 uživatelů. „Tento závazek podepsala před pár dny v Bruselu Fialova vláda,“ dodává.

Image

Snímek nepravdivého příspěvku pořízený 24. února 2025

Z mnoha komentářů pod příspěvkem vyplývá, že uživatelé skutečně věří, že se česká vláda před pár dny upsala jako jediný ručitel ukrajinského dluhu ve výši 18 miliard eur a bude platit úroky za půjčku. „Vláda to musí zaplatit ze svých majetků!“, tvrdí jeden z nich, zatímco jiný obviňuje českou vládu z „vlastizrady“.

Image

Snímek komentářů pod nepravdivým příspěvkem pořízený 24. února 2025

Není to poprvé, co čeští uživatelé toto tvrzení sdíleli. Naprosto stejný text koloval již v prosinci 2022, krátce poté, co se EU dohodla na půjčce ve výši 18 miliard eur pro válkou sužovanou Ukrajinu. Příspěvkem se již tehdy zabýval český web Manipulátoři (archiv).

Je tedy zřejmé, že toto rozhodnutí nebylo učiněno nedávno, jak tvrdí letošní příspěvky. Není také pravda, že by Česká republika za ukrajinský dluh „západním bankám“ ručila sama. Úroky za 18miliardovou půjčku se zavázaly splácet všechny členské státy z rozpočtu EU.

EU se dohodla na finanční pomoci ve výši 18 miliard eur už v roce 2022

Dne 9. listopadu 2022 navrhla Evropská komise „podpůrný balíček“ pro Ukrajinu ve výši až 18 miliard eur, který měl být vyplacen v průběhu roku 2023 (archiv). Pomoc v podobě měsíčních splátek ve výši přibližně 1,5 miliardy eur měla „zajistit makroekonomickou stabilitu“ a „obnovit kritickou infrastrukturu“, jako jsou elektrárny, vodní systémy, dopravní sítě, silnice a mosty poškozené invazí ruských vojsk. Měla také zajistit, aby Ukrajina mohla nadále provozovat základní veřejné služby, jako jsou nemocnice, školy a bydlení pro osoby vysídlené v důsledku války.

Pomoc měla být financována z rozpočtu EU na období 2021-2027, uvedla Evropská komise.

Financování balíčku vysvětlila Evropská komise následovně: „Finanční prostředky budou poskytnuty prostřednictvím vysoce zvýhodněných půjček, které budou spláceny po dobu maximálně 35 let, počínaje rokem 2033. V rámci dalšího projevu solidarity EU rovněž navrhuje pokrýt náklady Ukrajiny na úrokové sazby prostřednictvím dodatečných cílených plateb členských států do rozpočtu EU.“

To AFP potvrdila i mluvčí úřadu vlády Lucie Michut Ješátková.

„Veškerá makrofinanční pomoc (formou půjčky) byla poskytována kolektivně za pomoci krytí rozpočtem EU,“ sdělila nám v e-mailu 20. února 2025. „ČR sama 18 miliard EUR tedy garantovat nebude.“ 

Ješátková označila tvrzení v příspěvcích za „opakování dva roky staré dezinformace“.

O rozhodnutí EU poskytnout půjčku ve výši 18 miliard eur informovala česká média již v roce 2022 (archiv). Další média informovala také o tom, že „úroky budou místo Ukrajiny platit země EU“ (archiv).

Tvrzení, že Česká republika bude „ručit západním bankám“, je podle Ješátkové zavádějící.

K financování balíčku pomoci Ukrajině v roce 2022 využila EU částečně vlastní rozpočtové zdroje a zbytek získala na kapitálových trzích „dle nejvýhodnějších možných podmínek“, uvedla. „Mluvit o ručení západním bankám je tedy velmi nepřesné,“ dodala mluvčí.

Součástí sankcí EU v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině je i zákaz transakcí se zmrazenými aktivy ruské centrální banky uloženými v EU. Tento zákaz vede k „mimořádné akumulaci prostředků v rozvahách centrálních depozitářů cenných papírů, což generuje výnosy“, uvedla Ješátková. Vzhledem k tomu, že tyto výnosy podléhají sankcím, „EU se rozhodla o využití těchto prostředků pro podporu Ukrajiny v reakci na stále probíhající ruskou agresi“, dodala.

Jinými slovy, část finanční pomoci Ukrajině je hrazena z výnosů ruských aktiv, s nimiž majitelé kvůli sankcím nemohou disponovat. 

Evropa je největším přispěvatelem Ukrajiny

Zmíněná půjčka ve výši 18 miliard eur byla jen částí pomoci, jež EU přislíbila Ukrajině.

„Od začátku války poskytla EU a naše členské státy téměř 145 miliard dolarů ve formě finanční, vojenské, humanitární a uprchlické pomoci,“ uvedla EU 21. února 2025 (archiv). 

Od začátku války blok společně přislíbil finanční a humanitární pomoc ve výši téměř 73 miliard dolarů a další vojenskou pomoc ve výši 53 miliard dolarů, uvedla EU ve svém prohlášení.

V den třetího výročí invaze, 24. února 2025, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen slíbila, že blok přispěje dalšími 3,5 miliardami eur. Zároveň označila válku za „nejzásadnější a nejdůslednější krizi pro budoucnost Evropy“ (archiv).

Evropa včetně Spojeného království, Švýcarska, Norska a Islandu přispívá na Ukrajinu více než Spojené státy, uvádí Kielský institut pro světovou ekonomiku (archiv).

Image

Snímek webové stránky Kiel Institutu pořízený 24. února 2025

Od propuknutí války na Ukrajině vyvrátila agentura AFP již mnoho nepravdivých tvrzení týkajících se tohoto konfliktu. Všechny naše články v češtině najdete zde, v angličtině zde.