Zavádějící článek tvrdí, že mRNA vakcíny vyvolávají několik měsíců po podání cytokinovou bouři

„Pokud očkovaní lidé přijdou do styku s divokým koronavirem několik měsíců po očkování, v mnoha případech jejich imunitní systém zareaguje smrtící cytokinovou bouří. Je to proto, že vakcína mRNA geneticky modifikuje buňky těla tak, že produkují spike-protein koronaviru,” píše se v tomto článku, který na Facebooku sdílelo přes 1 400 uživatelů, například prostřednictvím tohoto příspěvku z 2. února 2021. „Pokud nový koronavirus později aktivuje imunitní systém, rozpozná svoje vlastní produkované spike-proteiny jako nebezpečí a zahájí velký útok proti buňkám vlastního těla. Výsledkem je, že očkovaní trpí septickým šokem se selháním více orgánů, které obvykle končí smrtí.”

Článek také cituje „vlnu náhlých úmrtí bohatých a vlivných spoluobčanů jako prof. Mejstřík či skladatel Štaidl”, o nichž tvrdí, že „tito jistě preventivně očkovaní lidé podlehli, podobně jako 23 bohatých Norů, cytokinové bouři”.

Image

Snímek facebookového příspěvku pořízený 23. února 2021

Co je cytokinová bouře?

Podle profesora Karla Smetany, přednosty Anatomického ústavu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, je tzv. cytokinová bouře soubor jevů provázející těžká virová onemocnění, kdy pacientovo tělo začne produkovat nadměrné množství látky potřebné ke spuštění imunitní reakce. Výsledná bouře může poškodit plíce, játra, ledviny i další vnitřní orgány, a může vést až ke smrti pacienta. 

„Jedná se o neadekvátní odpověď imunitního systému na infekci nebo nádor,” řekl profesor Smetana AFP v telefonickém rozhovoru 17. února. „Člověk de facto zabije sám sebe.”

Vědec, který zkoumá molekulu, jež hraje při spuštění cytokinové bouře zásadní roli, potvrdil, že k cytokinové bouři nedochází jen při nákaze koronavirem způsobujícím Covid-19. Může k ní dojít například i při onemocnění MERS či SARS. Rozhodně však nevzniká po podání vakcíny: „Vakcinace nemůže způsobit cytokinovou bouři, spíš jí může ztlumit,” řekl. 

Podle profesorky Jiřiny Bartůňkové, přednostky Ústavu imunologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol, hraje velkou roli ve spuštění cytokinové bouře jak síla virové nálože, tak genetická výbava každého člověka. 

„Někteří jedinci jsou prostě k těžšímu průběhu chorob předurčeni, a to z mnoha důvodů,” napsala profesorka Bartůňková AFP v e-mailu 18. února 2021. Tyto důvody mohou být jak genetické, tak získané: „Nejohroženější lidé jsou muži s nadváhou, dekompenzovanou cukrovkou a hypertenzí. Tedy většinou ti, kteří o svoje zdraví nijak zvlášť předtím nepečovali přiměřenou fyzickou aktivitou a zdravou stravou,” řekla vědkyně.

Způsobuje vakcína cytokinovou bouři?

Je pravda, že někteří vědci nebezpečí cytokinové bouře v důsledku vakcíny, třebaže minimální, úplně nevylučují. „Dokážu si představit, že by imunitní systém některých lidí nakažených novým koronavirem do dvou týdnů po vakcinaci mohl zareagovat cytokinovou bouří,” řekl AFP Eric Muraille, biolog a imunolog na Svobodné univerzitě v Bruselu, během rozhovoru 17. února.  

Zároveň ovšem upozornil na to, že taková reakce je vysoce nepravděpodobná, a dodal, že nedoporučuje lidem nechat se očkovat příliš brzy poté, co prodělali infekci koronavirem, právě z toho důvodu, aby se předešlo neadekvátní reakci imunitního systému. Například ve Francii se očkování doporučuje až tři měsíce po prodělání koronavirové infekce. 

S tím souhlasí i Cyril Gueydan, profesor molekulární biologie na Svobodné univerzitě v Bruselu. „Rozhodně existují případy s předešlými patologiemi, které mohou vést až k cytokinovému šoku, ale ty umíme včas identifikovat,” řekl AFP v rozhovoru 17. února, připomínajíc některé vzácné patologie, při nichž se imunitní systém může vymknout kontrole.

Podle profesorky Bartůňkové se autoři článku pravděpodobně inspirovali tzv. fenoménem ADE (antibody-dependent enhancement), který způsobuje tzv. hyperinflamaci neboli nekontrolovatelný zánět v případě virových infekcí jako dengue, chřipka, spalničky, a také Covid-19. 

