Německo a Rakousko nenutí ukrajinské běžence, aby nahlašovali svůj majetek a prodávali auta
- Tento článek je víc než rok starý.
- Zveřejněno 31/05/2022 v 15:40
- Článek přečtete za 7 min
- Autor: Robert BARCA, AFP Slovakia
- Článek preložil/-a Ladka MORTKOWITZ
Copyright © AFP 2017-2025. Pro jakékoli komerční využití tohoto obsahu je nutné předplatit si naše služby. Pro více informací klikněte zde.
„Německo a Rakousko končí s pomocí UA uprchlíkům, je vyžadováno přiznání majetku. Máš auto, úspory? prodej ho, jinak vypadni. Na D5 směrem do ČR jsou kolony aut s UA SPZ. Vlaky a busy z Německa do ČR jsou plně obsazené,” stojí v tomto příspěvku z 10. května 2022, který na Facebooku sdílelo přes 220 uživatelů.
K textu je připojeno „ilustrační foto”, na němž jsou vidět lidé sápající se z perónu do vlaku.
Podobná tvrzení sdíleli uživatelé Facebooku i ve slovenštině či bulharštině.
Příspěvky vyvolávají dojem, že ve zmíněných zemích bude muset každý ukrajinský válečný uprchlík nahlásit úřadům výši svého majetku, jinak mu hrozí vyhoštění.
Taková tvrzení jsou však nepravdivá. Naopak, Německo od 1. června umožní nově příchozím ukrajinským válečným uprchlíkům, kteří požádají o sociální pomoc a splní dané podmínky, přístup ke stejné sociální pomoci jako ostatním německým občanům či žadatelům o azyl. K dispozici tudíž budou mít větší finanční pomoc než doposud. Uvedení výše příjmu či hodnoty disponibilního majetku sice patří mezi kritéria pro podání žádosti o sociální pomoc, ale není povinné pro všechny uprchlíky.
Agentura AFP se obrátila na německé úřady, které nám potvrdily, že přiznat majetek či finanční prostředky jsou povinni pouze ti, kteří žádají o finanční pomoc a mohou prokázat, že jsou v hmotné nouzi, nikoli na všechny běžence prchající před válkou.
Německo „nekončí” s pomocí ukrajinským uprchlíkům
Hned na úvod je třeba poznamenat, že není pravda, že by Německo příchozí ukrajinské uprchlíky jakkoliv odmítalo.
Jak se uvádí na oficiálních webových stránkách Germany4Ukraine.de, které byly zřízeny na pomoc ukrajinským uprchlíkům, Německo přijímá všechny uprchlíky z Ukrajiny a díky výjimce Spolkového ministerstva vnitra z 9. března 2022 nepotřebují tito uprchlíci v současné době ani platné vízum, ani žádost o azyl, ani biometrický pas - a to až do 31. srpna 2022.
Uprchlíci, kteří chtějí prodloužit svůj pobyt po 31. srpnu, se do tohoto data (za stávajících podmínek) musí zaregistrovat a požádat o dočasnou ochranu v souladu s článkem 24 zákona o pobytu. Tento status nahrazuje nutnost žádat o azyl, přičemž jde o společný postup zemí Evropské unie odsouhlasený Radou EU 4. března. Status dočasné ochrany trvá od jednoho do tří let.
Žádost o povolení k pobytu je nutná v případě zájmu o zajištění nebo zprostředkování ubytování, zaměstnání, bezplatné (neakutní) zdravotní péče, sociálních dávek nebo dávek v hmotné nouzi.
Realita: Od 1. června budou mít ukrajinští uprchlíci nárok na více pomoci
Jak je uvedeno na internetových stránkách Spolkového ministerstva práce a sociálních věcí, pokud příchozí uprchlíci požádají o dočasnou ochranu (nebo azyl) a splní podmínky, mají nárok na dávky v hmotné nouzi a na další sociální dávky.
Do 1. června 2022 je tato pomoc vyplácena podle zákona o azylových dávkách, tzv. AsylbLG (Asylbewerberleistungsgesetz).
Již počátkem dubna se však německá vláda s jednotlivými spolkovými zeměmi dohodla, že od 1. června budou mít váleční uprchlíci z Ukrajiny nárok na širší základní zaopatření.
Od tohoto data budou moci uprchlíci z Ukrajiny, kteří potřebují pomoc, dostávat vyšší sociální dávky v souladu se sociálním zákoníkem (konkrétně Sekce II a Sekce XII). To jim také umožní žádat např. o dávky v nezaměstnanosti v rámci programu „Hartz IV” a poskytne jim lepší přístup ke zdravotní péči, protože z hlediska dávek v hmotné nouzi se na ně bude pohlížet jako na již uznané žadatele o azyl nebo jiné německé občany.
Jak je uvedeno na oficiálních stránkách Germany4Ukraine, předpokladem pro tento typ pomoci je, že uprchlíkům „úřady sejmuly otisky prstů a pořídily fotografie; že uprchlíci požádali o dočasnou ochranu; že jim bylo vydáno povolení k dočasnému pobytu nebo provizorní povolení k pobytu; a že splňují ostatní podmínky pro pobírání dávek podpory základního příjmu podle Sekce II nebo Sekce XII sociálního zákoníku”.
