Podle lékařů je očkování proti tetanu nutné, ač příspěvky zlehčují rizika nákazy

„Tohle nám neřeknou,“ píše se ve facebookovém příspěvku, který od svého vydání 25. května 2026 nasbíral více než 550 sdílení. Příspěvek obsahuje koláž, na níž je údajný citát amerického neurochirurga Russella Blaylocka, a to ve slovenštině: „Tetanus je pravdepodobne jedna z najabsurdnejších vakcín vôbec. Vaša šanca dostat tetanus je približne rovnaká, ako keby ste odtiaľto odišli a zasiahol vás meteorit.“ 

Citát připisovaný Blaylockovi, který v minulosti šířil zavádějící tvrzení o zdraví, dále uvádí, že šance nakazit se tetanem je nulová, pokud se řezná nebo bodná rána ošetří peroxidem vodíku. Text v obrázku pak končí slovy: „Tetanus pochádza zo čriev zvierat. Pokiaľ doma nemáte ovcu alebo kravu, nemyslím si, že ste v nejakom nebezpečenstve.“ 

Kromě Facebooku se koláž objevila také na Instagramu. Ve stejné době kolovala s anglickým textem a na začátku června 2026 byla virální i na Slovensku. Kanadští ověřovatelé faktů agentury AFP vyvrátili totožné tvrzení v angličtině už v srpnu 2025. Citát měl v tehdejších příspěvcích na sociálních sítích jinou grafickou podobu. 

Image

Snímky obrazovky nepravdivých příspěvků na Facebooku. Pořízeno a přeškrtnuto červeně AFP 29. června 2026

Hluboké rány

Tetanus je akutní infekční onemocnění způsobené sporami bakterie Clostridium tetani, jak uvádí Světová zdravotnická organizace. Tato bakterie je anaerobní, což znamená, že se jí daří bez přítomnosti kyslíku. Díky této vlastnosti jsou hluboké rány ideálním místem pro aktivaci spor. 

Barry Pakes, odborník na veřejné zdraví z Torontské univerzity, potvrdil AFP 7. srpna 2025, že očištění mělké rány peroxidem vodíku nebo jinou dezinfekcí může zabít povrchové bakterie způsobující tetanus. „Ale tam není problém,“ uvedl. „Problém nastává, když se vpraví přímo do tkáně.“

Uvedl, že „klasický“ scénář nákazy tetanem, kdy člověk šlápne na rezavý hřebík, je tak dobře známý, protože právě při tomto typu poranění spory proniknou hluboko do tkáně, kam se lokální dezinfekce nedostane.

Ve tkáni bez přístupu kyslíku začnou aktivované spory uvolňovat neurotoxin, který způsobuje příznaky tetanu, jako jsou bolestivé křeče, bolesti hlavy, horečka a pocení. 

„Pak vám bude velmi, velmi špatně a můžete na to případně zemřít,“ řekl Pakes. „Jako téměř všechno ostatní to díky očkování nevidíme často.“

Stejně jako většina vakcín cvičí i očkování proti tetanu buňky v těle, aby posílily imunitní reakci na konkrétní infekci a tím zabránily závažným následkům.

Právě u tetanu je očkování jedinou účinnou prevencí. Nelze se spoléhat na kolektivní imunitu, protože onemocnění může vzniknout po běžném poranění. 

Riziko nákazy

Earl Rubin, specialista na dětské infekční nemoci v Dětské nemocnici v Montrealu, uvedl, že očkování proti tetanu je nezbytné a přeočkování dospělých se doporučuje každých deset let.

Vakcína se také podává pacientům s hlubokou ranou, jejichž očkování je staršího data a existuje u nich riziko, že se mohli setkat s bakterií, která onemocnění způsobuje. 

Rubin vyvrátil tvrzení, že jediným způsobem, jak se lidé mohou tetanem nakazit, je kontakt s hospodářskými zvířaty. „Jedná se o bakterii, která se vyskytuje v životním prostředí, takže nemusíte být nikde v blízkosti zvířete,“ uvedl.

Ačkoli se tato bakterie vyskytuje ve zvířecích výkalech, neaktivní spory se nacházejí také v půdě, prachu a na předmětech, jako jsou rezavé hřebíky, vysvětlil Rubin.

Tetanus v Česku

V České republice se onemocnění tetanem vyskytuje zřídka, protože očkování proti němu je povinné a plně hrazené zdravotními pojišťovnami. V letech 2010 až 2025 bylo podle Státního zdravotního ústavu v Česku hlášeno pět případů.

Československé úřady zavedly plošné očkování v roce 1952. Ještě rok předtím na tuto nemoc zemřelo 140 lidí. V 60. letech 20. století se v tehdejším Československu vyskytovalo 60 až 90 případů onemocnění tetanem ročně. 

V současnosti je očkování proti tetanu součástí takzvané hexavakcíny proti šesti dětským infekčním nemocem. První dávku děti dostávají po devátém týdnu věku. 

V Česku se doporučuje přeočkování dospělých každých deset až patnáct let. Zdravotní pojišťovny ho také hradí pacientům při úrazech, zraněních nebo nehojících se ranách. Někdy se vakcína podává preventivně před zákroky, jako jsou například operace tlustého střeva nebo konečníku. 

AFP vyvrátila řadu nepravdivých nebo zavádějících tvrzení o očkování, včetně těch o vakcíně proti tetanu, zde.