Strach z války jako zbraň pro východoevropské populisty

Konec konfliktu je stále v nedohlednu a někteří politici neváhají šířit dezinformace o tom, že by do bojů mohly být zataženy i země podporující Ukrajinu. Mnoho voličů na to bohužel slyší.

V politických debatách napříč východní Evropou se stále častěji ozývají poplašné zprávy o tom, že se vlády chystají obnovit povinnou vojenskou službu, vyhlásit všeobecnou mobilizaci nebo rovnou „poslat naše syny do mlýnku na maso“.

„Strach je prastarý vzorec chování a tato politika strachu je něco, co se používá od pradávna a je to součástí každé politické kampaně,“ řekl Jiří Přibáň, profesor filosofie práva na Univerzitě v Cardiffu.

Strašení válkou jako předvolební taktika evidentně zabírá na sousedním Slovensku, kde místní muži začali houfně podepisovat prohlášení o tom, že v případě války odmítají bojovat se zbraní v ruce z mravních či náboženských důvodů.

Zatímco před ruskou invazí na Ukrajinu mělo Slovensko takových odpíračů zhruba 1 500 ročně, loni jejich počet podle slovenského ministerstva obrany najednou vzrostl na více než 40 000.

Za tuto paniku mezi mladými slovenskými muži nese alespoň částečnou odpovědnost bývalý premiér Robert Fico, jenž v rámci své volební kampaně viní ze současné války především NATO, USA a „ukrajinské fašisty“.

Image

Bývalý slovenský premiér Robert Fico během protestního mítinku v Košicích 1. září 2021 ( AFP / PETER LAZAR)

Podle Fica by se Slovensko mělo vyvarovat vojenské a materiální pomoci Ukrajině. Tento konflikt se prý jeho země „netýká“, neboť jde o „válku mezi USA a Ruskem“. Podporu Ukrajiny označuje bývalý premiér za „sebevražednou misi“ a současnou slovenskou vládu nazývá poskokem USA, který by neváhal „poslat naše chlapce na frontu“.

„Snaha strašit lidi“

Zatím se zdá, že Ficovi tato zastrašovací taktika vychází: jeho strana Smer momentálně vede v předvolebních průzkumech. Slovenské parlamentní volby by měly proběhnout na konci září.

„Slovensko je vůči dezinformacím extrémně zranitelné a ruská propaganda zde padá na velmi úrodnou půdu,“ uvedl sociolog Michal Vašečka z Aspen Institutu, který vyučuje na Panevropské vysoké škole v Bratislavě.

„Když lidem neustále tvrdíte, že jejich vláda je agentem USA, začnou si říkat: ‚Proč by naši chlapci měli bojovat za americké zájmy?‘“

Téma války dominovalo i v kampani předcházející lednové volbě prezidenta v České republice.

Pavlův protikandidát Andrej Babiš na svých volebních billboardech tvrdil, že „generál nevěří v mír“ a sliboval: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“

Přestože Petr Pavel nakonec 28. ledna volby vyhrál, jako generál ve výslužbě dále zůstává terčem toxické dezinformační kampaně vykreslující jej coby válečného jestřába, který se jen třese na to, aby se NATO do války zapojilo.

Image

Petr Pavel skládá prezidentský slib na archivní ústavu během inaugurace 9. března 2023 v Praze ( AFP / Michal Cizek)

Agentura AFP již vyvrátila celou řadu nepravdivých tvrzení, podle nichž chtěl Pavel vyslat české vojáky na Ukrajinu, vstoupit do války s Ruskem či znovu zavést povinnou vojenskou službu pro muže narozené v letech 2003 a 2004.

Podle četných příspěvků a řetězových mailů měl Pavel také chystat všeobecnou mobilizaci. AFP tuto dezinformaci vyvrátila zde.

„Zesiluje strašení obyvatel, že budou muset narukovat do války, že bude Česko zavlečeno do války, kterou nemůže vyhrát. Rusko je líčeno jako neporazitelná jaderná mocnost, která ve válce na Ukrajině úspěšně a s ohledem na civilní obyvatelstvo pokračuje,“ napsalo hnutí Čeští elfové ve svém nejnovějším měsíčním přehledu dezinfoscény.

„Existenciální strach“ v Pobaltí

Strašení občanů válkou se stalo běžnou částí politického boje i v jiných částech východní Evropy.

Například v Bulharsku organizuje proruská ultranacionalistická strana Vzraždaně (Obrození) protivládní protesty, během nichž voliče straší tím, že budou „první na ráně“.

Maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vláda se otevřeně staví na ruskou stranu, zas přirovnal situaci na Ukrajině k Afghánistánu.

Image

Maďarský premiér Viktor Orbán mává příznivcům při setkání ve městě Kiskoros 15. března 2023 ( AFP / Attila KISBENEDEK)

Strašení válkou má však paradoxně velmi malou podporu u voličů v Polsku a v Pobaltských republikách, tj.v zemích, kde je nebezpečí, že by Rusko mohlo zaútočit, zdaleka nejreálnější.

Podle Přibáně je jejich negativní historická zkušenost s Ruskem proti kremelské propagandě spíše imunizovala.

„V Pobaltí panuje skutečně reálný existenciální strach, který ale naopak ty země žene do co největší podpory Ukrajiny na evropské, národní i mezinárodní úrovni,” dodal.