Video s izraelskými policisty je z protestu v roce 2024, neukazuje protesty proti útoku na Írán z června 2025

Poté, co Izrael 13. června zahájil bezprecedentní vlnu útoků proti Íránu a tím vyvolal protiútoky islámské republiky, začali čeští uživatelé sociálních médiích sdílet video, které má údajně ukazovat Izraelce vinící z těchto úderů vojáky IDF. Vyšetřování agentury AFP však ukázalo, že se jedná o video z roku 2024, které zachycuje policisty nasazené k potlačení protivládních protestů v Tel Avivu.

„Tel Aviv... Obyčejní židé křičí na vojáky IDF: ‚Je to všechno kvůli vám... Nikdo vás nežádal o útok na Írán!‘“ tvrdí příspěvky jako je tento či tento, které od 19. června 2025 sdílely na Facebooku stovky uživatelů. Příspěvky obsahují video kráčících lidí oblečených v uniformách, na něž okolní dav nahněvaně křičí. Video, které nasbíralo desetitisíce zhlédnutí, kolovalo i na X (zde, zde) a bylo sdíleno také ve slovenštině

Součástí videa je arabský text, který ovšem tvrdí, že záběry ukazují „začátek rozpadu okupační armády“ a „vzpouru vojáků v záloze proti vstupu do armády.“ Právě v tomto kontextu se stejné video objevilo například ve španělštině.

Ani jedna z těchto interpretací však není správná.

Image
Snímky nepravdivých příspěvků na Facebooku a X pořízené 25. června 2025. Červené označení přidala AFP

Od 13. června 2025, kdy Izrael nečekaně zahájil vzdušnou ofenzívu proti Íránu, na sebe obě strany opakovaně útočily. Izrael měl podle vlastních slov za cíl zabránit Íránu v získání jaderných zbraní. Írán, který snahu o získání atomové zbraně popírá, zareagoval sérií útoků raketami a bezpilotními letadly, a 17. června vyzval obyvatele Tel Avivu a Haify k evakuaci.

Virální video s lidmi v uniformách však nemá spojitost se současným konfliktem. Neukazuje, jak lidé vyčítají izraelským vojákům útoky na Írán, ani jak vojáci opouštějí svá stanoviště.

Video je z protivládní demonstrace z listopadu 2024

Zpětným vyhledáváním videí jsme našli ty samé záběry v lepší kvalitě (archiv). Zveřejnil je 5. listopadu 2024 novinář izraelského deníku Haaretz Bar Peleg. 

Odkaz na tento účet na X je uveden i na profilu tohoto novináře na stránce zmíněného média (archiv).

Popis videa v jeho příspěvku v hebrejštině uvádí, že jde o příslušníky izraelské pohraniční policie na Ayalon Avenue, kteří se s hasicími přístroji přesunuli na místo, aby uhasili požáry založené demonstranty. „Jeden z demonstrantů konfrontoval policistu, který měl překrytou tvář, což je v rozporu s pravidly během demonstrací,“ čteme v původním příspěvku.

Geolokaci videa do centra Tel Avivu usnadňuje přítomnost mrakodrapu Electra, jenž se nachází vedle Ayalon Avenue.

Stejný uživatel 19. 6 . 2025 v jiném příspěvku na X reagoval i na šíření videa v nesprávném kontextu: „Už se to začíná vymykat kontrole. Video, které jsem natočil v roce 2024 na jedné z demonstrací na Ayalonu, je šířeno a prezentováno pro-íránskými uživateli v souvislosti s válkou v Íránu (někdy se dokonce píše, že jde o vojáky, kteří odmítají poslouchat rozkazy a opouští svá stanoviště)“.

Dne 5. listopadu 2024 zablokovalo přibližně 2 000 demonstrantů Ayalon Avenue, hlavní dopravní tepnu Tel Avivu, aby vyjádřili protest proti rozhodnutí Benjamina Netanjahua odvolat tehdejšího ministra obrany Yoava Gallanta a nahradit ho Israelem Katzem. Podle izraelských médií někteří účastníci demonstrace založili požáry, což si vyžádalo nasazení policejních jednotek (1, 2).

Podle Netanjahuova úřadu izraelský premiér odvolal Gallanta na základě krize důvěry související s válkou proti Hamásu v Gaze (archiv).

Ve stejný den izraelská policie informovala, že vyslala policisty na Ayalon Avenue, aby zasáhli proti blokádě cesty, již označila za „narušení veřejného pořádku“.

„Přestože respektujeme právo na legální protest, nebudeme tolerovat žádné jednání, které ohrožuje veřejnou bezpečnost nebo porušuje zákon,“ uvedla policie na X a přidala video zachycující příchod jednotek na místo protestu.

Konflikt mezi Izraelem a Íránem po 12 dnech vyvrcholil 22. června, když USA bombardovaly klíčová íránská jaderná zařízení. Americký prezident Donald Trump poté 24. června oznámil příměří.

O konfliktu mezi Izraelem a Íránem jsme již psali zde, ve slovenštině také zde a zde.  

Chcete, aby agentura AFP ověřila nějakou informaci? Napište nám!

Kontaktujte nás