Sněhová kalamita na Kamčatce spustila lavinu AI obrázků a videí

V lednu 2026 zasáhla ruský poloostrov Kamčatka silná sněhová bouře. Závěje zasypaly auta a na některých místech dosáhly až k druhému patru obytných domů. Sociální sítě vzápětí zaplavily dramatické fotky a videa, které údajně zachycovaly tuto extrémní povětrnostní událost. Agentura AFP zjistila, že mnoho z těchto virálních záběrů, které zveličovaly množství sněhu, vytvořila umělá inteligence. Některé z nich také kolovaly na českých sociálních sítích.

Na Kamčatce, která se nachází na ruském Dálném východě, není silné sněžení nic neobvyklého. Mimořádně intenzivní zimní bouře v polovině ledna 2026 částečně paralyzovala hlavní město regionu Petropavlovsk-Kamčatskij. Děti nechodily do školy a firmy přešly na práci na dálku. Podle místních úřadů, které vyhlásily stav nouze, sníh padající ze střech zabil dva lidi.

Autentické fotografie a videa z této oblasti ukazovaly sněhové závěje blokující vchody, zavátá auta a místní obyvatele, jak odhazují sníh.

Image
Záběr z videa zveřejněného ruským Ministerstvem pro mimořádné situace 15. ledna 2026 zachycuje ruské záchranáře, jak vykopávají domy z hlubokého sněhu v oblasti Kamčatky (RUSSIAN EMERGENCY SITUATIONS MINISTRY / Handout)

Některá videa a obrázky, které se šířily na sociálních sítích, ale kalamitu zveličily. Hory sněhu na nich pokrývaly celá sídliště nebo zobrazovaly děti, jak sáňkují nebo lyžují na závějích, které dosahují až k horním patrům paneláků. Působivé záběry se objevily v mnoha jazycích včetně angličtiny, francouzštiny, holandštiny, rumunštiny, řečtiny nebo slovenštiny.

Analýza agentury AFP však zjistila, že tyto virální obrázky a videa ve skutečnosti vygenerovala umělá inteligence.

„Tohle vypadá jako AI, ale není“ 

Některé příspěvky, které obsahují výtvory umělé inteligence, paradoxně uvádějí, že se o AI nejedná. „Tohle vypadá jako AI, ale není,“ začíná facebookový příspěvek televizní stanice Prima Cool, který od zveřejnění 21. ledna 2026 nasbíral 108 sdílení. Obsahuje sedm obrázků, z nichž čtyři vygenerovala umělá inteligence. 

Image
Snímky obrazovky čtyř obrázků vygenerovaných umělou inteligencí z facebookového příspěvku televizní stanice Prima Cool. Pořízeno a červeně překříženo AFP 28. ledna 2026

Hned první obrázek, který Prima Cool doplnila obrázkem princezny Elsy z animovaného filmu Ledové království, se na sociálních sítích šířil jako záběr ve videu nebo sérii obrázků, jež zobrazovala paneláková sídliště pod horami hladkého, nepřirozeně tvarovaného sněhu.

Závěj v tomto obrázku vypadá jako masivní sněhová vlna tsunami. V jiném záběru z této série jsou balkóny pokryté tlustými sněhovými čepicemi. Další záběr zachycuje žluté bytovky, jejichž střechy jsou zasypané vysokou vrstvou sněhu, a dominuje mu obří závěj až ke střeše.

Tento poslední obrázek na svých sociálních sítích sdílel 18. ledna 2026 také lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. Příspěvek na X, který získal více než 128 tisíc shlédnutí, uvedl slovy: „Jde vidět, že když Rusáky nechceme my zasypat raketami, zasype je za jejich hříchy aspoň příroda sněhem. Foto z Kamčatky.“ 

Image
Snímek obrazovky příspěvku europoslance Tomáše Zdechovského na síti X. Pořízeno a červeně přeškrtnuto 4. února 2026

Agentura AFP použila k ověření dvou obrázků z této série, které zveřejnila Prima Cool, nástroje na detekci umělé inteligence. Aplikace na rozpoznání syntetických obrázků VeraAI v ověřovacím pluginu InVID-WeVerify, na jehož vývoji se AFP podílí, dospěla k závěru, že je umělá inteligence vygenerovala s pravděpodobností 91 % a 81 %. 

Image
Snímky obrazovky výsledků analýzy v ověřovacím nástroji InVID-WeVerify. Pořízeno 4. února 2026

Další analýza ukázala, že oba obrázky z příspěvku Primy Cool obsahují digitální vodoznak SynthID. Ten slouží k rozpoznání obsahu, který byl vytvořen nebo v tomto případě spíše upraven pomocí AI modelů společnosti Google. 

Image
Snímky obrazovky analýzy obrázků detektorem digitálního vodoznaku SynthID, který dokazuje, že byly upraveny modelem společnosti Google. Pořízeno 4. února 2026

V obrázcích z této série najdeme řadu vizuálních nesrovnalostí, jak ukazuje rozbor dvou z nich níže. Sníh je neobvykle hladký a symetrický nebo tvoří prudké svislé stěny, což neodpovídá tomu, jak se sníh ve skutečnosti hromadí. Detaily oken a balkonů také vykazují znaky typické pro obrázky generované umělou inteligencí.

