Očkování proti španělské chřipce v roce 1918 nezabilo 50 milionů lidí

Stovky uživatelů informaci šířily na Facebooku, například prostřednictvím tohoto příspěvku z 24. srpna 2020, který sdílelo kolem 300 lidí. Tisíce dalších uživatelů sdílely stejné či podobné informace v dalších jazycích, například v němčině či v polštině. 

Image

Snímek facebookového postu pořízený 16. září 2020

Černobílá fotografie lidí s rouškami byla pořízena roku 1918 v kalifornském městě Mill Valley. Na ceduli visící ženě kolem krku je napsáno: „Noste roušky, nebo půjdete do vězení.” Text nad fotografií k tomu podotýká, že to „bylo řečeno již v roce 1918”. 

V roce 1918 ještě žádná vakcína nebyla

Tvrzení, že po podání vakcíny proti španělské chřipce v roce 1918 zemřelo 50 milionů lidí, je naprosto zcestné. „V té době očkování proti chřipce ještě neexistovalo,” sdělil AFP v e-mailu profesor Volker Hess, ředitel Ústavu historie medicíny a medicínské etiky při univerzitní nemocnici Charité v Berlíně. „Nikdo tuto novou nemoc ještě přesně neznal.” A dodal: „Jak vidíme, vývoj vakcíny nějakou dobu trvá i v současnosti, natož tehdy.” 

V září 2016 vydal odborný časopis The Journal of Preventive Medicine and Hygiene článek, podle kterého americký virolog a epidemiolog Thomas Francis Jr. spolu s Jonasem Edwardem Salkem vyvinuli v roce 1938 vakcínu proti chřipce pro americké ozbrojené síly. Salk posléze tuto zkušenost využil pro vývoj vakcíny proti dětské obrně v roce 1952. 

Kdy se v USA začala vakcína vyrábět ve velkém?

Nápad na očkování se sice objevil již v roce 1918, ale k jeho realizaci došlo až mnohem později. Historik medicíny a autor knihy „Španělská chřipka: Historie pandemie z roku 1918” Harald Salfellner k tomu AFP řekl: „V roce 1942 získala v USA licenci bivalentní vakcína vyrobená z dezaktivovaných virů typu A a B. Ta byla ověřená širšími studiemi a schválená pro civilní použití. Hromadně se chřipková vakcína začala v USA vyrábět kolem roku 1944.”

Salfellner řekl, že v té době „v mnoha zemích k žádnému hromadnému očkování vůbec nedošlo”, a dodal: „Je to nesmysl. Ovšem již v roce 1918 se objevila iracionální kritika očkování, zvláště z řad naturopatů a homeopatů, kteří získali mnoho věrných příznivců. Tyto bludné alternativní názory bohužel kolují dodnes, a to i v lékařských kruzích.”

Radit lidem, aby se nenechávali očkovat proti rýmě, je v kontextu současné koronavirové pandemie obzvláště nebezpečné, protože symptomy chřipky a nemoci Covid-19 se podobají a může tudíž snadněji dojít k přetížení zdravotnického systému. Očkování proti chřipce sice neposkytne ochranu proti koronaviru, ale při dobrém proočkování je naděje, že obě nemoci půjde snadněji zvládnout a rozlišit je od sebe.

Je jasné, že když v roce 1918 vakcína ještě neexistovala, nemohla ani nikoho zabít. Zmíněných 50 milionů mrtvých mohla způsobit samotná španělská chřipka, nikoliv očkování proti ní. Ve skutečnosti ale počet obětí této pandemie není znám. Odhady se pohybují mezi 20 a 50 miliony mrtvých, jak uvádí například například Birgit Ross z univerzitní nemocnice v Essenu v této studii. 

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhaduje, že španělské chřipce podlehlo nejméně 50 milionů lidí. Ovšem odborný časopis Journal of Preventive Medicine and Hygiene se přiklání k nižší hranici: „Pandemie španělské chřipky v letech 1918-1919 má na svědomí odhadem 21 milionů úmrtí po celém světě.” 

Španělská chřipka ve 20. letech

Vzhledem k tomu, že nebyla k dispozici spolehlivá léčba této nemoci, se lidé soustředili na prevenci, řekl AFP Harald Salfellner. Vedle zbytečných doporučení jako užívání chininu, pití whisky či vyplachování úst a hrdla hypermanganem se prý také doporučovalo udržování vzdálenosti od nemocných členů rodiny, což ovšem „mělo jen malou naději na uplatnění v chudých dělnických rodinách na předměstí”, řekl Salfellner. 

Podle něj existovala i další „užitečná doporučení” podobná těm, která uplatňujeme během současné kororavirové krize: „Zdravotníci doporučovali vyhýbat se rodinám s nakaženými členy, jakož i velkým shromážděním a špatně větraným místnostem plným lidí.” 

K zakrývání nosu a úst docházelo ve střední Evropě spíše výjimečně. Již tehdy to bylo kontroverzní. 

„Ochranné roušky z gázy byly srovnávány se středověkými maskami, které nosili lékaři během morové epidemie,” řekl Salfellner. „Jejich nošení bylo považováno za nepřiměřené.” Jinak tomu ovšem bylo ve Švýcarsku, Francii a částech Spojených států. Více se o tom rozepisuje v tomto článku. 

Původ fotografie

Fotografie lidí v rouškách použitá v nepravdivém facebookovém příspěvku pochází z Kalifornie. Za pomoci zpětného vyhledávání fotografií se ji podařilo najít hned na několika místech, například v tomto článku deníku New York Times, který odkazuje na fotografickou databázi Alamy. Databáze v popisku potvrzuje, že fotografie byla pořízena v letech 1918-19. Snímek otiskl také deník The Guardian, který odkazuje na veřejnou knihovnu kalifornského města Mill Valley.  

AFP již o dezinformacích spojených s očkováním psala zde, zde, zde, zde, zde či zde.