„Přechod na poskytování dávek podle sociálního zákoníku zajistí v budoucnu komplexní pomoc při úhradě životních nákladů, zdravotní péče a integrace,” stojí na stránce.
„Aby se uprchlíkům usnadnila integrace, budou moci okamžitě začít pracovat a omezení dalšího pobytu se zmírní,” píše se na stránce.
Stránka HandbookGermany financovaná Spolkovým úřadem komisaře pro migraci, uprchlíky a integraci uvádí: „Nová opatření znamenají, že od 1. června 2022 bude příspěvek zvýšen. (Uprchlíci) budou mít také nárok na zdravotní pojištění a získají další pomoc při integraci na německém trhu práce.”
Kvůli probíhající válce má mnoho Ukrajinců v Německu nárok na pomoc i přesto, že mají majetek na Ukrajině.
„Při posuzování potřeby pomoci se tedy zohledňují příjmy a majetek osob pouze v případě, že k nim má skutečně přístup. Nezapočítávají se všechny příjmy a majetek osob; platí různé výjimky. V současné době se předpokládá, že (tyto osoby) nemají přístup k majetku nacházejícímu se na Ukrajině. Proto se na ně vztahuje výjimka,” uvádí webové stránky ministerstva práce a sociálních věcí a Germany4Ukraine.
Z výše uvedeného je zřejmé, že ne všichni ukrajinští uprchlíci, kteří přišli do Německa, musí hlásit výši svých příjmů a majetku. Opatření se týká pouze těch, kteří nejsou schopni pokrýt své životní náklady. Ti by měli prokázat, že se nacházejí ve stavu hmotné nouze.
Německé ministerstvo: Pokud nežádáte o dávky, nikdo po vás nebude chtít přiznání příjmů nebo majetku
AFP se s konkrétními dotazy obrátila přímo na Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí.
Mluvčí ministerstva Dominik Ehrentraut v e-mailu uvedl: „Od 1. června 2022 se bude Svazek II sociálního zákoníku vztahovat především na zabezpečení životního minima pro osoby, které uprchly z Ukrajiny (pokud budou splňovat podmínky). Výše dávek se určuje podle stejných právních předpisů jako u ostatních osob žijících v Německu, které potřebují pomoc, bez ohledu na státní příslušnost nebo původ.”
„Zda a do jaké míry někdo potřebuje pomoc, závisí především na jeho příjmech a majetku. Tato zásada platí i pro AsylbLG. Je nepravděpodobné, že by skupina osob, kterým je tato pomoc určena, měla ve většině případů přístup k použitelnému majetku a použitelným příjmům,” uvedl Ehrentraut v souvislosti s ukrajinskými uprchlíky přicházejícími do Německa.
Ptali jsme se také na údajné požadavky prodeje vlastního majetku nebo osobních vozidel, které byly zmíněny ve virálních příspěvcích na sociálních sítích.
Ehrentraut vysvětlil, že kromě obecných nařízení je nyní kvůli pandemii COVID-19 zjednodušen přístup k dávkám v rámci Sekce II a Sekce XII, což znamená, že byla zvýšena i hranice hodnoty majetku, který by měl být teoreticky prodán, pokud uprchlíci žádají o dávky podle HartzIV: „Po dobu 6 měsíců se zohledňuje pouze významný majetek - u fyzických osob od hodnoty 60 000 eur. To znamená, že recyklace motorových vozidel by neměla být vůbec běžně posuzována a veškerý majetek pod touto hranicí bude při posuzování ignorován.”
Ehrentraut také AFP potvrdil, že prokázání příjmů nebo majetku se týká pouze žadatelů o sociální pomoc nebo dávky v nouzi. „Pokud si o státní dávky sami nepožádáte, nikdo po vás nebude chtít, abyste deklarovali své příjmy nebo majetek. Totéž platí i pro AsylbLG,” uzavřel mluvčí.
Ani Rakousko „nekončí” s pomocí pro uprchlíky z Ukrajiny
Co se týče Rakouska, ani to „nekončí” s pomocí ukrajinským uprchlíkům. Podle rakouské federální agentury pro pečovatelské a podpůrné služby BBU mají všichni váleční uprchlíci z Ukrajiny nárok na dočasný pobyt v Rakousku; ten je aktuálně platný do 3. března 2023 s tím, že „v případě potřeby může být prodloužen”.
Foto nemá s válkou na Ukrajině nic společného
Součástí falešného příspěvku je i fotografie, na níž se dav lidí - převážně mužů - tlačí do vlaku. Na dveřích jednoho z vagónů visí mladý muž tmavší pleti, který se snaží dostat dovnitř.
Pomocí zpětného vyhledávání obrázků se nám podařilo zjistit, že tato fotografie pochází z 3. září 2015, tj. z doby, kdy do Evropy proudily davy uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí Blízkého východu. Pořídil ji fotograf agentury Reuters Laszlo Balogh na nádraží Keleti v Budapešti.
AFP již vyvrátila celou řadu falešných tvrzení, která měla za cíl vyvolat odpor vůči ukrajinským uprchlíkům (například zde, zde, zde či zde). Seznam všech našich článků souvisejících s válkou na Ukrajině najdete zde, úplný seznam v angličtině pak zde.
Chcete, aby agentura AFP ověřila nějakou informaci? Napište nám!
Kontaktujte nás
