Tyto fotografie nedokazují, že pandemie byla zinscenovaná
- Tento článek je víc než rok starý.
- Zveřejněno 26/03/2021 v 17:42
- Článek přečtete za 4 min
- Autor: AFP Argentina, AFP Polsko, AFP Czech Republic
Copyright © AFP 2017-2025. Pro jakékoli komerční využití tohoto obsahu je nutné předplatit si naše služby. Pro více informací klikněte zde.
Téměř 6 000 uživatelů sdílelo na Facebooku tento příspěvek ze 17. března 2021, jenž obsahuje tři fotografie. Na první z nich nese žena jednou rukou tmavý igelitový pytel obsahující objet zhruba délky lidského těla zatímco na zemi leží řada podobných pytlů spolu s věnci a plyšovými zvířátky. Na druhém snímku nesou dvě postavy oblečené jako zdravotníci bez zjevné námahy pytel, který je má opět tvar lidského těla. A na třetí fotografii je žena podpírající rakev jen konečky prstů. Ruce lidí na druhém a třetím snímku jsou vyznačeny jasnými barvami ve snaze zdůraznit, ja lehké jejich břemeno údajně je. Snímky doprovází ironická poznámka „Tak určitě”.
Ačkoliv autor neříká přímo, že fotografie mají pouze předstírat existenci koronavirové pandemie, mnoho uživatelů jeho příspěvek takto pochopilo, což vyplývá z jejich komentářů:
Tyto a podobné fotografie začaly na sociálních sítích kolovat již loni v mnoha jazycích včetně angličtiny, francouzštiny, španělštiny, polštiny či slovenštiny. Všechny příspěvky mají společného jmenovatele - zpochybňují samotnou existenci pandemie Covid-19. Pojďme si fotografie společně projít.
Fotografie č. 1
První fotografie, na které žena údajně nese mrtvolu zabalenou do igelitu jednou rukou, byla pořízena 27. května 2020 v USA během protestu proti plánovanému znovuotevření ekonomiky na Floridě. AFP se pomocí zpětného vyhledávání za použití Google Images podařilo najít původní snímek pořízený fotografem agentury EPA Cristobalem Herrerou v Miami.
Z popisku fotografie jasně vyplývá, že při protestu byly použity makety, které měly reprezentovat oběti pandemie. Snímek byl použit například v tomto článku ve španělštině. Je tedy jasné, že organizátoři protestu se nesnažili předstírat, že pytle obsahují skutečné mrtvoly. Pytle měly pouze symbolizovat oběti pandemie, které podle nich zemřely zbytečně vinou špatné vládní politiky.
Fotografie č. 2
Druhá fotografie vypadá jako obrázek dvou zdravotníků vynášejících zabalené tělo ze zdravotnického zařízení. Jejich ruce jsou zeleně zakroužkované ve snaze poukázat na to, že drží plachtu s údajným tělem příliš snadno.
AFP se podařilo najít původní fotografii v databankách Adobe Stock, Getty Images a EyeEm. Jejím autorem je fotograf Panzawat Boontantom, který ji pořídil v oblasti Thai Mueang v Thajsku.
Zástupci agentury EyeEm nám sdělili, že se jedná o komerční ilustrační fotografii a lidé v ní jsou placení modelové. Zdůraznili také, že fotografie nebyla pořízena za účelem šíření dezinformací.
„Ilustrační záběry jsou vyráběny v případech, kdy se chceme vyhnout fotografování skutečných událostí na skutečných lokalitách,” řekl AFP mluvčí EyeEm v e-mailu 24. listopadu 2021. „EyeEm poskytuje fotografům možnost nahrát jejich snímky do své databáze a poskytnout je na prodej. Jsou mezi nimi i fotografové, kteří vyrábějí ilustrační snímky k různým specifickým událostem či situacím.”
Fotografie č. 3
Co se týče třetí fotografie, ta zobrazuje skutečné oběti pandemie, ale je oříznutá tak, aby vytvořila dojem, že rakev na ní je příliš lehká. Původní snímek brazilského fotografa Edmara Barrose, pořízený 15. dubna 2020, dokumentuje hromadný pohřeb obětí koronaviru ve městě Manaus v Amazonii.
Sérii deseti snímků, mezi nimiž figuruje i fotografie osoby zdánlivě držící plnou rakev jen konečky prstů, zveřejnil zpravodajský web Folha de S. Paulo zde.
Fotografie zdravotníka pomáhajícího nést rakev je zde neoříznutá. Je z ní zřejmé, že na druhé straně rakev drží dva muži, kteří ji navíc pokládají na stůl. Drtivá většina váhy rakve tudíž spočívá na jejich straně, což vysvětluje, proč modře oblečený zdravotník nemusí k jejímu držení vynakládat takovou sílu.
Falešné tvrzení, že rakev na obrázku byla prázdná, již vyvrátila také brazilská fact-checkingová agentura Lupa.
AFP již vyvrátila celou řadu dezinformací týkajících se pandemie Covid-19, naposledy například zde, zde či zde.
Chcete, aby agentura AFP ověřila nějakou informaci? Napište nám!
Kontaktujte nás