ADE je zhoršení onemocnění vyvolané protilátkami po podání vakcíny. Na dotaz, zda může mRNA vakcína proti Covid-19 u příjemce způsobit cytokinovou bouři, profesorka Bartůňková odpověděla: „U koronavirových infekcí zatím nic nesvědčí pro to, že by fenomén ADE u lidí existoval.” 

„Očkované osoby ve fázi III klinického hodnocení dosud schválených vakcín, tedy ti lidé, kteří již měli protilátky, nevykazovali závažnější průběh infekce SARS-COv2, naopak byli proti klinicky těžším průběhům chráněni,” řekla Bartůňková. 

Také na stránkách prestižní Dětské nemocnice ve Filadelfii je uvedeno, že ani onemocnění Covid-19, ani vakcíny proti němu dosud neprokázaly, že by fenomén ADE způsobovaly.

Tvrzení o tom, že známí Češi a několik desítek Norů zemřelo po cytokinové bouři v souvislosti s vakcínou, jsou „nepodložená” a „mají charakter poplašné zprávy”, řekl AFP profesor Michal Holub, přednosta Kliniky infekčních onemocnění 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice. 

Také tvrzení, že koronavirus napadnuvší již vakcinovaný organismus „rozpozná svoje vlastní produkované spike-proteiny jako nebezpečí a zahájí velký útok proti buňkám vlastního těla” je podle profesorky Bartůňkové „snůška nesmyslů”. 

„Koronavirus žádné svoje spike proteiny nerozpozná,” řekla AFP. „Naopak, na jeho spike proteiny čekají u očkovaného člověka protilátky, které se na něj navážou, čímž mu znemožní infikovat buňky plicních sklípků. Tato neutralizační reakce není doprovázena žádnými klinickými příznaky.”

Tvrzení, že sám koronavirus rozpozná své spike-proteiny, je tak nesmyslné, že je pravděpodobně výsledkem špatného překladu z angličtiny či francouzštiny. V původním textu totiž stálo, že spike-proteiny vytvořené v důsledku vakcíny „rozpozná” imunitní systém pacienta (tedy nikoliv virus) ve chvíli, kdy bude o několik měsíců později infikován koronavirem, a vymkne se kontrole. I toto tvrzení je ovšem zavádějící, neboť tvorba spike-proteinů v těle je pouze dočasná.

V tiskovém prohlášení Evropské lékové agentury (EMA), která 6. ledna 2021 doporučila autorizaci vakcíny společnosti Moderna, stojí: „V okamžiku, kdy je člověku podána vakcína, některé buňky přečtou instrukce od mRNA a na omezenou dobu začnou produkovat spike-protein. Imunitní systém tento protein vyhodnotí jako cizí, začne vyrábět protilátky a aktivuje bílé krvinky, aby jej napadly.”

„Pokud později tato osoba přijde do styku s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém jej pozná a bude připraven tělo proti němu bránit,” stojí v prohlášení. „mRNA z vakcíny v těle nezůstane, naopak se rozloží krátce po vakcinaci.” 

Vakcína od Moderny je stejně jako ta od společností Pfizer-BioNTech založena na technologii mRNA.

Profesor Muraille k tomu dodává: „Orgány vytvářejí virální proteiny za pomoci mRNA vakcíny, ale jen na omezenou dobu: tato RNA není stabilní a její výdrž v organismu zvířat se odhaduje na 48 hodin. Pak už se v buňkách nevyskytuje.” 

Protilátky tudíž nemohou najít virové proteiny v těle několik měsíců po očkování. 

Může mRNA vakcína změnit DNA v těle příjemce? 

Nikoliv: mRNA sice vysílá organismu genetickou informaci o tom, že má začít produkovat proteiny, ale tento „vzkaz” se velmi rychle rozpadá a nepronikne k pacientově DNA. AFP již toto tvrzení vyvrátila v češtině i ve francouzštině. 

Zemřeli Češi a Norové na cytokinovou bouři? 

Neexistuje jediný důkaz o tom, že by známí Češi jako Ladislav Štaidl či Michal Mejstřík zemřeli v důsledku cytokinové bouře po podání vakcíny. Oba muži zemřeli podle médií na komplikace při onemocnění Covid-19, přičemž ani jeden z nich nebyl předtím očkován. Stejně tak není známa jakákoliv spojitost mezi vakcínou a smrtí norských občanů, kteří byli očkováni. O této dezinformaci již AFP psala zde. 

V minulosti jsme již vyvrátili řadu nepravdivých tvrzení o vakcínách, například zde, zde či zde.