Rok a půl staré video s ředitelem motolské nemocnice je vytrženo z kontextu

Video bylo publikováno 20. října 2021 na platformě Rumble, kde má již téměř 140 000 zhlédnutí, přičemž na Facebooku jej podle analytického nástroje CrowdTangle sdílelo přes 15 000 uživatelů, kupříkladu zde.

Jedná se o záznam pořadu Otázky Václava Moravce, ve kterém vystupuje právě Miloslav Ludvík, současný ředitel Fakultní nemocnice v Motole, bývalý ministr zdravotnictví v Sobotkově vládě, a člen ČSSD, který loni neúspěšně kandidoval do Senátu.

Ludvík ve videu říká, že v České republice zemřelo na covid jen 215 lidí. V jedné chvíli tvrdí, že „tento virus je jen neuveřitelně marketingově schopný”, což budí zdání, že koronavirovou pandemii zlehčuje.

Image

Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 23. listopadu 2021

Relace však byla odvysíláná již 26. dubna 2020, takže toto hojně sdílené video je již více než rok a půl staré, což ovšem není z příspěvků na Facebooku vůbec jasné.

V době natáčení pořadu si Česko prošlo relativně lehkou první vlnou covidu, a to i díky drastickým opatřením, která byla hned na začátku pandemie v březnu 2020 zavedena. Koncem dubna 2020 počet nových úmrtí již klesal a pandemická situace se v létě stabilizovala. To se však změnilo v září 2020, kdy začaly nové případy i úmrtí na covid exponenciálně růst:

Sám Ludvík se covidem nakazil a v listopadu 2020 byl v nemocnici, kterou sám vede, hospitalizován.

Chřipka versus covid

Ludvík na začátku videa porovnává počty nakažených a obětí sezónní chřipkové epidemie s počty nakažených a obětí covidu. Tvdí, že během poslední chřipkové epidemie v roce 2019, která trvala 6 týdnů, se v Česku „nakazilo 996 000 lidí a zemřelo 1 500 lidí“. Dále říká: „Oproti tomu čísla covidová byla včera (...) 7 273 nakažených a 215 mrtvých. Já myslím, že toto velmi pěkně ukazuje, jakým způsobem se s těmi čísly pracuje.“

Na základě zprávy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) skutečně během sezóny 2018/2019 za 6 epidemických týdnů vyhledalo praktického lékaře s akutní respirační infekcí a chřipkou celkem 996 tisíc osob. Zpráva uvádí, že v důsledku těžkého průběhu chřipky vyžadující intenzivní péči (tzv. SARI, Severe Acute Respiratory Infection) v dané sezóně zemřelo nejméně 195 lidí. Na jiném místě však SZÚ uvádí, že v České republice umírá na chřipku „průměrně přibližně 1500“ lidí ročně.

Koncem dubna 2020 byl skutečně počet obětí Covidu v Česku přibližně takový, jak říká Ludvík ve videu: například k 25. dubnu bylo evidováno 222 obětí, což je jen o málo více než Ludvíkových 215. To, jak se počet úmrtí vyvíjel v čase, lze zjistit zde v tabulce ve spodní části stránky ministerstva zdravotnictví, kde je třeba dohledat příslušné datum:

Image

Snímek stránky MZČR; příslušné datum a počet úmrtí jsou označeny červeně

Situace se ovšem od té doby radikálně změnila: Česká republika od začátku pandemie k 23. listopadu 2021 eviduje přes dva miliony případů onemocnění covid-19 a více než 32 300 úmrtí. I když Ludvíkovo srovnání covidu s chřipkou nebylo v té době nepravdivé, jeho tvrzení se ukázala jako příliš optimistická, protože koronavirus dokázal zabít mnohem více lidí než běžná sezónní chřipka.

Podle odborníků je smrtnost covidu vyšší než u chřipky

Ludvík ve videu mimo jiné citoval výsledky blíže nespecifikované francouzské studie z let 2013-2019, podle níž „smrtnost u všech koronavirových infekcí je 1,0“. Toto číslo by znamenalo, že na každých 100 nakažených zemře jeden člověk. To je však podle odborníků více než u chřipky.