Image
Snímky obrazovky obrázků z virální série. Pořízeno a označeno červeně AFP 21. ledna 2026

Pátrání po zdroji

Zpětné vyhledávání obrázků a vyhledávání v nástroji Google Fact Check Explorer odhalily, že se tato série obrázků začala na internetu šířit 17. ledna 2026.

Nejstarší příspěvky, které AFP našla, byly v ruštině na sociální síti Threads. Navedly nás k účtu se jménem „@ibotoved“ (zde a zde). Držitel účtu v komentářích přiznal, že působivé obrázky jsou dílem AI. V jedné z reakcí upřesnil, že je vyrobil nástroj Grok AI. AFP se 20. ledna 2026 pokusila uživatele kontaktovat, ale do okamžiku zveřejnění tohoto článku nedostala odpověď.

Účet @ibotoved zveřejnil na Threads 20. ledna 2026 další příspěvek, ve kterém obrázky popsal jako „prank“ a napsal, že „miliony lidí uvěřily nereálným záběrům“. Příspěvek doprovází video, které dává do kontrastu skutečné zimní scény s přehnanými záběry. „Nevěřte všemu, co vidíte,“ uvádí jeden z titulků ve videu.

Nereálné hory sněhu ve videích

Dva AI obrázky z příspěvku stanice Prima Cool se objevily ve videích (například zde nebo zde), která zobrazují mnohapatrové paneláky s obřími haldami sněhu, jež sahají téměř po střechu (archiv). 

Podle nástroje Hive Moderation na detekci AI obsahu je na více než 99 % jisté, že je vyrobila umělá inteligence. 

Image
Snímky obrazovky výsledků analýzy v nástroji Hive Moderation. Pořízeno AFP 4. února 2026

Nástroj SynthID opět v obrázcích našel stejnojmenný digitální vodoznak, který prokazuje, že se na jejich tvorbě podílel model společnosti Google. 

Image
Výsledky analýzy obrázků v SynthID. Snímky obrazovky pořídila AFP 4. února 2026

Obrázek dětí, které sáňkují na obří závěji mezi dvěma paneláky, zatímco se stmívá, se velmi podobá videu z estónského tiktokového účtu „@yakoae“, které od zveřejnění 12. ledna 2026 nasbíralo 13,4 milionu shlédnutí. Obrázek v českém příspěvku je ostřejší a na stmívajícím se nebi vidíme bílé mraky, tvar závěje i domy včetně rozsvícených oken se ale shodují. Na TikToku je u videa uvedeno, že „obsahuje média vygenerovaná AI“.

Image
Srovnání obrázku v příspěvku Prima Cool a videa na TikToku. Snímky obrazovky pořídila a označila červeně AFP 4. února 2026

Zpětné vyhledávání záběrů z videí vysokých bytových domů s obřími závějemi nás navedlo na další estónský kanál, tentokrát na YouTube. Kanál, který už není k dispozici, nesl název „Cupcake Videos“ a jeho popis uváděl, že publikuje „AI videa“. V náhledových obrázcích kanálu jsme si všimli hned několik záběrů z virálních videí, která kolovala během sněhové kalamity na Kamčatce. Mezi nimi je také další obrázek z příspěvku Prima Cool. 

Image
Snímek obrazovky kanálu na YouTube z 19. ledna 2026. Červeně označeno AFP

Video s anglickým názvem „Snowy Day“, které tímto obrázkem začíná, bylo na tomto kanále zveřejněno 16. ledna 2026 a neslo označení „upravený nebo syntetický obsah“. Mužský hlas v něm v ruštině říká: „Je těžké uvěřit, že sahá až po deváté patro.“ Jiné video ze stejného dne, jež také kolovalo online, mělo také označení „upravený nebo syntetický obsah“.

Informace místních úřadů a médií

AFP prošla oficiální vyjádření, která v souvislosti se sněhovou bouří zveřejnila vláda Kamčatského kraje a jeho guvernér Vladimir Solodov na telegramových kanálech (zde a zde). Příspěvky zmiňují silné sněžení nebo neprůjezdné silnice, ale uvádějí množství sněhu, která odpovídá zpravodajství v médiích. Neobsahuje masivní sněhové závěje, jaké jsou na virálních záběrech.

Místní kamčatská média navíc vyzvala obyvatele, aby si dávali pozor na online obsah, který kalamitu zveličoval. Poukázala na to, že vítr může sníh nafoukat vysoko, a to až do „výšky druhého patra“. Některá videa vygenerovaná umělou inteligencí ale tvrdila, že závěje dosahovaly do úrovně čtvrtého nebo dokonce devátého patra.

Další články AFP, které se zabývaly obsahem vytvořeným umělou inteligencí, najdete zde.

Chcete, aby agentura AFP ověřila nějakou informaci? Napište nám!

Kontaktujte nás