Upravenou fotku amerického záchranáře doprovázelo nepravdivé tvrzení, že shodil bombu na íránskou školu

„Íránské zdroje hlásí smrt amerického pilota, který shodil bombu na školu pro dívky ‚Shajare Tayeb‘ v okrese Minab. Americký pilot Taylor Jager zahynul při raketovém útoku na vojenskou základnu Al-Harj v Rijádu,“ píše se ve facebookovém příspěvku z 28. března 2026. „Taylor Jager, který provedl první letecký útok na Teherán, je obviněn z válečného zločinu – bombardování školy pro dívky, při kterém zahynulo 168 studentek.“

Příspěvek, který nasbíral téměř 100 sdílení, odkazuje na totožný post v ruštině z telegramového účtu bývalého izraelského diplomata a politického komentátora Jakova Kedmiho, který je od 25. února 2023 na sankčním seznamu Evropské unie kvůli šíření ruské propagandy. 

Írán obvinil z útoku na dívčí školu v Minábu Izrael a Spojené státy 28. února 2026, tedy první den současné války na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump nejprve svaloval vinu na Írán. Pentagon oznámil, že incident vyšetřuje. Agentuře AFP se nepodařilo získat přístup na místo činu, aby mohla nezávisle ověřit okolnosti útoku či počet obětí. Podle investigace deníku The New York Times školu zasáhla střela Tomahawk, kterými disponují pouze Spojené státy (archiv). 

Image

Snímky obrazovky nepravdivých facebookových příspěvků. Přeškrtla a doplnila symbolem AI agentura AFP 15. dubna 2026.

Příspěvky obsahují obrázek, na němž je žena v modré čepici a muž s tmavě modrou kšiltovkou s nápisem „US Air Force“, tedy Letectvo Spojených států amerických. Muž má na sobě zelenou leteckou kombinézu. Na overalu je jmenovka s textem „TYLER JAGGERS AST“, pod nímž je zkratka „USCG“ (United States Coast Guard pozn. red.). Jméno na nášivce je tedy napsáno jinak než v textu příspěvku. 

Na kombinéze vidíme ještě nášivku s nápisem „US Air Force“, na níž je logo, které vypadá stejně jako na kšiltovce. Dvojice se usmívá do kamery. Pozadí je neutrální a bez výrazných detailů.

Nejstarší příspěvek s tímto obrázkem, který jsme objevili s pomocí nástroje společnosti Google pro ověřovatele faktů, byl zveřejněn na Facebooku v arabštině 28. března 2026. Před smazáním získal téměř 3 000 sdílení. Kromě tvrzení, že Jaggers je údajně zodpovědný za útok na dívčí školu, příspěvek obsahoval také tvrzení o íránském úderu na americkou základnu v Rijádu a převozu těl amerických obětí do Washingtonu.

Příspěvek v arabštině obsahuje ještě tři další fotografie. Na jedné z nich vidíme líbající se pár ve formálnějším oblečení. Na druhé je ženská ruka s prstýnkem na letecké uniformě. Třetí zobrazuje ženu truchlící u rakve zahalené americkou vlajkou.

Facebookový profil registrovaný ve Spojených arabských emirátech publikoval i další příspěvky o obětech na straně Izraele a USA. AFP se na něj obrátila 8. dubna 2026 s dotazem na původ obrázku. Uživatel post smazal a na otázku nereagoval. 

Příspěvky zneužívají fotografie záchranáře americké pobřežní stráže

Online vyhledávání jména Tyler Jaggers z nášivky ukázalo, že tento muž nebyl ani vojákem ani pilotem amerického letectva. Války s Íránem se neúčastnil. Ve skutečnosti jde o nedávno zesnulého zaměstnance letecké záchranné služby, který působil na stanici pobřežní stráže ve městě Astorie v americkém Oregonu.

Jaggers zemřel 5. března 2026 v důsledku vážných zranění, která utrpěl 27. února 2026 při záchraně námořníka z obchodní lodě u pobřeží Oregonu. Podle tiskové zprávy pobřežní stráže Jaggerse nejprve ošetřili v nemocnici Victoria General Hospital v kanadské provincii Britská Kolumbie. Pak ho převezli do vojenské nemocnice Madigan Army Medical Center na americké základně Joint Base Lewis-McChord v Tacomě ve státě Washington.

Jaggers byl od nehody až do své smrti na umělé plicní ventilaci na jednotce intenzivní péče. O jeho úmrtí a souvisejících smutečních obřadech informovala také místní média (zde nebo zde), která zmínila jeho přítelkyni Cassandru Weaver.

Weaver upozornila v příspěvku na Instagramu, že Jaggersova smrt byla na internetu nesprávně spojována s válkou na Blízkém východě.

„Byl záchranářem v {posádce] vrtulníku americké pobřežní stráže, leteckým záchranářem. Jeho úkolem bylo pátrat a zachraňovat. Zachraňoval životy. Poskytoval pohotovostní zdravotní péči v těch nejnebezpečnějších podmínkách, jaké si lze představit. Obětoval svůj život při záchraně pacienta s mozkovou příhodou u pobřeží státu Washington. Žádná válka. Žádný konflikt. Jen člověk, který dal vše, co měl, aby zachránil jiný život,“ napsala 29. března 2026.

