Odborníci tvrdí, že test na COVID-19 pomocí výtěru není nebezpečný a neporušuje mozkovou membránu

„Vkládání hůlky hluboko do nosohltanu zřejmě způsobuje poškození hematoencefalické bariéry (BBB). To je také důvod, proč zachycené testování na kolujících videích bolí... Když je tato bariéra poškozena, umožňuje jim přímý vstup do mozku, a to pro jakoukoli potencionální infekci,” píše se v tomto článku, který na Facebooku sdílely stovky uživatelů například zde. „To umožňuje bakteriím, virům a dalším toxinům vniknout do mozku, a infikovat mozkovou tkáň, což může vést následně k zánětu mozku, a bezpočtu dalších příznaků.”

Autor nepodepsaného článku, který sám přiznává, že není odborníkem, nakonec ještě dodává, že k nákaze může přispět i používání roušek, které „jsou po delším nošení kontaminovány všemožnými bakteriemi, ve velmi krátkém časovém období, takže ty pak mohou snadno proniknout přes naši poraněnou BBB bariéru přímo do mozku... I když samotný test nemusí být kontaminován, postačuje, aby stěrový tampón na tyčce tuto fyziologickou bariéru poškodil, což ji činí citlivější.”

Image

Snímek facebookového postu pořízený 24. července 2020

Stejný text a ilustraci sdílely tisíce uživatelů v angličtině na Facebooku zde, zde, zde, zde či zde, a na Instagramu zde, zde a zde. Na Facebooku tento příspěvěk koloval i jiných jazycích, například v dánštině, holandštině, francouzštině nebo portugalštině. 

Podle odborníků se ovšem tato tvrzení nezakládají na pravdě. 

„Výtěr neprobíhá v bezprostřední blízkosti hematoencefalické bariéry, nenarušuje ji a tudíž nijak neohrožuje náš nervový systém,” sdělil AFP John Dwyer, imunolog a emeritní profesor na Univerzitě v Novém jižním Walesu, v emailu z 10. července. 

Profesor Dwyer dodal, že i když test může být chvilkově nepříjemný, „neexistuje možnost, že by jednoduchý výtěr nosohltanu narušil krevní mozkovou bariéru.” 

Mozkový ústav v Queenslandu zde vysvětluje, že tzv. krevní mozková bariéra „chrání mozek proti patogenům a toxinům, které by mohly být přítomny v krvi.”

Epidemiolog univerzity v Melbourne profesor John Mathews taktéž prohlásil, že výtěr nosohltanu „nijak nenarušuje krevní mozkovou bariéru.”

„Běžné výtěry nosohltanu jsou za účelem laboratorních testů bezpečně prováděny již po mnoho let,” sdělil Mathews AFP v emailu 10. července.

Od počátku bylo zaznamenáno několik velmi vzácných případů, kdy pacientům po odběru vzorku začal odtékat mozkomíšní mok. Jeden takový případ byl zaznamenán již loni ve Spojených státech, kde se ovšem ukázalo, že pacientka měla již dříve poškozenou lebku.

Podobná událost byla vědci zaznamenána v České republice, což měl být první případ úniku mozkomíšního moku u jinak zdravého člověka. 

Podle MUDr. Ivo Šlapáka z Kliniky dětské ORL při Lékařské fakultě Masarykovy Univerzity v Brně mohlo k porušení hematoencefalitické bariéry dojít „jen při násilném zasunutí tyčinky nesprávnm směrem, tedy nahoru ke stropu nosní dutiny, a prolomení kosti a protržení mozkových obalů". To se prý při šetrném zavádění tenké ohebné plastové tyčinky neůže stát, sdělil Šlapák AFP v e-mailu 2. prosince 2021.

AFP již o různých hoaxech a nepravdivých informacích týkajících se testů na COVID-19  informovala zde a zde. O nepravdivých informacích ohledně nošení roušek jsme česky psali například zde.

Od zveřejnění původního článku v červenci 2020 došlo k několika velmi vzácným případům poranění pacientů, a to za velmi specifických podmínek. Z tohoto důvodu jsme článek 2. prosince 2021 aktualizovali výčtem těchto případů a čerstvým komentářem, v němž odborník vysvětluje, proč se tento typ zranění při testech takřka nikdy nevyskytuje.