Fotka poškozené americké válečné lodě je z roku 1967, nesouvisí s válkou s Íránem v roce 2026

„Největší válečná loď světa ABRAHAM LINCOLN byla kolem 15:30 zasažena čtyřmi balistickými raketami íránskou stranou,“ píše se ve facebookovém příspěvku z 3. března 2026, který nasbíral 300 sdílení. „Všechny kanály, jak domácí, tak zahraniční, o tom informovaly jako o první zprávě. USA okamžitě zasáhly a nařídily cenzuru zpráv. Toto je jen jeden příklad, ale věřte mi, že podobných zpráv je mnoho.“

Totožné tvrzení obsahuje i facebookový příspěvek ze 4. března 2026, který má více než 170 sdílení. Oba posty doprovází barevná fotografie poničené paluby válečné lodi, na které vidíme námořníky, trosky, stroje a vrtulník. 

Příspěvky s podobným tvrzením a stejnou fotografií se virálně šířily na různých sociálních sítích také v angličtině, indonéštině, portugalštině, španělštině nebo turečtině.

Image

Snímky obrazovky nepravdivých facebookových příspěvků. Pořízeno a přeškrtnuto červeně AFP 8. března 2026

Protichůdná tvrzení o zásahu letadlové lodi

České příspěvky začaly kolovat dva dny poté, co revoluční gardy 1. března 2026 informovaly prostřednictvím místních médií, že čtyři balistické střely zasáhly americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Plavidlo s jaderným pohonem připlulo na Blízký východ na konci ledna 2026. Podle satelitních snímků se nachází v Arabském moři nejméně od poloviny února 2026.

Probíhající válku na Blízkém východě rozpoutal společný útok USA a Izraele na Írán v sobotu 28. února 2026, během něhož byl zabit nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Írán následně zaútočil na americké cíle v regionu. 

Ústřední velitelství Spojených států (CENTCOM) 1. března 2026 popřelo prohlášení gard, ideologické větve íránské armády, o zásahu lodi. „Lincoln nebyl zasažen. Vystřelené rakety se ani nepřiblížily,“ uvedlo na síti X. 

Velitelství později zveřejnilo fotografii amerického námořnictva z 3. března 2026, která zachycuje dvě stíhačky F/A-18 Super Hornet při startu z letadlové lodi USS Abraham Lincoln během americké válečné operace Epic Fury.

Posty v češtině se na Facebooku objevily před tím, než íránská státní televize 5. března 2026 zveřejnila další tvrzení, podle něhož Írán zasáhl Lincoln drony. Gardy také tvrdily, že se poté letadlová loď stáhla, uvádějí zprávy, které citují její představitele. Mohammad Bagher Ghalibaf, předseda íránského parlamentu, napsal na síti X 6. března 2026, že loď opustila bojiště.

Americké velitelství popřelo tato tvrzení na svém účtu na síti X následující den a zveřejnilo „fotky [lodi Lincoln] z dnešního dne v Arabském moři”.

Téměř 60 let stará fotografie

Zpětné vyhledávání fotografie z příspěvků odhalilo, že pochází z roku 1967. Snímek, který je v nabídce fotobanky Getty Images, pořídil americký válečný fotograf Dick Swanson. Podle popisku zobrazuje „opravářské čety pracující na opravě poškozené paluby letadlové lodi USS Forrestal CVA-59 po smrtícím požáru v Tonkinském zálivu během války ve Vietnamu“.

Podle článku Námořního institutu USA požár 29. července 1967 způsobila raketa Zuni omylem odpálená z jedné ze stíhaček, které se připravovaly na palubě USS Forrestal ke startu. Střela po 30 metrech letu napříč palubou zasáhla nádrž útočného bombardéru. Následnou explozi a rozsáhlý požár nepřežilo 134 členů posádky. Dalších 161 bylo vážně zraněno. 

Fotka se na sociálních sítích neobjevila v nesprávných souvislostech poprvé. V červnu 2024 doprovázela nepravdivé tvrzení, že hútijští povstalci zasáhli střelami americkou válečnou loď USS Dwight D. Eisenhower. V listopadu stejného roku se zase šířila jako důkaz údajného ústupu amerických vojenských plavidel ze strachu, že je zničí Jemen. 

Další nepřesnosti

Příspěvky v češtině také mylně uvádějí, že USS Abraham Lincoln je největší válečná loď na světě. Největším vojenským plavidlem na Zemi je americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která se s doprovodnými plavidly přesunula nejprve z Karibiku a později ze Středozemního moře do vod na Blízkém východě na začátku března 2026. 

Image

Grafika AFP z 20. února 2026 zobrazuje americké válečné lodě vyslané do oblasti Blízkého východu. (AFP / Valentina BRESCHI, Paz PIZARRO)

Pasáž o údajně zasažené lodi USS Abraham Lincoln je součástí delšího příspěvku. Kromě fotky se zabývá jednáním USA a Íránu, která předcházela americko-izraelskému útoku na Írán.

Podle příspěvků se „týden před útokem Izraele zástupci Íránu a zástupci USA v Ománu DOHODLI na mírovém procesu a zrušení íránského jaderného programu“. USA ale i přesto podpořily Izrael v jednostranném útoku, píše se v postech. 

Tvrzení obsahuje hned několik nepřesností. Jednání sice zprostředkoval Omán, ale konala se v Ženevě. Poslední kolo před útokem proběhlo 26. února 2026. Ač ománské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že jednání přineslo pokrok, vyjednavači nedospěli k dohodě a diskuze měla pokračovat v prvním březnovém týdnu ve Vídni. Prezident USA Donald Trump řekl novinářům 27. února 2026, tedy den před útokem, že s vývojem jednání není spokojený. 

Zprávy z důvěryhodných médií z týdne před útokem žádnou dohodu o mírovém procesu a uzavření íránského jaderného programu nezmiňují. 

AFP se zabývala dalšími nepravdivými příspěvky o amerických válečných lodích v současném konfliktu na Blízkém východě zde a zde. Fact-checkingové články v angličtině o nepravdivých tvrzeních v souvislosti s americko-izraelskou válkou s Íránem najdete zde.