Německý lékař šíří falešné informace o nemoci Covid-19

Zhruba osmiminutové video obsahující rozhovor s homeopatem Rolfem Kronem se mezi českými uživateli sociálních sítí začalo šířit v prvním květnovém týdnu. Například tento facebookový příspěvěk z 8. května sdílelo již bezmála 10 000 uživatelů. 

Rozhovor obsahuje řadu již dříve vyvrácených tvrzení o koronaviru. Kron v něm například tvrdí, že koronavirus je „normální patogen chřipky”, PCR testy nazývá „jednou velkou lží”, a trvá na tom, že chřipková vlna na přelomu let 2017-2018 zabila „mnohem více lidí” než Covid-19.

Image

Snímek facebookového příspěvku pořízený 12. května 2021

Kdo je Rolf Kron?

Rolf Kron se představuje jako homeopat, odpůrce očkování a praktický lékař v bavorském Kauferingu. Bavorská státní lékařská asociace 15. Března AFP potvrdila, že Kron disponuje lékařskou licencí. Nevlastní ovšem licenci jako smluvní lékař zdravotního pojištění.

Kron je také součástí alternativního hnutí popírajícího závažnost pandemie a kritizujícího opatření na šíření nákazy. V tomto videu se objevuje na pódiu s aktivistou Bodo Schiffmannem, který taktéž v minulosti šířil nepravdivé informace (vyvrácené AFP zde či zde). Během demonstrace v Ravensburgu přednesl Kron projev, ve kterém slíbil poskytnout svým pacientům potvrzení osvobozující je od povinnosti nosit roušku, a to bez nutnosti předchozí lékařské prohlídky. Na jeho lékařskou praxi byla uspořádána razie, o které místní média referovala například zde a zde, a kterou AFP potvrdilo i státní zastupitelství v Augsburgu. Během této razie byla zabavena právě ona potvrzení, kvůli nimž je Kron nyní vyšetřován.

Tvrzení č. 1: 99% lidí, kteří měli pozitivní test na koronavirus, nevykazuje žádné příznaky

Toto tvrzení je v rozporu s údaji německého Institutu Roberta Kocha (RKI) i studií Bernské univerzity. RKI každé úterý zveřejňuje čerstvé údaje o počtu nakažených včetně případů, kdy pacient s pozitivním výsledkem testu „nevykazuje žádné příznaky typické pro Covid-19”. Maximální hodnota byla dosud zjištěna v srpnu 2020, kdy nevykazovalo žádné příznaky 34,5% nakažených. Průměrná hodnota pro rok 2021 je 18,6%, zatímco v loňském roce to bylo 15,7%. 

Podobné číslo se objevilo také v metastudii univerzity v Bernu publikované v lékařském časopise Plos Medicine v září 2020. Tato metastudie srovnávající 79 vědeckých studií o příznacích onemocnění Covid-19 říká: „Podíl lidí, kteří se nakazili virem Sars-CoV-2 a nevykazují žádné příznaky po celou dobu infekce je odhadován na 20%.” 

Tvrzení č. 2: Dopady nemoci Covid-19 se neliší od každoroční chřipkové sezóny

„Kdybychom neprováděli testy, měli bychom úplně normální chřipkový stav, jaký máme každý rok,” tvrdí Kron ve videu. Úmrtí starších lidí považuje za „zcela normální a známou věc.” 

Je pravda, že chřipka a Covid-19 mají podobné příznaky. Podle RKI se však závažnost obou chorob značně liší a podle Amerických center pro kontrolu a prevenci chorob (CDC) tento rozdíl spočívá zejména v daleko rychlejším šíření nemoci Covid-19. 

„Zdá se, že Covid-19 se šíří snadněji než chřipka a u některých lidí vyvolává těžší onemocnění,” stojí na stránkách CDC. Epidemioložka Sibylle Stoecklin-Bernard z francouzského zdravotnického úřadu Santé Publique pro AFP již dříve uvedla, že lidé se závažnými příznaky jsou v průměru mladší než je tomu u chřipky. 

Podle RKI jsou pacienti s diagnózou Covid-19 na oddělení intenzivní péče v průměru mladší, než podobní pacienti s nakažení chřipkou (tabulka 2). Těžké případy koronaviru také stráví na ventilátoru dvakrát více času než těžké případy chřipky (tabulka 3). Z těchto pacientů na jednotce intenzivní péče jich umírá podstatně více na Covid-19 (21%) než na chřipku (12%). 

Tvrzení č. 3: Globálně nebyla zaznamenána vyšší úmrtnost a chřipková epidemie z přelomu let 2017-2018 si vyžádala více úmrtí než Covid-19.

Ve videu se znovu objeví mnohokrát omílané tvrzení, že nikdo na světě nebyla zaznamenána zvýšená úmrtnost: prý nezemřelo více lidí, než bylo statisticky očekáváno na základě míry úmrtnosti z předchozích let. AFP se již podobnými tvrzeními zabývala například zde.

