Ne, vlákna ochranných roušek nejsou příliš daleko od sebe na to, aby zachytila viry

Copyright AFP 2017-2020. Veškerá práva vyhrazena.

Na Facebooku se šíří ilustrace, která má dokazovat, že vlákna ochranných roušek jsou příliš daleko od sebe na to, aby efektivně zachytila viry. To ovšem není pravda. I když samotný virus je mnohonásobně menší než póry v materiálu roušky, přenáší se prostřednictvím velkých kapének, které rouška většinou zastaví. 

Přes tisíc uživatelů sdílelo tento příspěvek z 28. července 2020, který údajně ilustruje, jak vypadají vlákna zdravotnické roušky pod mikroskopem. Malý bod mezi nimi má představovat virus. Obrázek doplňuje text: „Mikroskopický pohled na vlákna masky a ‚viru‘. Připomeňte mi, proč máte masku.”

Snímek facebookového postu pořízený 4. srpna 2020

Podobné příspěvky kolují na sociálních sítích s trochu jiným obrázkem také ve francouzštině, chorvatštině či srbštině

„Toto je naprosto zavádějící argument,“ řekl AFP Jean-Michel Courty, profesor fyziky na Sorbonně, který zároveň působí jako výzkumný pracovník v pařížské laboratoři Kastler Brossel. I když je virus skutečně menší než póry v materiálu roušky, „přenáší se ve větších kapénkách vody,“ které jsou z těla vypuzovány například kýchnutím, dodal. 

Podle Juliana Leibowitze, profesora mikrobiální patogeneze a imunologie na lékařské fakultě univerzity A&M v Texasu, je velikost viru irelevantní. Záleží na velikosti kapének, které jej obsahují, řekl. 

S tím souhlasí i Patrick Remington, bývalý epidemiolog amerického Centra pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) a ředitel programu preventivní medicíny na univerzitě Wisconsin-Madison. „Virus se přenáší hlavně většími kapénkami o průměru 5 až 15 mikronů,“ řekl Remington. „Dobře padnoucí roušky výrazně snižují počet kapének, které člověk vyloučí." 

Zdravotnická rouška viry filtruje hned několika způsoby

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou kapénky relativně těžké a rychle padají k zemi. Ale i lehčí kapénky o průměru menším než 5 mikronů vyloučené dechem nosiče viru, které vydrží ve vzduchu delší dobu ve formě aerosolu, roušky poměrně spolehlivě zachytí, tvrdí Jean-Michel Courty. K jejich odfiltrování totiž dochází díky třem fyzikálním jevům: setrvačnosti, elektrostatice a difúzi, jak vysvětluje vědecký pracovník v tomto videu ve francouzštině (mezi 5:10 a 7:30).

V tomto článku, publikovaném v časopise Pour la Science, vysvětluje Courty společně se sorbonnským profesorem fyziky Édouardem Kierlikem, jak zdravotnické roušky fungují. Jsou vyrobeny z netkaných vláken o průměru přibližně pěti mikrometrů. „Filtr ve skutečnosti nevypadá jako tunel, ale jako hustý les,“ tvrdí Courty. Kapénky, poháněné proudem vzduchu, se nemohou „stromům“ vyhnout. „Nemohou zatáčet, je to jako rychle jedoucí auto,“ takže dříve či později narazí na vlákno filtru, vysvětluje vědec.

Pokud jde o menší kapénky, ty jsou při střetu s molekulami odráženy vstříc vláknům roušky. „Je to jako když se snažíte projít přeplněnou chodbou, nakonec stejně skončíte u zdi a otřete se o ní," tvrdí vědec.

Bylo by ovšem nesprávné domnívat se, že materiál roušky funguje jen jako „síto“. Zdravotnické roušky jsou vyrobeny z polypropylenu, který díky silné elektrostatice „přitahuje malé částice stejně jako tkaniny z mikrovlákna přitahují prach,“ dodává. 

Jak WHO, tak Ministerstvo zdravotnictví ČR doporučují roušku jako efektivní opatření proti šíření koronaviru. Čím více lidí ji nosí, tím je efektivnější, protože její nositelé se chrání navzájem. 

Existuje i řada dalších vědeckých studií o účinnosti roušek, jak potvrzují vědci z univerzit v Pensylvánii a Cambridge v této studii, podle níž „se stále hromadí důkazy o tom, že roušky, a to i látkové, zabraňují přenosu infekce."

Ve Spojených státech zase vydalo CDC 14. července 2020 studii, podle níž dva kadeřníci ve státě Missouri, kteří měli pozitivní test na koronavirus, pokračovali ještě několik dní v práci s rouškou a během této doby se dostali do kontaktu se 139 klienty. Celkem 67 z těchto zákazníků poté vyšel test na Covid-19 negativně a ostatní nevykázali žádné příznaky.

Stoprocentní filtrace by znemožnila dýchání

I zdravotnické roušky mají samozřejmě své meze; podle studie publikované v americkém vědeckém časopisu Physics of Fluids není žádná rouška „stoprocentně efektivní proti extrémně malým aerosolovým částicím.” To ale ani není žádoucí: „Nemohli bychom dýchat,” tvrdí Jean-Michel Courty.

„K tomu, aby roušky hrály významnou roli při zpomalení epidemie, nemusí být stoprocentně účinné," řekl AFP virolog Benjamin Neuman z texaské univerzity A&M.

Přenos viru aerosolem zůstává předmětem vědecké diskuse. Začátkem července WHO prohlásila, že tento způsob nákazy „nelze vyloučit“,zejména v „určitých uzavřených prostorách, například ve velmi rušných a špatně větraných místnostech”, kde se lidé dlouho zdržují. Jedná se například o kostely, restaurace či sportovní haly. V těchto místech se virus nejlépe přenáší formou aerosolu, který zůstává dlouho ve vzduchu a mohou jej vdechnout další lidé. 

Špatné nasazení roušky může snížit její účinnost

Muž s improvizovanou rouškou během protivládní demonstrace na Staroměstském náměstí 9. června 2020 (AFP / Michal Cizek)

Pro maximální účinnost je nutné roušku správně nasadit a nenosit ji déle než čtyři hodiny v kuse, řekl Rim Chaouy, vedoucí odboru bezpečnosti práce Francouzské asociace pro standardizaci (Afnor). V průběhu dne rouška vlhne, čímž se snižuje její účinnost. Proto je třeba ji každé čtyři hodiny měnit.

„Nošení roušky nenahrazuje plně ventilaci a udržování odstupu od ostatních,” tvrdí Patrick Remington.

O rouškách koluje na sociálních sítích mnoho nepravdivých informací. O některých z nich již AFP psala zde a zde. O různých dezinformacích ohledně koronaviru jsme psali například zde, zde, zde, zde či zde. Kompletní seznam článků AFP o koronaviru v angličtině najdete zde.

Translated by
 
Ladka Mortkowitz
KORONAVIRUS