AFP se obrátila na slovenského epidemiologa Petera Sabaku z Lékařské fakulty Univerzity Komenského a Univerzitní nemocnice v Bratislavě. „Co se týká smrtnosti onemocnění covid-19, udává se od 0,5% do 1% nakažených, což je násobně více než při chřipce," uvedl pro AFP 6. července 2021 a dodal, že u chřipky je smrtnost„ 10krát až 50krát nižší". Opíral se přitom na výsledky akademických studií o smrtnosti covidu-19 a chřipky.

Nepravdivá tvrzení o tom, že chřipka má vyšší smrtnost než covid, jsme vyvraceli už v listopadu loňského roku. Podle dat Johns Hopkins University shromažďovaných od 22. ledna 2020 se smrtnost covidu v Česku během pandemie pohybovala na úrovni 1,8%.

Samotná WHO, kterou Ludvík zmiňuje i v jiných částech pořadu, byla v odhadech celkové smrtnosti covidu velmi zdrženlivá.

Reprodukční číslo spalniček a Covidu

Posledním Ludvíkovým výrokem ve videu je jeho srovnání tvz. základního reprodukčního čísla (R0) při onemocnění spalničkami a covidem. Ludvík uvedl, že R0 covidu je 1,8 až 3,9, zatímco R0 u spalniček je 18.

Základní reprodukční číslo vyjadřuje počet osob, které jedna nakažená osoba dále nakazí. Pokud je jeho hodnota vyšší než 1, počet nakažených roste, pokud je hodnota nižší než 1, počet nakažených klesá.

To, jak se číslo R0 určuje a co znamená, na svých stránkách vysvětluje ministerstvo zdravotnictví. Dobré vizuální vysvětlení podává také například deník The Guardian.

Odhady R0 při Covidu se vyhodnocují zpětně z reálných dat a liší se v čase i napříč zeměmi. Situaci navíc komplikují nové nakažlivější varianty koronaviru SARS-CoV-2, které mají vyšší R0.

Je pravda, že podle několika různých zdrojů je R0 při spalničkách až 18, což z nich činí jednu z nejnakažlivějších chorob vůbec. Ludvík ale při srovnání se spalničkami opomenul zmínit fakt, že proti této nemoci se v Česku očkuje každé dítě mezi 13. a 18. měsícem věku v rámci pravidelného povinného očkování, takže virus spalniček byl až na některá lokální ohniska ve vyspělém světě téměř vyhlazen.

Na tuto skutečnost poukázal i infektolog Sabaka. „Nemá smysl porovnávat R0 při spalničkách a onemocnění covid-19, protože samo o sobě nevypovídá nic o síle samotné epidemie. Je pravda, že R0 u spalniček je R0 12 až 18, což je násobně vyšší než u covidu, ale proti spalničkám je populace přeočkována, a právě proto v rozvinutých zemích vznikají epidemie spalniček jen sporadicky. R0 chřipky je přitom pod 2, ale stejně každý rok v zimě vyvolá epidemii,“ uvedl pro AFP.

Ludvík je zastáncem očkování i proticovidových opatření

Sdílení rok a půl starého videa může vzbuzovat dojem, že Miloslav Ludvík bere covid-19 na lehkou váhu a staví se na stranu popíračů nemoci či podporuje ty, kteří odmítají vakcíny a jiná ochranná opatření. Není tomu tak. Z Ludvíkových častých vystoupeních v médiích jasně vyplývá, že podporuje očkování a varuje proti postupující nákaze.

Důrazně varuje především proti nakažlivé variantě delta, přičemž často nabádá k co nejvyšší míře proočkovanosti. Po nákaze delta variantou „už se lidé dělí jen na ty očkované, a ty, kteří nejsou. Pokud nejsou, jsou v křivce lidí s těžkým průběhem,” řekl Ludvík 7. listopadu v debatě na CNN Prima News. Je také zastáncem tvrdších opatření jako je povinné testování či povinné očkování podobně jako je tomu například v Rakousku, řekl 19. listopadu.