Aktuální situace v Německu, která zahrnuje údaje z prosince 2020, však hovoří jasně. Speciální analýza německého federálního statistického úřadu Destatis ukazuje, že v roce 2020 alespoň v určitých obdobích docházelo v Německu k nadprůměrnému počtu úmrtí. Z následujícího grafu je patrné, že počet úmrtí (horní červená čára) značně přesahuje úmrtí v předchozích letech, zejména pak na konci roku (šedé oblasti). Celkový nárůst úmrtí se shoduje i s nárůstem úmrtí na Covid-19 (spodní červená čára).

Image

Snímek stránky německého statistického úřadu pořízený 12. května 2021

Destatis hodnotí zvýšenou míru úmrtí následovně: „V dubnu 2020 byl počet úmrtí výrazně nad průměrem předchozích let. Zároveň s tím došlo k nárůstu počtu úmrtí v důsledku koronaviru.” Ve studii dále stojí: „K dalšímu znatelnému nárůstu nad průměr došlo v druhé polovině října 2020, ve stejné chvíli, kdy vzrostl počet mrtvých na Covid-19. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány krátce před koncem roku 2020.”

Podle Leibnizova ústavu pro ekonomický výzkum na Mnichovské univerzitě došlo u lidí nad 80 let k výraznému nárůstu úmrtí v důsledku nemoci Covid-19. 

Kron ve videu přirovnává úmrtí v důsledku koronaviru ke chřipkové epidemii na přelomu let 2017-2018. V té době zemřelo údajně v Německu více lidí než letos na Covid-19. Toto srovnání ovšem značně pokulhává: počet obětí chřipky je pouhý odhad, zatímco koronavirové statistiky započítávají skutečná úmrtí. AFP o tom psala v říjnu 2020. 

Je pravda, že chřipková epidemie z přelomu let 2017-2018 je považována za nejhorší za posledních 20 let, neboť během ní v Německu zemřelo odhadem 25 100 lidí. RKI udává, že  chřipková sezóna obyčejně začíná v říjnu a trvá až do května následujícího roku. 

Podle RKI zemřelo od října 2020 do poloviny dubna 2021 v Německu na koronavirus 71 132 lidí, tedy téměř trojnásobek úmrtí během chřipkové sezóny 2017-2018. Kronovo tvrzení je tedy nepravdivé. 

Tvrzení č. 4: Během pandemie bylo v Německu uzavřeno 20 nemocnic 

Kron mimo jiné ve videu říká: „V loňském roce bylo uzavřeno 20 klinik během nejnebezpečnější pandemie všech dob.” Má to být údajně důkaz, že koronavirová krize není zdaleka tak vážná, jak se říká. 

Toto tvrzení agentura AFP vyhodnotila jako nepravdivé již v únoru. V dané době sice bylo uzavřeno 17 většinou soukromých nemocnic, ale některé uzavírky byly naplánovány již dlouho před pandemií, zatímco k dalším došlo v důsledku sloučení několika klinik nebo přesunem na nové místo. S koronavirovou krizí neměly nic společného.

Tvrzení č. 5: Téměř všechna úmrtí v Německu se počítala jako následek koronaviru, včetně obětí nehody motocyklu

Kron znovu vytáhl starší argument o tom, že RKI nadhodnocuje počet úmrtí v důsledku Covid-19. „2 500 - 2 600 lidí, kteří každý den v Německu zemřou, jsou označovány za oběti koronaviru,” tvrdí Kron ve videu. „Pokud teď zemřete při nehodě na motorce a v lednu jste měli koronavirus, budete převezeni na kliniku a bude vám proveden posmrtně PCR test. Pokud vyjde pozitivní, budete označeni za pacienta s koronavirem.” 

Podobné tvrzení o autonehodách AFP v lednu označila za zavádějící. Většina německých států nehlásí RKI oběti autonehody, u kterých se prokáže infekce koronavirem, pokud při nehodě zemřou. V několika státech však může dojít k tomu, že případy s nejasnou příčinou smrti mohou skončit v systému jako oběti koronaviru. Tyto omyly se však většinou podaří později opravit. Tyto případy jsou „velmi vzácné” a ve skutečnosti k nim téměř nikdy nedochází, řekl AFP mluvčí dolnosaského Státního zdravotnického úřadu Mike Wonsikiewicz.

Co se týče počtu údajných obětí koronaviru, čísla uvedená Kronem nedávají smysl. V celém Německu zemře denně zhruba 2 500 lidí. Pokud by RKI opravdu počítal většinu z nich jako oběti koronaviru, tak by za celý rok 2020 muselo v Německu na Covid-19 zemřít 900 000 lidí. Podle oficiálních statistik RKI však koronavirus v loňském roce způsobil zhruba 40 000 úmrtí.

