Tato fotografie je z Ruska a zachycuje oslavu 55. výročí Gagarinova letu do vesmíru

Copyright AFP 2017-2022. Veškerá práva vyhrazena.

Koncem května se mezi českými uživateli Facebooku začala šířit fotografie s tvrzením, že děti v ukrajinském Lvivě v dubnu oslavily narozeniny Adolfa Hitlera vytvořením obrazce hákového kříže na náměstí. Není to pravda. Fotografie byla pořízena před více než šesti lety v ruském městě Penza, nikoliv na Ukrajině. Děti na ní vytvořily číslici „55, aby si připomněly 55. výročí Gagarinova prvního letu do vesmíru.

„Takovou symbolikou oslavují dítka školou povinná ve Lvově 20. dubna 2022 na Ádovy narozeniny. Zatím co v Terezíně a Lidicích vlají žlutomodré vlajky,” stojí v příspěvku z 29. května 2022, který na Facebooku sdílelo přes 400 uživatelů.

Autor tím naznačuje, že žáci na fotografii vytvořili obraz hákového kříže na počest 133. výročí narozenin nacistického vůdce Adolfa Hitlera, který se narodil 20. dubna 1889.

Snímek zavádějícího facebookového příspěvku pořízený 1. června 2022

To však není pravda. Fotografie je více než 6 let stará a byla pořízena v ruském městě Penza. Školáci na videu nevytvořili obrazec hákového kříže, ale čísla 55 na počest výročí prvního letu člověka do vesmíru, který uskutečnil sovětský kosmonaut Jurij Gagarin.

Stejná tvrzení se na sociálních sítích šířila také v ruštině, angličtině či slovenštině.

Tato tvrzení zapadají do širšího narativu šířeného prokremelskou propagandou, která vykresluje současnou ukrajinskou vládu a společnost jako sympatizující s neonacismem či s nacistickou Třetí říší. Vladimir Putin tím zdůvodňuje ruskou invazi na Ukrajinu, a to i přesto, že ukrajinský prezident Zelenskyj je židovského původu (zde, zde) a ukrajinské krajně pravicové politické strany zůstávají na okraji politického spektra a nepodílejí se na výkonné moci, jak agentuře AFP potvrdili nezávislí odborníci.

Oslava kulatého výročí Gagarinova letu do vesmíru

Pomocí zpětného vyhledávání obrázků se nám podařilo najít stejné fotografie v článcích ruských médií, například na ruském portálu Vesti.ru či na zpravodajském portálu ruského města Penza 12. dubna 2016.

Podle těchto zdrojů byla akce spojena s oslavou výročí prvního letu člověka do vesmíru. Studenti na fotografii nebyli seřazeni do tvaru hákového kříže, nýbrž do tvaru číslice 55.

V článcích se uvádí: „V úterý 12. dubna se v centru Penzy konala hromadná akce ‚Dobytí vesmíru’, která připomněla první let člověka do vesmíru. Vrchol akce byl vidět ze střechy Domova mládeže. Účastníci flashmobu se seřadili do tvaru čísla ‚55’, čímž si připomněli 55. výročí prvního letu člověka do vesmíru, a zároveň vypustili na oblohu balónky.”

Ve stejný den bylo na YouTube zveřejněno video televizní stanice „Россия 1. Penza” (Rusko 1. Penza, pozn. red.) s titulkem „V Den kosmonautiky se účastníci flashmobu v Penze seřadili do tvaru čísla ‚55’” .

Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin byl prvním člověkem, který vzlétl do vesmíru. Na palubě kosmické lodi Vostok 1 odstartoval 12. dubna 1961 z kosmodromu Bajkonur, obletěl Zemi a po více než 100 minutách přistál poblíž města Saratov (zde, zde, zde, zde).

Proruská propaganda vykresluje Ukrajinu jako „nacistickou”

Prokremelská propaganda soustavně označuje ukrajinskou vládu za „nacistický režim”, aby zdůvodnila ruský vpád na Ukrajinu. Údajný vliv krajní pravice v zemi je však značně zveličován, jak agentuře AFP potvrdili nezávislí odborníci.

„Je sice pravda, že krajně pravicové skupiny jsou ve veřejném prostoru viditelné, zejména proto, že organizují demonstrace, které nejsou zakázané, ale existence krajní pravice ve státních institucích je v celostátním měřítku velmi omezená,” řekla agentuře AFP Alexandra Goujon, která přednáší politologii na Burgundské univerzitě ve Francii a je autorkou knihy „Ukrajina: od nezávislosti k válce”.

„Jak za Porošenka, tak za Zelenského byla nacionalistická krajní pravice v opozici. Vždy se stavěla proti těm vládám, které podle jejího názoru nešly v boji proti proruským separatistům a Rusku dostatečně daleko,” vysvětlil agentuře AFP Adrien Nonjon, výzkumný pracovník francouzského institutu Inalco a specialista na krajní pravici na Ukrajině a v postsovětském prostoru.

V roce 2018 popsal tento jev také slovenský badatel a etnolog Štefan Ižák z Univerzity svatého Cyrila a Metoděje v Trnavě v článku s názvem „Obraz Ukrajiny v prokremelských médiích na Slovensku”, který publikoval akademický časopis Central European Journal of Politics. V něm mimo jiné uvádí: „Ukrajina je ruskými médii otevřeně a pejorativně prezentována jako agresor ve válce proti ruské menšině, ukrajinští politici a ukrajinská armáda jsou banderovci, fašisté, nacisté, je zde přítomen mýtus o velké vlastenecké válce proti fašismu za druhé světové války, Ukrajina je jen nástrojem západního imperialismu, Ukrajina není schopna existovat jako nezávislý stát.”

Od Euromajdanu v roce 2014 nebyly radikální nacionalistické strany s vazbami na krajní pravici jako Pravý sektor a Svoboda v parlamentních volbách na Ukrajině úspěšné, neboť nepřekročily pětiprocentní hranici (zde najdete výsledky parlamentních voleb v letech 2014 a 2019).

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu agentura AFP opakovaně vyvracela tvrzení obviňující ukrajinskou vládu a lid z propojení s nacity či neonacistickou symbolikou (například zde, zde či zde). Seznam všech našich článků souvisejících s válkou na Ukrajině najdete zde, úplný seznam v angličtině pak zde.

Článek preložil/-a
Konflikt na Ukrajině