Charta OSN neopravňuje Rusko k invazi na Ukrajinu

Nepravdivé příspěvky tvrdí, že charta dává Rusku jako jednomu z vítězů druhé světové války právo napadnout Ukrajinu, čímž prý zamezí „pokusům o oživení nacismu”. Tvrzení Moskvy, že ukrajinská vláda má vazby na nacistickou idelogii, jsou však zavádějící a nepodložená.

Příspěvky citující články 106 a 107 Charty OSN byly v červnu 2022 hojně sdíleny ve slovenštině. Již tehdy je vyvrátil Český rozhlas. V polovině října se však tato tvrzení znovu objevila na Facebooku, kde je znovu sdílely stovky uživatelů například zde či zde. Podobná tvrzení se objevila i v dalších jazycích včetně francouzštiny a maďarštiny.

Image

Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 25. října 2022

Přechodná bezpečnostní opatření

Chartu OSN podepsalo přibližně 50 členských států 26. června 1945, krátce po kapitulaci nacistického Německa v květnu 1945. Druhá světová válka však oficiálně skončila až 2. září 1945 kapitulací Japonska.

Protože Charta byla sepsána po kapitulaci nacistického Německa, ale ještě před kapitulací Japonska, obsahovala dvě „přechodná bezpečnostní opatření” v podobě článků 106 a 107.

Image

Snímek článků 106 a 107 Charty OSN pořízený 25. října 2022; slovo ‘přechodné’ zdůraznila AFP červeně

V článcích se uvádí, že až do ustavení Rady bezpečnosti OSN mohou členové tzv. Deklarace čtyř států z roku 1943 (USA, Velká Británie, Sovětský svaz a Čína) plus Francie po vzájemné konzultaci podniknout jménem OSN proti „nepříteli kteréhokoli signatáře této Charty společnou akci, která může být nezbytná pro udržení mezinárodního míru a bezpečnosti”.

Jinými slovy, těchto pět zemí by dočasně zaručovalo bezpečnost až do chvíle, kdy by Rada bezpečnosti OSN byla připravena převzít své povinnosti.

Charta, která vstoupila v platnost 24. října 1945, stanovila zásady a fungování budoucí OSN, jejímž cílem bylo „ukončit válku a uchovat mír”. Posloužila coby základ pro Radu bezpečnosti OSN, která se poprvé sešla následujícího roku a jejímž hlavním cílem bylo „udržet mezinárodní mír a bezpečnost”.

Článek 106 jasně tvrdí, že opatření platí „dokud nenabudou účinnosti zvláštní dohody zmíněné v článku 43”. Článek 43 popisuje zřízení a fungování Rady bezpečnosti OSN.

Článek 107 uvádí: „Jde-li o akci proti státu, který byl za druhé světové války nepřítelem kteréhokoli signatáře této Charty, nic v této Chartě nečiní takovou akci neoprávněnou, ani jí nebrání, jestliže ji jako důsledek této války podnikly nebo schválily vlády, které mají odpovědnost za takovou akci.”

Hned několik odborníků na právo a politologii agentuře AFP řeklo, že zmíněné články jsou dočasné, vztahují se pouze na poslední měsíce druhé světové války a nelze je použít k obhájení současné ruské agrese na Ukrajině.

Relikt druhé světové války, tvrdí odborníci

Články byly do Charty zařazeny „jako pojistka pro případ nutnosti zasáhnout proti Německu nebo Japonsku”, uvedl Pavel Šturma, vedoucí katedry mezinárodního práva na Univerzitě Karlově v Praze, kterého AFP kontaktovala 24. října e-mailem.

„Ve skutečnosti ale nebyly nikdy potřeba a dnes zůstávají v textu Charty jen jako relikt 2. světové války.”

Guillaume Devin, profesor politologie na pařížské univerzitě Sciences Po, AFP řekl: „Člověk by musel mít obzvlášť zvrácenou mysl, aby uvěřil, že ruská agrese v roce 2022 je přímým pokračováním druhé světové války.”

Také Mathias Forteau, profesor veřejného práva na pařížské univerzitě Nanterre, který byl zvolen do Komise OSN pro mezinárodní právo na období 2023-2027, uvedl, že „tento výklad článků 106 a 107 Charty je naprosto nesmyslný”.

„Žádný poctivý a seriózní právník by takový výklad nepodpořil, počínaje skutečností, že článek 107 odkazuje na akce podniknuté ‚v důsledku války‘ s odkazem na druhou světovou válku, zatímco současná válka s ní zjevně nijak nesouvisí,” dodal.

Ukrajina byla součástí SSSR

Nepravdivý text na sociálních sítích tvrdí, že články 106 a 107 „dávají Rusku jako právnímu nástupci vítěze druhé světové války právo přijmout veškerá opatření, včetně vojenských, proti Německu, Maďarsku, Rakousku, Rumunsku, Bulharsku, Finsku, Chorvatsku , Slovinsku , České republice, Lotyšsku, Estonsku, Litvě a Ukrajině za pokusy o oživení nacismu.”

Články se však rozhodně nemohly vztahovat na poslední čtyři zmíněné země, protože ty byly součástí SSSR až do jeho rozpadu v roce 1991.

Článek 107 podle dokumentu umožňuje zakročit proti „nepříteli kteréhokoli signatáře této Charty”.

„Ukrajina však byla v té době součástí SSSR, a tedy obětí německé agrese,” uvedl Šturma z Karlovy univerzity.

Je třeba zmínit, že ačkoliv země byla součástí SSSR, před, během i krátce po 2. světové válce působilo na části jejího území nacionalistické hnutí usilující o nezávislost Ukrajiny, jehož vedení se dočasně přidalo na stranu nacistického Německa.

Šéf OSN odsoudil invazi

Invazi Ruska na Ukrajinu odsoudil bezprostředně po útoku 24. února 2022 také generální tajemník OSN Antonio Guterres, který ji označil za „nepřijatelnou” a „v rozporu s Chartou”. Guterres vyzval Vladimira Putina k tomu, aby „zastavil vojenskou operaci” a „nařídil návrat vojsk zpět do Ruska”.

Image

UN Secretary General Antonio Guterres, October 3, 2022 in New York ( AFP / ED JONES)

Ruská propaganda

Tvrzení, že Ukrajina je nacistický stát, přesně zapadá kremelské propagandy, která se snaží vykreslit ukrajinskou vládu i běžné občany jako nacisty nebo alespoň jejich sympatizanty. Vladimir Putin zmínil „denacifikaci” jako jeden z důvodů ruské invaze na Ukrajinu.

To však odmítá Lukas Aubin, ředitel výzkumu v Institutu strategických a mezinárodních vztahů (IRIS), který se specializuje na ruskou geopolitiku.

„Režim Volodymyra Zelenského není spojen s nacismem,” řekl. „Jde jednoznačně o pokračování ruské propagandy, jejímž cílem je legitimizovat invazi na Ukrajinu a zdiskreditovat ukrajinskou vládu. Tento nacistický argument použil Putin již v polovině roku 2000 k diskreditaci pobaltských států, které v té době vstoupily do NATO.”

Agentura AFP již v minulosti vyvrátila celou řadu nepravdivých tvrzení o údajných vazbách Ukrajiny na nacisty, například zde, zde či zde. Kompletní seznam našich článků souvisejících s Ukrajinou je k dispozici v češtině zde, v angličtině pak zde.