V dalších instagramových příspěvcích z března 2026 Weaver zveřejnila trojici fotek, které jsme našli v již zmíněném facebookovém postu v arabštině (zde, zde a zde).

Neautentický obrázek

V sekci Stories na instagramovém účtu Cassandry Weaver jsme objevili fotografii, která byla zneužita k vytvoření podvrženého virálního obrázku.

Na původní fotce má Jaggers na sobě kšiltovku s logem westernové značky American Cattle Co. a sportovní mikinu výrobce outdoorového oblečení Patagonia, a to bez jakýchkoli vojenských nášivek. Virální obrázek má ve srovnání s originálem mírně odlišnou texturu i barvu. Na Jaggersově tváři jsou patrné pozměněné detaily.

Image

Srovnání autentické fotky zveřejněné na Instagramu (vlevo) a podvržené verze z virálních příspěvků. Snímky obrazovky pořídila a symbolem AI označila AFP 9. dubna 2026.

Podle ověřovacího nástroje InVID-WeVerify, vyvinutého ve spolupráci s AFP, je velmi vysoká pravděpodobnost, že virální obrázek není autentický. Nástroj odhalil, že ho umělá inteligence vytvořila s 92% jistotou.

Image

Snímek obrazovky s výsledkem analýzy v nástroji InVID-WeVerify. Pořídila a symbol AI přidala AFP 8. dubna 2026.

Vizuální nesrovnalosti

Když srovnáme virální obrázek a skutečnou fotku ruky s prstýnkem na uniformě, všimneme si zásadní nesrovnalosti ve vzhledu nášivky se jménem. Na fotce mají písmena na nášivce stejnou velikost a barvu. Na skutečné nášivce také vidíme dva obrázky: okřídlený kruh a hybrid vrtulníku a ryby, který se shoduje s logem letecké základny americké pobřežní stráže v Astorii zveřejněným na Facebooku.

Zkratka AST znamená Aviation Survival Technician, tedy technik americké letecké záchranné služby. Tato pozice neoznačuje vojáky nebo piloty, ale specializované plavce-záchranáře, kteří jsou členy leteckých posádek. Jejich úkolem je poskytovat první pomoc a starat se o záchranářské vybavení.

Na virálním obrázku má zkratka USCG zlatou barvu a menší písmo než jméno. Na jejím začátku je navíc nadbytečný neidentifikovatelný znak. Dvojice log se slévá do abstraktního celku. Kromě pozměněných křídel se žádný prvek nepodobá znakům ze skutečné nášivky.

Image

Srovnání originálního záběru z Instagramu (vlevo) a virálního obrázku z 8. dubna 2026. AFP otočila autentickou fotku o 90 stupňů. Na virálním obrázku zvětšila nášivku a přidala zelené označení a symbol AI.

Symboly amerických vzdušných sil na kšiltovce a nášivce na upraveném obrázku se neshodují. Logo na kšiltovce obsahuje neidentifikovatelný prvek připomínající věž. Logo na nášivce se podobá hvězdě, ale rovněž se neshoduje s oficiálním znakem letectva zavedeným od roku 2004.

Image

Srovnání oficiálního znaku amerického letectva s logy na virálním obrázku. Pořídila a symbolem AI označila AFP 8. dubna 2026.

Útoky na íránskou školu a americkou základnu v Saudské Arábii

Podle investigace deníku The New York Times školu v Minábu na jihu Íránu zasáhla americká střela Tomahawk. Deník uvedl, že cílem americké armády byla zřejmě sousední íránská vojenská základna, do jejíhož areálu v minulosti patřila i budova školy (archiv). Podle předběžných závěrů amerických vojenských vyšetřovatelů, které deník zveřejnil 11. března 2026, armáda pravděpodobně zaměřila cíl na základě zastaralých informací (archiv). 

Mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ravina Šamdasani vyzvala k „rychlému, nestrannému a důkladnému vyšetření“ okolností incidentu a připomněla, že bombardování civilních objektů může být považováno za „válečné zločiny“.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí 27. března 2026 označil útok na školu za „promyšlený“ americký útok. Mezitím šéf OSN pro lidská práva Volker Türk na Radě OSN pro lidská práva uvedl, že bombardování vyvolalo „instinktivní, niterný pocit hrůzy“, přičemž volal po „spravedlnosti“.

V době, kdy se na sociálních sítích objevilo nepravdivé tvrzení s upraveným obrázkem, Írán útočil na americkou leteckou základnu „Prince Sultan“, která se nachází v saúdskoarabské provincii al-Chardž. Dvanáct amerických vojáků utrpělo během útoku z 27. března 2026 zranění, z toho dva těžké. Úder také vážně poškodil důležité americké letadlo včasného varování a řízení.

Jeden americký voják zemřel na následky zranění, která utrpěl 1. března 2026 během dřívějšího íránského útoku na tutéž základnu. Podle prohlášení Íránských revolučních gard ze 14. března 2026 Írán na tuto základnu vystřelil salvu raket také v polovině března. Ačkoli Saúdská Arábie útok bezprostředně nepotvrdila, ministerstvo obrany království dříve uvedlo, že zachytilo šest balistických raket směřujících na provincii al-Chardž.

Válku na Blízkém východě doprovází velké množství dezinformací. AFP vyvrátila některé z nich zde.