Video požáru a AI obrázek nezobrazují íránský zásah americké ambasády v Rijádu

Od vypuknutí války na Blízkém východě na konci února 2026 zaplavily sociální sítě záběry útoků válčících stran. Některé z nich ale zachycují jiné události nebo vznikly s pomocí umělé inteligence. Ve spojení s odvetným íránským útokem na velvyslanectví Spojených států v saúdském Rijádu se na sociálních sítích šířilo jak nesouvisející video požáru na silničním obchvatu, tak obrázek vygenerovaný AI. Útok íránských dronů způsobil na ambasádě menší požár. Nepravdivé příspěvky ale jeho rozsah zveličovaly. AFP vyvrátila pravost sdílených záběrů.

Příspěvky se objevily během íránské odvety v současné válce na Blízkém východě. Tu 28. února 2026 vyvolal americko-izraelský útok na islámskou republiku, během něhož zemřel íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Írán následně zaútočil na vojenské základny a diplomatické mise Spojených států v zemích Perského zálivu. 

Americké velvyslanectví v Saúdské Arábii zasáhly dva drony v noci na 3. března 2026. Jak informovala agentura AFP, útok způsobil malý požár a uzavření diplomatické mise v zemi.

AI obrázek velvyslanectví v plamenech

Na sociálních sítích se ve stejný den začaly šířit příspěvky s údajnou fotkou ambasády v plamenech. 

„Íránci vyhodili do povětří US ambasádu v diplomatické čtvrti, v saudském Rijádu. Jestli jste chtěli ohňostroj, tak je na cestě,“ píše se ve facebookovém příspěvku z 3. března 2026. Společně s podobným postem ze stejného dne měly přes 130 sdílení. Obrázek také koloval v angličtině, portugalštině nebo řečtině.

Image
Snímky obrazovky facebookových příspěvků, které sdílely obrázek vygenerovaný AI. Pořízeno, červeně přeškrtnuto a označeno symbolem AI agenturou AFP 10. března 2026

AFP ovšem zjistila, že obrázek sdílený na sociálních sítích nezobrazuje americkou ambasádu v Ríjádu po íránském útoku.

Fotku se nepodařilo dohledat v důvěryhodných zpravodajských zdrojích pomocí zpětného vyhledávání obrázků na Googlu.

Zpravodajská videa a fotografie ukazují podstatně menší škody, než vidíme na virálním obrázku. Na záběrech, které AFP sdílela na síti X, vidíme tmavou skvrnu v horní části budovy, pravděpodobně způsobenou ohněm a kouřem. Totéž uvedla i další média, například The New York Times.

Image
Fotografie AFP velvyslanectví USA v saúdském Rijádu po íránském útoku 3. března 2026 (AFP)

Porovnání fotografie AFP a virálního obrázku navíc ukázalo, že se budova na virálním obrázku od skutečné ambasády v Rijádu liší. Okna na virálním obrázku nemají tvar kosočtverce, chybí věž a parabolické antény na střeše.

Image
Srovnání AI obrázku a autentické fotky AFP americké ambasády v Rijádu po íránském útoku 3. března 2026. Symbol AI a barevné označení přidala AFP 10. března 2026. (AFP)

Obrázek jsme také analyzovali pomocí nástrojů na rozpoznání umělé inteligence. Analýza odhalila, že obsahuje digitální vodoznak SynthID, který dokazuje, že ho vygeneroval jeden z modelů společnosti Google. Podle nástroje SynthID, který stejnojmenný vodoznak umí detekovat, obrázek vygenerovala Google AI s „velmi vysokou“ jistotou. 

Image
Snímek obrazovky analýzy nástrojem SynthID. Pořízeno AFP 10. března 2026

Video požáru na obchvatu v Rijádu

V souvislosti s dronovým útokem na americkou ambasádu v Saúdské Arábii kolovalo na sociálních sítích také video velkého požáru u víceproudové silnice. V češtině se objevilo 3. března 2026 na Facebooku a Telegramu. Záběr z videa použil ve svém článku také jeden z webů, který byl označen Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky jako konspirační. 

Video se na různých sociálních sítích šířilo také v angličtiněšpanělštině. Ve Spojených státech ho na síti X sdílel hlavní politický moderátor televizní stanice Fox News Bret Baier, jenž má 1,7 milionu sledujících. 

Image
Snímky obrazovky facebookových příspěvků se starším videem požáru na rijádském obchvatu. Pořídila a červeně přeškrtla AFP 10. března 2026.

AFP zjistila, že klip nemá s íránským útokem na velvyslanectví USA v Saúdské Arábii nic společného. 

Zpětné vyhledávání obrázků odhalilo, že se stejné video objevilo na internetu už v týdnech před vypuknutím války na Blízkém východě (archiv). První výskyt jsme zaznamenali 6. února 2026, tedy tři týdny před dopadem prvních střel USA a Izraele na Írán (archiv). Komentáře k příspěvkům hovořily o hořící cisterně s palivem, přičemž některé naznačovaly, že video je staré rok i více.

Image
Snímek obrazovky z videa na YouTube z 4. března 2026

AFP se nepodařilo nezávisle ověřit původ videa ani příčinu požáru.

Pomocí geolokace se nám ale podařilo určit, že klip zachycuje požár na úseku rijádského obchvatu několik kilometrů od americké ambasády.

AFP zhlédla záběry z palubních kamer automobilů, které řidiči v Rijádu nahráli na YouTube. Srovnali jsme dopravní značení ve virálním klipu se značením na videu, které zachycuje jízdu na druhém městském okruhu v saudské metropoli (archiv). Značení, šipky, barvy i text vypadají shodně.

Image
Snímek obrazovky z YouTube ze 4. března 2026
Image
Snímek obrazovky z YouTube ze 4. března 2026

Poté jsme zmapovali trasu vozidla na satelitních snímcích Google Earth, abychom přibližně určili, kde se požár nacházel (archiv). Zeměpisné souřadnice potvrzují, že hořelo asi 25 kilometrů východně od americké ambasády, která sídlí v diplomatické čtvrti (archiv).

AFP vyvrátila v angličtině řadu nepravdivých tvrzení o probíhající válce na Blízkém východě. Fact-checkingové články o Íránu v češtině najdete zde a zde

Chcete, aby agentura AFP ověřila nějakou informaci? Napište nám!

Kontaktujte nás