Tvrzení č. 6: Oběti koronaviru nebyly pitvány a virus ve skutečnosti žádná úmrtí nezpůsobil

„Vzhledem k tomu, že jsme neprováděli a ani neprovádíme pitvy, nemůžeme nic říci o tom, na co lidé zemřeli,” tvrdí Kron ve videu. „Profesor Püschel v Hamburku prohlédl stovku mrtvol a zjistil, že u nás nikdo na koronavirus nezemřel. Maximálně s koronavirem.”

Klaus Püschel, soudní lékař a ředitel hamburského Ústavu pro soudní lékařství (UKE), prováděl spolu s dalšími vědci pitvy obětí koronaviru od začátku pandemie v březnu 2020. Již v květnu na tiskové konferenci uvedl, že Covid-19 způsobil trombózy a plicní embolie, které vedly až ke smrti. Na UKE proběhly pitvy téměř všech obětí koronaviru v Hamburku. Podle zprávy z 18. února 2021 zemřela většina ze 735 infikovaných v důsledku nemoci Covid-19. Následné šetření potvrdilo, že většina nakažených zemřela na zápal plic nebo na trombózu. Záznam tiskové konference je k dispozici zde. 

Tvrzení č. 7: Lékaři a nemocnice vydělávají na pacientech s koronavirem

Kron tvrdí, že mnoho lékařů si přivydělává tučné částky díky pacientům nakaženým koronavirem. „Když provedu PCR test, dostanu za to 18 eur, přitom je to jen moment… Vydělal jsem 18 eur za minutu práce,” tvrdí Kron ve videu. „Totéž platí pro nemocnice. Pokud poskytnou lůžka na jednotce intenzivní péče (zůstanou sice prázdná, ale jsou k dispozici), dostanou za to od vlády peníze.” Totéž údajně platí pro úmrtní listy: „Když vystavím úmrtní list, na kterém je jako příčina smrti uveden koronavirus, dostanu za to zaplaceno jinak, než když to tam napsané není,” řekl Kron.

Dle platné směrnice o testech dostávají lékaři za provedení rychlotestu 15 eur. Služba zahrnuje nejen výtěr, ale také pohovor, hlášení výsledků a vystavení certifikátu o výsledku testu. Mluvčí lékařské asociace Virchowbund Adrian Zagler AFP v e-mailu z 11. března  sdělil: „Pokud vezmeme v úvahu veškeré úkony, které navíc musí být prováděny za přísných hygienických opatření - tj. navlékání a svlékaní ochranného oděvu, dezinfekce a tak dále - je tato odměna poměrně nízká.” Zagler dodal, že neví o jediném lékařském zařízení, které by na testech vydělávalo. 

PCR testy jsou nemocnicím hrazeny částkou 50,50 eur. Podle Jörna Wegnera, mluvčího Německé asociace nemocnic (DKG), služby zahrnují odborný personál, laboratorní náklady, testovací soupravy a další položky. „Ani rychlotest, ani PCR test nevyžadují pouze minutu práce, jak tvrdí Kron,“ sdělil AFP 11. března e-mailem. 

Lůžka na JIP jsou pak přímo prodělečná. Podle Wegnera dotuje federální vláda každé lůžko jednorázovou částkou 50 000 eur. Samotná plně vybavená postel stojí 85 000 eur. Wegner ke způsobu financování napsal následující: „Účelem těchto plateb je kompenzovat drastickou ztrátu příjmů v důsledku odložených operací. Za nově vytvořená lůžka, která nejsou využita, se nevyplácí žádná náhrada. V roce 2020 takto polovina německých nemocnic přišla o peníze.”

„Koronavirová pandemie není pro nemocnice žádná výhra. Naopak představuje nesmírnou zátěž - ekonomickou, organizační i personální.” dodal Wegner.

Ani úmrtní listy nejsou „cennější”, pokud se jedná o oběti koronaviru. AFP to prostřednictvím e-mailu potvrdili Adrian Zagler z Virchowbundu a Samir Rabbata, mluvčí Německé lékařské asociace. „Výše odměny za vyšetření nezávisí na příčině smrti, ale pouze na čase stráveném na případu,“ řekl Wegner a dodal, že výši kompenzace určuje tarif poplatků pro lékaře.

Závěr

Výroky Rolfa Krona se při bližší kontrole ukázaly jako nepravdivé. U většiny lidí, kterým vyšel pozitivní test na koronavirus, se projevily příznaky. Pandemie také vedla k nárůstu úmrtnosti, což dokazují oficiální statistiky. Ne všechna úmrtí, včetně obětí dopravních nehod, jsou evidována jako důsledek nákazy koronavirem. Pitvy pacientů s koronavirem v Hamburku dokázaly, že téměř všichni zemřeli v důsledku onemocnění Covid-19. A lékaři ani nemocnice z těchto úmrtí nemají žádné zvláštní zisky. 

Tvrzení, že průběh pandemie Covid-19 odpovídá každoroční chřipkové sezóně, je zavádějící. Příznaky a načasování infekce je sice podobné, ale Covid-19 má výrazně závažnější průběh a snadněji se šíří.

Rolf Kron odmítl AFP poskytnout komentář.