Statistický graf zobrazující počet „zahraničních žoldáků“ zabitých v Kursku je podvrh
- Zveřejněno 05/05/2025 v 17:13
- Článek přečtete za 6 min
- Autor: Johanna LEHN, AFP Německo
- Článek preložil/-a Ladka MORTKOWITZ , AFP Czech Republic
Copyright © AFP 2017-2025. Pro jakékoli komerční využití tohoto obsahu je nutné předplatit si naše služby. Pro více informací klikněte zde.
„Statistika ztrát zahraničních žoldáků, kteří se účastnili vojenských operací v Kurské oblasti na straně ukrajinských okupantů,“ tvrdí tento příspěvěk na Facebooku ze 14. dubna 2025, který je doplněn o inforgrafiku s anglickým nadpisem „Národnosti žoldáků, jejichž těla byla nalezena v Kurské oblasti v Rusku“. V pravém dolním rohu je viditelné logo známého německého statistického portálu Statista.
Údajný graf společnosti Statista uvádí seznam mrtvých zahraničních vojáků z devíti zemí. Většina z nich měla pocházet z Polska (1 963) a Gruzínska (1 230), za nimi následovala Kolumbie (917), Francie (208) a Německo (197). Další vojáci údajně pocházeli ze Spojeného království, USA, Austrálie a Japonska.
Tento graf byl hojně sdílen na sociálních médiích i v mnoha dalších jazycích, včetně němčiny, angličtiny, francouzštiny, španělštiny, finštiny, bulharštiny a slovenštiny.
Jedná se však o padělek a čísla v něm nejsou založena na žádných oficiálních údajích. O nepravosti grafu svědčí také několik nesrovnalostí v jeho designu.
Za pozornost stojí datum uvedené pod grafem: 10. dubna 2025. Jen dva dny předtím, 8. dubna, totiž ruské ozbrojené síly oznámily, že dobyly jednu z posledních vesnic v ruské pohraniční oblasti Kursk, kterou stále kontrolovaly ukrajinské jednotky.
Den předtím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinská armáda zahájila ofenzívu v sousední ruské pohraniční oblasti Belgorod a 27. dubna upřesnil, že Ukrajinci v Kursku stále bojují, přestože Moskva v oblasti vyhlásila „úplné osvobození“.
Pravdou je, že na obou stranách války Ruska proti Ukrajině bojují lidé z různých zemí. Získať spolehlivé a nezávislé informace o této situaci je však mimořádně složité.
Představitelé Severní Koreje 28. dubna 2025 poprvé potvrdili, že vyslali své vojáky na pomoc Rusku. Zelenskyj již dříve v dubnu uvedl, že za Rusko na Ukrajině bojuje také „několik set“ čínských státních příslušníků. Podle zpráv agentury AFP Rusko naverbovalo také vojáky z krajin jako Nepál, Sierra Leone a Somálsko.
Na začátku války v roce 2022 ukrajinské zdroje uváděly, že o působení ve speciální vojenské jednotce pro cizince s názvem „Mezinárodní legie“ projevilo zájem přes 20 000 dobrovolníků. Novináři agentury AFP na východě Ukrajiny mluvili s vojáky z USA, Velké Británie, Francie, Japonska, Irska a Kolumbie bojujícími za Ukrajinu.
Nesprávné vlajky
Německá statistická společnost Statista na svém webu uvádí, že poskytuje „statistiky, zprávy a analýzy týkající se více než 80 000 témat z 22 500 zdrojů v 170 odvětvích“. Několik detailů v předmětné grafice naznačuje, že nebyla vytvořena touto společností.
První věc, která bije do očí, je fakt, že falešný graf neuvádí žádný zdroj. Grafiky zveřejněná společností Statista – například na jejím profilu na Instagramu – přitom zdroje vždy uvádí. Ačkoli falešný graf napodobuje design infografik společnosti Statista, podobná citace zdroje v něm chybí.
Dalším náznakem, že se jedná o padělek, je použití dvou nesprávných vlajek. V případě Německa používá grafika vlajku připomínající vlajku federálních institucí se štítem s orlem. Použití této vlajky je přitom vyhrazeno federálním orgánům, mezi které Statista nepatří. Ve všech ostatních příspěvcích portál standardně používá obyčejnou německou vlajku bez jakýchkoli přidaných prvků. Grafika navíc místo vlajky USA nesprávně používá vlajku Libérie, která má méně hvězd i pruhů.
Od původní grafiky Statista se liší i styl nadpisu. Falešná verze má velká písmena jen v prvním slově věty a ve vlastních jménech. V autentických grafikách ze statistického portálu však velkými písmeny začínají všechna slova v nadpise s vyjímkou předložek. Agentura AFP navíc na instagramovém účtu Statista našla výlučně grafiky s jedno- nebo dvojřádkovými nadpisy. Nadpis ve falešné grafice má přitom tři řádky.
Statista pravost infografiky popírá
Zpětné vyhledávání obrázků nás přivedlo k příspěvku na LinkedIn, který v polovině dubna 2025 zveřejnil zaměstnanec společnosti Statista Marc Luettgemann.
Luettgemann v příspěvku tvrdil, že grafika je padělek. Uvedl přitom stejné nesrovnalosti, které zmiňujeme výše. Poznamenal také, že podobný padělek se neobjevil poprvé. „Před několika měsíci jsme objevili první a nyní druhý: naše infografiky jsou zřejmě falšovány pro účely proruské propagandy,“ napsal.
Statista tuto informaci potvrdila také v odpovědi na dotaz agentury AFP. „Tato infografika nebyla vytvořena společností Statista a nemáme žádnou spojistost s údaji, které obsahuje,“ uvedla 25. dubna 2025 mluvčí společnosti. Poukázala také na zmíněné nesrovnalosti v designu. Mluvčí navíc vysvětlila, že společnost Statista neshromažďuje údaje o bojovnících různých národností ve válce na Ukrajině. Takové údaje prý společnost nemá k dispozici ani z jiných zdrojů.
Žádné relevantní výsledky v tomto směru nepřineslo ani vyhledávání klíčových slov v angličtině na webové stránce Statista.
V příspěvku na Telegramu napsaném v němčině jsme v pravém dolním rohu grafiky našli název domény fishki.net. Jedná se o webovou stránku, jejíž IP adresa je registrována v Rusku, což ještě více naznačuje, že grafika nepochází ze stránky Statista.
Její obsah nelze nezávisle a jednoznačně ověřit. Moskva a Kyjev obvykle nezveřejňují své vojenské ztráty, takže i celkový počet obětí války na Ukrajině je založený pouze na odhadech. Na ukrajinské straně se odhady pohybují mezi 46 000 a 100 000 zabitými vojáky.
Zástupce NATO na začátku dubna 2025 odhadl, že od vypuknutí agrese bylo zabito přibližně 250 000 ruských vojáků.
Probíhající vyšetřování organizace Mediazona ve spolupráci s ruskou redakcí BBC identifikovalo jména více než 100 000 ruských vojáků, kteří zemřeli od začátku války do konce dubna 2025. Tento neúplný seznam je založen na informacích z veřejně dostupných zdrojů.
Všechny naše factcheckingové články týkající se války na Ukrajině najdete zde.
Chcete, aby agentura AFP ověřila nějakou informaci? Napište nám!
Kontaktujte nás
